Tramvajová doprava v Kyjevě
PESA Foxtrot v Kyjevě
Stát	Ukrajina Ukrajina
Město	Kyjev
Provozovatel	Kyjivpastrans
Zahájení provozu	11. srpen 1875
Zahájení el. provozu	13. srpen 1892
Trakce	koněspřežná parní od 1892 elektrická
Infrastruktura
Provozní délka tratí	139,9 km
Rozchod koleje	1524 mm (klasický ruský)
Napětí	550 V ss
Vozovny	vozovna Darnycja vozovna Podil vozovna Ševčenka
Provoz
Počet linek	22
Počet vozů	456
Počet cestujících	114 mil./rok
Mapa sítě
Schéma tramvajových a trolejbusových tratí v Kyjevě v roce 2017
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvajová doprava (ukrajinsky Київський Трамвай) má nezastupitelné místo v celém Kyjevě a spolu s metrem a trolejbusy je jedním ze základních stavebních kamenů celé kyjevské dopravy. Její kolejová síť měří 139,9 km, což je dobře srovnatelné například s Prahou.

Historie

Před rokem 1886 se začaly objevovat první plány na výstavbu koňské tramvaje, žádný z nich se však nedostal do fáze realizace. Teprve v roce 1886 přišel s uskutečnitelným konceptem inženýr Amand Struve. Struve napsal zastupitelstvu města roku 1890 dopis, v němž mu navrhl zavedení elektrické trakce, pro větší bezpečnost a lepší využití celého provozu. Město však tento nápad zamítlo, vzhledem k obavám z narušení telefonní a telegrafní sítě.

Po několika letech snahy získat povolení a následné výstavby začala v Kyjevě 30. července 1891 jezdit koněspřežná tramvaj. První úsek dnešní sítě vedl z Carova náměstí (ukrajinsky Царська площа, dnešní Evropské náměstí) k náměstí Demiivka. Brzy po otevření se však také objevily první překážky dalšího rozvoje tramvajové sítě. Tím největším byl kopcovitý terén v okolí Kyjeva. Například v Ulici Bogdana Chmelnického nedokázali koně vytáhnout tramvajový vůz do kopce. I po přidání dalšího páru se situace nezlepšila.

Parní tramvaj se objevila poprvé na scéně 19. února 1892. Tu považovali Kyjevané za příliš hlučnou a navíc plašila koně.

Na začátku května 1892 probíhaly zkušební jízdy elektrických tramvají. Vozy postavily Struvovi bratři v továrně nedaleko Moskvy; konstrukce vozů byla původem z USA. Roku 1893 se ukázalo, že elektrické tramvaje začínají být ziskové. Elektrická trakce se uplatnila všude tam, kde ty starší měly problémy, a brzy i je vytlačila. Koňka tak skončila roku 1895, parní tramvaj roku 1904.

V roce 1912 se zde objevila rovněž i tramvaj benzínová; v provozu setrvala zhruba dvacet let a nakonec byla elektrifikována. Mezitím proběhla rekonstrukce kolejové sítě, rozchod kolejí se změnil na klasický ruský, 1524 mm.

Několik let po druhé světové válce se objevilo metro, jež rychle převzalo hlavně v centru města primární dopravní význam. Tramvajové tratě zde tak byly považovány za nadbytečné, a po vzoru dalších měst (např. Moskva) rychle rušeny.

Tramvajová doprava naopak získala velký význam na nově vzniklých panelových sídlištích, kam metro nedosáhlo. Změny v historickém centru vyvrcholily roku 2001, kdy se zavřely všechny tratě a nahradily je trolejbusy.

Vývoj vozového parku

K lednu 2020 byly linky obsluhovány 473 vozy. Nejvíce byly zastoupeny československé tramvaje Tatra T3SU, T3SUCS a T3R.P (303), Tatra T6B5 (76) a polské Pesa Twist (50).^[zdroj⁠?

• KTC (1938–1961)
• MTV-84 (1949–1984)
• KTV-55 (1955–1984)
• KTP-55 (1955–1984)
• KTP-55-2 (1955–1987)
• Tatra T3SU (1964–dosud)
• Tatra T6B5 (1985–dosud)
• Tatra T3 Progress (2003–dosud)
• Tatra KT3UA (2004–dosud)
• LVS-2009M (2009, v provozu 2011–dosud)
• Elektron T5B64 (2015-dosud)
• Pesa Twist (2017-dosud)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Kyjevě na Wikimedia Commons
• Stránka zaměřená na kyjevskou dopravu a její historii (rusky, anglicky)
• Tramvaje v Kyjevě
• Fotogalerie^{[nedostupný zdroj}
• Fotogalerie