A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Ázerbájdžán Élémir Bourges Úmrtí v roce 2022 Ústřední mocnosti Ústřední výbor Komunistické strany Československa Ústav jaderné fyziky Akademie věd České republiky Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022) Časové pásmo Čechy Černá smrt Česká a Slovenská Federativní Republika Česká národní banka Česká národní rada Česká republika na 1. místě! Česká socialistická republika Česká strana národně sociální Česká strana sociálně demokratická Česká Wikipedie České Radiokomunikace České století Český rozhlas Český zemský sněm Česko Československá socialistická republika Československo Československo-polský spor o Těšínsko Čtrnáctý u stolu Čtvrtá vláda Josefa Korčáka Čtvrtek Řád 25. února Řád německých rytířů Řád práce Řád Vítězného února Říjen Římská legie Římské číslice Římskokatolická církev Řež Šestá vláda Lubomíra Štrougala Šimon Roháček Šumperk Švédsko Ženeva Židé Živočichové Životní prostředí .pl 1. říjen 1. březen 1. duben 1. květen 1. leden 1. polská armáda 1. srpen 1. září 10. únor 10. červenec 10. říjen 10. březen 10. duben 10. leden 10. prosinec 10. srpen 10. září 11. červen 11. říjen 11. duben 11. květen 11. leden 11. listopad 11. prosinec 11. srpen 11. září 1187 12. červen 12. červenec 12. říjen 12. březen 12. duben 12. květen 12. leden 12. srpen 12. září 1201 1221 1226 1269 1296 13. únor 13. březen 13. duben 13. leden 13. listopad 13. prosinec 13. září 1385 14. únor 14. červenec 14. říjen 14. březen 14. duben 14. listopad 14. září 1415 1461 1483 1487 1495 15 15. únor 15. březen 15. duben 15. prosinec 15. srpen 15. září 1501 1521 1550 1552 1554 1555 1568 1569 1572 1576 16. únor 16. říjen 16. březen 16. duben 16. květen 16. prosinec 16. září 1600 1615 1623 1638 1639 1645 1652 1659 1667 1670 1683 1685 1688 1695 17. únor 17. červen 17. červenec 17. říjen 17. březen 17. duben 17. květen 17. prosinec 17. století 17. září 1705 1714 1715 1721 1722 1723 1733 1735 1755 1763 1765 1771 1772 1774 1777 1779 1782 1785 1787 1788 1789 1791 1793 1794 1795 1799 18. červenec 18. duben 18. leden 18. listopad 18. století 18. září 1811 1812 1813 1815 1817 1822 1825 1826 1829 1830 1831 1832 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1852 ve fotografii 1852 v loďstvech 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1860 1861 1862 1863 1864 1866 1869 1870 1871 1872 1873 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1885 1886 1889 1890 1891 1892 1893 1895 1898 1899 19. červen 19. březen 19. duben 19. květen 19. leden 19. listopad 19. prosinec 19. srpen 19. století 19. září 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1963 1965 1966 1967 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1977 1978 1979 1981 1982 1984 1985 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2. únor 2. červen 2. červenec 2. březen 2. květen 2. listopad 2. prosinec 2. srpen 2. tisíciletí 2. září 20. únor 20. březen 20. duben 20. květen 20. leden 20. prosinec 20. století 20. září 2001 2002 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2012 2013 2015 2017 2018 2020 2022 2023 21. červen 21. červenec 21. říjen 21. květen 21. leden 21. listopad 21. prosinec 21. století 21. září 22. červen 22. březen 22. duben 22. prosinec 22. září 23. únor 23. červen 23. červenec 23. duben 23. leden 23. září 24. únor 24. červen 24. duben 24. květen 24. leden 24. listopad 24. prosinec 24. září 25. únor 25. červenec 25. říjen 25. květen 25. listopad 25. prosinec 25. srpen 25. září 26. červenec 26. březen 26. duben 26. květen 26. leden 26. listopad 26. srpen 26. září 27. červen 27. říjen 27. leden 27. září 28. únor 28. leden 28. listopad 28. prosinec 28. srpen 28. září 29. únor 29. říjen 29. duben 29. květen 29. leden 29. prosinec 29. srpen 29. září 3. únor 3. březen 3. leden 3. listopad 3. prosinec 3. srpen 3. září 30. duben 30. leden 30. září 303. stíhací peruť 31. červenec 31. říjen 31. březen 31. srpen 366 4. únor 4. červen 4. březen 4. duben 4. květen 4. leden 4. listopad 4. září 422 5. červen 5. květen 5. leden 5. listopad 5. září 6. únor 6. červenec 6. březen 6. duben 6. květen 6. prosinec 6. srpen 6. září 622 69 7. únor 7. červenec 7. březen 7. květen 7. leden 7. prosinec 7. září 787 8. únor 8. leden 8. listopad 8. prosinec 8. září 9. červen 9. březen 9. květen 9. září 920 954 Adolf Srb Adolph Lønborg Akademie výtvarných umění v Praze Akta X Aktuálně.cz Alžběta Alexandrine Bourbonská Alžběta Bavorská Alžběta II. Albert Gessmann Alena Munková Alexej Konstantinovič Tolstoj Alfréd Šebek Alfred Grünfeld Alice z Thouars Alma mater Alois Jiránek Alois Sedláček Alois Strnad Alonso Pérez de Guzmán Americká válka za nezávislost Americký dolar Anatol Svahilec Andrej Babiš Andrej Barčák mladší Andrzej Duda Anežka Hrabětová-Uhrová Anežka Přemyslovna Anexe Angličtina Anna Bayerová Annibale de Gasparis Antonín Švehla Antonín Benjamin Svojsík Antonín Krumnikl Antonín Marek Antonín Zápotocký Antonín Zelenka Antoni Gaudí Anton Bielek Apple Archiv výtvarného umění Arménie Astana August II. Silný August III. Polský Austrálie Autoritní kontrola Bílá paní (film) Běloruština Bělorusko Břetislav Lvovský Březost Babylón Balaklija Baltové Baltské moře Barbora Habsburská Barbora Hoblová Barcelona Barská konfederace Baseball Bedřich Kisch Bedřich Kloužek Benedikt XV. Bertrand Barère de Vieuzac Biskupin Bitva o Berlín Bitva o Británii Bitva o Monte Cassino Bitva u Grunwaldu Bitva u Lehnice Bitva u Saratogy Bitva u Vídně Blood Sugar Sex Magik Bohumil Havlasa Bohumil Med Bohumil Modrý Bohumil Urban Bohuslav Koukal Bohuslav Sobotka Boleslav Chrabrý Boleslav III. Křivoústý Boris Johnson Borneo Botostroj (film) Bourboni Brian Binnie Buněčná teorie Byzantská říše Calamity Jane Camp Nou Car Carl Lützow Caroline Vanhove Carpoforo Tencalla Caspar David Friedrich Celestýn I. Cesta kolem světa Charkovská oblast Charles Sanders Peirce Charles Spearman Charles Taze Russell Charles W. Fairbanks Chmelnického povstání Christianizace Christoph Martin Wieland Chris Columbus Clarke Abel Colin Firth Commons:Featured pictures/cs Commonwealth realm Cornelius Vanderbilt Curzonova linie Czartoryští Dánsko Dějiny Polska Dělení Polska Dacrycarpus dacrydioides Damasus I. Dana Bartůňková Dana Zátopková Demonstrace Deutsche Bank Diktatura Doba bronzová Docent Doktor sociálně-politických věd Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu Doubravka Přemyslovna Druhá Francouzská republika Druhá Polská republika Druhá republika Druhá světová válka Druhá vláda Josefa Korčáka Druhé Francouzské císařství Druhý nikajský koncil Dušan Havlíček Dvorecký most Dynastie Economia Eduard August Schroeder Eduard Wenisch Eduard Weyr Edvard Beneš Edward Śmigły-Rydz Edwin Markham Emanuel Dyk Emanuel Krescenc Liška Emanuel Pippich Emil Peters Emil Zátopek Emotikon Encyklopedie Espoo Evropa Evropská komise Evropská unie F. X. Svoboda Federální shromáždění Felix Neumann Felix Téver Ferdinand Blumentritt Ferdinand von Lindemann File:Návrh založení Wikimedia Česká republika 2008 A.JPG File:WM CZ - Výroční zpráva 2016.pdf Filipíny Fondy Evropské unie François Benoist François Sulpice Beudant Francie Francis Scott Fitzgerald Franklin Pierce František Čapka (politik) František Štědrý František Adolf Borovský František Benhart František I. Rakouský František Janda (architekt) František Josef Andrlík František Kaván František Kincl František Kordač František Kratochvíl František Musil (skladatel) František Nábělek František Ondřich František Pinc František Pitra František Podlena František Reichel František Udržal Franz Hroch Franz Werfel Freddie Mercury Frenštát pod Radhoštěm Fridrich Kristián Saský Friedrich Legler Friedrich von Georgi Friedrich von Hügel Fulgence Bienvenüe Gallus Anonymus Gdaňsk Gdaňský záliv Gemeinsame Normdatei Generální tajemník ÚV KSČ Generalplan Ost Geodata Germáni Gerolamo Cardano Gesta principum Polonorum Giacomo Meyerbeer Gilotina Giovanni Agostino Abate Giovanni Girolamo Saccheri Golda Meirová Gregoriánský kalendář Grunge Guinea-Bissau Gustavo Kuerten Gustav Brauner Hadždž Haličsko-vladiměřské království Harald Paetz Heliocentrismus Henri Becquerel Henry Purcell Henry Silva Hesensko Hidžra Hladomor Hlavní město Hlavní strana Hnězdno Holokaust Honda Hornoslezská povstání Hospodářské noviny Howard Walter Florey Hrubý domácí produkt Hustota zalidnění IDnes Iglu Ignác Raab Index lidského rozvoje Indonésie Iniciativa Most International Standard Book Number Inuiti Invaze do Polska (1939) Ion Luca Caragiale IPhone Irene Papasová ISO 3166-1 ISO 3166-2:PL Ivan David Ivan Knotek Izjum Izrael Ján kardinál Černoch Jérémy Toulalan Józef Beck Józef Piłsudski Július Ďuriš Jaderný reaktor Jagellonci Jagellonská univerzita Jakub Blacký Jaltská konference Jantarová stezka Jan Černý (politik) Jan Řežábek Jan Štěrba (politik) Jan Evangelista Purkyně Jan Fischer Jan Henryk Dąbrowski Jan III. Sobieski Jan Kasal Jan Kozina Jan Lála Jan Ladislav Sýkora Jan Lier Jan Malypetr Jan Masaryk Jan Matejko Jan Mazoch Jan Nedvěd Jan Neliba Jan Nepomuk František Desolda Jan Pehel Jan Ruml Jan Sokol Jan Stejskal (politik) Jan Stráský Jan Syrový Jan Werich Japonsko Jaromír Žák Jaromír Algayer Jaromír Císař Jaromír Johanes Jaromír Obzina Jaromír Velecký Jaroslav Marvan Jaroslav Wykrent Jazyk (lingvistika) Jean-Paul Marat Jemen Jerevan Jesse James Jiří Bartoška Jiří Fridrich Hohenlohe Jiří Hálek Jiří Kolář Jiří Lábus Jiří Mayer (lékař) Jiří Novák (houslista) Jiří Paroubek Jiří Rusnok Jiří Seifert Jiří Svoboda (cestovatel) Jiří Svoboda (režisér) Jižní Asie Jihovýchodní Asie Jindřich Štreit Jindřich II. Pobožný Jindřich Kàan z Albestů Jindřich V. Sálský Jitka Kolínská Johann Baptist Blobner Johann Christian Bach John Adams Whipple John Dreyer Josef Anýž Josef Baar (politik) Josef Bergler Josef Bernat Josef Božek Josef Bradna Josef Brenner Josef Dobiáš (kněz) Josef Doubrava Josef Emanuel Hibsch Josef Hromádka Josef Illík Josef Kempný Josef Kořán Josef Korčák Josef Lux Josef Tošovský Josef Tomeš Josef Václav Frič Josef Velda Joseph Joffre Joseph Maria Koudelka Josif Vissarionovič Stalin Jozef Agnelli Jozef Lenárt Julius III. Julius Neubronner Křesťanství K. M. Walló Kašubština Kaliningradská oblast Kamila Špráchalová Kanada Kandidát věd Kapetovci Kara Mustafa Kardinál Karel Čapek Karel Fořt (ovocnář) Karel Höger Karel Honzík Karel III. Britský Karel IV. Karel Janák Karel Juliš Karel Kramář Karel Ludvík Rakousko-Těšínský Karel Neuwirth (urolog) Karel Urbánek (politik) Karel VI. Karel Wisnar Karlův most Karl Lagerfeld Karl Ungermann Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev Kateřina II. Veliká Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Katyňský masakr Kavkazská válka Kazachstán Kazimír III. Veliký Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století KDU-ČSL Keltové Ken Starr Kevin Sorbo KGB Klára Doležalová Klára Joklová Klementinum Klement Gottwald Kliment Čermák Kmen (sociologie) Kościuszkovo povstání Kolektivizace Komunismus Komunistická strana Čech a Moravy Komunistická strana Československa Komunistický režim v Československu Komunita open source představuje své výsledky na devátém LinuxExpu Konšel Konžská demokratická republika Kongresové Polsko Konrád Henlein Konrád I. Mazovský Konstantin Fehrenbach Kontrabas Konzervativní strana (Spojené království) Kooptace do České národní rady 1989-1990 Koruna česká Kosmická sonda Královský hrad (Varšava) Krčmaňská aféra Krajský národní výbor Krakov Krakovské povstání Kreva Krevská unie Kristina Saská Kriticky ohrožený taxon Krymský chanát Kujavsko Kulturní památka Kulturní památka (Česko) Kupjansk Květnový převrat (Polsko) Květoslava Kořínková Ladislav Adamec Ladislav Dvořák (ministr) Ladislav Fuks Ladislav Medňanský Ladislav Vodrážka Ladislav Zápotocký Latina Laver Cup Lednové povstání Legislativní rada vlády Lenka Baarová Leonardo Nascimento de Araújo Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky Leopold Gottlieb (balneolog) Leopold Heyrovský (právník) Leopold II. Leo Meisl Les Lester Allan Pelton Letní olympijské hry 1972 Levý blok (koalice) Liberius Library of Congress Control Number Lidé Linda McCartney LinuxExpo Listopadové povstání Litevština Litevské velkoknížectví Litva Liz Trussová Londýn Loreto Vittori Lužická kultura Lužická Nisa Lublinská unie Lubomír Štrougal Ludvík Hilgert Ludvík IV. Francouzský Ludvík VIII. Francouzský Ludvík XIV. Luigi Lucheni Lukáš Houser Lvov Mária Wittner Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg Míla Tomášová Měšek I. Maďarsko Madagaskar Magdalena Anderssonová Malajsie Maršál Polska Marek Blahuš Marián Čalfa Marianne von Werefkinová Marie Kalašová Marie Karolína Rakouská Marie Petzoldová-Sittová Marie Podvalová Marie Ryšavá Marie Tereza Habsburská (1638) Martin Bursík Martin Frič Martin Mejstřík Massalia (planetka) Matej Lúčan Mateusz Morawiecki Mazovčané Medína Mekka Mezinárodní standardní identifikátor jména Mezinárodní svaz ochrany přírody Michael Keaton Michael Kocáb Michail Sergejevič Gorbačov Michal Horáček Michal Sedloň Michal Sup Mikoláš Aleš Mikuláš Koperník Mikuláš Pálffy (1552–1600)
Milán Václavík Milan Hodža Miloš Adamec Miloš Zeman Miloslav Šmídmajer Miloslav Boďa Miloslav Fleischmann Miná Ministerstvo vnitra České republiky Mirek Topolánek Miroslav Malovec Miroslav Vacek Miroslav Vladyka Mise OSN v Kongu Mistr FIDE Mlžný les Mnichovský masakr Mohamed Mongolský vpád do Evropy Morava Moravský zemský sněm Mormonismus Moskva Náboženství Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní divadlo Národní hymna Národní knihovna České republiky Národní památkový ústav Národní strana (1848) Národnost Němčina Německá říše Německé císařství Německé zločiny v Polsku za druhé světové války Německo Německo-polský pakt o neútočení Nacistické Německo Nadace Wikimedia Nancy Pelosiová Napoleon Bonaparte Napoleon III. NASA Nejvyšší soud České republiky Nestátní nezisková organizace Nevermind NGO market Niccolò Jommelli Nihil novi Nirvana Normalizace Nosorožcovití Nosorožec sumaterský Nová Kaledonie Novinky.cz Novoměstská radnice Nupedia Nystadská smlouva Občanské fórum Občanské sdružení Obležení Hlohova Obrazoborectví Obyvatelstvo Odra Okresní národní výbor Oldřich Černík Oldřich Nový Olga Scheinpflugová Olga Walló Ondřej Pavelka OpenStreetMap Operace Tannenberg Operace Visla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace spojených národů Organizace ukrajinských nacionalistů Oscar Blumenthal Oskar Pollak Osmanská říše Otakar Černý (novinář) Otakar Ševčík Otakar Hůrka Otakar Motejl Ozbrojené síly Ukrajiny Pátá vláda Lubomíra Štrougala Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Předseda vlády Přemyslovci Přemysl Otakar II. Paříž Palestinská autonomie Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Panovník Panthéon Papež Pardubice Parita kupní síly Parlamentní republika Pavel Šámal Pavel Šafařík Pavel Kysilka Pavel Nový Pavol Hrivnák Personální unie Petr Brož Petr Fiala Petr Horák Petr Kuboš Petr Nečas Petr Pithart Petr Zenkl Ph.D. Piastovci Pietro Gasparri Podolí (Praha) Podzimní knižní veletrh Poláci Polština Polané (západní) Politik Polská exilová vláda Polská hymna Polská lidová republika Polská republika (rozcestník) Polská vlajka Polské království Polské království (1916–1918) Polský odboj během druhé světové války Polský podzemní stát Polsko Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie (1569–1795) Polsko-litevská válka Polsko-sovětská válka Polsko-ukrajinská válka Polygamie Pomořansko Poniatowští Poprava Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Náboženství Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Sport Portugalsko Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Poslední mohykán Povstání tchaj-pchingů Poznaňské povstání Poznaňské velkovévodství Poznaňsko Pražská defenestrace (1483) Pražské jaro Praha Prales Premiéra Prokop Drtina Protestantismus Pruské Slezsko Prusko Prusko-dánská válka První bitva na Marně První moravská spořitelna První republika První světová válka Puebla (stát) Purkmistr Q15735556 Q15735556#identifiers Q15735556#identifiers|Editovat na Wikidatech Q725653 Q725653#identifiers Q725653#identifiers|Editovat na Wikidatech Růžena Nasková R.U.R. Rakousko Rakousko-Uhersko Raquel Welch Režisér Red Hot Chili Peppers Registr smluv Renesanční architektura Republika Richard Bienert Robert Koldewey Roger Federer Rok Roman Prymula Rose McGowan Royal Court Theatre Rozloha Rudá armáda Rudolf Beran Rudolf Horský Rudolf Winternitz Ruská invaze na Ukrajinu (2022) Ruské impérium Rusko Rusko-polská válka (1605–1618) Rysy Sýrie Saúdská Arábie Saint-Germain-en-Laye Sametová revoluce Sanace (Polsko) Santiago Ramón y Cajal Sarmati Satira Saul Kripke Sedmidenní válka Sedmiletá válka Sejm Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město Senát Parlamentu České republiky Severní válka Severoatlantická aliance Severomoravský kraj Seznam britských králů Seznam měn Seznam mezinárodních poznávacích značek Seznam mezinárodních směrových čísel Seznam nejdéle vládnoucích britských panovníků Seznam představitelů Polska Seznam premiérů Česka Seznam premiérů Československa Seznam premiérů Spojeného království Seznam států podle státního zřízení Seznam států světa podle data vzniku Seznam států světa podle hustoty zalidnění Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje Seznam států světa podle nejvyšších hor Seznam států světa podle počtu obyvatel Seznam států světa podle rozlohy Skanzen Skauting Skytové Slezané Slezské vojvodství Slované Slovanské náboženství Slovenská národní knihovna Slovensko Smells Like Teen Spirit Sněmovna národů Federálního shromáždění Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických Sněm Království českého Solidarita (Polsko) Sonja Sázavská Soubor:100401-N-0696M-202 Rose McGowan (cropped).jpg Soubor:Ales Portrait.jpg Soubor:Anatol Svahilec v klipu pro soutěž Československo 1948–1989.jpg Soubor:Antoni Gaudi 1878.jpg Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg Soubor:Border changes in history of Poland.png Soubor:Chris Columbus.jpg Soubor:Colin Firth and Barbara Stockings (cropped).jpg Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg Soubor:Emblem of the Government of the Czech Republic.svg Soubor:EU-Poland.svg Soubor:Europa Jagellonica.svg Soubor:Flag of Poland.svg Soubor:Freddie Mercury performing in New Haven, CT, November 1977.jpg Soubor:F Scott Fitzgerald 1921.jpg Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg Soubor:Gustavo Kuerten2.jpeg Soubor:Herb Polski.svg Soubor:HonzaNedved.JPG Soubor:Howard Walter Florey 1945.jpg Soubor:Jagro WMCZ 2021 01.jpg Soubor:Jan Sokol, 2015 (02).jpg Soubor:Jaroslav Wykrent.jpg Soubor:Jklamo-IMG 2263.JPG Soubor:Kahikatea.jpg Soubor:Karl Lagerfeld.jpg Soubor:Kevin Sorbo.jpg Soubor:Klára Joklová.jpg Soubor:KWP 2007 Juan.jpg Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png Soubor:Leonardo Nascimento de Araujo 2011.jpg Soubor:Linda McCartney 1976.jpg Soubor:Michael-Keaton.jpg Soubor:MieszkoDagome.jpg Soubor:Olga Walló 2009.jpg Soubor:O Pavelka Praha 2015.JPG Soubor:Paul Nadar - Henri Becquerel.jpg Soubor:Pavel Nový.JPG Soubor:Petr Broz vedec.jpg Soubor:Polska-ww1-nation.png Soubor:Praha, 15 let české Wikipedie, čekání na dort.jpg Soubor:Praha, Dejvice, NTK, Wikikonference 2011, panelová diskuze, Limojoe.jpg Soubor:Praha, Slovenská 21, kancelář WMČR (2019-09-28 09.48.30).jpg Soubor:Praha, Slovenská 21, Svět-Hub 02.jpg Soubor:RaquelWelchApr2010.jpg Soubor:Rosa rhino.jpg Soubor:SEF2007a.jpg Soubor:Strajk sierpniowy w Stoczni Gdańskiej im. Lenina 34.jpg Soubor:Toulalan.JPG Soubor:Veronika Freimanova (2).JPG Soubor:Vyrocni zprava WMCZ 2022 interactive.pdf Soubor:Werner Herzog Bruxelles 02.jpg Soubor:Wikiconference Brno 20141129-164856 main program.jpg Soubor:Wikikonference-2019-UPCE-067-Group-Photos.jpg Soubor:Wikiměsto Olomouc, group picture (cropped).jpg Soubor:Wikimedia CZ General Assembly 2017 883.jpg Soubor:Wikimedia Hackathon Prague 2019 - 2019-05-18 - Group Picture - 0391.jpg Soubor:Wikimedia Summit 2019 - Portrait Vojtěch Dostál.jpg Soubor:Wikipedie narozeniny 20-33.jpg Soubor:William Devane 1974.JPG Soubor:WMCZ 2014 Petr Novak.jpg Soubor:WMCZ LinuxExpo booth.jpg Soubor:Wroclaw - Uniwersytet Wroclawski o poranku.jpg Soubor:Yvetta Blanarovicova.JPG Sovětská invaze do Polska Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946 Sovětský svaz Speciální:Kategorie Speciální:Nové stránky Speciální:Statistika Speciální:Zdroje knih/80-7185-245-7 Speciální:Zdroje knih/80-7239-179-8 Speciální:Zdroje knih/80-901103-0-4 Speciální:Zdroje knih/80-901579-5-5 Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8 Spojené království Spojené státy americké Spolek Srpen Státní znak Polska Střední Evropa Střední Litva Staša Fleischmannová Stanisław Żółkiewski Stanislav Gross Stanislav II. August Poniatowski Stanislav Rázl Stanovy Staré Město (Praha) Staroměstská radnice Strana zelených Stromovka Sudetoněmecká strana Sumatra Světová obchodní organizace Svobodná licence Svobodné město Krakov Szlachta Třeboň Třetí Československá republika Třetí vláda Josefa Korčáka Tři vejce do skla T. Svatopluk Teresa Titos Garzón Tereza Budková Terorismus Tetička (film, 1941) Thomas Wyatt Tomáš Baťa Tomáš Berdych Tommaso Campanella Toruň Udórz (hrad) Ukrajina Ukrajinci Ukrajinská povstalecká armáda Ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti Urologie Václavské náměstí Václav Ženíšek Václav Boleslav Janda Václav Bouček Václav Holek Václav Klaus Václav Koranda (básník) Václav Kosmák Václav Markup Václav Nelhýbel Václav Neubert Václav Novotný (historik) Václav Razik Václav Viktor Morávek Vídeňský kongres Východní Asie Východní blok Východní Prusko Valerij Poljakov Varšava Varšavská konfederace Varšavské knížectví Varšavské povstání Velký hadronový urychlovač Velkopolské povstání Velkopolské povstání (1806) Velkopolsko (historické území) Velvyslanec Verejnosť proti násiliu Veronika Freimanová Versailleská smlouva Vesmír Vilém Bukovský Vilém Hejl Vilém IV. Lucemburský Vilém Nikodém Vilém Petrželka Vilemína Luisa Bádenská Viliam Široký Vinohrady (Praha) Virtual International Authority File Visegrádská skupina Viselská kosa Viselský záliv Vislané Vitellius Vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka Vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta Vláda Ladislava Adamce Vláda Petra Fialy Vláda Stanislava Rázla Vladimír Špidla Vladimír Podborský (archeolog) Vladimír Slavínský Vladislav I. Lokýtek Vlado Milunić Vlasta Burian Vlasta Děkanová Vlastimil Podracký Vlastimil Tusar Vltava Volby do České národní rady 1971 Volby do České národní rady 1976 Volby do České národní rady 1981 Volby do České národní rady 1986 Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996 Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990 Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1992 Volební právo v Česku Volyňský masakr Voyager 1 Vratislavská univerzita Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa Wenzel Wenhart Werner Herzog Wettinové Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikikonference Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikimedia Czech Republic?oldid=1450543 Wikimedia Hackathon 2019 Wikimedia Slovensko Wikimedium Wikipedie Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2022 Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nástěnka/Wikimedia ČR/Popiš památku (2019) Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2022 Wikipedie:Ověřitelnost Wikipedie:Přesměrování Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Uvádění zdrojů Wikipedie:Věrohodné zdroje Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/září Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2022 Wikipedie:Zdroje informací Wikipedista Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Wiki miluje památky Wilhelm Ressel William Dampier William Devane Winfield Scott XIII. sjezd KSČ XIV. sjezd KSČ XV. sjezd KSČ XVI. sjezd KSČ XVII. sjezd KSČ XVIII. sjezd KSČ X (sociální síť) YouTube Yvetta Blanarovičová Září Zánik Československa Złoty Zaolzie Zbyšek Pechr Zdeněk Chotěnovský Zdeněk Fierlinger Zdeněk Horčík Zdeněk Kolářský (houslista) Zdeněk Podskalský Zdenka Tichotová Zeměpisné souřadnice Zemětřesení v Pueble 2017 Zemská armáda Zlaté svobody Znárodnění Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
---|