A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
.svg)
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
,_by_John_Trumbull.jpg)
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
.jpg)
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
.jpg)
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
| Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Étienne Tassin Íránská krize Úmrtí v roce 2022 Únor 2006 Ústredný výbor Komunistickej strany Česko-Slovenska Číňané Čínština Čína Čínské lidové náboženství Čínské prefektury Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022) Čchung-čen Če-ťiang Čechy Černá Hora Červen Červenec 2006 Červen 2006 Česká strana sociálně demokratická Česká televize Česká Wikipedie Český lev Česko Česko-Slovensko Československá akademie věd Československá televize Čou-šan ČT 2 Ču Jou-sung Ľubica Blaškovičová Ľubomír Holčík Ľubomír Stanček Říše Čching Říše Ming Říjen 2006 Římské číslice Říp Řečtina Šablona:Infobox - demografie Šan-chaj-kuan Šan-tung Šao-sing Španělština Štěpán Lucký Šun-č’ Švédsko Židé Žlutá řeka 1. červen 1. červenec 1. august 1. júl 1. január 1. květen 1. leden 1. prosinec 10. únor 10. červen 10. červenec 10. březen 10. jún 10. január 10. květen 10. leden 10. marec 10. september 10. září 11. červenec 11. apríl 11. březen 11. február 11. júl 11. jún 11. květen 11. listopad 11. máj 11. srpen 12. červen 12. říjen 12. apríl 12. březen 12. duben 12. február 12. květen 12. leden 12. století 1222 1267 1290 1291 13. únor 13. červenec 13. říjen 13. apríl 13. duben 13. květen 13. marec 13. prosinec 13. září 1308 1312 1313 14. únor 14. červenec 14. říjen 14. březen 14. december 14. květen 14. leden 14. máj 14. září 15. březen 15. květen 15. listopad 15. máj 15. prosinec 15. srpen 15. září 1503 1508 1519 1534 1552 1584 1585 1592 1598 16. únor 16. červenec 16. apríl 16. august 16. březen 16. február 16. květen 16. leden 16. máj 16. srpen 16. století 16. září 1616 1626 1627 1628 1629 1631 1635 1636 1638 1643 1644 1645 1646 1653 1655 1662 1673 1674 1693 1697 17. duben 17. február 17. január 17. květen 17. leden 17. máj 17. marec 17. srpen 17. století 1700 1707 1727 1745 1746 1749 1752 1754 1760 1764 1770 1773 1775 1781 1786 1788 1798 18. únor 18. červen 18. březen 18. január 18. květen 18. srpen 1804 1807 1809 1810 1811 1817 1818 1819 1821 1823 1824 1825 1826 1827 1831 1832 1836 1847 1849 1855 1862 1868 1870 1871 1872 1874 1875 1876 1880 1884 1885 1887 1888 1889 1891 1892 1894 1896 1897 1898 1899 19. červen 19. červenec 19. august 19. březen 19. duben 19. február 19. január 19. květen 19. leden 19. marec 19. století 19. storočie 1900 1901 1902 1904 1905 1906 1907 1908 1910 1911 1912 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1940 1941 1942 1943 1945 1946 1947 1949 1950 1950 na Slovensku 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1962 1965 1966 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1992 1993 1995 1996 1997 1999 2. červen 2. říjen 2. apríl 2. duben 2. február 2. júl 2. květen 2. leden 2. marec 2. október 20. červenec 20. apríl 20. august 20. duben 20. květen 20. leden 20. máj 20. prosinec 20. století 20. storočie 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2006 (album) 2006 ve filmu 2006 ve fotografii 2006 ve sportu 2006 v římskokatolické církvi 2006 v dopravě 2006 v hudbě 2006 v letectví 2006 v loďstvech 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2014 2015 2016 2017 2018 2020 2021 2022 2023 2026 21. únor 21. červenec 21. říjen 21. august 21. február 21. jún 21. január 21. květen 21. leden 21. listopad 21. máj 21. marec 21. století 21. storočie 21. září 22. červenec 22. říjen 22. duben 22. júl 22. január 22. květen 22. marec 22. prosinec 22. září 23. apríl 23. březen 23. duben 23. február 23. jún 23. květen 23. október 24. březen 24. duben 24. február 24. jún 24. květen 24. prosinec 24. srpen 25. únor 25. apríl 25. květen 25. leden 25. listopad 25. september 26. únor 26. červenec 26. august 26. březen 26. duben 26. február 26. jún 26. január 26. květen 26. október 26. srpen 27. február 27. jún 27. január 27. květen 27. leden 27. máj 27. marec 28. únor 28. červen 28. červenec 28. apríl 28. december 28. duben 28. január 28. květen 28. leden 28. listopad 28. máj 28. marec 28. október 28. prosinec 28. září 29. březen 29. jún 29. květen 29. listopad 29. marec 29. október 29. září 3. červen 3. červenec 3. říjen 3. březen 3. květen 3. leden 3. listopad 3. srpen 3. tisíciletí 30. říjen 30. apríl 30. březen 30. duben 30. jún 30. květen 30. září 305 31. říjen 31. august 31. březen 31. júl 31. január 31. květen 31. leden 31. máj 31. marec 4. červenec 4. říjen 4. apríl 4. august 4. duben 4. február 4. jún 4. květen 4. leden 4. október 4. září 40. roky 20. storočia 5. říjen 5. apríl 5. březen 5. duben 5. květen 5. leden 50. roky 20. storočia 6. únor 6. červenec 6. říjen 6. august 6. január 6. květen 6. leden 6. september 6. září 60. roky 20. storočia 7. únor 7. červen 7. august 7. březen 7. duben 7. február 7. jún 7. květen 7. leden 7. máj 7. september 8. duben 8. február 8. júl 8. jún 8. květen 8. listopad 8. marec 8. prosinec 9. únor 9. duben 9. jún 9. január 9. květen 9. leden 9. marec AC/DC Advanced Micro Devices Afroameričané Al-Džazíra Alain Prost Alberto R. Gonzales Albrecht I. Habsburský Alena Heribanová Alexandr VII. Alfréd Jindra Alma mater Alois Zych Amateur Achievement Award Amoy An-chuej Andreas Maislinger Andrej Ferko (slovenský spisovateľ) Andrew Michael Allen Andrew Z. Fire Anežka Přemyslovna Angličtina Angus Young Anna Halman Anna Siebenscheinová Anna Tureničová Anne Robert Jacques Turgot Anthony Horowitz Antoine Lasalle Antonín Matěj Píša Antonín Moskalyk Antonín Procházka (právník) Antonín Raymond Antonín Strnadel Anton Hrnko Anton Jahnel Anton Mansuet Richter Apple Computer Apple II Arabština Asmus Jacob Carstens Augustin-Jean Fresnel Augusto De Luca Autoritní kontrola Azovstal Březen 2006 Bakunin Baltimore Barbara Krzemieńska Barbora Škrlová BBC World Service Beáta Brestenská Berlín Bernhard Horwitz Billy Bob Thornton Bill Gates Bill Laswell Bill Paxton Bitva na řece Jalu Bitva o Francii Bitva o Komárno (1919) Bitva o Madagaskar Bitva o Mariupol Bitva u Puebly Božena Němcová Bodový systém v Česku Bohdan Sláma Bohumil Janda Cidlinský Bohuslav Kučera Bono Vox Britská Východoindická společnost Bruce Willis Buddhismus v Číně Bzenecká lípa Církev sjednocení Císař Caesar Carl Walz Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela Chang-čou Chanové Charlotte Ella Gottová Charta 77 Chrámové jméno Chu-pej Chuang Tchaj-ťi Chu Čeng-jen Cisterciácký řád Clash Claude Joseph Rouget de Lisle Commons:Featured pictures/cs Constantijn Nizozemský Constantin Mugur Isărescu Craig C. Mello Dálnice D5 Dánsko Dějiny Číny Džürčeni Daniel Pešta Darina Gabániová David O. Selznick David Uher Debra Winger Delo Dennis Bergkamp Den matek Desaťročie Deset dní masakru v Jang-čou Detská obrna Diecéze litoměřická Diocletianus Diskuse k šabloně:Infobox - demografie Doktor filozofie Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo Donald Pettit Donovan Dorgon Druhá světová válka Druhá vláda Mirka Topolánka Dušan Bruncko Duben Duben 2006 Dynastie Dynastie Čching Dynastie čínské historie Dynastie Jižní Ming Dynastie Ming Dynastie Sung Eddie Jobson Eddie Van Halen Edmund S. Phelps Eduard I. Eduard Landa Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022) Emil Šulc Emil Hadač Emmanuel Macron Empire State Building Encyklopedie Endrick Felipe Erich Einhorn Eric Drexler Estonsko Ethan Mbappé Eunuchové v Číně EUROCONTROL Eustach Cihelka Eva Svobodová Evropská kosmická agentura Evropská unie Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Fatah Feng-jang Figarova svatba Filip Josef Kinský Filip Stanislav Kodym Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Filozofická fakulta Univerzity Palackého Finsko First-person shooter Flavio Chigi Flotila Fonetika Francie Francis Gary Powers Francouzština Francouzská intervence v Mexiku Francouzská národní knihovna Frankfurt nad Mohanem Frankie Knuckles František Alexandr Zach František Bartoš (generál) František Bartoš (závodník) František Fajtl František Mrázek František Peřina František Stavinoha František z Pauly Fred Astaire Friso Nizozemský Fu-čou Fu-ťien Fulin Fumihito Gabriel Nasavský Gary Hartstein Gary Sinise Gaspard Monge Gdaňsk Gemeinsame Normdatei George Elwood Smith George F. Smoot George W. Bush Glenn Danzig Global Positioning System Gottfried Rieger Graeme Revell Gregoriánský kalendář Guy Lafleur Gwendolyn Göbel Halldór Kiljan Laxness Hamás Hana Věrná Hebrejština Henrich I. (Luxembursko) Henri Bergson Henry Fielding Herbert Masaryk Hermann Kaufmann Hisahito Hizballáh Hlavní město Hlavní strana Hnutí Svoboda (Slovinsko) Hospodářský růst Howard Jones (britský spevák) Hynek Lang Ignacio Zaragoza Imdžinská válka Ingenuity International Standard Book Number Intronizace Irák Irina Mucuovna Chakamadová Isabelle Adjani Isabelle Adjaniová Italština Ivan Šimko Ivan Hlas Ivan Wilhelm Ivo Váňa Psota Izrael János Bán Ján Babič Ján Bielik Ján Gabriel (poslanec) Ján Pataky J.K. Simmons Jacob Tremblay Jacques Cartier Jakub Janda Jana Ryšlinková Janez Janša Jang-čou Jang-c’-ťiang Janne Ahonen Jan Čančara Jan Frank Fischer Jan Frolík (archeolog) Jan Habsburský Jan Hrušínský Jan Kasper Jan Kostrhun Jan Malý (lékař) Jan Merell Jan Morávek (spisovatel) Jan Nepomuk Soukop Jan Pavel II. Jan Streng Jan Vacek Jan Vella Jan Weiss Jarmila Krulišová Jaromíra Kolárová Jaroslava Moserová Jaroslav Izák Jaroslav Kratochvíl (politik) Jaroslav Maštalíř Jaroslav Mazáč Jaroslav Průšek Jaroslav Souček Jazyk (lingvistika) Jean-Marie Leclair Jean Tigana Jeff Koons Jefim Isaakovič Zeľmanov Jemčinská lípa Jiří Babica Jiří Cieslar Jiří Daněk Jiří Demel Jiří Hronek Jiří Pehe Jindřich Marco Joe Van Holsbeeck Johann Peter Hebel John C. Mather John G. Roberts John Grisham Jonas Salk Jonathan Edwards (atlet) Jordánsko Jorge Valdano Josef Škoda (sochař) Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť Josef Ginzel Josef Hendrich (filolog) Josef Henke Josef Hrubý (básník) Josef Illík Josef Jindřich Řezníček Josef Lev Josef Rybák Josef Svoboda (scénograf) Josef Trojan (spisovatel) Joseph Mukasa Zuza Josif Vissarionovič Stalin Jozef Miklušičák Jozef Vajda Judy Davisová Juliusz Machulski Julius Lébl Juraj Kuniak Jutta Bauerová Kórejská ľudovodemokratická republika Kaftan Kajmanské ostrovy Kaligrafie Kamila Valijevová Kamil Hornoch Kamil Prudil Kandidát věd Kanton (Čína) Karel Bautzký Karel Beneš (biolog) Karel Beneš (grafik) Karel Franta Karel Kachyňa Karel Pech Karl-Heinz Rummenigge Katastrofy a neštěstí 2006 Kateřina Pavlovna Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého Kategorie:Úmrtí v roce 2006 Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození v roce 2006 Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví
Kazurō Watanabe KDU-ČSL Kelsey Grammer Kevin Costner Kim Ir-sen Klaus Schulze Klement Gottwald Klokánek (projekt FOD) Kolektivizácia poľnohospodárstva Komerční banka Komunistická strana Čech a Moravy Komunistická strana Česko-Slovenska Konfucianismus Konkordát Korea Korupce Koxinga Království Tung-ning Království Tungning Království Velké Británie Kryštof Kolumbus Kultúra (spoločenské vedy) Kuo-c’-ťien Květen Květen 2006 Květnové povstání českého lidu Kylian Mbappé Kypr Lázeňství Ladislav Hejdánek Ladislav Prokop Procházka Latina Laurentien Nizozemská Leden 2006 Lena Olin Leonore Oranžsko-Nasavská Leopold Sulovský Leszek Engelking Lhotka (Praha) Liao-ning Libanon Library of Congress Control Number Listopad 2006 List of Emperors of the Ming Dynasty Litva Li C'-čcheng Li Kche-čchiang Lockheed U-2 Lojzo Londýn Lotyšsko Louis-Nicolas Davout Májové spiknutí Maďarsko Maďarsko-československá válka Madagaskar Magda Košútová Mahathir Mohamad Maia Sanduová Malajsie Malta Mandát Nebes Mandžuové Mandžusko Manicheismus Manuel Estiarte Mariánské Lázně Marián Kochanský Mariano Rajoy Marie Motlová Marie Restituta Kafková Marie Záhořová-Němcová Mariupol Marshallovy ostrovy Mars (planeta) Masarykova univerzita Matthäus Quatember Matyáš Svoboda Meda Mládková Mendelévium Mezinárodní měnový fond Mezinárodní standardní identifikátor jména Michal Pavlíček Michel Platini Mick Jones Mikrovlnná rúra Mikuláš Dzurinda Mingská Čína Mirek Topolánek Miroslav Florian Miroslav Hajn (tanečník) Miroslav Houra Miroslav Sychra Miss World Mittelbau-Dora Moldavsko Monarchie Mongolský jamen Morava Most přes zátoku Chang-čou Mo Yan MS v ledním hokeji 2015 Muhammad Yunus Musée Grévin Mwai Kibaki Náboženství Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní galerie (Londýn) Národní knihovna České republiky Národní knihovna Izraele Národní knihovna Koreje Národní parlamentní knihovna Japonska Nacismus Nacistické Německo Naděžda Slabihoudová Nadace Wikimedia Nan-an Nanking Neutralita Newfoundland Nicolas Hulot Nicolas Sarkozy Nigérie Nikola Bartůňková Nizozemská královská knihovna Nobelova cena za chemii Nobelova cena za fyziku Nobelova cena za fyziologii a lékařství Nobelova cena za literatúru Nobelova cena za literaturu Nobelova cena za mír Novořečtina Nurhači Občanská demokratická strana Občanská válka Obnovené zřízení zemské Obraz Doriana Graye (muzikál) Okres Jindřichův Hradec Oldřich Švarný Oldřich Kaiser Olga Lomová Olomouc Operace Barium Organizácia Spojených národov Organizácia Varšavskej zmluvy Orhan Pamuk Orientální ústav ČSAV Orientální ústav Akademie věd České republiky Ornella Muti Osm korouhví Ostrava Osvobozené divadlo Otakar Borůvka Otto Weiter Přemyslovci Přemysl Otakar I. Přerov Přerovské povstání Paříž Palestinská autonomie Památný strom v Česku Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Parlament Parní tramvaj Pat Mastelotto Pavel Koutecký Pavel Wavrek Pavol Šajgalík Pavol Mešťan Pavol Prokopovič Pchin-jin Pečeť Peking Perseverance Peter Šimun Peter Šperka Peter Bódy Peter Bzdúch Peter Grolmus Petr Daněk Petr Pelzer Pierre Riel de Beurnonville Pietro Parolin Planetární sonda Podněstří Podorlicko Policie ve Spojených státech amerických Polská národní knihovna Polsko Polykarp Kusch Portál:Čína Portál:Česko Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Jazyk Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Náboženství Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Sport Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Posmrtné jméno Praděd Praha Pravda (noviny) Pravoslav Kotík Princ Profesor Prosinec 2006 Provincie Prusko-francouzská válka První vláda Mirka Topolánka Psí spřežení Q21614582 Q21614582#identifiers Q21614582#identifiers|Editovat na Wikidatech Q296367 Q296367#identifiers Q296367#identifiers|Editovat na Wikidatech R. A. Dvorský Radim Uzel Rakousko Referendum Regent Registrované partnerství v Česku Richard Salzmann Robert Fico Robert Golob Robert Kaliňák Roger D. Kornberg Ron Wilson Rowan Atkinson Ruština Rudolf Žiak Rudolf II. Švábský Rudolf Slánský mladší Ruská invaze na Ukrajinu (2022) Rusko Rusko-japonská válka Ryan Martin Bradshaw Sára Bejlek Sýrie S’-čchuan Sametová revoluce Saniyya Sidney Sanskrt Saská Kamenice Seattle Sebevražda Severní pól Seznam forem vlády Seznam premiérů Spojeného království Simona Stašová Sinologie Slovenska demokratska stranka Slovensko Slovinsko Soubor:Četař František Peřina .jpg Soubor:Apple-II.jpg Soubor:Babica Jiří PA235378.jpg Soubor:Bono, 2 February 2006.jpg Soubor:David O. Selznick NYWTS.jpg Soubor:Dennis Bergkamp 2014.jpg Soubor:Donovan Washington 2007.jpg Soubor:Emperor Huang Taiji.jpg Soubor:Fajtl.jpg Soubor:Flag of Mars.svg Soubor:Flag of Ming Cheng.svg Soubor:Fred Astaire in Royal Wedding.jpg Soubor:Herbert Masaryk (1880-1915).jpg Soubor:Ivan Hlas.jpg Soubor:Jan Weiss by Feyfar.jpg Soubor:Jonathan Edwards olympics 2000.jpg Soubor:Karel Kachyňa 1990.jpg Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg Soubor:Nobel Prize 2009-Press Conference KVA-27.jpg Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg Soubor:PruchovaVlasta1985.jpg Soubor:Qing conquest of South Ming territories.svg Soubor:Seal of Ming dynasty.svg Soubor:Seal of Qing dynasty.svg Soubor:Southern Ming.png Soubor:Svarny.jpg Soubor:Wiki letter w.svg Souborný katalog České republiky Sovětský svaz Speciální:Kategorie Speciální:Nové stránky Speciální:Statistika Speciální:Zdroje knih/0-674-44515-5 Speciální:Zdroje knih/80-7106-249-9 Speciální:Zdroje knih/80-7106-919-1 Speciální:Zdroje knih/8085425181 Speciální:Zdroje knih/9788072773695 Speciální:Zdroje knih/9992900385 Spojené státy americké Srbsko Srbsko a Černá Hora Srpen 2006 Stanislav Kropilák Stanislav Stolárik Stano Radič Starověký Řím Stephen Kern Robinson Steve Jobs Storočie Strana zelených Suverenita (právo) Svátek práce Světla Mathauserová Světová ekonomika Svante Janson Svante Pääbo Svatba Svobodná Evropa Třída T 47 Třeboňsko Taťána Gregor Brzobohatá Taoismus Tereza Pokorná Tibetština Tim Berners-Lee Tiskař Tomáš Býček Tomáš Garrigue Masaryk Tomáš Hudeček Tommy Emmanuel Tony Blair Totální nasazení Tradiční znaky Tramvaj Tribut Trove Turecko Turné čtyř můstků Ukrajina Univerzita Karlova Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Václav Kojzar Vídeň Věra Sládková V-2 Van Halen Varšava Vatikán Vazba (právo) Velká čínská zeď Velké Němčice Velký kanál Vichistická Francie Viedeň Vietnamština Viktor Zvjahincev Vilém Florentin Salm-Salm Vincent du Vigneaud Virtual International Authority File Vláda Černé Hory Vladimír Hornof Vladimír Nekuda Vladimír Vodička Vladimir Georgijevič Sorokin Vlasta Žehrová Vlasta Průchová Vlasta Prachatická Vnitřní Mongolsko Vojtěch Engelhart Volby 2006 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 Volby prezidenta Francie 2022 Vzdušný prostor Wan-li Whoopi Goldberg Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana WikiLeaks Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2022 Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2022 Wikipedie:Pahýl Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2022 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Willem Dafoe William Forsythe Willis Eugene Lamb Windows ME Winston Churchill Wolfenstein 3D Wolfgang Amadeus Mozart WorldCat Wu San-kuej Yogyakarta (město) Září 2006 Zákon Zákony o unii z roku 1707 Západní Virginie Zaria Oranžsko Nasavská Zbigniew Preisner Zbyněk Matějů Zdeněk Bořek Dohalský Zdeněk Fiala Zdeněk Trojan Zigmund Antoch z Helfenberka Zinetula Chajdarovič Biľaletdinov Zjednodušené znaky Zlín Zoltán Demján Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za chémiu Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziku Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziológiu alebo medicínu Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za literatúru Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za mier Zsolt Komlósy Zucchero Zuzana Koubková Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
|---|
.jpg&veda=41511){kind=link}
.jpg&veda=41511){kind=link}
