A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
.svg)
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
,_by_John_Trumbull.jpg)
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
.jpg)
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
.jpg)
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
| Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. 'Ndrangheta Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Úřednická vláda Úmrtí v roce 2021 Úmrtí v roce 2022 Únětická kultura Únor 1948 Ústřední výbor Komunistické strany Československa Ústava Československé republiky Ústava Československé socialistické republiky Ústavní soud České republiky Ústavní zákon o československé federaci Ústav pro studium totalitních režimů Čína Čínsko-sovětské konflikty (1969) Čínsko-sovětský rozkol Časně slovanské období Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022) Červený obr Česká a Slovenská Federativní Republika Česká socialistická republika Česká televize Česká tisková kancelář Česká Wikipedie České knížectví České království České národní obrození České předsednictví v Radě Evropské unie 2009 České Slezsko České stavovské povstání České země za první světové války Český rozhlas Český rozhlas Dvojka Český stát za vlády Jagellonců Český statistický úřad Česko Československá lidová armáda Československá měnová reforma (1953) Československá republika (1948–1960) Československá socialistická republika Československá televize Československé parlamentní volby 1946 Československý rozhlas Československo Československo-sovětské přátelství Čierna nad Tisou Čistky Členský stát Evropské unie ČTK Řím Řecko Řeka Školství Španělsko Štěpán Trochta Švédsko Železná opona Živočichové 1. květen 1. leden 10. říjen 10. listopad 11. listopad 11. září 12. listopad 13. červen 13. prosinec 14. červen 17. leden 17. listopad 1711 1816 19. listopad 1922 1941 1945 1946 1948 1949 1950 1952 1954 1957 1965 1968 1969 1972 1975 1978 1987 1988 1989 1991 1992 1993 1996 1997 1998 2. listopad 20. únor 20. srpen 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2009 2011 2022 21. srpen 22. říjen 23. říjen 23. leden 25. únor 25. říjen 26. duben 27. srpen 28. říjen 29. říjen 3. listopad 30. říjen 31. říjen 31. březen 31. prosinec 4. červen 4. prosinec 461 6. listopad 9. listopad Achtung Baby Acquis communautaire Aeroflot Afghánistán Akce 77 Akvizice Albánie Albánská lidová republika Albánská lidová socialistická republika Aleš Brichta Alexander Dubček Alexej Čepička Alexej Kosygin Alois Indra Andrej Andrejevič Gromyko Andrej Antonovič Grečko Andrej Babiš Anticharta Antonín Kapek Antonín Novotný Antonín Zápotocký Antonov An-12 Antonov An-24 Anton Myrer Arakain Archiv výtvarného umění Argentinské tango ASU-57 ASU-85 Athény Augustin Navrátil Austrálie Autoritní kontrola Avenida Corrientes Bílý trpaslík Bójové Beatová síň slávy Berlínská zeď Bill Clinton Biskup Blue Effect Bohemia Energy Boj o rozhlas (1968) Branislav Hronec Bratři Itálie (politická strana) Bratislava Bratislavská deklarace Brazílie BRDM-1 Brexit Brusel BTR-152 Bulharská komunistická strana Bulharská lidová republika Buržoazie Castell Centrální plán Charta 77 Charterový let Chceme světlo! Chruščovovské tání Citron (hudební skupina) Commons:Featured pictures/cs Covid-19 cs:Usnesení vlády k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie Cyril Svoboda Dálnice Díválí Dýchací soustava Dějiny Česka Dělnicko-rolnická vláda Důl Svornost Daň z přidané hodnoty David Koller Demokracie Demonstrace (protest) Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968 Den vzniku samostatného československého státu De Generace Difuze Disent Divoký srdce Dluhová krize v eurozóně Doba římská na území Česka Doba bronzová na území Česka Dodavatel poslední instance Dovoz Drážďany Drahomír Kolder Druhá republika Druhá světová válka Dvoustranně souměrní Ekonomická krize od 2007 Elon Musk Emigrace Encyklopedie Eneolit na území Česka Enver Hodža Epitelová tkáň ERM II Estonsko Etc... Etiopie Euro Eurobarometr Eurokomunismus Evžen Plocek Evropa Evropská komise Evropská měnová unie Evropská migrační krize Evropská rada Evropská společenství Evropská unie Evropský hospodářský prostor Evropský zatýkací rozkaz Ferdinand I. Habsburský Fidel Castro Filip Topol Finsko Flamengo Florian Siwicki Fondy Evropské unie#PHARE Fonograf Framus Five Francie Francisco Franco František Josef I. František Kotva František Kriegel Frederik Willem de Klerk Frontman Gama Sagittae Gemeinsame Normdatei Generální tajemník ÚV KSČ Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny George H. W. Bush Giorgia Meloniová Glasgow Glasnosť Gonochorismus Grónské referendum o Evropských společenstvích 1982 Gudžarát Gustáv Husák Habsburkové Habsburská monarchie Halloween Harry Potter a Tajemná komnata (film) Havlíčkův Brod Heath Freeman Heliodor Píka Helsinky Hermafrodit Hlavní strana Hltan HMAS Sydney (D48) Hmotná nouze Hnědý trpaslík Hostitel Hrubý domácí produkt Hudba Hudba Praha Hudba Praha & Michal Ambrož Hudba Praha (album) Hudebník Hudební žánr Hudební nástroj Hudební skladatel Hudební soubor Husitství Hvězdná velikost Ilegální obchod s drogami Iljušin Il-14 Imatrikulace (letectví) Indie Industrializace International Standard Serial Number Internet Archive Invaze Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa Invazní pruhy IROZHLAS Irsko Island Itálie Ivan Jakubovskij Ivan Král Ivan Martin Jirous Ivo Tretera Jáchymov János Kádár Jair Bolsonaro Jakov Alexandrovič Malik Jana Altmannová Jan Anastáz Opasek Jan Bula Jan Dus Jan Haubert Jan Hrubý (hudebník) Jan Ivan Wünsch Jan Masaryk Jan Palach Jan Patočka Jan Rejžek Jan Spálený Jan Zajíc Jan Zrzavý Jaroslav Šaroch Jasná Páka Jednorodí Jednotné zemědělské družstvo Jerry Lee Lewis Jiří Šindelář (hudebník) Jiří Jelínek (baskytarista) Jiří Kraus Jiří Schelinger Jiří z Poděbrad Jižní Korea Johannes Kepler Josef Špaček (politik KSČ) Josef Beran Josef Charvát (odbojář) Josef Chuchma Josef Hlavatý Josef Hlouch Josef II. Josef Klaus (politik) Josef Pavel (1908) Josef Smrkovský Josef Zieleniec Josif Vissarionovič Stalin Josip Broz Tito Jozef Púčik Jugoslávie#Socialistická Jugoslávie Junák – český skaut Jupiter (planeta) Jurij Andropov Justiční vražda Kádrové důvody Kádrový posudek Kabát (hudební skupina) Kabinová lanová dráha na Ještěd Kalábrie Kamil Střihavka Kardinál Karel Hoffmann (politik) Karel III. Britský Karel IV. Karel Malík Katapult (hudební skupina) Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Kaunas Kauza Čapí hnízdo KGB Klad Klaudios Ptolemaios Klement Gottwald Kmen (biologie) Kodaň Kodaňská kritéria Kolektivizace v Československu Komunisté Komunistická strana Komunistická strana Číny Komunistická strana Československa Komunistická strana Španělska Komunistická strana Slovenska (1948) Komunistický režim Komunistický režim v Československu Koncentrační tábor Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow Konstantin Babickij Kontrarevoluce Konzervativní strana (Spojené království) Korejská válka Kormoran (1940) Krausberry Krucipüsk Kuba Kulak Kulomet SG-43 Kult osobnosti Kurt Waldheim Květen 1968 ve Francii Kypr Kytara Ladislav Adamec Ladislav Hosák Lafetace Lajka Lamezia Terme Latina Leonid Iljič Brežněv Leszek Engelking Letiště Letiště Brno-Tuřany Letiště Praha Ruzyně Libius Severus Libor Pešek Library of Congress Control Number Lidová demokracie Lidové milice Lidská práva Listopad Listopad 1989 Litva Lotyšsko Lou Fanánek Hagen Luboš Andršt Luboš Pospíšil Lubomír Štrougal Lucemburk Lucemburkové Ludvík Kandl Ludvík Svoboda Luiz Inácio Lula da Silva Lyndon B. Johnson Maďarská lidová republika Maďarská socialistická dělnická strana Maďarsko Maastrichtská kritéria Maelström Maják (album) Malta Mao Ce-tung Maršál Sovětského svazu Marek Vokáč Marie Švermová Marie Charousková Marie Terezie Markéta Vojtěchová Ambrožová Markomani Marsyas (hudební skupina) Martin Dzúr Martin Kraus (zpěvák) Marxismus Matěj Belko Memorial Menstruační vložka Metro Mezenchym Mezinárodní astronomická unie Mezinárodní standardní identifikátor jména Mezinárodní vesmírná stanice Michael Šimůnek Michail Lomonosov Michail Suslov Michal Ambrož Michal Ambrož a Hudba Praha Michal Lefčík Michal Pavlíček Michal Prokop Miki Volek Mikrofotografie Milada Horáková Milan Hlavsa Miloš Jakeš Miloš Zeman Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Miroslav Žbirka Miroslav Středa Mnichovská dohoda Monarchismus Mongolsko Morava Moskevský protokol Moskva Motolice MusicBrainz Mysterium Cosmographicum Náměstí Svobody (Brno) Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní fronta Čechů a Slováků Národní knihovna České republiky Národní shromáždění Československé socialistické republiky Německá demokratická republika Německá okupace Čech, Moravy a Slezska Německo Nadace Wikimedia Naréndra Módí Nationale Volksarmee Nejvyšší sovět Sovětského svazu Neodermata Neodermis Neolit na území Česka Nepohlavní rozmnožování Nervová soustava Nicolae Ceaușescu Nikolaj Viktorovič Podgornyj Normalizace Nova Nusle Oběžná dráha Oběhová soustava Obelisk (Buenos Aires) Ocel Odboj během druhé světové války Odsun sovětských vojsk z Československa Oldřich Černík Oldřich Říha Oldřich Švestka Oldřich Veselý Olympic Opičí selfie Orel (spolek) Organizace spojených národů Osvald Závodský Ota Petřina Otmar Brancuzský Pád mostu v Gudžarátu Přídělový systém Předseda vlády Přemyslovci Připojení Hlučínska k Československu Paleozoikum Památník Vojna u Příbrami Paměť národa Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Parti communiste français Pavel Švanda (křesťanský aktivista) Pavel Telička Pavel Váně Pavel Wonka Pavol Molnár Perestrojka Petro Šelest Petr Fiala Petr Janda Petr Kalandra Petr Korál Petr Novák Petr Placák Petr Skoumal Plánovaná ekonomika Planeta Platónské těleso Ploštěnci Ploštěnky Ploutvonožci Plzeňské povstání (1953) Pohlavní rozmnožování Pohraniční stráž Polarizace (elektrodynamika) Politbyro Polská lidová republika Polská sjednocená dělnická strana Polsko Pomocný technický prapor Portál:Česko Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Evropská unie Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Hudba Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Náboženství Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Sport Portugalsko Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Post Bellum Poučení z krizového vývoje Právo (deník) Průmyslová revoluce v Česku Pražské jaro Pražský výběr Praga Praha Praní špinavých peněz Pravda (noviny) Prehistorie Česka Prezident České republiky Prezident Brazílie Proces se skupinou Milady Horákové Proces se Slánským Proces s buržoazními nacionalisty Proces s krajskými tajemníky Progres 2 Prophets of Rage
Protektorát Čechy a Morava Protesty v Íránu (2022) Protiokupační demonstrace v roce 1969 Protonefridie Provolání Všemu lidu ČSSR První pětiletka (Československo) První republika První vláda Klementa Gottwalda První vláda Oldřicha Černíka Prvoústí Public Enemy Q114943882 Q12036674 Q12036674#identifiers Q12036674#identifiers|Editovat na Wikidatech Q1773668 Rada bezpečnosti OSN Rada Evropské unie Rada vzájemné hospodářské pomoci Radim Hladík Radio Beat Rakouské císařství Rakousko Rakousko-Uhersko Reálný socialismus Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii Reichsbrücke Rekatolizace Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství Ricimer Rishi Sunak Robert Browning Rock Roman Dragoun Ron Flowers Ross Perot Rovnost (pracovní tábor) Rozšiřování Evropské unie Rozhlas po drátě Rudé náměstí Rudolf II. Rudolf Kirchschläger Rudolf Slánský Rumunská socialistická republika Rumunsko Ruská invaze na Ukrajinu (2022) Rusko Sámova říše Sázava Sídliště Síra Saab 32 Lansen Sametová revoluce SARS-CoV-2 Saská Kamenice Sbor národní bezpečnosti Schengenský prostor Schizocoel Severní Čechy Severní Korea Severočeský kraj Severoatlantická aliance Severomoravský kraj Seznam britských králů Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2022 Seznam osob popravených z politických důvodů v Československu 1948–1989 Seznam premiérů Česka Seznam premiérů Itálie Seznam premiérů Spojeného království Si Ťin-pching Sjednocená socialistická strana Německa Skotsko Slovenská socialistická republika Slovensko Slovinsko Slunce Socialismus Socialismus s lidskou tváří Socialistická federativní republika Jugoslávie Sokol (spolek) Soubor:Пейзаж на Венере.jpg Soubor:(Srpen68)Bilak & Husak.jpg Soubor:(Srpen68)Zraneny vojak FF.jpg Soubor:(Zari68)Alexander Dubcek B.jpg Soubor:10 Soviet Invasion of Czechoslovakia - Flickr - The Central Intelligence Agency.jpg Soubor:1968-Prague Spring ogv B.png Soubor:1968-Prague Spring ogv I.png Soubor:1968-Prague Spring ogv J.png Soubor:3d10 fm de vilafranca.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1985-074-27, Hilfskreuzer Kormoran.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 183-F0417-0001-011, Berlin, VII. SED-Parteitag, Eröffnung.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H0603-0036-001, Moskau, Ulbricht und Breshnew.jpg Soubor:CHAROUSKOVÁ Marie (Klárov 26. 8. 1968).jpg Soubor:Coat of arms of the Czech Republic.svg Soubor:Czechoslovakia cs.png Soubor:Czechoslovakia demo.png Soubor:Dugesia Turbellaria wm (12) anterior.jpg Soubor:Een vluchtelingenkamp voor Tsjechen bij de Wiener Reichsbrücke (Oostenrijk), Bestanddeelnr 921-6236 (cropped).jpg Soubor:Flag of Hungary.svg Soubor:Flag of Poland (1927–1980).svg Soubor:Flag of the KSC.svg Soubor:František Dostál Srpen 1968 3.jpg Soubor:František Dostál Srpen 1968 4.jpg Soubor:Hanging Bridge from Opposite Side Morbi - panoramio.jpg Soubor:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg Soubor:Hudba Praha, Ladronka, kytarista.jpg Soubor:IICCR G539 Ceausescu Dubcek Svoboda.jpg Soubor:Jan Bula B.jpg Soubor:Lidove milice logo.svg Soubor:Macaca nigra self-portrait large.jpg Soubor:Okupace Svobodný-vysílač.JPG Soubor:Památník obětí komunismu - Teplice(detail).jpg Soubor:Patocka 1971.jpg Soubor:Posta Romana - 1959 - Laika 120 B.jpg Soubor:Praga 11.jpg Soubor:Sagitta constellation map.png Soubor:Tango Porteño.jpg Soubor:Transparent na Morovém sloupě na náměstí Svobody v Brně, srpen 1968.jpg Soubor:Vítejte v EU.jpg Soubor:Vyjezdni dolozka 1967.jpg Soubor:Warsaw Pact Logo.svg Soubor:Wiki letter w.svg Soubor:Za vashu i nashu svobodu.jpg Souborný katalog České republiky Souhvězdí Souhvězdí Šípu Soul Sovětský svaz SpaceX SpaceX Crew-3 Speciální:Kategorie Speciální:Nové stránky Speciální:Statistika Spojené království Spojené státy americké SPOLU Spotřební daň Spotřební průmysl Sputnik 2 Státní bezpečnost Státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Státní zastupitelství Stávka Střední skupina vojsk Středočeský kraj Středoslovenský kraj Střevo Stalinův pomník Stalinismus Starý pecky (a tak dál...) Starší doba železná na území Česka Strašnické krematorium Stromboli (hudební skupina) Studená válka Superskupina (hudba) Synkopy 61 Tábor nucené práce Těžký průmysl Třebíč Třetí Československá republika Třicetiletá válka Tři králové (protinacistický odboj) Tři sestry (hudební skupina) T-55 Taťjana Bajevová Takeoff (rapper) Tasemnice Tavenina Teplice Teror Tesla (podnik) Tetřívek douglaskový Textař The Plastic People of the Universe Tigrajská lidově osvobozenecká fronta Todor Živkov Tomáš Špidlík Tomáš Hajíček Tomáš Halík Tržní ekonomika Tragédie při hromadné tlačenici v Soulu 2022 Traktor (píseň) Transportní letoun U2 Ukrajinská sovětská socialistická republika Uliční výbor Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 Václavské náměstí Václav Havel Václav Klaus Válka v Tigraji Vídeň Vít Malinovský Výšková migrace Východní blok Východočeský kraj Východoslovenský kraj Vývoz Věznice Vakcína proti covidu-19 Varšavská smlouva Varšavská univerzita Vasil Biľak Vedoucí úloha strany Velká recese Velkomoravská říše Vietnamská demokratická republika Vinohradská Vinohrady (Praha) Virtual International Authority File Visací zámek (hudební skupina) Vláda České republiky Vláda Petra Fialy Vláda Rishiho Sunaka Vladimír Špidla Vladimír Guma Kulhánek Vladimír Mišík Vladimír Padrůněk Vladimír Remek Vladimír Zatloukal Vlado Čech Vodní elektrárna Volby Volby prezidenta USA 1992 Volodymyr Zelenskyj Vražda Vratislav Janda Vstup České republiky do Evropské unie Vstup Bulharska do Evropské unie Vstup Chorvatska do Evropské unie Vstup Estonska do Evropské unie Vstup Kypru do Evropské unie Vstup Litvy do Evropské unie Vstup Lotyšska do Evropské unie Vstup Maďarska do Evropské unie Vstup Malty do Evropské unie Vstup Polska do Evropské unie Vstup Rakouska do Evropské unie Vstup Rumunska do Evropské unie Vstup Slovenska do Evropské unie Vstup Slovinska do Evropské unie Vydírání Vykonstruovaný proces Vylučovací soustava Vysídlení Němců z Československa Vznik Československa Władysław Gomułka Walter Ulbricht West End Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2021 Wikipedie:Článek týdne/2022 Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2021 Wikipedie:Obrázek týdne/2022 Wikipedie:Ověřitelnost Wikipedie:Přesměrování Wikipedie:Pahýl Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2021 Wikipedie:Zajímavosti/2022 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Wilbur Smith Wilsdruff WorldCat XIV. sjezd KSČ XX. sjezd KSSS Základní vojenská služba Zákon na ochranu lidově demokratické republiky Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu Zánik Československa Západní Německo Západočeský kraj Zaměstnanost Zatmění Slunce 25. října 2022 Zavedení eura v Česku Zavedení eura v Česku#Veřejné mínění Zdeněk Juračka (hudebník) Zdeněk Mlynář Země Zeměpisné souřadnice Země Koruny české Zimmerwaldská konference Znárodnění Zpěv Zuzana Burianová Zvací dopis Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
|---|
Bilak_%26_Husak.jpg&veda=41454){kind=link}
Zraneny_vojak_FF.jpg&veda=41454){kind=link}
Alexander_Dubcek_B.jpg&veda=41454){kind=link}
.jpg&veda=41454){kind=link}
_anterior.jpg&veda=41454){kind=link}
,_Bestanddeelnr_921-6236_(cropped).jpg&veda=41454){kind=link}
.svg&veda=41454){kind=link}
.jpg&veda=41454){kind=link}
