A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
.svg)
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
,_by_John_Trumbull.jpg)
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
.jpg)
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
.jpg)
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
| Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Émile Zola Írán Österreichisches Jungvolk Ötzi Úmrtí v roce 2021 Únorový převrat Ústřední mocnosti Časové pásmo Češi Čeština Černá smrt Černé moře Červen Červenec Česká strana sociálně demokratická Česká Wikipedie Český rozhlas Český zemský sněm Česko Československá republika Československo-polský spor o Těšínsko Ľadová doba Řád německých rytířů Řád zlatého rouna Řím Římská legie Římské číslice Římské provincie Římskokatolická církev Řecká národní knihovna Řecko Šablona:Rakouští panovníci Šicí stroj Španělští Habsburkové Španělsko Štýrské vévodství Štýrský Hradec Štýrsko Štěpán Habsbursko-Lotrinský Štaufové Štvorcový kilometer Švédsko Švýcarsko Švajčiarsko Železniční trať Plzeň – Furth im Wald Židé Žofia Bošňáková .at .pl 1. červen 1. květen 1. leden 1. listopad 1. polská armáda 10. únor 10. červen 10. červenec 10. říjen 10. leden 10. století 10. září 1098 11. únor 11. červen 11. duben 11. leden 11. listopad 11. prosinec 11. srpen 11. století 1156 1192 12. červen 12. březen 12. duben 12. květen 12. století 1246 1273 1278 1297 13. červen 13. květen 13. srpen 13. století 1358 1365 1379 1385 14. únor 14. červen 14. leden 14. prosinec 14. srpen 1423 1491 1494 15. únor 15. červen 15. červenec 15. duben 15. leden 15. listopad 15. prosinec 15. srpen 15. září 1526 1534 1535 1540 1541 1554 1558 1564 1565 1568 1569 1570 1571 1580 1583 1585 1587 1590 16. únor 16. červen 16. říjen 16. prosinec 1605 1609 1644 1645 1665 17. únor 17. červen 17. červenec 17. leden 17. století 1714 1720 1731 1740 1742 1751 1754 1772 1776 1784 1787 1793 1795 1798 18. červen 18. červenec 18. duben 18. srpen 18. století 18. září 1802 1807 1810 1811 1814 1815 1818 1819 1820 1822 1823 1830 1831 1832 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1840 ve fotografii 1841 1842 1843 1844 1846 1848 1850 1855 1857 1858 1860 1861 1862 1864 1873 1874 1875 1881 1883 1884 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1896 1897 1898 19. červen 19. říjen 19. květen 19. leden 19. prosinec 19. století 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1925 1926 1927 1928 1934 1936 1937 1939 1940 1943 1945 1947 1948 1949 1950 1951 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1962 1963 1964 1965 1971 1974 1976 1978 1980 1983 1984 1985 1989 1993 1994 1996 2. červen 2. duben 2. prosinec 2. tisíciletí 20. červen 20. červenec 20. březen 20. květen 20. prosinec 20. století 2000 2001 2002 2003 2004 2006 2007 2009 2014 2018 2021 2022 21. únor 21. červen 21. červenec 21. leden 21. prosinec 21. století 22. únor 22. červen 22. duben 22. květen 22. listopad 22. srpen 23. únor 23. červen 23. červenec 23. říjen 23. leden 23. listopad 23. srpen 23. září 24. červen 24. duben 24. květen 24. listopad 25. červen 25. leden 26. únor 26. červen 26. červenec 26. květen 26. leden 27. červen 27. červenec 27. říjen 28. červen 28. březen 28. duben 28. květen 28. leden 28. listopad 29. červen 29. říjen 29. duben 29. listopad 29. září 3. únor 3. červen 3. říjen 3. květen 3. leden 3. prosinec 30. červen 30. říjen 30. březen 30. listopad 303. stíhací peruť 31. leden 31. prosinec 4. červen 4. duben 4. květen 4. listopad 4. srpen 4. století 455 476 5. únor 5. červen 5. červenec 5. duben 5. leden 5. srpen 575 6. únor 6. červen 6. červenec 6. březen 6. květen 6. listopad 6. září 657 7. únor 7. červen 7. říjen 7. květen 7. leden 7. srpen 7. září 718 757 8. červen 8. červenec 8. březen 8. duben 8. květen 8. srpen 8. století 8. století př. n. l. 8. září 9. červen 9. březen 9. listopad 955 976 996 Ašraf Ghaní Abdikace Abdulláh Abdulláh Abdul Ali Mazari Absolutismus Adalbert Horawitz Adolf Hitler Afghánistán Air Canada Alžběta Habsburská (1436) Alžběta I. Alžběta II. Alžběta Lucemburská Albánie Alban Berg Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský Albrecht II. Habsburský Albrecht Rakouský Albrecht V. Bavorský Albrecht VI. Habsburský Albrecht VII. Habsburský Aleš Balcárek Alexander Van der Bellen Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský Alfons Španělský Alma mater Alois Beer Alois Kirnig Alpínske vrásnenie Alphonse Daudet Alpy Alpy (Mesiac) Amanda Gormanová Americká revoluce Americká univerzita v Bejrútu Americký dolar Amharsko Amrulláh Sálih Anšlus Andrzej Duda Anexe Anglie Anna de Foix a Candale Anna Habsburská (1528–1590) Anna Habsburská (1573–1598) Anna Habsburská (1573-1598) Anna Jagellonská Antikatolicismus Antiochie Antisemitismus Antonín Rakousko-Toskánský Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský Antonie di Giorgi Anton Thomas Hanke Apeniny Apulská platňa Archeologická lokalita Archeologické prameny Archeologický informační systém ČR Archeologický nález Archeologický výzkum Archiv český Arcivévoda Arnošt Habsburský Arnošt Habsbursko-Lotrinský Arthur Ashkin Arthur Seyß-Inquart Art Garfunkel ArXiv Associated Press Atentát na Františka Ferdinanda d'Este Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki Auguste Rodin August Bebel August II. Silný August III. Polský August Salaba Australská národní knihovna Austroalpinikum Austrofašismus Autoritarismus Autorita (knihovnictví) Autoritní kontrola Běloruština Bělorusko Babenberkové Babrak Karmal Baltové Baltské moře Barack Obama Barokní architektura Barská konfederace Bavoři Bavorština Bavorské vévodství Bazilika Bedřich Homola Bedřich Rakousko-Těšínský Bedřich Rozehnal Benedikt I. Berijev Be-200 Bibliografie dějin Českých zemí BIBSYS Biskupin Bitva na Moravském poli Bitva o Berlín Bitva o Británii Bitva o Monte Cassino Bitva u Grunwaldu Bitva u Lehnice Bitva u Moháče Bitva u Vídně Bitva u Varšavy (1920) Boeing B-29 Superfortress Boj o investituru Boleslav Chrabrý Boleslav III. Křivoústý Bosenská krize Brigitte Hamannová Britská Indie Brno Brownova univerzita Budapešť Burhánuddín Rabbání Císař Car Carl Menger Carnuntum Caroline Kennedyová Cestovní ruch Charles Booth Charles Warren Charlie Watts Charlotta Belgická Chmelnického povstání Chorvatština Chorvatsko Christianizace Christoph Willibald Gluck CiNii Claude Monet Claudius Commons:Featured pictures/cs Cornellova univerzita Cosimo II. Medicejský Covid-19 Curych Curzonova linie Czartoryští Dějiny Polska Dějiny Rakouska Dělení Polska Džaváharlál Néhrú Damien de Veuster Dana Picková Dartmouth College Diecéze míšeňská Diktatura Dináre Dlouhá turecká válka Doba železná Doba bronzová Doba halštatská Dolní Rakousy Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu Domažlice Dominik Riegel Dom (vrch) Doubravka Přemyslovna Dr. House Druhá Polská republika Druhá světová válka Druhohory Dub Dufourspitze Dunaj Dyje Dynastie Eduard Schnitzer Eduard von Knorr Edvard Beneš Edward Śmigły-Rydz Ekonom Elektrická dráha na Letné v Praze Elektrická tramvaj Eleonora Gonzagová (1598–1655) Eleonora Habsburská (1582–1620) Eleonora Navarrská Eleonora Portugalská (1467) Emanuel Bořický Emanuel František Züngel Emilie Fryšová Encyklopedie Engelbert Dollfuss Enrico Fermi Epigram Ernst Abbe Ernst Kaltenbrunner Estonsko Etiopie Eugen Johann Christoph Esper Eugen Kadeřávek Eurázijská platňa Európa Euro Eurozóna Evžen I. Evžen Rakousko-Těšínský Evangelická církev Evropská unie Fat Man Favoritka Federace Federico Zandomeneghi Felix Rakouský Ferdinand I. Dobrotivý Ferdinand I. Ferrante Ferdinand I. Habsburský Ferdinand II. Štýrský Ferdinand II. Aragonský Ferdinand II. Tyrolský Ferdinand III. Habsburský Ferdinand III. Toskánský Ferdinand IV. Habsburský Ferdinand IV. Toskánský Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1868–1915) Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este Ferdinand Karel Tyrolský Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este Ferdinand Schmidt (fotograf) Feudalismus Filip I. Kastilský Filip I. Sličný Filip II. Španělský Filip III. Španělský Filip IV. Španělský Film Finsteraarhorn Florence Marlyová Florián Červeň Francúzsko Francie Francouzská národní knihovna Francouzské revoluční války Franco Faccio Franská říše František Brusák František Ferdinand d'Este František Forst František Hrobař František I. Štěpán Lotrinský František I. Rakouský František IV. Modenský František Josef I. František Josef Toskánský František Křižík František Karel Habsbursko-Lotrinský František Karel Rakousko-Toskánský František Palacký František Pilař František Plánička František Salvátor Rakousko-Toskánský František Schwarz (1840–1906) František V. Modenský František Wichterle František Xaver Naske Franz Stangl Fridrich Ferdinand Rakouský Fridrich III. Habsburský Fridrich Vilém III. Fridrich Vilém IV. Görlitz Gabriela Navrátilová Gabriel Max Gaetano Donizetti Gallus Anonymus Geiserich Gemeinsame Normdatei Generalplan Ost Geodata Geografie Rakouska Geológia Geológia Álp George Cadogan, 5. hrabě Cadogan George Washington Georg von Schönerer Gerd Müller Germáni Gestapo Gesta principum Polonorum Glaciál Gotická architektura Gottfried Toskánský Gran Paradiso Gregoriánský kalendář Gregoria Maximiliána Habsburská Grossglockner Gruzie Guglielmo Marconi Guta Habsburská Hámid Karzaj Habsburkové Habsburská monarchie Habsburská monarchie (rozcestník) Habsburské Nizozemí Hafizulláh Amín Haiti Hajbatulláh Achúndzáda Haličsko-vladiměřské království Halit Hallstatt Hall in Tirol Hans Makart Harlem Harvardova univerzita Hektár Heliocentrismus Helvetikum Herculaneum Hiram Stevens Maxim Hirohito Hlavní město Hlavní strana Hnězdno Hohe Tauern Holokaust Horní Lužice Hornina Hornoslezská povstání Hrubý domácí produkt Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský Hustota zalidnění Ignác Šechtl Ignác z Loyoly Index lidského rozvoje Indie Innsbruck International Standard Book Number International Standard Serial Number Invalidovna (Paříž) Invaze do Polska (1939) IROZHLAS Isabela Bourbonská Isabela Kastilská Isabela Portugalská (1496) Islám ISO 3166-1 ISO 3166-2:AT ISO 3166-2:PL Itálie Ivana Grollová Ivan Hrbek Ivy League Izraelské obranné síly Jára Beneš Józef Beck Józef Piłsudski Jaan Kaplinski Jaderná zbraň Jagellonci Jagellonská univerzita Jakub Arbes Jakub Hron Metánovský Jaltská konference James Wilson (Dr. House) Jana Enríquezová Jana I. Kastilská Janovský záliv Janov (Taliansko) Jantarová stezka Jan Ambrůz Jan Habsbursko-Lotrinský Jan Henryk Dąbrowski Jan II. Aragonský Jan II. Kastilský Jan III. Sobieski Jan Jindřich Jan Karel Habsburský Jan Karel Hraše Jan Macháček Jan Matejko Jan Radimský Jan Salvátor Toskánský Jan Tomáš Jan Váňa (havíř) Japonsko Jardins des Champs-Élysées Jarmil Jazyk (lingvistika) Jiří II. Jiří Toskánský Jih Jim Carroll Jindřich Ferdinand Toskánský Jindřich Habsbursko-Lotrinský Jindřich II. Babenberský Jindřich II. Pobožný Jindřich IV. Jindřich Niederle Jindřich V. Sálský Johann Franz Greipel John Boyd Dunlop John Kerry John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough Josef August Rakouský Josef Ferdinand Toskánský Josef Frankovský Josef František Habsbursko-Lotrinský Josef Habsbursko-Lotrinský Josef I. Habsburský Josef II. Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský Josef Pražák Josef Schulz Josef Truhlář Joseph Stiglitz Josif Vissarionovič Stalin Južná Európa Judaismus Juh Juhovýchod Kábul Křížové výpravy Křesťanství Křižáci Kašubština Kaliningradská oblast Kampus Kapitulace Japonska Karantánie Kara Mustafa Karel Španělský Karel Štýrský (biskup) Karel Štěpán Rakousko-Těšínský Karel Adámek Karel Albrecht Habsbursko-Altenburský Karel Ambrož Rakouský-Este Karel Bulíř (pedagog) Karel Förster Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský Karel Havlíček Borovský Karel Hořínek Karel I. Karel I. Josef Habsburský Karel II. Španělský Karel II. Štýrský Karel IV. Karel Jan Rudzinsky Karel Jonáš Karel Josef Habsbursko-Lotrinský Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007) Karel Ludvík Rakousko-Těšínský Karel Ludvík Rakousko-Uherský Karel Pius Rakousko-Toskánský Karel Růžička starší Karel Salvátor Rakousko-Toskánský Karel Smělý Karel V. Karel VI. Karel Vrátný Karel Vraný Karlovac Karl Nehammer Karpaty Kateřina II. Veliká Kateřina Jacques-Bursíková Kateřina Renata Habsburská Kateřina z Foix Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Katolicismus Katolické řády a řeholní kongregace Katolictví Katyňský masakr Kavkazská válka Kazimír III. Veliký Kazimír IV. Jagellonský Keltové Kibuc Kilometer Kitzbühel Klíma Klagenfurt Klaudie Medicejská Klemens Wenzel von Metternich Klement Salvátor Habsbursko-Altenburský Kmen (sociologie) Knížectví Kościuszkovo povstání Kolumbijská univerzita Komtur Komunistická strana Čech a Moravy Komunistická strana Rakouska Konžská republika Kongresové Polsko Konrád I. Mazovský Konstance Habsburská Konstancja Gładkowska Konstituční monarchie Korunní princ Rudolf Korunovace Korutany Kosmická sonda Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz) Královský hrad (Varšava) Kraňsko Krakov Krakovské povstání Kras Kreva Krevská unie Kryštalinikum Krymský chanát Kujavsko Kujavsko-pomořské vojvodství Kurt Biedenkopf Kurt Waldheim Květen Květnový převrat (Polsko) Lógar Lac du Bourget Ladislav Filip Habsbursko-Lotrinský Ladislav Pohrobek Ladislav Rott Lajos Abafi Lalibela Latina Lednové povstání Leopold Ferdinand Salvátor Leopold Habsbursko-Lotrinský Leopold I. Leopold I. Babenberský Leopold I. Vilém Leopold II. Leopold II. Toskánský Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský Leopold V. Habsburský Leo Karel Habsbursko-Lotrinský Les Letecká archeologie Letní čas Letní olympijské hry 2020 Levice Lev XI. Liberalismus Library of Congress Control Number LIBRIS Lichtenštajnsko Lichtenštejnsko Lilek brambor Linec Lipica Listopadové povstání Literární fikce Litevština Litevské velkoknížectví Litva Londýn Lotyšská národní knihovna Louis-Nazaire Bégin Lužická kultura Lužická Nisa Lublinská unie Ludvík Habsbursko-Lotrinský Ludvík Salvátor Toskánský Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský Lulu (Berg) Luna 22 Lvov Lyskamm Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg Měď Měšťanstvo Měšek I. Měsíc Městské okresy v Německu Maďaři Maďarština Maďarsko Madeleine Albrightová Madrid Mahátma Gándhí Mahmúd Ahmadínežád Malá Strana Maltská konvence Manhattan Manuel Rivera-Ortiz Maorové Maršál Polska Marie Anna Bavorská (1551–1608) Marie Anna Bavorská (1574–1616) Marie Burgundská Marie Kristýna Rakouská (1574–1621) Marie Magdalena Habsburská Marie Stuartovna Marie Terezie Markéta Habsburská (1584–1611) Markéta Habsburská (1584) Markéta Saská Markýz de Sade Markrabě Mars (planeta) Mars Express Martha Washingtonová Martin Čech Martin Van Buren Massif des Écrins Mateusz Morawiecki Matterhorn Matyáš Habsburský Mauzoleum Maximilián I. Habsburský Maxmilián Arnošt Habsburský Maxmilián Evžen Rakouský Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský Maxmilián I. Habsburský Maxmilián I. Mexický Maxmilián II. Habsburský Maxmilián III. Habsburský Maxmilián Josef Rakouský-Este Mazovčané McDonnell Douglas DC-9 Metrov nad morom Metro v Praze Mezinárodní standardní identifikátor jména Michail Saakašvili Mikuláš Koperník Milan Havlín Milan Zelený Milavče Miloš Klicman Milton Friedman Miocén Miroslav Khol Miroslav Tetter Mongolský vpád do Evropy Mont Blanc Morava Muhammad Dáúd Chán Muhammad Nadžíbulláh Mumie MusicBrainz Nářečí Náboženství Náměstí Hrdinů (Vídeň) Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Citace Nápověda:Literatura Nápověda:Obsah Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu Národní hymna Národní knihovna České republiky Národní knihovna Španělska Národní knihovna Izraele Národní konvent Národní muzeum Národnost Núr Mohammad Tarakí Němčina Němci Německá říše Německé císařství Německé Rakousko Německé zločiny v Polsku za druhé světové války Německý spolek Německo Německo-polská státní hranice Německo-polský pakt o neútočení Nacismus Nacistické Německo Nadace Wikimedia Nagasaki Napoleonské války Napoleon Bonaparte National Archives and Records Administration Neandertálec Nedestruktivní archeologie
Negba Nemecko Neoabsolutismus Neolit Neutralita New York New York (stát) New York City Police Department Nihil novi Nikolaj Davyděnko Nobelova cena Noricum Novorossijsk Občanská demokratická strana Obléhání Brna (1645) Obléhání Konstantinopole (717–718) Obležení Hlohova Obyvatelstvo Odilon Redon Odilo Globocnik Odra Okupační zóny Rakouska Oldřich Nový Oligocén Olympijské hry OpenStreetMap Opera Operace Tannenberg Operace Visla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace pro osvobození Palestiny Organizace spojených národů Organizace ukrajinských nacionalistů Organizace zemí vyvážejících ropu Orogenéza Oskar Höcker Osmanská říše Osmansko-habsburské války Osvícenství Ota František Josef Ota I. Veliký Ota II. Ota III. Oto Linhart Otto von Habsburg Pádska nížina Pákistán Pán (šlechtický titul) Předměstí Přemyslovci Přemysl Otakar II. Přimda (hrad) Paříž Paštunština Paštunové Pagekon obří Paleogén Palisáda Památková rezervace Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Pangermanismus Panonie Panoráma Papež Parita kupní síly Parlamentní republika Penninikum Penninské Alpy Penny Black Pensylvánská univerzita Pentagon Perština Personální unie Per Teodor Cleve Petr Ferdinand Toskánský Petr Iljič Čajkovskij Petr Kolínský Piastovci Pius X. Piz Bernina Pjotr Lavrov Ploutvonožci Poštovní známka Požár Požár Malé Strany a Hradčan Pohřebiště Pohorie Poláci Polština Polané (západní) Politik Polská exilová vláda Polská hymna Polská lidová republika Polská národní knihovna Polská republika (rozcestník) Polská vlajka Polské království Polské království (1916–1918) Polský odboj během druhé světové války Polský podzemní stát Polsko Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie (1569–1795) Polsko-litevská válka Polsko-sovětská válka Polsko-ukrajinská válka Pomořansko Pompeje Poniatowští Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Francúzsko Portál:Geografia Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Náboženství Portál:Novověk Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Politika Portál:Pravěk Portál:Spojené státy americké Portál:Sport Portál:Středověk Portál:Starověk Portál:Vedy o Zemi Poslanecká sněmovna Poznaňské velkovévodství Poznaňsko Príkrov (geológia) Pražský hrad Praha Pravěk Prevét Princetonská univerzita Privilegium minus Projekt Manhattan Prosperita Protestantismus Pruské království Pruské Slezsko Prusko Prusko-rakouská válka První anglo-afghánská válka První křížová výprava První opiová válka První Rakouská republika První světová válka Pryč od Říma! Pulitzerova cena Q156400 Q156400#identifiers Q156400#identifiers|Editovat na Wikidatech Q172388 Q172388#identifiers Q172388#identifiers|Editovat na Wikidatech Q49088 Q49088#identifiers Q49088#identifiers|Editovat na Wikidatech Q839954#identifiers Q839954#identifiers|Editovat na Wikidatech Q866393 Q866393#identifiers Q866393#identifiers|Editovat na Wikidatech Rétové Raabs an der Thaya Rada Evropy Raetie Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský Rakúsko Rakouská hymna Rakouská občanská válka Rakouská státní smlouva Rakouská vlajka Rakouské arcivévodství Rakouské císařství Rakouské markrabství Rakouské Nizozemí Rakouské spolkové země Rakouské vévodství Rakouský stát Rakousko Rakousko-turecká válka (1663–1664) Rakousko-uherské vyrovnání Rakousko-Uhersko Rekatolizace Renáta Doleželová Renesanční architektura Renesance Republika Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství Richard Jahn Richterova stupnice Robert Führer Robert Oppenheimer Robert Rakouský-d'Este Robert Sean Leonard Rok Ropná skvrna Rozhlas Rozloha Rudá armáda Rudolf I. Habsburský Rudolf II. Rudolf IV. Habsburský Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský Ruské impérium Rusko Rusko-polská válka (1605–1618) Rysy Rytíř Séraphin-Médéric Mieusement Saintgermainská smlouva Sakrální stavba Salcburk Sanace (Polsko) Sarajevo Sarmati SARS-CoV-2 Sasko Satira Saturnin Heller Schengenský prostor Schutzstaffel Sedimentačná panva Sedmidenní válka Sedmiletá válka Sejm Sergej Adamovič Kovaljov Severní válka Severoatlantická aliance Severovýchod Seznam římských králů Seznam štýrských markrabat a vévodů Seznam švédských králů Seznam brixensko-bolzanských biskupů Seznam korutanských vévodů Seznam kraňských markrabat a vévodů Seznam měn Seznam mezinárodních poznávacích značek Seznam mezinárodních směrových čísel Seznam představitelů Afghánistánu Seznam představitelů Polska Seznam představitelů Rakouska Seznam panovníků Svaté říše římské Seznam pasovských biskupů Seznam polských králů Seznam portugalských panovníků Seznam pruských panovníků Seznam států podle státního zřízení Seznam států světa podle data vzniku Seznam států světa podle HDP na obyvatele Seznam států světa podle hustoty zalidnění Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje Seznam států světa podle nejvyšších hor Seznam států světa podle počtu obyvatel Seznam států světa podle rozlohy Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů Shetlandy Sidney Altman Sjednocená kanadská provincie Skanzen Skotsko Skytové Slezané Slezská kuchyně Slezské vojvodství Slezsko Slované Slovanské náboženství Slovanský sjezd Slovenština Slovenská národní rada Slovensko Slovinština Slovinsko Smlouva z Waitangi SNAC Sofie Litevská Solná komora Soubor:1684 Entsatz von Wien anagoria.JPG Soubor:Anonym Erzherzog Karl II.jpg Soubor:Aschraf Ghani MSC 2017 2 (cropped modified).jpg Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg Soubor:Austria 1945-55.svg Soubor:Austria Romana.png Soubor:Austria satellite-map.jpg Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg Soubor:Border changes in history of Poland.png Soubor:Bregenz pano 1.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0922-500, Wien, Heldenplatz, Rede Adolf Hitler.jpg Soubor:Carinthia Arms.svg Soubor:Charlie Watts Berlinale 2008 cropped.jpg Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg Soubor:Coat of arms of Austria.svg Soubor:ColumbiaNYUCoat.JPG Soubor:Davydenko Hamburg.jpg Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg Soubor:Emile Zola MOPA.jpg Soubor:Empire Autricien au XVIII. siecle.jpg Soubor:EU-Austria.svg Soubor:EU-Poland.svg Soubor:Europa Jagellonica.svg Soubor:Flag of Austria.svg Soubor:Flag of Poland.svg Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg Soubor:Herb Polski.svg Soubor:Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria.svg Soubor:Jakub Arbes.jpg Soubor:Jarlshof(NigelDuncan)Feb2007.jpg Soubor:Joseph Siffred Duplessis - Christoph Willibald Gluck - Google Art Project.jpg Soubor:Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png Soubor:Low Memorial Library Columbia University NYC.jpg Soubor:Marcha orientalis-cs.svg Soubor:MieszkoDagome.jpg Soubor:Nagasakibomb.jpg Soubor:Polska-ww1-nation.png Soubor:Tchaikovsky2.jpg Soubor:Teresa-Stolz.jpg Soubor:Thilafushi1.jpg Soubor:VenusWillendorf.jpg Soubor:Wappen Herzogtum Krain.png Soubor:Wappen Herzogtum Steiermark.png Soubor:Wentworth Miller by Gage Skidmore.jpg Soubor:Wiki letter w.svg Sovětská invaze do Polska Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946 Speciální:Kategorie Speciální:Map/16/52.788378/17.744691/cs Speciální:Nové stránky Speciální:Statistika Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-239-4 Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-455-8 Spisovatel Spittal an der Drau Spojené arabské emiráty Spojené království Spojené státy americké Spojenci (druhá světová válka) Srážka vlaků u Milavčí Srbsko Státní znak Polska Státní znak Rakouska Středa Střední Evropa Střední Litva Střední paleolit Stanfordova univerzita Stanisław Żółkiewski Stanislav II. August Poniatowski Starověk Starověký Řím Story Musgrave Strana Whigů Strana Zelených Stratzing Stredná Európa Sunnitský islám Světová banka Světová obchodní organizace Světskost Svatá říše římská Svatá Helena (ostrov) Svobodné město Krakov Svrchovanost Szlachta Tádžikistán Tálibán Třicetiletá válka Taliansko Talibán Terciární sektor Terciér Tereza Stolzová Terst Tethys (more) Teurnia Theodore Roosevelt Theodor Tomášek Thilafushi Think tank Thomas Hardy Thomas Merton Tigrajská lidově osvobozenecká fronta Tokio Tomáš Černý (politik) Tomáš Vorel Tony Award Tony Esposito (lední hokejista) Toomas Hendrik Ilves Toruň Tovaryšstvo Ježíšovo Trapista Treťohory Trove Turečtina Turecko Tyrolsko Udórz (hrad) Ukrajina Ukrajinci Ukrajinská povstalecká armáda Umělá družice Umajjovci UNESCO Union List of Artist Names Univerzita Univerzita ve Štýrském Hradci Univerzitní systém dokumentace Uzbekistán Václav II. Václav Mollenda Václav Nekvasil Václav Veber Válka o španělské dědictví Válka ve Vietnamu Válka v Tigraji Války o rakouské dědictví Vápenec Vídeň Vídeňský kongres Východ Východní blok Východní Germáni Východní marka Východní Prusko Východofranská říše Vakcína proti covidu-19 Vandalové Varšava Varšavská konfederace Varšavské knížectví Varšavské povstání Vatikánská apoštolská knihovna Velká francouzská revoluce Velká turecká válka Velké okresní město Velkopolské povstání Velkopolské povstání (1806) Velkopolsko (historické území) Veněra 15 Venuše z Galgenbergu Versailleská smlouva Viedeň Viedenská kotlina Viktor Wilhelm Russ Vilém Habsbursko-Lotrinský Vilém I. Nizozemský Vilém II. Nizozemský Vilém Rakousko-Těšínský Vilém Tierhier Virginie Virtual International Authority File Virunum Visegrádská skupina Vislané Vitalianus Vital Šyšov Vladimír Slavínský Vladislav I. Lokýtek Vladislav II. Jagello Vladislav Jagellonský Vlastenecká fronta (Rakousko) Vlastislav Antonín Vipler Vlnolam Vnitřní Rakousy Vnitrozemský stát Voda Volyňský masakr Vrása Vrásnenie Vrchol Vstup Rakouska do Evropské unie Vyhlazovací tábory nacistického Německa Wachau Warren Buffett Weisshorn Welfové Wentworth Miller Wettinové Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2021 Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2021 Wikipedie:Ověřitelnost Wikipedie:Přesměrování Wikipedie:Pahýl Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Uvádění zdrojů Wikipedie:Věrohodné zdroje Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2021 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Willendorfská venuše William Gregory William Henry Harrison William Pittenger Wkra WorldCat Yaleova univerzita Západní Slované Závěť Złoty Zaolzie Zdeněk Šreiner Zell am See Zeměpisné souřadnice Zemětřesení na Haiti 2021 Zemská armáda Zemské desky Zemský okres Zhořelec Zgorzelec Zikmund Báthory Zikmund František Tyrolský Zikmund Habsburský Zikmund Habsbursko-Lotrinský Zikmund III. Vasa Zinalrothorn Zlaté svobody Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
|---|
.jpg&veda=27042){kind=link}
Feb2007.jpg&veda=27042){kind=link}
