A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
.svg)
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
,_by_John_Trumbull.jpg)
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
.jpg)
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
.jpg)
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
| Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Ádil Šáh Émile Zola Émilie du Châtelet Úmrtí v roce 2021 Únor Ústava (Platón) Útok na Tuilerijský palác Čína Čadca Časové pásmo Čeština Čeněk Chyský Černé indie Červenec Česká Wikipedie České kráľovstvo Český zemský sněm Česko Česko na Letních olympijských hrách 2020 Činohra Řím Římské číslice Římský konzul Řecko Śląkfa Šáhruch Šagrat Al Durr Šen Fu Šestá hodnotící zpráva IPCC Šest historií prchavého života Španělsko Špičácký tunel Štrbské Pleso Štvorcový kilometer Švédsko Žánr Železniční trať Plzeň – Furth im Wald Židé Žofie Šarlota Hesensko-Kasselská 1. únor 1. červen 1. červenec 1. květen 1. leden 1. november 1. srpen 10. únor 10. červen 10. říjen 10. august 10. březen 10. duben 10. prosinec 10. srpen 10. storočie 10. září 11. únor 11. červenec 11. březen 11. květen 11. leden 11. prosinec 11. srpen 11. storočie 1179 1191 12. únor 12. červen 12. březen 12. duben 12. květen 12. leden 12. srpen 120 1238 1246 1250 1267 1291 1292 1296 13. únor 13. červen 13. březen 13. duben 13. květen 13. leden 13. prosinec 13. srpen 1327 1346 1347 1357 1397 14. únor 14. červen 14. březen 14. duben 14. leden 14. listopad 14. prosinec 14. srpen 1405 1439 1449 1453 1455 1499 15. únor 15. červenec 15. březen 15. duben 15. leden 15. listopad 15. prosinec 15. srpen 15. září 1519 1520 1524 1527 1531 1537 1550 1555 1575 1586 1591 1595 16. únor 16. červen 16. červenec 16. december 16. duben 16. květen 16. leden 16. srpen 16. století 16. září 1600 1614 1615 1624 1626 1628 1630 1632 1649 1664 1665 1666 1667 1672 1674 1675 1676 1677 1678 1681 1682 1683 1684 1685 1688 1690 1693 1696 17. únor 17. červen 17. červenec 17. březen 17. duben 17. květen 17. leden 17. listopad 17. prosinec 17. srpen 17. století 17. září 1700 1704 1706 1707 1708 1711 1715 1719 1720 1723 1724 1728 1729 1733 1739 1745 1746 1747 1748 1749 175 1750 1751 1752 1753 1754 1755 1759 1763 1764 1768 1769 1772 1782 1785 1787 1789 1790 1791 1792 1797 1798 1799 18. únor 18. červen 18. říjen 18. březen 18. květen 18. leden 18. listopad 18. srpen 18. století 1800 1801 1802 1803 1804 1805 1808 1809 1810 1813 1814 1816 1817 1818 1820 1821 1822 1823 1825 1827 1830 1831 1832 1834 1835 1836 1838 1839 1840 1841 1845 1848 1849 1850 1851 1852 1853 1854 1856 1857 1858 1859 1860 1861 1862 1863 1865 1866 1867 1868 1869 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1877 ve fotografii 1877 v loďstvech 1878 1879 1880 1881 1882 1884 1887 1888 1889 1890 1892 1893 1895 1896 1897 1898 1899 19. únor 19. březen 19. leden 19. listopad 19. prosinec 19. srpen 19. století 19. září 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1918 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1957 1958 1959 1960 1961 1963 1964 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1992 1993 1997 1998 2. únor 2. červen 2. říjen 2. duben 2. leden 2. listopad 2. prosinec 2. srpen 2. tisíciletí 20. únor 20. červen 20. červenec 20. říjen 20. březen 20. květen 20. leden 20. srpen 20. století 2000 2001 2002 2004 2005 2006 2007 2009 2010 2011 2012 2013 2016 2018 2019 2020 2022 21. únor 21. červen 21. březen 21. květen 21. srpen 21. století 216 př. n. l. 22. únor 22. březen 22. duben 22. leden 22. prosinec 22. srpen 22. září 23. únor 23. červen 23. říjen 23. březen 23. květen 23. listopad 23. november 23. srpen 23. září 24. únor 24. červenec 24. říjen 24. duben 24. květen 24. leden 24. listopad 24. prosinec 24. srpen 24. září 25. únor 25. červen 25. říjen 25. květen 25. listopad 25. prosinec 25. srpen 25. září 26. únor 26. červen 26. červenec 26. říjen 26. duben 26. leden 26. srpen 26. září 27. únor 27. červen 27. březen 27. duben 27. květen 27. prosinec 27. srpen 27. září 28. únor 28. červen 28. říjen 28. březen 28. duben 28. květen 28. leden 28. prosinec 28. srpen 28. září 29. březen 29. duben 29. květen 29. leden 29. listopad 29. prosinec 29. srpen 29. září 3. únor 3. červen 3. červenec 3. březen 3. duben 3. květen 3. listopad 3. srpen 30. červen 30. duben 30. květen 30. prosinec 30. srpen 30. září 303. stíhací peruť 31. červenec 31. říjen 31. březen 31. srpen 338 př. n. l. 4. únor 4. červen 4. říjen 4. březen 4. duben 4. květen 4. leden 4. listopad 4. prosinec 4. srpen 4. září 40. roky 10. storočia 412 485 5. únor 5. červenec 5. březen 5. leden 5. listopad 5. prosinec 5. srpen 50. roky 10. storočia 6. únor 6. červen 6. červenec 6. říjen 6. březen 6. duben 6. srpen 6. září 60. roky 10. storočia 7. únor 7. červen 7. červenec 7. duben 7. leden 7. srpen 70 8. únor 8. červen 8. říjen 8. duben 8. květen 8. leden 8. november 8. srpen 843 9. únor 9. červen 9. červenec 9. říjen 9. březen 9. duben 9. květen 9. leden 9. listopad 9. prosinec 9. srpen 9. storočie 9. září 919 922 923 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 991 Abaj Kunanbajuly Abdulaziz Abolicionismus Abraham Gottlob Werner Abstraktní expresionismus Achille Costa Administratívne členenie Poľska Administrativní dělení Spojených států amerických Adolf Hitler Adolf Kašpar Adolf Ludvík Krejčík Afšárovci Afroameričané Agapet II. Agentura pro ochranu životního prostředí Ajjúbovci Alžběta Petrovna Al-Mansura Albánie Albína Honzáková Albert Milota Albrecht II. Habsburský Alessandro Magnasco Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj Alexandr Nikolajevič Radiščev Alfons IV. Portugalský Alfred Kubin Alois Chytil Alois Roudnický Alois Ugarte (starší) Alois Velich Alois Zábranský Alternativní historie Amanda Gormanová Američané hispánského a latinskoamerického původu Americká občanská válka Americká válka za nezávislost Amharsko Analog Science Fiction and Fact André Cardinal Destouches Andrea Sestini Hlaváčková Angličané Anglosasové Antiutopie Antoš Frolka Antonín Beňa Antonín Kraft Antonín Pustka Antonín Slavíček Antonín Strnad Antonio Banderas Antoni van Leeuwenhoek Anton Štefánek Anton Roscher Apokalyptická a postapokalyptická sci-fi Arkadij a Boris Strugačtí Arnošt Vaněček Arthur C. Clarke Award Arthur Charles Clarke Arthur Dove Arthur Siegel Artur Kraus Art deco Asaph Hall Asijští Američané Astma Athény Atlantský oceán Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki Augsburg Augustin Štefan August Bedřich Piepenhagen August III. Polský Auschwitz Autoritní kontrola Avantgarda Bílí Američané Bělorusko Březen Bagel Balet Balthasar Denner Baobab Barbora Braniborská (1527–1595) Barokní architektura Battery Park City Bedřich August Harrach Bedřich Dlouhý Benedikt XIV. Benzín Bibliografie dějin Českých zemí Bitka pri Lechu Bitva na Lechu Bitva na Lechu (955) Bitva o Širojamu Bitva o průsmyk Šipka Bitva u Abúkíru Bitva u Chairóneie Bitva u Hradce Králové Bitva u Kann Bitva u Maldonu Bitva u Nikopole (1877) Bořivoj Navrátil Božena Weleková Boeing B-29 Superfortress Bohuslav Chňoupek Bohuslav Schnirch Bohuslav Svoboda Boleslav I. Boston Boulogne-sur-Mer Brno Broadway Bronx Bronx Zoo Brooklyn Brooklyn Museum Budapešťská konvence Budoucnost C. k. Calvin Coolidge Camillo Benso Cavour Carlo Naya Carl Gustaf Mannerheim Carl Heinrich Biber Carnegie Hall Carolina Kostnerová Catania Catskill Mountains Cena Ditmar Cena Hugo Cena Jupiter Cena Karla Čapka (cena fandomu) Cena Locus Cena Ludvík Cena Nebula Central Park Cesta kolem světa Cestování v čase Cheesecake Chrysler Building Cikáni Cisterciácký řád College of William & Mary Commons:Featured pictures/cs Condé Nast Building Coney Island Covid-19 Cukrářství Dílo:Newtonův mozek Děčín Dagmar Frýbortová Dallas Daniel Bernoulli Daniel Gottlieb Türk David Berkowitz David Crinitus z Hlavačova Deimos (měsíc) Demokratická strana (USA) Denisa Chládková Desaťročie Diecéze míšeňská Dionýz Blaškovič Domažlice Domenico Cimarosa Dominikánská republika Dominik Oesterreicher Dora Boothbyová Drahomír Josef Růžička Dreadnought Druhá anglo-nizozemská válka Druhá světová válka Druhá svetová vojna Druhý chrám Drupi Dusty Hill East River Edred Edward Jenner Ekvádor Eli Urbanová Ellis Island Emanuel Mandler Emile Berliner Emil Enhuber Emil Pluhař Emil Pollert Emma Waldecko-Pyrmontská Empire State Building Encyklopedie Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel Epos o Gilgamešovi Eric Adams (politik) Erijský kanál Ernst Friedrich Benda Eskamotérství Esperanto Estuár Etiopie Evangelická církev Eva Jakoubková Eva Josefina Julie Potocká Führer Falafel Fandom Fantastika Fantasy Fat Man Federal Hall Fedor Houdek Fehime Sultan Ferdinand VI. Fernão de Magalhães Fernando Tarrida del Mármol Fifth Avenue Filadelfie Filip II. Makedonský Filip II. Orleánský Filip Josef Kinský Film Filmový žánr Fiorello H. La Guardia Fonograf Forry Award Fráňa Šrámek Frédéric Auguste Bartholdi Francie Francouzské království Frank Herbert Franská říše František Bílkovský František Bakule František Faustin Procházka František Geršl František Heřmánek (spisovatel) František I. Štěpán Lotrinský František Piťha František Trenck František Xaver Harlas Františka Marie Bourbonská Franz Windirsch Frederik I. Švédský Frick Collection Fridrich II. Veliký Fritz Tampe Görlitz Gabriel Daniel Gemeinsame Normdatei George Cranfield Berkeley George Washington Georg Alexander Pick Giordano Bruno Giovanni da Verrazzano Gmina Gotická architektura Greenwich Village Gregoriánský kalendář Gregor Mendel Guercino Guggenheimovo muzeum Gustav Švamberg Gustav Oplustil Guyana Habsburská monarchia Habsburská monarchie Haiti Handlová Hannibal Hardcore Hard science fiction Harlem Harlemská renesance Harlem River Hearst Tower Hektár Henrich I. (Bavorsko) Henri Nestlé Henry Steel Olcott Herbert George Wells Herbert Hoover Hermenegild Škorpil Hilsneriáda Hip hop Historický lexikon Švýcarska Hlavní strana Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau Horkovzdušný balon Horní Lužice Hot-dog Hudson (řeka) Hugo Klement Mrázek Hustota zalidnění Hvězdná brána Hybridní pohon Hydrodynamika Ian Anderson Ibráhím Šáh Ignác Händl Ilindenské povstání Indický císař Indie rock Indonésie Ingeborg Dánská (1878) Instituce International Standard Book Number Irák Irové Isaac Asimov Isaac Newton Isabel Allende Isidor Vondruška Italové Iveta Toušlová Izrael János Richter Ján (Čechy) Ján Kalinčiak Ján Mato Ján XII. Július Binder Jaan Kaplinski Jakub Arbes Jakub II. Aragonský Jakub II. Stuart Jakub Jan Trautzl James Dean Jan Amos Komenský Jan Bartoš (herec, 1932) Jan Cicero Braniborský Jan Henryk Dąbrowski Jan Krásl Jan Lucemburský Jan Lukas Jan Neruda Jan Pohribný Jan V. Palaiologos Jan V. Portugalský Jan Vašatý Jan van Huysum Jan VI. Kantakuzenos Jan Zbranek Japonská císařská armáda Japonsko Jaroslava Pokorná Jaroslav Valenta (YMCA) Jaroslav Vsevolodovič Jazz Jean-Baptiste Joseph Delambre Jednota strakonická Jiří Černošek Jiří Šebánek Jiří II. Jiří II. (britský král) Jiří Procháska Jiří Vyvadil Jiří Zídek Jiří Zídek (1944) Jiří z Poděbrad Jindřiška Konopásková Jindřich IV. Johann Elias Schlegel Johann Jakob Scheuchzer Johann Sigmund Riesch Johann Wolfgang von Goethe John Logie Baird John Montagu, 2. vévoda z Montagu John Tyndall John Williams John Wood Campbell Josef Čapek Josef Šmaha Josef David Josef Drahoňovský Josef Grus (1869) Josef Hasil Josef Hycl Josef Ježek (ministr) Josef Jindřich Šechtl Josef Klán Josef Král (malíř) Josef Lacina Josef Mayer (politik) Josef Skřivan Josef Tadra Josef Tvrdý Josef Tykal Josef Václav Bohuslav Pilnáček Josef Vydra Josef Zoser Jozef Buday Juilliard School Jules A. Hoffmann Jules Verne Julius Morman Julius Richard Petri Jussi Adler-Olsen Justin Theroux Köppenova klasifikace podnebí Kagošima Kalvinismus Kaple Božího hrobu (Slaný) Karel Čapek Karel Absolon Karel Ferdinand Bellmann Karel Hanke Karel Hejma Karel II. Holý Karel Kinský (malíř) Karel Kula Karel Mareš (skladatel) Karel Pleskač Karel Roden mladší Karel Svoboda (bankéř) Karel Toman Karl Schuster Karolina Kózka Kaspar von Stieler Katafalk Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození 2. srpna Kategorie:Narození v roce 1749 Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Kebab Kilometr čtvereční Kinští Kolumbie Kolumbijská univerzita Koncentračný tábor Koncentračný tábor Auschwitz Koncentračný tábor Auschwitz-Birkenau Koncentračný tábor Auschwitz I Konflikt v Tigraji 2020 Konstantin I. Řecký Konstantin XI. Dragases Konzerva Konzervatoř Koordinovaný světový čas Koordinovaný svetový čas Koruna česká Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz) Království Velké Británie Krakatit Krakov Kramerius (digitální knihovna) Kristián Filip Clam-Gallas Kristián VII. Kryscina Cimanouská Kultúra (spoločenské vedy) Kursk Kuvajt Květuše Sgallová Kyberpunk Labutí jezero Labyrint světa a ráj srdce Lalibela Leden Leeuwenhoekova medaile Lenapové Leopold Chalupa Leopold Hilsner Les Letiště JFK Letiště LaGuardia Letní čas Letní olympijské hry 2020 Library of Congress Control Number Libuše Baudyšová Lidové noviny Lisa Raymondová Literární žánr Londýn Longinus Anton Jungnitz Long Island Lorenzo da Ponte Lorne Betts
Lothar I. Franský Louis-Nicolas Clérambault Lovro Toman Lower East Side Lower Manhattan Lužická Nisa Luba Pellarová Lucius Aemilius Paullus Ludvík I. Pobožný Ludvík II. Němec Ludvík Souček Ludvík XIV. Ludvík XV. Luisa Anna Hannoverská Lunar Orbiter 1 Měsíc Měsíc (satelit) Městská hromadná doprava Městské okresy v Německu Maďaři Madison Avenue Madison Square Garden Magdalena z Valois Magie Mahmud I. Makedonie (region) Malopoľské vojvodstvo Manhattan Marg Moll Maria Caroline Charlotte von Ingenheim Marie II. Stuartovna Marie Pia Neapolsko-Sicilská Marie Terezie Marie Votrubová-Haunerová Marie Zdeňka Baborová-Čiháková Mars (planeta) Martin Hampl Martin Tenk Martin Vahl Massiel Matej Bel Matko Laginja Meč a magie Medián Melting pot Mendelovy zákony dědičnosti Metropolitan Opera Metropolitní muzeum umění Metropolitní opera Metrov nad morom Metro v New Yorku Metro v Praze Mexiko Mezivládní panel pro změnu klimatu Michael Gottlieb Hansch Michal Podolka Mikrofon Milada Milada Schusserová Milan Chladil Milan Fijala Milan Knobloch Milan Nakonečný Milavče Milena Jesenská Military science fiction Miloš Šejn Miloš Vojta Miloš Vystrčil Miloslav Švandrlík Mimozemský život Miroslav Fokt Miroslav Jindra Missouri (stát) Momozono Mongolové Mrakodrap Mučednice čistoty Murad V. Muzeum moderního umění Muzikál Muzikologie Nádraží Praha-Libeň Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní divadlo Národní knihovna Izraele Německá demokratická republika Německo Německo-polská státní hranice Nacistické Nemecko Nadace Wikimedia Nadmořská výška Nagasaki Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie Napoleonské války Narodnyj komissariat vnutrennich del Na kometě Nechanice Nejvyšší soud Spojených států amerických Nemčina Nemecko Newtonův mozek Newyorská filharmonie Newyorská kuchyně Newyorská metropolitní oblast New Jersey New York New York (rozcestník) New York (stát) New York Mets New York Stock Exchange New York Yankees Nicolas Appert Nikolaj Ťutčev Nizozemci Nový Amsterdam Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Novogotika Nowy Sącz Nuselský pivovar Oświęcim Obléhání Plevna Ochrana přírody Okresy ve Spojených státech amerických Oldřich II. z Rožmberka Oldřich Lajsek Olga Sommerová Olympijské hry Ondřej Boleslav Petr One World Trade Center Operace Chalk Organizace spojených národů Osmanská říše Ostrava Osvobozené divadlo Otakar Frič Otakar Lebeda Ota Dub Ota I. Veliký Otto I. (Svätá rímska ríša) Pán času Předměstí Přimda (hrad) Paříž Pagekon obří Památková rezervace Památný den romského holokaustu Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Panoráma Papež Park Pasquale Cafaro Paul von Hindenburg Pavel Havránek (politik) Pavel Holba Pavel Jan Souček Pavel Juráček Pavel Linhart Pavel Skramlík Peking-Paříž 1907 Peter Atkins Peter Minnewitt Peter O'Toole Petra Cetkovská Petriho miska Petrohrad Petr Bezruč Petr Hošek (hudebník) Petr I. Veliký Petr Iljič Čajkovskij Philippe Soupault Philip K. Dick Phobos (měsíc) Pierre Carlet de Chamblain de Marivaux Pierre Charles L'Enfant Pierre Simon de Laplace Planeta Plexis Ploutvonožci Poľština Poľská obranná vojna (1939) Poľské kráľovstvo (1385 – 1569) Poľsko Poštovní směrovací číslo Požár v továrně Triangle Shirtwaist Polština Polské království Polsko Polyhistor Pondělí Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Film Portál:Geografia Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Literatura Portál:Náboženství Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Sport Portál:Videohry Portugalsko Poslanecká sněmovna Postupimská dohoda Postupimská konference Povídky malostranské Povstání v Treblince Powiat Powiat bocheński Powiat brzeski (Malopoľské vojvodstvo) Powiat chrzanowski Powiat dąbrowski Powiat gorlicki Powiat krakowski Powiat limanowski Powiat miechowski Powiat myślenicki Powiat nowosądecki Powiat nowotarski Powiat oświęcimski Powiat olkuski Powiat proszowicki Powiat suski Powiat tarnowski Powiat tatrzański Powiat wadowicki Powiat wielicki Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha) Prevét Prohibice Proklos Prokop Sedlák Pruské království Pruské Slezsko Prvá svetová vojna První konstituční éra Punk Punské války Q20057877 Q20057877#identifiers Q20057877#identifiers|Editovat na Wikidatech Q24925#identifiers Q24925#identifiers|Editovat na Wikidatech Q60 Queens Rómčina Rómulo Gallegos R.U.R. Rakousko-uherská koruna Rakousko-uherský zlatý Rakousko-Uhersko Rap Ray Bradbury Renesanční architektura Rey Koranteng Robert Anson Heinlein Robert Hütter Robert Manzer Robert Nebřenský Rockefeller Center Rok Romaneto Roman Havelka Roy Keane Rozloha Rudá armáda Rudolf Hawelka Rudolf Kufa Ruská akademie věd Ruské impérium Rusko Rusko-turecká válka (1877–1878) Rychlobruslení Sakrální stavba Saliha Sultan (dcera Abdulazize) Salsa (tanec) Samuraj San Francisco SARS-CoV-2 Sasko sci-fi Science-fiction Science fantasy Science fiction Scipione Borghese (kníže) Seagram Building Sedmá křížová výprava Semtex Sergej Adamovič Kovaljov Severné Porýnie-Vestfálsko Sevilla Seznam českých science fiction filmů a seriálů Seznam římských králů Seznam španělských vládců Seznam nejvyšších budov v New Yorku Seznam spisovatelů science fiction Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie Shea Stadium Skalnaté hory Skleníkové plyny Slaný Slavistika Slezská kuchyně Slovensko Smallville Socha Svobody Soft science fiction Soubor:5 Boroughs Labels New York City Map.svg Soubor:Adolf kaspar.jpg Soubor:Andrea Hlavackova Aegon International Eastbourne 2011.jpg Soubor:Antonio Banderas KVIFF.jpg Soubor:A view of Fort George with the city of New York, from the SW.jpg Soubor:B Svoboda 2014.JPG Soubor:Carolina Kostner 2007 Nebelhorn Trophy.jpg Soubor:Castelloplan.jpg Soubor:Central Park New York City New York 23 cropped.jpg Soubor:Central Park Summer.JPG Soubor:Drupi 1975.jpg Soubor:Flag of New York City.svg Soubor:Frana Sramek 1926.jpg Soubor:Goethe (Stieler 1828).jpg Soubor:Greenpoint Houses.JPG Soubor:Herbert Clark Hoover.jpg Soubor:Ian Anderson Munich 2014 1.JPG Soubor:Imagination 195808.jpg Soubor:Isabel allende.jpg Soubor:James Dean in East of Eden trailer 2.jpg Soubor:John Williams tux.jpg Soubor:Jussi Adler-Olsen.jpg Soubor:Justin Theroux at the 2008 Tribeca Film Festival.JPG Soubor:Lisa Raymond 2011.jpg Soubor:LOC Lower Manhattan New York City World Trade Center August 2001.jpg Soubor:LowerEastSideTenements.JPG Soubor:Lunar orbiter 1 (large).jpg Soubor:Metropolitan Opera auditorium.jpg Soubor:MET entrance.jpg Soubor:Mulberry Street NYC c1900 LOC 3g04637u edit.jpg Soubor:Nagasakibomb.jpg Soubor:New-York-Jan2005.jpg Soubor:New York City Midtown from Rockefeller Center NIH.jpg Soubor:New York Midtown Skyline at night - Jan 2006 edit1.jpg Soubor:Nobel Prize 2011-Press Conference KI-DSC 7584.jpg Soubor:NYC Montage 2014 4 - Jleon.jpg Soubor:Olga-Sommerová.jpg Soubor:One world trade center - New York.jpg Soubor:Peter Atkins Paris 2007.JPG Soubor:Peter O'Toole -- LOA trailer.jpg Soubor:Rey kora...jpg Soubor:Rising-lewecke.jpg Soubor:Roy keane 2014.jpg Soubor:Seal of New York City.svg Soubor:Spaanse zangeres Massiel, winnares Euro Song Festival tijdens opname in studio K, Bestanddeelnr 921-2648.jpg Soubor:Thilafushi1.jpg Soubor:Viktor Dyk 1927.png Sovětský svaz Sovietsky zväz Space opera Space western Speciální:Kategorie Speciální:Nové stránky Speciální:Statistika Speciální:Zdroje knih/80-200-0345-2 Spojené státy americké Srážka vlaků u Milavčí Srážky Srpen Stát Středa Střední Evropa Stanisław Lem Stanislav Brebera Starí Maďari Stara Zagora Starosta Starověký Řím Star Trek Star Wars Staten Island Staten Island Ferry Steampunk Storočie Strakonice Stredoeurópsky čas Stredoeurópsky letný čas Světové obchodní centrum Světový kongres esperanta Světskost Svatá říše římská Svatí čeští novomučedníci Svatý Xaverius Svatopluk Čech Třída Conte di Cavour T. F. Šimon Taliansko Tarnów Tešínske kniežatstvo Telefonní předvolba Teodor Rotrekl Teosofie Teroristické útoky 11. září 2001 Terry Cooper Théby Théodore Agrippa d'Aubigné They Might Be Giants The Strokes Thilafushi Thomas Alva Edison Tigrajská lidově osvobozenecká fronta Times Square Tin Pan Alley Tokio Tomáš Čermák (1943) Tomáš Hudec (kněz) Tom Wolfe Trinidad a Tobago Tropická cyklóna Troy (New York) Ukrajina Umění UNESCO Univerzita v Leidenu Upálení na hranici Upper East Side Upper West Side Urolog US Open (tenis) Utopie Václav II. Václav Jíra (fotbalista) Václav Jan Kopřiva Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan Václav Pařík (politik) Válka s Mloky Válka v Zálivu Vévoda z Yorku Výbuch v Dole Handlová Východní Germáni Východofranská říše Vývar Věra Růžičková Vakcína proti covidu-19 Valtr Komárek Vasa Vatikán Vavřinec Benedikt z Nudožer Velká francouzská revoluce Velká hospodářská krize Velká východní krize Velké divadlo Velké okresní město Verdunská smlouva Verrazano-Narrows Bridge Vesmír Vettius Valens Vikingové Viktorie (britská královna) Viktor Dyk Viktor Mikeš Vilém III. Oranžský Vilém Julius Josef Hauner Vincenc Červinka Vincenc Kramář Virginie Virtual International Authority File Visla Vital Šyšov Vittorio Alfieri Vladimír Beneš (1921) Vladimír Hauptvogel Vladimír Komárek Vladimír List Vladimír Páral Vladimir Vladislav I. (Poľsko, 1320) Vladislav Soukup Vlastimil Bedrna Vojtěch Černý (kněz) Vojtěch Birnbaum Vojtěch Tkadlčík Vojtěch Věchet Vojtěch Zapletal Vyhlazovací tábor Treblinka Wall Street Warren G. Harding Washington, D.C. Werner Seelenbinder Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipédia:Výhonok Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2021 Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2021 Wikipedie:Ověřitelnost Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2021 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Wilhelm Maixner Wilhelm Stärze Willgodt Theophil Odhner Williamsburg (Virginie) William Jones (matematik) Wimbledon (tenis) Woolworth Building Yankee Stadium YMCA Září Západní Slované Zabiják (kniha) Zbraslav Zbraslavský klášter Zdeněk Zouhar Zdobnice (řeka) Zeměpisné souřadnice Zemepisné súradnice Zemní plyn Zemský okres Zhořelec Zgorzelec Zikmund Polášek Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
|---|
.jpg&veda=18451){kind=link}
.jpg&veda=18451){kind=link}
