Spojené státy americké United States of America
vlajka znak
Hymna The Star-Spangled Banner
Motto In God We Trust
Geografie
Poloha Spojených států amerických
Hlavní město	Washington, D.C.
Rozloha	9 833 517[1] km² (3. na světě) z toho 7 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Denali (6 190 m n. m.)
Časové pásmo	od UTC-5 do UTC-10
Poloha	39°49′41″ s. š., 98°34′46″ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	340 970 393 (3. na světě, 2024)
Hustota zalidnění	34 ob. / km² (178. na světě)
HDI	▲ 0,920 (velmi vysoký) (15. na světě, 2021)
Jazyk	formálně není, de facto angličtina dále především: španělština, u původního obyvatelstva indiánské jazyky, u větších menšin místně i jiné jazyky.
Náboženství	křesťanské protestantské a evangelikální směry (celkem 54 %), katolická církev (24 %), mormoni (5 %), judaismus (1,6 %)
Státní útvar
Státní zřízení	federativní prezidentská republika
Vznik	4. července 1776 (vyhlášení nezávislosti na Velké Británii)
Prezident	Joe Biden
Viceprezidentka	Kamala Harrisová
Měna	americký dolar (USD)
HDP/obyv. (PPP)	76 027 USD (8. na světě, 2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	840 USA US
MPZ	USA
Telefonní předvolba	+1
Národní TLD	.us, .gov, .edu, .mil, .um
multimediální obsah na Commons

Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy^[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.^[3]

S rozlohou 9,8^[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).^[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).^[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.

Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou^[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).^[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.^[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě^[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém^[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.^[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.^[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).^[13]

Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.^[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.

Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu^[15] či amerikanizaci života.^[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---