A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Slezské Pěkary Piekary Śląskie | |
---|---|
Pěkarské kostely | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°22′25″ s. š., 18°56′38″ v. d. |
Nadmořská výška | 261–350 m n. m. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | městský okres |
Administrativní dělení | 7 městských částí |
Piekary Śląskie | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 39,98 km² |
Počet obyvatel | 55 030 |
Hustota zalidnění | 1 376,4 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci a další |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Sława Umińská-Durajová |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +48 32 |
PSČ | 41-940 až 41-949 |
Označení vozidel | SPI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slezské Pěkary[1][2] (polsky Piekary Śląskie IPA, dříve Piekary Niemieckie, Piekary Wielkie, slezsky Piekary / Pjekary, německy Deutsch Piekar) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství severovýchodně od Bytomi. Leží na historickém území Horního Slezska, přičemž východní hranicí města tvoří řeka Brynica, která je zároveň zemskou hranicí mezi Slezskem a Malopolskem. Pěkary jsou součástí dvoumilionové katovické konurbace, přičemž ve městě samotném žilo ke konci roku 2019 55 030 osob.[3]
Při posledním sčítání lidu (2011) se 36,5 % obyvatel hlásilo ke slezské národnosti,[4] nejvíce ze všech městských okresů, ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 77,8 % obyvatel Piekary Śląskie se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti). Piekary Śląskie jsou přitom město v Polsku, kde se k polské národnosti hlásí nejméně lidí, protože polskou národnost hlásí „jen“ 77,8 % obyvatel města.[zdroj?
První písemná zmínka o Pěkarech pochází z roku 1277. Počátkem 17. století začala zde na podnět Georga von Giescheho těžba zinku, která byla předzvěstí budoucího rozvoje oblasti v době průmyslové revoluce. Na sklonku 19. století existovalo na současném území města patnáct podniků zabývajících se těžbou a zpracováním zinku, olova a černého uhlí, vesměs patřících buď společnosti Giesches Erben (Giescheho dědici) nebo rodině Henckel von Donnersmarck.
Do roku 1922 patřily Pěkary Prusku, resp. Německému císařství, a nosily přívlastek Německé (Deutsch Piekar). Po připojení k Polsku byly přejmenovány na Velké Pěkary (Piekary Wielkie) a opět sloučeny s obcí Szarlej oddělenou roku 1896. V roce 1947 získaly městská práva a současný název. Roku 1973 se městskou částí stala Kozłowa Góra, a při správní reformě v roce 1975 došlo k připojení obcí Brzozowice-Kamień, Brzeziny Śląskie a Dąbrówka Wielka.
Pěkary jsou významným katolickým poutním místem. Od poloviny 17. století je zde uctíván obraz Panny Marie Pěkarské. V letech 1841–1849 byla na místě původního dřevěného kostelíka vybudována monumentální novorománská bazilika Panny Marie a sv. Bartoloměje a v roce 1869 začala výstavba Pěkarské kalvárie i s novogotickým kostelem Zmrtvýchvstání Páně. Podle novější tradice je Panna Marie Pěkarská „patronkou pracujících Horního Slezska“. Dvě hlavní poutě do Pěkar se konají poslední květnovou neděli (pouť mužů a chlapců) a první neděli po 15. srpna (pouť žen a dívek).
Reference
- ↑ 24letý muž ze Slezských Pěkar na jihu Polska poblíž Katovic..., Games.cz: „Polák čelí skoro 9 tisícům obvinění kvůli ilegální distribuci her“, 7.2.2020
- ↑ ...milostný obraz Panny Marie ze Slezských Pěkar, Měsičník Jezuité, březen 1992
- ↑ Statistické údaje GUS k 31.12.2019. demografia.stat.gov.pl . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-26.
- ↑ Spolek osob slezské národnosti: Slezská národnost v okresech podle GUS, 26.7.2013
Externí odkazy
- Oficiální webové stránky města
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Piekary Śląskie na Wikimedia Commons
- Téma Piekary Śląskie ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk