A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Beruň Bieruń | |
---|---|
Náměstí v Staré Beruni | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°5′23″ s. š., 19°5′34″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Beruň-Lędziny |
Gmina | městská gmina |
Beruň | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 40,5 km² |
Počet obyvatel | 19 539 (2019[1]) |
Hustota zalidnění | 482,6 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané a další |
Náboženské složení | římští katolíci a další |
Správa | |
Starosta | Krystian Grzesica |
Vznik | 1290 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +48 32 |
PSČ | 43-150, 43-155, 43-156 |
Označení vozidel | SBL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Beruň[2][3][4] (polsky Bieruń IPA, německy Berun) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Beruň-Lędziny. Leží na historickém území Horního Slezska v jižní části katovické konurbace mezi Tychami a Osvětimí. Jihovýchodní hranicí města vyznačuje Visla, která je v tomto úseku zároveň zemskou hranicí mezi Slezskem a Malopolskem. K červnu 2019 zde žilo 19 539 osob.[1] Beruň leží v oblasti s vysokým podílem slezské národnosti – při posledním sčítání lidu se takto označilo 36,9 % obyvatel beruňsko-lędzinského okresu,[5] ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 82,3 % obyvatel okresu se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).[zdroj?
Historickým jádrem Beruně je bývalé město Stará Beruň (Bieruń Stary, Alt-Berun), které získalo městská práva v roce 1387. Bylo součástí Pštinského panství a tím pádem do roku 1742 Koruny království českého a Habsburské monarchie. Poté připadlo Prusku. V první polovině 19. století byla zhruba šest kilometrů na východ v bezprostřední blízkosti prusko-rakouské státní hranice na Visle založena osada Nová Beruň (Bieruń Nowy, Neu-Berun). Po rozdělení Horního Slezska roku 1922 byly Stará a Nová Beruň přičleněny k Polsku. Při správní reformě v roce 1975 se obě Beruně staly součástí města Tychy. Roku 1991 se osamostatnily a spolu s bývalými obcemi Bijasowice, Czarnuchowice, Jajosty a Ściernie vytvořily město Beruň v jeho současné podobě.
Největšími průmyslovými podniky ve městě jsou důl Piast založený v roce 1972 v Nové Beruni, dnes patřící společnosti Kompania Węglowa, a továrna na výbušniny Nitroerg SA. Na původním katastru Staré Beruně a v její těsné blízkosti (necelý kilometr od hlavního náměstí) se rozkládá areál automobilky Fiat. Ten se nicméně nachází již na území Tych, neboť jeho ponechání bylo podmínkou souhlasu toho města s osamostatněním se Beruně. Od té doby se datuje konflikt mezi oběma městy a beruňští radní opětovně usilovali o navrácení lukrativního areálu. Uspěli pouze u zaměstnaneckého sídliště Homera, které přešlo z Tych do Beruně v roce 2000.[6][7]
V Nové Beruni se nachází železniční stanice Bieruń Nowy na trati Osvětim – Myslovice – Katovice. Provoz osobních vlaků ve směru Tychy – Osvětim přes Starou Beruň byl zastaven v roce 2001, avšak počítá se s jeho obnovením do budoucna.[8][9][10] Městská autobusová doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému katovické aglomerace (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM). Městem prochází státní silnice č. 44 spojující Krakov a Osvětim s Tychami a Hlivicemi.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Statistické údaje GUS k 30.6.2019
- ↑ Ottův slovník naučný, 3. B-Bianchi, s. 838
- ↑ ...postavil řadu významných realizací – od sportovní haly v polské Beruni po dočasný pavilon muzea polských Židů ve Varšavě., Aktuálně.cz: Nejužší dům na světě stojí v Polsku. Jeho autor rozhodne o vítězích České ceny za architekturu, 14.2.2017
- ↑ Další test čeká na Kozlovy svěřence už v sobotu, v polské Beruni se od 13 hodin utká s Górnikem Zabrze. Blesk.cz: Kozel dirigoval mladíky: Nevymýšlejte hovadiny! Barošovi „uznal“ teč, 10.1.2020
- ↑ Spolek osob slezské národnosti: Slezská národnost v okresech podle GUS, 26.7.2013. slonzoki.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30.
- ↑ Gazeta Wyborcza: Velký boj Tych a Beruně o továrnu Fiata, 12.4.2006
- ↑ Tychy – Nasze_Miasto.pl: Obyvatele sídliště Homera trápily docela současné problémy, 9.3.2007
- ↑ Dziennik Zachodni: Rychlodráha do Beruně, Osvětimi a Krakova, 17.4.2012
- ↑ Rynek_kolejowy.pl: Vrátí se osobní vlaky do Beruně? Byl vyhlášen tendr, 21.4.2016
- ↑ Inforail.pl: PKP PLK chtějí změnu ohledně spojení Tychy – Osvětim. Bez terénních prací, 16.1.2019. inforail.pl . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Beruň na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky města
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk