A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Seznam funkcionalistických staveb v Brně představuje výčet architektonicky významných staveb funkcionalismu na území Brna.[p 1]
Město Brno se po vzniku samostatného Československa v roce 1918 stalo druhým největším městem státu a jeho politické, hospodářské a kulturní ambice se projevily také v rozvoji stavební aktivity.[1] Stalo se tak i jedním z předních center funkcionalismu ve střední Evropě.[2] Tento architektonický směr se naplno prosadil při výstavbě brněnského zemského výstaviště a Výstavě soudobé kultury v roce 1928, jejíž součástí byla i kolonie Nový dům, první výstava moderního bydlení v Československu. Od roku 1923 v Brně natrvalo působil Bohuslav Fuchs, jeden z předních brněnských architektů své doby.[2] Nejvýznamnější místní památkou funkcionalismu je vila Tugendhat, která byla zařazena i na Seznam světového dědictví UNESCO.
Seznam
Název[p 2] | Obrázek[p 3] | Umístění | Architekt | Rok[p 4] | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Münzova vila | Brno-střed (Pisárky) Hroznová 19 49°11′47″ s. š., 16°34′16″ v. d. |
Ernst Wiesner | 1924–1926 | Dnes sídlo soukromých firem. Vila ředitele brněnské Banky Union byla první Wiesnerovou stavbou ze skupiny pisáreckých vil, s inspirací u Adolfa Loose.[3] | |
Zemanova kavárna | Brno-střed Jezuitská 6 49°11′52″ s. š., 16°36′48″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1925 | Stěžejní dílo brněnské moderní architektury a jedna z prvních funkcionalistických budov v Československu. Stavba je založena na prolínání kvadratických tvarů a propojena s okolním parkem pomocí trojice prostředních zasunovatelných oken. V roce 1964 byla zbořena a v letech 1994-1995 nahrazena replikou Jany Janíkové a Zbyňka Pecha podle původního Fuchsova návrhu.[4] | |
Krematorium | Brno-střed (Štýřice) Jihlavská 1 49°10′20″ s. š., 16°35′23″ v. d. |
Ernst Wiesner | 1925–1930 | ||
Kudelův rodinný dům | Brno-střed (Stránice) Klácelova 10 49°12′0″ s. š., 16°34′52″ v. d. |
Jan Víšek | 1926–1927 | Samostatně stojící vila čtvercového půdorysu, s mimořádně úsporným rozvržením obytného prostoru kolem jednoramenného schodiště.[3] | |
Skupina městských malobytových domů | Brno-sever (Husovice) Nováčkova 2-10, Svitavská 2, Svitavské nábřeží 49-57 49°12′29″ s. š., 16°37′48″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1926–1927 | Skupina domů je ještě uspořádána podle klasického blokového schématu, ale ve své jednoduchosti, s jednotícím typovým průčelím a konstrukčním řešením už směřuje k funkcionalistické architektuře.[5] | |
Hotel Avion | Brno-střed Česká 20 49°11′48″ s. š., 16°36′22″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1926–1928 | Hotel Avion je první poválečný hotel v Brně a představuje stěžejní dílo české funkcionalistické architektury 20. let. Díky velmi úzké parcele (8,5 m), na které byl postaven, představuje unikátní dílo s velkými nároky na architekta. Dvě nejnižší podlaží byla vyhrazena pro kavárnu, v dalších sedmi byly hotelové pokoje. Uliční průčelí toto členění reflektuje formou mírně předsunutého arkýře s bílými skleněnými tabulemi v patrech kavárny, patra s hotelovými pokoji se vyznačují menšími pásovými okny a porcelánovými kachlíky.[6][7] | |
Brněnské výstaviště |
Brno-střed (Pisárky) Výstaviště 1 49°11′16″ s. š., 16°34′56″ v. d. |
Josef Kalous, Jaroslav Valenta, Bohuslav Fuchs, Vlastislav Chroust, Josef Gočár, Pavel Janák, Bohumír Čermák, Emil Králík, Oldřich Starý, Josef Havlíček, Adolf Loos |
1926–1928 | Jde zejména o tyto stavby: obchodně průmyslový palác, pavilony města Brna, země Moravy, Akademie výtvarných umění v Praze, Uměleckoprůmyslové školy v Praze, Brněnských vzorkových trhů, kino a kavárna, vzorový rodinný a nájemní dům, adaptovaný empírový zámeček | |
Palác Morava | Brno-střed Divadelní 3 49°11′43″ s. š., 16°36′50″ v. d. |
Ernst Wiesner, Jaroslav Valenta (statika) |
1926–1929 | Místo tzv. Doretova dvora měl být v roce 1925 vystavěn mezinárodní hotel Ritz. Nakonec zde vznikl komplex obytných budov s obchodním přízemím, suterénním kinem a barem, kavárnou a terasou v prvním patře. Autor se musel potýkat s problematickým geologickým podložím. Kvůli přirozenému prosvětlení a také zjemnění jinak industriálního výrazu stavby (z obnažené železobetonové konstrukce s neomítaným zdivem) Wiesner prohnul hmotu budovy dovnitř. Později ke komplexu připojil budovu Moravské zemské životní pojišťovny.[8][9] | |
Kolonie Nový dům | Brno-Žabovřesky Bráfova 109, 111, Drnovická 2–10, Petřvaldská 2–10, Šmejkalova 144–148 49°12′22″ s. š., 16°34′16″ v. d. |
Bohuslav Fuchs, Josef Štěpánek, Jaroslav Grunt, Jiří Kroha, Hugo Foltýn, Miroslav Putna, Jan Víšek, Jaroslav Syřiště, Ernst Wiesner |
1927–1928 | Obytný komplex 16 funkcionalistických úsporných řadových nebo individuálních rodinných domů zbudovaných v roce 1928 jako projekt ukázkového moderního bydlení v rámci Výstavy soudobé kultury v Brně. Jde o úsporné řadové nebo individuální domy.[10] | |
Fuchsova vila | Brno-Žabovřesky Hvězdárenská 2 49°12′25″ s. š., 16°35′2″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1927–1928 | Navenek architektonicky jednoduchá stavba představuje uvnitř revolučně koncipovaný obytný prostor včetně haly s galerií, vzájemně propojený a opticky provázaný se zahradou.[11] | |
Kavárna Era | Brno-sever (Černá Pole) Zemědělská 30 49°12′38″ s. š., 16°37′9″ v. d. |
Josef Kranz | 1927–1929 | Téměř plakátové průčelí kavárny poukazuje na autorovu inspiraci „grafickou“ architekturou holandské skupiny De Stijl. V přízemí byl restaurační provoz, v prvním patře kavárna s kulečníkovou hernou a ve druhém patře byt majitele.[12] V roce 2011 byl po rekonstrukci obnoven provoz kavárny.[13] | |
Husův sbor | Brno-střed (Veveří) Botanická 1 49°12′13″ s. š., 16°36′11″ v. d. |
Jan Víšek | 1927–1929 | Husův sbor církve československé se stal jednou z prvních ryze moderních sakrálních staveb v meziválečném Československu. Areál kromě modlitebny, zázemí a bytů obsahoval i divadelní sál.[12] | |
Malobytová kolonie | Brno-střed Gallašova 2-10, Grmelova 6-10 49°10′52″ s. š., 16°35′54″ v. d. |
Mojmír Kyselka | 1927–1931 | Kyselkovo sídliště je nejspíše první a nejúspornější malobytovou kolonií v Brně. Je tvořeno sedmi pavlačovými domy podél dvou ulic a vzájemně propojených na nároží dovnitř prohnutým pavlačovým dvojdomem.[14] | |
Malobytové domy družstev Stavog a Blahobyt | Brno-Žabovřesky Pod kaštany 26–30, Tábor 28a/b/c, 34a/b/c, Kounicova 89–93 49°12′47″ s. š., 16°35′31″ v. d. |
Jindřich Kumpošt | 1927–1932 | V souboru nájemných domů kolem křížení ulic Kounicova a Tábor byl v Brně poprvé užit systém řádkové zástavby. Vzniklo zde malé centrum se službami a mateřskou školkou s hřišti. Jde o skupinu čtyřpatrových malobytových domů, původně s plochými střechami, obsahující celkem 220 bytů, které tvoří čtyři bloky se třemi domovními sekcemi. Pásová okna spolu s vnitřními pásovými balkony tvoří na fasádě výrazný dlouhý pruh.[15] | |
Městská ubytovací kancelář | Brno-střed Nádražní 10, 12 49°11′27″ s. š., 16°36′40″ v. d. |
Oskar Poříska | 1928 | Dnes cestovní kancelář Čedok. Informační kancelář vznikla v souvislosti s přípravami na Výstavu soudobé kultury v Československu. Vnějšku budovy dominuje skloželezobetonová stěna, použitá v Brně poprvé a rovněž tehdy ještě výjimečné půlkruhové nároží.[16] | |
Vila Neumark | Brno-střed (Pisárky) Vinařská 38 49°11′37″ s. š., 16°34′48″ v. d. |
Ernst Wiesner | 1928–1929 | Vila G. W. Neumarka představuje syntézu funkcionalistického a vídeňského výrazu podobně jako např. nedaleká vila Stiassni. Na rozdíl od autorových ostatních bílých vil byla tato navržena s červenou omítkou.[14] | |
Kino Avia | Brno-Černovice Štolcova 6 49°11′22″ s. š., 16°38′8″ v. d. |
Josef Kranz | 1928–1929 | Dnes budova Squash Slovan. Kino Avia bylo plánováno jako první etapa rozsáhlejšího souboru s tělocvičnou a společenským centrem. Zbytek však nebyl realizován, pozdější přístavba už nebyla realizována podle původního návrhu. Vnitřek původní budovy kina je zčásti přestavěn, vnějšek v podstatě zachován.[9] | |
Masarykův studentský domov | Brno-střed (Veveří) Cihlářská 21 49°12′17″ s. š., 16°36′10″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1928–1930 | Komplex čtyřposchoďové budovy ubytovny propojený se vstupní budovou jídelny a klubů má charakteristický vchod zdůrazněný aerodynamickou markýzou.[17] | |
Kavárna Savoy | Brno-střed Běhounská 9 / Jakubské nám. 1 49°11′48″ s. š., 16°36′33″ v. d. |
Jindřich Kumpošt | 1929 | Kavárna vznikla adaptací spodních podlaží Thonetova paláce na rohu Běhounské ulice a Jakubského náměstí. Ústřední sál v seříznutém rohu se v rozbíhal do dvou symetrických traktů. V 50. letech byly interiéry znehodnoceny při přestavbě na prodejnu s textilem, od r. 2008 jí byl po rekonstrukci navrácen původní účel a částečně i podoba.[18] | |
Haasova vila | Brno-střed (Pisárky) Lipová 43 49°11′35″ s. š., 16°34′36″ v. d. |
Ernst Wiesner | 1929–1930 | Vila ředitele brněnské Anglobanky Gustava Haase je blízká tzv. nautickému funkcionalismu, který se inspiroval architekturou transatlantických parníků použitím řady teras, trubkového zábradlí a lodních oken.[19] | |
Vila Stiassni | Brno-střed (Pisárky) Hroznová 14 49°11′49″ s. š., 16°34′23″ v. d. |
Ernst Wiesner | 1929–1930 | ||
Krohův rodinný dům | Brno-střed (Stránice) Sedlákova 45 49°12′7″ s. š., 16°34′38″ v. d. |
Jiří Kroha | 1929–1930 | ||
Německá dívčí škola | Brno-sever (Černá Pole) Jugoslávská 126 49°12′43″ s. š., 16°37′23″ v. d. |
Bohuslav Fuchs, Mojmír Kyselka |
1929–1930 | Dnes jedna z budov Masarykovy základní školy a Mateřské školy Brno, Zemědělská 29. Jednoduše řešená horizontální budova s velkými okny a bazénem na střeše vznikla v rámci velkorysého programu výstavby veřejných zařízení, který vrcholil na počátku 30. let.[20] | |
Vila Tugendhat | Brno-sever (Černá Pole) Černopolní 45 49°12′26″ s. š., 16°36′58″ v. d. |
Ludwig Mies van der Rohe | 1929–1930 | ||
Moravská banka | Brno-střed Náměstí Svobody 21 49°11′42″ s. š., 16°36′27″ v. d. |
Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner |
1929–1931 | Dnes Komerční banka. Na jejím místě stál původně Kounicův palác, který byl zbořen a roku 1928 byla vypsána soutěž na zastavění proluky. Pasáž vedoucí skrz budovu ústí schodištěm do Veselé ulice. Nejvyšší dvě patra v šestipatrové budově jsou obytná, mezi 2. a 3. patrem je instalační patro umožňující dispoziční variabilitu administrativních prostor. Jde o jediné společné dílo obou autorů: Wiesner se podílel zejména na interiérech, ale možná také na obou průčelích budovy. Fasáda je jako první v Brně zhotovena jako úplná zavěšená stěna. Po dvojí přestavbě dnešní fasáda zhruba odpovídá původní.[21][22] | |
Městské lázně | Brno-Židenice (Zábrdovice) Zábrdovická 13 49°12′8″ s. š., 16°38′ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1929–1932 | ||
Šilhanovo sanatorium | Brno-Žabovřesky Veveří 125, 127 49°12′36″ s. š., 16°35′16″ v. d. |
Jan Víšek | 1929–1933, 1933–1935 |
Řadová stavba porodnické kliniky s dvorním křídlem, výrazným průjezdem a schodištěm byla vybudována ve dvou etapách. Fasáda byla částečně obložena bílou keramikou.[23] | |
Škola pro ženská povolání Vesna a Domov Elišky Machové | Brno-střed (Pisárky) Lipová 16, 18 49°11′41″ s. š., 16°34′46″ v. d. |
Bohuslav Fuchs, Josef Polášek |
1930 | Dnes Střední zdravotnická škola s internátem. Jednotný urbanisticko-architektonický celek umístěný do volné krajiny umožnil prosvětlení všech vnitřních prostor přirozeným světlem. Nosné pilíře školní budovy Fuchs doplnil skládacími posuvnými příčkami umožňujícími propojení učeben s vedlejšími pracovnami. Komunikaci zajišťoval prosklený předsunutý koridor a otevřené balkony. Pro budovu Domova Elišky Machové zvolil konstrukční systém tzv. příčné nosné zdi, který budově vtiskl specifický charakter.[24] | |
Eislerova vila | Brno-střed (Staré Brno) Neumannova 10 49°11′38″ s. š., 16°34′56″ v. d. |
Otto Eisler | 1930 | Vlastní dům pro autora a jeho bratra se dispozičně blíží německým typovým domům. Jednoduchost červeného průčelí narušují jen průběžný balkon a velká prosklená stěna. V kontrastu je velkoryse komponovaná zahrada.[19] | |
Obytný dům družstva Freundschaft | Brno-střed (Staré Brno) Rybářská 10 49°11′15″ s. š., 16°35′19″ v. d. |
Ernst Wiesner | 1930–1931 | Jediný Wiesnerův malobytový dům v Brně střídá jednduché a symetrické uliční průčelí dynamickou kompozicí dvorního pavlačového křídla s válcovou věží schodiště.[25] | |
Slavíkova vila | Brno-Žabovřesky Tůmova 15 49°12′22″ s. š., 16°34′59″ v. d. |
Josef Kranz | 1930–1931 | Podoba rodinného domu je ovlivněna malou svažitou parcelou. Nedostatek místa pro zahradu kompenzuje množství balkonů a velká střešní terasa.[23] | |
Dům služeb Baťa | Brno-střed Kobližná 24 49°11′43″ s. š., 16°36′45″ v. d. |
Vladimír Karfík | 1930–1931 | Dnes Obchodní dům Centrum. Budova je jedinou Karfíkovou meziválečnou stavbou v Brně. Původně byl zamýšlen 23- či 28patrový mrakodrap, avšak kvůli nestabilnímu terénu byl snížen na pouhých 8 pater. Byla sem přemístěna Baťova prodejna z nedalekého paláce Morava, po válce ji vystřídal obchodní dům Centrum, pro jehož potřeby byla budova v roce 1966 necitlivě stavebně upravena, čímž ztratila charakteristické střídání horizontálních pásů čirého a bílého skla.[26] | |
Obchodní a obytný dům F. Wittreicha a H. Deutsche | Brno-střed Masarykova 19-21 49°11′35″ s. š., 16°36′37″ v. d. |
Otto Eisler | 1930–1931 | Obytný dům s obchodními plochami v přízemí patřil ve 30. letech k nejčastějším Eislerovým projektům. Tento byl původně projektován s pásovými okny, v obytné části nahrazenými klasickými okny předstupujícími před modré průčelí. Obchodní přízemí je vizuálně odděleno výraznou horizontálou a obnaženou konstrukcí.[27] | |
Obchodní a obytný dům B. Pazdery | Brno-Tuřany Podlipná 13, Špirkova 1 49°8′54″ s. š., 16°39′56″ v. d. |
Bedřich Rozehnal | 1930–1931 | Rozehnalovu první brněnskou stavbu charakterizují klidná průčelí s výrazně horizontálními pásovými okny, střídaná částmi s obytnými terasami. Přízemí sloužilo jako obchod se skladem a zázemím, poschodí byt majitele.[27] | |
Malobytová kolonie | Brno-sever (Zábrdovice) Jana Svobody 15, 17, Trávníčkova 3, 5, Vranovská 22–28, Zubatého 4, 6 49°12′18″ s. š., 16°37′36″ v. d. |
Josef Polášek | 1930–1931 | ||
Masarykova česká obecná škola chlapecká a dívčí | Brno-sever (Černá Pole) Zemědělská 29 49°12′43″ s. š., 16°37′20″ v. d. |
Mojmír Kyselka | 1930–1931 | Dnes Masarykova základní škola a Mateřská škola Brno. Celková symetrie budovy vyplývala z jejího dělení na chlapecké a dívčí křídlo. Před budovou bylo hřiště s bazénem.[28] | |
Masarykova německá lidová vysoká škola | Brno-střed (Veveří) Janáčkovo nám. 2a 49°12′4″ s. š., 16°36′13″ v. d. |
Heinrich Blum | 1931 | Dnes Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, budova N. V kontextu 20. a 30. let 20. století představuje Deutsche Masaryk Volkschule vybočení z typicky funkcionalistické architektury, připomíná díla italské racionalistické architektury. Symetrické vstupní průčelí je provedeno z neomítnutého cihlového zdiva, s mírně monumentálním a nadčasovým výrazem.[28] | |
Malobytová kolonie | Brno-Královo Pole Purkyňova 48, 50, Skácelova 23-69, Vodova 51, 53 49°13′18″ s. š., 16°35′12″ v. d. |
Josef Polášek | 1931–1933 | Řádkovou formaci sídliště tvoří pětice paralelních dvojdomů s jedno- a dvoupokojovými byty, které jsou propojeny jednopatrovým obchodním křídlem při Skácelově ulici.[29] | |
Bassova vila / Baasova vila | Brno-střed (Pisárky) Lipová 22 49°11′41″ s. š., 16°34′39″ v. d. |
Zikmund Kerekes | 1932 | Samostatně stojící protáhlý dům je členěn do čtyř částečně samostatných bytů v koncích budovy a společných salonů uprostřed. Pohledově výrazný je arkýř na západní straně a táhlá terasa. Bílá vápenná omítka je doplněna béžovými eternitovými plochami.[25] | |
Všeobecný penzijní ústav | Brno-střed (Veveří) Burešova 20 49°12′19″ s. š., 16°36′8″ v. d. |
Emil Králík | 1932 | Dnes Nejvyšší soud. | |
Tyršovy školy | Brno-Židenice (Zábrdovice) Kuldova 38 49°11′59″ s. š., 16°37′57″ v. d. |
Oskar Poříska | 1932 | Dnes Tyršova základní škola. Urbanisticky zajímavý areál uzavírající nároží Kuldovy a Šámalovy ulice tvoří dvě souměrná křídla propojená zaobleným přízemním koridorem a zahrnoval v sobě i společenský sál a veřejnou knihovnu.[30] | |
Kyselkův rodinný dům | Brno-střed (Staré Brno) Tomešova 4a 49°11′46″ s. š., 16°35′32″ v. d. |
Mojmír Kyselka | 1932 | Vlastní vila architekta Kyselky je situovaná v řadové zástavbě na terase pod Žlutým kopcem. Oproti jiným autorovým stavbám je pojata méně dogmaticky, což dokazuje dynamicky zaoblený vstupní balkon a schodiště.[31] | |
Žáčkův rodinný dům | Brno-střed (Staré Brno) Lipová 17 49°11′39″ s. š., 16°34′56″ v. d. |
Eduard Žáček | 1932–1933 | Vlastní velká vila architekta Žáčka v sobě zahrnuje kromě obytného prostoru i provoz projekční kanceláře. Umístění ateliéru do přední části domu výrazně ovlivnilo podobu vstupního průčelí s dvojicí výrazných modrých kovových pásových oken a balkony.[31] | |
Poláškova vila | Brno-střed (Stránice) Barvičova 56 49°11′53″ s. š., 16°34′51″ v. d. |
Josef Polášek | 1932–1933 | Dnes Ukrajinský konzulát v Brně. Řadový dům se třemi byty a střešním ateliérem měl původně bílou hladkou omítku s barevnými rámy oken. Výrazným prvkem je prosklený arkýř. I přes dvojí přestavbu zůstaly základní rysy zachovány.[29] | |
Kranzův rodinný dům | Brno-sever (Černá Pole) Alešova 24 49°13′4″ s. š., 16°37′27″ v. d. |
Josef Kranz | 1933–1935 | Dům svým úsporným řešením připomíná typizovanou stavbu. V přízemí je jídelna velká hala propojená s terasou, v patře soukromé pokoje. Průčelí autor oživil dřevěnou konstrukcí pro popínavé rostliny.[32] | |
Skupina rodinných domů | Brno-střed (Stránice) Rezkova 28-40 49°12′3″ s. š., 16°34′25″ v. d. |
Jindřich Kumpošt | 1933–1936 | ||
Synagoga Agudas achim | Brno-střed (Trnitá) Skořepka 13 49°11′34″ s. š., 16°37′4″ v. d. |
Otto Eisler | 1934 | Dvoupodlažní stavba téměř čtvercového půdorysu s plochou střechou, členěná na vstupní obslužnou část (halu, schodiště, studovnu a toalety) a hlavní loď s vyvýšeným řečništěm. Čtvrtá synagoga v Brně (a jediná dosud provozovaná na Moravě) byla postavena pro ortodoxní obec Agudas Achim příchozích z Haliče.[33][34] | |
Obchodní dům Brouk a Babka | Brno-střed Česká 4 49°11′44″ s. š., 16°36′25″ v. d. |
Miloslav Kopřiva | 1934 | Dnešní Obchodní dům Baťa stojí na místě Žerotínova paláce, který v 19. století nahradil třípatrový dům, zbořený teprve půl roku před slavnostním otevřením nové budovy. Kopřivův sedmipatrový obchodní dům je nejstarší výhradně obchodní budovou v Brně. Kromě horizontálních pruhů oken představují výrazný prvek též zaoblené podélné výkladní vitríny v přízemí a vchody mezi nimi.[35] | |
Rodinné domy | Brno-Královo Pole (Ponava) Střední 27-51 49°12′40″ s. š., 16°36′21″ v. d. |
Vilém Kuba, Alois Kuba |
1934–1936 | Řadové domy na Střední ulici bratří Kubů svým úsporným dispozičním i architektonickým řešením vystihují skutečnost, že i stavby pro střední vrstvu se řídily ekonomickými požadavky.[32] | |
Palác Alfa | Brno-střed Jánská 11, 13 / Poštovská 4–10 49°11′40″ s. š., 16°36′37″ v. d. |
Karel Bezrouk, zpočátku též Bohuslav Fuchs |
1934–1937 | Na základě Fuchsova návrhu z roku 1930 vypracoval Bezrouk návrh osmipatrového domu s velkou kavárnou v mezipatře, kinem a nočním podnikem v suterénu a pasáží spojující hlavní dvoranu domu s náměstím Svobody a ulicemi Jánskou a Poštovskou. Vyšší patra byla vyhrazena bytům. Fasády byly obloženy světlými opaxitovými plotnami.[36][37] | |
Patočkova vila | Brno-střed (Stránice) Kaplanova 11 49°12′6″ s. š., 16°34′24″ v. d. |
Jiří Kroha | 1935–1936 | Samostatně stojící vila ve svahu je součástí druhé brněnské kolonie moderního bydlení (po kolonii Nový dům). V 80. letech 20. století byla poněkud necitlivě částečně přestavěna.[38] | |
Míčkův rodinný dům | Brno-Žabovřesky Zeleného 5a 49°12′23″ s. š., 16°34′48″ v. d. |
Josef Kranz | 1935–1936 | Dvougenerační rodinný dům s odstupňovaným průčelím, pro autora typickým. V prvním patře menší byt, v dalších dvou nadstandardní byt propojený schodištěm se zahradou.[39] | |
Zemská pojišťovna | Brno-střed Benešova 2, 4, Malinovského nám. 4 49°11′43″ s. š., 16°36′50″ v. d. |
Ernst Wiesner | 1935–1937 | Dnes Dům odborových služeb, původně Moravská zemská životní pojišťovna. Po vybudování paláce Morava v části tzv. Doretova dvora byl Wiesner pověřen přestavbou jeho zbylé části, původně vytvořené v 60. letech 19. století Karlem Matzenauerem. Zvýšil ji o jedno poschodí a červeně obložil, čímž celý blok vizuálně sjednotil. Zdůraznění protipólu dnešnímu Mahenovu divadlu zajistil klasicizujícím vstupem a nárožími obloženými travertinem.[33] | |
Administrativní budova ALPA | Brno-Královo Pole Palackého třída 158 49°13′51″ s. š., 16°35′27″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1936 | Ze dvou stejných osově orientovaných budov propojených komunikačním mostem byla realizována pouze pravá část. Výrazným prvkem budovy je velká skleněná stěna, kontrastující s jednotícím keramickým obkladem.[39] V původní budově továrny ALPA sídlí nyní jiné firmy. | |
Kubova vila | Brno-Řečkovice Gromešova 1 49°15′7″ s. š., 16°35′20″ v. d. |
Vilém Kuba, Alois Kuba |
1936 | Vlastní vila Aloise Kuby s charakteristickou předsazenou římsou, propojená se svažitým terénem terasami, schodištěm a mostem vybočuje s dosavadní produkce bratrů Kubových, zaměřené spíše na projekty řadových rodinných a velkých nájemních domů. [40] | |
Petrákova vila | Brno-střed (Pisárky) Marie Pujmanové 4 49°11′52″ s. š., 16°34′14″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1936 | V poněkud experimentálním návrhu Petrákovy vily Fuchs reagoval na strohý funkcionalismus 20. let. K charakteristickým prvkům této reakce patří zakřivená průčelí, užití přírodních materiálů (dřevo, kamenné zdivo), kulatá okna a další.[40] | |
Vila Löw-Beer | Brno-střed (Pisárky) Kalvodova 8 49°11′54″ s. š., 16°34′13″ v. d. |
Rudolf Baumfeld, Norbert Schlesinger |
1936 | Vila vídeňských architektů mírně vybočuje z řady brněnských staveb své doby.[41] Hranolovitá budova s předsazenou zimní zahradou se uspořádáním obytného prostoru a vytříbenými detaily podobá vile Tugendhat, byť nedosahovala její umělecké ani technické úrovně. Byla ostatně budována pro bratrance Grety Löw-Beer, provdané Tugendhatové a stavěla ji stejná firma Artura a Mořice Eislerových.[42] | |
Friedmanův nájemní a obchodní dům | Brno-střed Česká 12 49°11′47″ s. š., 16°36′23″ v. d. |
Endre Steiner | 1936 | Velkoměstský nájemní a obchodní dům s obchodním přízemím a odstupňovaným posledním patrem s terasou. Průčelí s náznaky pásových oken bylo obloženo hnědou keramikou.[43] | |
Nájemní dům L. Bluma | Brno-střed (Pisárky) Kamenomlýnská 14 49°11′47″ s. š., 16°34′10″ v. d. |
Otto Eisler | 1936 | ||
Skupina městských malobytových domů | Brno-střed (Štýřice) Rennenská 1-13, Dvorského 4-12 49°10′48″ s. š., 16°35′57″ v. d. |
Bedřich Rozehnal, Václav Hilský, Rudolf Jasenský, Karel Koželka, František Jech |
1936–1937 | Největší brněnská malobytová kolonie tvoří z urbanistického hlediska soubor uspořádaný podle funkcionalistického řádkového schématu, ve dvou řadách. První řada o sedmi jednoduchých domech v Rennenské ulici byla navržena Bedřichem Rozehnalem. Druhou řadu podélných pavlačových domů v Dvorského ulici navrhla čtveřice pražských architektů.[44] | |
Nádražní „hlavní“ pošta | Brno-střed Nádražní 3 49°11′27″ s. š., 16°36′42″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1936–1938 | Nádražní pošta stojí na místě bývalých hradebních příkopů. Na dvojitém železobetonovém suterénu stojí lehká ocelová kostra. Forma budovy důsledně sleduje její funkci.[43] | |
Tesařova vila | Brno-střed (Pisárky) Hroznová 18 49°11′50″ s. š., 16°34′17″ v. d. |
Bohuslav Fuchs | 1937
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Seznam_funkcionalistických_staveb_v_Brně Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Analytika
Antropológia Aplikované vedy Bibliometria Dejiny vedy Encyklopédie Filozofia vedy Forenzné vedy Humanitné vedy Knižničná veda Kryogenika Kryptológia Kulturológia Literárna veda Medzidisciplinárne oblasti Metódy kvantitatívnej analýzy Metavedy Metodika Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |