Brněnské krematorium
Krematorium v Brně, čelní pohled
Účel stavby
krematorium a obřadní síň
Základní informace
Sloh	funkcionalismus
Architekt	Ernst Wiesner
Výstavba	1926–1929
Materiál	cihla
Pojmenováno po	Brno
Poloha
Adresa	Jihlavská 756/1, Štýřice, Česko Česko
Ulice	Jihlavská
Souřadnice	49°10′20,46″ s. š., 16°35′22,78″ v. d.
Další informace
Kód památky	11789/7-296 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Ústřední hřbitov v Brně)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brněnské krematorium je budova hřbitovní síně s krematoriem na Ústředním hřbitově v Brně. Krematorium bylo postaveno podle plánů Arnošta Wiesnera v letech 1926–1929 v Jihlavské ulici, v katastrálním území Štýřice, na jižním okraji brněnské městské části Brno-střed.

Historie

Od počátku 20. století probíhaly v Brně úvahy o vybudování hřbitovní síně i s krematoriem. V roce 1911 byla v Brně ustavena pobočka vídeňského spolku Die Flamme a v roce 1921 vznikl spolek Krematorium. Mezitím roku 1919 došlo k uzákonění možnosti pohřbu žehem a v únoru 1923 město určilo místo samostatné stavby krematoria na vyvýšenině nad Ústředním hřbitovem na pozemku ležícím tehdy v katastrálním území Bohunice.

4. května 1925 byla vypsána soutěž na architektonický návrh stavby, k účasti na níž byli vyzváni kromě Arnošta Wiesnera ještě Pavel Janák, Vladimír Škára a Antonín Blažek. Komise, v níž zasedl krom jiných architekt Bohuslav Fuchs, akceptovala Wiesnerův návrh na posunutí staveniště blíže k Jihlavské ulici a požádala jej spolu s Janákem o předložení přepracovaných projektů zohledňujících připomínky. Z nich pak vybrala návrh Wiesnerův.

Samotná stavba byla realizována v letech 1926–1929 a první kremační rozloučení se uskutečnilo 8. dubna 1930. Téhož dne došlo i k prvnímu zpopelnění.

Od roku 1958 je krematorium spolu s obřadní síní a areálem Ústředního hřbitova kulturní památkou.^[1] Společně s kolumbáriem bylo v roce 2017 prohlášeno národní kulturní památkou České republiky.

Architektura

Brněnské krematorium je jedinou sakrálně-kultovní stavbou Arnošta Wiesnera, který v jeho stavbě usiloval o nový výraz pro absolutní architekturu, jež by se vyrovnala egyptské pyramidě a křesťanskému kostelu. Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílé těleso obřadní budovy, obklopené travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část budovy vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm. Namísto obřadní síně Wiesner vytvořil uzavřený dvůr, osvětlený přírodním světlem z proskleného stropu. V pravém křídle umístil místnosti pro lékaře, pitevnu a umrlčí komory. Ke spalovacímu prostoru za obřadním krytým dvorem přiléhal komín, který podle symboliky zajišťoval spojení s nebem. Venkovní prostranství vpravo i vlevo je uzavřeno ze dvou stran pergolami.

Odkazy

Reference

Literatura

• 80 let Brněnského krematoria. Brno: Pohřební a hřbitovní služby města Brna, 2010. 14 s. 
• WIESNER, Arnošt. O stavbě krematoria. Horizont. 1928, čís. 11–13, s. 35–37. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. 
• PELČÁK, Petr; WAHLA, Ivan. Ernst Wiesner. Brno: Obecní dům Brno, 2005. 186 s. ISBN 80-239-5613-2. 
• KUDĚLKOVÁ, Lenka; KUDĚLKA, Zdeněk; CHATRNÝ, Jindřich. O nové Brno. Brno: Muzeum města Brna, 2000. 141 s. 

Související články

• Ústřední hřbitov (Brno)
• Seznam funkcionalistických staveb v Brně
• Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brněnské krematorium na Wikimedia Commons
• pohrby.cz – Pohřební a hřbitovní služby města Brna
• Brněnské krematorium v Encyklopedii dějin města Brna
• Krematorium Brno na Archiweb.cz
• Markéta Svobodová: Brno – pokus o nový stavební typ, Archiweb.cz, 15. 1. 2007 (ve webovém archivu).
• Irena Frolová, Jiří Nováček: Brněnské krematorium oslaví 80. výročí od svého zprovoznění, Mediafax, 15. 5. 2010 (ve webovém archivu).