Ing. arch. dr. Heinrich Blum
Heinrich Blum
Narození	16. ledna 1894 Soběšice u Brna Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1942 (ve věku 47–48 let) Protektorát Čechy a Morava
Bydliště	Brno
Alma mater	Německá vysoká škola technická v Brně
Povolání	architekt a výtvarník
Nábož. vyznání	judaismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Blum, někdy uváděn jako Jindřich Blum (16. ledna 1894 Soběšice u Brna^[1] – po 27. dubnu 1942 ), byl český funkcionalistický architekt židovského původu, oběť holokaustu.

Život

Heinrich Blum se narodil v Soběšicích u Brna v židovské rodině. Otec Šimon, matka Leopolda rozená Polatscheková. Studia absolvoval na První německé reálce v Brně, poté na Německé technice tamtéž, kde byl imatrikulován 17. ledna 1913. První státní zkoušku složil roku 1914 (51 bodů), druhou až v roce 1921 pravděpodobně kvůli vojenské službě v 1. světové válce.^[2]

Na technice pokračoval jako asistent postgraduálním studiem a disertační prací „Studie zástavby Akademické čtvrti na Kraví hoře s návazností na území mezi Kraví horou a Královým polem“.^[3] V polovině 30. let bydlel v bytě rodičů na Kobližné 18,^[4] koncem roku 1939 v ulici Na špitálce 5a (dnes ulice Špitálka)^[5].

Po studiu se Heinrich Blum zařadil k brněnským architektům, vesměs židům (Ernst Wiesner, Otto Eisler, Sikmund Kerekes), kteří viděli hlavní orientační bod v Adolfu Loosovi, s nímž se setkali v roce 1920. Díky vlivu Loose tak Brno získalo velký náskok v uplatnění moderní architektury.^[6]

Na začátku listopadu 1941 se oženil s Gertrudou Nasch (* 14. ledna 1905 v Holešově) a bydlel Na Ponávce 16.^[2][4] Spolu se svou ženou byl 14. dubna 1942 deportován do terezínského gheta transportem Ah jako č. 713 a následně 27. dubna 1942 transportem Aq jako č. 618 do polské Izbice.^[7][8] Z Izbice pak byli zřejmě transportováni do některého z blízkých vyhlazovacích táborů Majdanek, Belzec, Chelmno nebo Sobibor, kde byli zavražděni.^[9]

Časový přehled

• 1894 narozen v Soběšicích u Brna
• 1913–1921 studium na Německé vysoké škole technické v Brně
• 1920 přednášky Adolfa Loose v Brně
• 1921–? asistent na Německé vysoké škole technické v Brně
• 1925 disertace na téma výstavby Akademické čtvrti na Kraví hoře v Brně
• 1930–? samostatný projektant v Brně
• 1933–? člen pracovního výbory Výstavy stavebnictví a bydlení (členové Bohuslav Fuchs, Jiří Kroha, Arnošt Wiesner)^[10]
• 193?–1939? v kanceláři Jana Víška
• 1942 deportován do Terezína, později Izbice, doba a místo úmrtí nezjištěny^[2][4]

Dílo

Realizace

• 1924 Silo cementárny a vápenky, Slaměníkova 23
  • spoluautor: František Hýbl
  • stavebník: Továrna na portlantský cement a vápno, Leo Czech a spol, Maloměřice

• 1928 Vila, Preslova 7
  • stavebník: Adéla a Jindřich Rosenberg

• 1928 Vila, Preslova 291/5
  • stavebník: Alfréd a Marie Koblitz

• 1931 Deutsche Masaryk-Volkshochschule, Janáčkovo nám. 654/2a
  • stavebník: Brünner Deutsches Volksbildungshaus
  • dnes: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, budova "N"

• 1932 Vila rodiny Wittalových, Hroznová 39
  • stavebník: Yohann, Friederike Wittal

• 1932 Nájemní blok s minimálními byty, Merhautova 931/13
  • spoluautor: Sikmund Kerekes
  • stavebník: stavební a bytové družstvo Freundschaft

• 1936 Nájemní dům, Preslova 11
  • spoluautor: Bohuslav Fuchs
  • stavebník: Dr. J. A H. Lōwitovi

• 1936–1938 Administrativní a nájemní budova banky Erste māhrische Sparkasse, Jánská 6-10
  • spoluautoři: Josef Polášek, Otakar Oplatek
  • stavebník: Erste māhrische Sparkasse (První moravská spořitelna)
  • dnes: Česká spořitelna^[2][11]

Soutěže a návrhy

• 1919 Soutěžní návrh na školu, Třebíč
  • spoluautor: Josef Doupovec
• 1935 Soutěžní návrh na Německé divadlo, Tyršův sad, Brno
• 1936 Soutěžní návrh na malobytové domy, Renneská ul. Brno
• 1937 Návrh na ředitelství Československých státních drah, Kounicova ul. Brno^[11]

Odkazy

Reference

Literatura

• Petr Pelčák, Ivan Wahla, Jan Sapák (eds.): Brněnští židovští architekti 1919–1939, Obecní dům Brno 2000
• O nové Brno : brněnská architektura 1919–1939 : katalog. I, Textová část / redakce Zdeněk Kudělka a Jindřich Chatrný.. -- Brno : Muzeum města Brna, 2000. -- 141,444 s. :. ISBN 80-901969-6-9. Sign: 3-1085.767,1^{[nedostupný zdroj}

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Blum na Wikimedia Commons
• Heinrich Blum v Encyklopedii dějin města Brna
• Heinrich Blum na webu Židovské obce Brno
• Jindrich Blum v databízi vězňů ghetta Terezín
• Heinrich Blum v Brněnském architektonickém manuálu
• budova banky Erste māhrische Sparkasse na Archiweb.cz