Schwarzenberg
Pohled na zámek
znak
Poloha
Souřadnice	50°32′43″ s. š., 12°46′45″ v. d.
Nadmořská výška	468 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Krušné hory
Administrativní dělení	10 městských částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	46,3 km²
Počet obyvatel	15 936 (2022)[1]
Hustota zalidnění	344,1 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Ruben Gehart (CDU)
Oficiální web	www.schwarzenberg.de
Adresa obecního úřadu	Straße der Einheit 20 08340 Schwarzenberg/Erzgeb.
Telefonní předvolba	03774
PSČ	08340
Označení vozidel	ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberg (oficiálně Schwarzenberg/Erzgebirge) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Krušné hory a má přibližně 16 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

První zmínka o městě pochází z roku 1282, v souvislosti se zdejším hradem, odhaduje se však, že tento hrad vznikl již kolem r. 1150. Okolo něj vzniklo malé město, jež žilo z místní těžby kovových rud.

V 16. století byl zdejší hrad přestavěn na kurfiřtský lovecký zámek. Tento zámek se také stal sídlem kurfiřtských úřadů, zejména horního úřadu.

V 19. století a na začátku 20. století zaznamenalo město značný rozvoj průmyslu, ten však byl značně postižen hospodářskou krizí 30. let.

Specifická situace zavládla ve Schwarzenbergu a v okolí v květnu 1945. Po bezpodmínečné kapitulaci Třetí říše nebylo město z dodnes nevyjasněných důvodů, nejspíše z nejasností ve výkladu dohod o průběhu demarkační linie, obsazeno vojsky žádné vítězné mocnosti. 11. května utvořili zdejší komunisté a sociální demokraté tzv. Antifašistický akční výbor, který převzal moc jak nad obecními úřady v městě a v okolních obcích, tak v okresním úřadě a odzbrojil zbytky německých branných sil. Tento akční výbor se potýkal s katastrofální humanitární situaci v okresu, kde musel zajistit výživu kromě místních obyvatel i pro 15 000 uprchlíků, válečných zajatců, vězňů apod. a marně žádal spojenecká vojska o pomoc.

Teprve 24. června 1945 vstoupila na základě dohod o definitivním vymezení okupačních zón v Německu do města sovětská armáda a potvrdila členy akčního výboru v jejich funkcích, někteří v nich zůstali i po vzniku NDR. Později se pro tuto epizodu vžilo označení Freie Republik Schwarzenberg (Svobodná republika Schwarzenberg), zpopularizované románem Schwarzenberg od Stefana Heyma z roku 1984.

Po roce 1948 zde byla vybudována první (a jediná) východoněmecká továrna na automatické pračky.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Schwarzenberg na Wikimedia Commons
• Galerie Schwarzenberg na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Černice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Podrobná chronologie událostí dubna až června 1945

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Města a obce zemského okresu Krušné hory
Amtsberg Annaberg-Buchholz Aue-Bad Schlema Auerbach Bärenstein Bockau Börnichen/Erzgeb. Breitenbrunn/Erzgeb. Burkhardtsdorf Crottendorf Deutschneudorf Drebach Ehrenfriedersdorf Eibenstock Elterlein Gelenau/Erzgeb. Geyer Gornau/Erzgeb. Gornsdorf Großolbersdorf Großrückerswalde Grünhain-Beierfeld Grünhainichen Heidersdorf Hohndorf Jahnsdorf/Erzgeb. Johanngeorgenstadt Jöhstadt Königswalde Lauter-Bernsbach Lößnitz Lugau Marienberg Mildenau Neukirchen/Erzgeb. Niederdorf Niederwürschnitz Oberwiesenthal Oelsnitz/Erzgeb. Olbernhau Pockau-Lengefeld Raschau-Markersbach Seiffen Scheibenberg Schlettau Schneeberg Schönheide Schwarzenberg Sehmatal Stollberg/Erzgeb. Stützengrün Tannenberg Thalheim/Erzgeb. Thermalbad Wiesenbad Thum Wolkenstein Zschopau Zschorlau Zwönitz