Saské kurfiřtství Kurfürstentum Sachsen Saxonia Electoralis ←  ←  ←  ←  1356–1806  →  →  → vlajka znak
Geografie Saské kurfiřtství v rámci Svaté říše římské, 1618
Hlavní město	Wittenberg (1356–1547) Dresden (Drážďany, 1547–1806)
Nejdelší řeka	Labe
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci, Lužičtí Srbové, Židé
Jazyky	latina (úřední), střední němčina, lužická srbština
Náboženství	luteránské (dominantní od roku 1520, kurfiřt od roku 1697), římskokatolické (dominantní do roku 1520, kurfiřt do 1525 a znovu od 1697), judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie (personální unie 1697–1706, 1709–1763)
Vznik	1356 – udělením kurfiřtského titulu Karlem IV.
Zánik	1807 – povýšení na království
Státní útvary a území
Předcházející Sasko-wittenberské vévodství Míšeňské markrabství Durynské lankrabství Saské vévodství (1485–1547) Následující Saské království Saské vévodství (1485–1547) Saské vévodství (1547–1572)

Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské.

Historie

Vzniklo roku 1356, když císař Karel IV. přiřkl svojí zlatou bulou kurfiřtský titul společně s úřadem říšského vikariátu vévodovi Saska-Wittenberska z rodu Askánců.

Po vymření wittenberské větve Askánců roku 1423 přešel kurfiřtský titul spolu s územím původního vévodství Saska-Wittenbergu na míšeňského markraběte Friedricha IV. Bojovného z rodu Wettinů a tím i na jeho potomky (dále viz Sasko), čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.

S koncem Svaté říše římské pak roku 1806 přeměnou Saska na království zanikl i saský kurfiřtský titul.

Související články

• Seznam saských kurfiřtů
• Sasko-Wittenbersko
• Saské vévodství
• Míšeňské markrabství
• Dějiny Saska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Saské kurfiřtství na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

kurfiřtství Svaté říše římské
kurfiřtské hodnosti	říšský kancléř (arcikancléř) arcistolník arcimaršálek arcičíšník arcipokladník arcikomoří arcipraporečník
sedm původních kurfiřtů	tři církevní: (do roku 1803) arcibiskup mohučský (říšský kancléř pro německé země) arcibiskup trevírský (říšský kancléř pro Itálii) arcibiskup kolínský (říšský kancléř pro Burgundsko) čtyři sekulární: král český (arcičíšník) falckrabě rýnský (arcistolník) vévoda saský (arcimaršálek) markrabě braniborský (arcikomoří)
noví kurfiřti od 17. století	vévoda bavorský (arcistolník od 1623) vévoda brunšvicko-lüneburský (arcipokladník od 1692)
noví kurfiřti 1803–1806	kníže řezenský kurfiřt salcburský (1803–1805) vévoda würzburský (1805–1806) vévoda württemberský markrabě bádenský lankrabě hesensko-kasselský