A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Geyer | |
---|---|
Letecký pohled na centrum města v roce 2011 | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°37′25″ s. š., 12°55′24″ v. d. |
Nadmořská výška | 600 m n. m. |
Časové pásmo | UTC +1 |
Stát | Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Krušné hory |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 18,6 km² |
Počet obyvatel | 3 366 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 181,4 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Harald Wendler (Die Linke) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Altmarkt 1 09468 Geyer |
Telefonní předvolba | 037346 |
PSČ | 09468 |
Označení vozidel | ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geyer je město v německé spolkové zemi Sasko ve středu zemského okresu Krušné hory. Má přibližně 3 400[1] obyvatel. Nachází se ve střední části německých Krušných hor v údolí řeky Geyerbach zhruba 8 km severozápadně od města Annaberg-Buchholz a zhruba 20 km jižně od Chemnitz.
Název
Jméno města je odvozeno od středo-hornoněmeckého slova pro supa „gir“. V roce 1395 se tak zmiňuje místo v rámci zmínky „zum Gire“, v roce 1446 se objevuje tvar Gyer, dále v roce 1490 Geyr.[2]
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1381, ovšem hornická činnost v oblasti probíhala již o několik desetiletí dříve. V roce 1407 získává Geyer právo pořádat menší trh, v roce 1453 právo várečné a v roce 1467 je zmiňován jako město s právem pořádat velké trhy. V první polovině 16. století do města přichází reformace a v roce 1566 se ve městě usazuje významný renesanční stavitel a bývalý starosta Lipska Hieronymus Lotter, který organizoval přestavbu budovy staré lipské radnice.
Vlivem intenzivní těžby v místním dolech proběhly na začátku 18. a 19. století dva velké propady, jejichž vlivem vznikla místa pinka, kterou dnes vede turistická stezka. Začátkem 19. století se zde začal rozvíjet textilní průmysl a vznikaly první přádelny. Tento rozvoj je spojen s osobou velšského průmyslníka Evana Evanse, který sem v roce 1809 přemístil svou dílnu.
V druhé polovině 19. století se město dále rozvíjelo. Poté, co ho v roce 1854 zasáhl velký požár, byla postavena řada nových budov včetně nové, v pořadí třetí, radnice a řady místních škol. V roce 1888 bylo po dvou letech budování město napojeno na úzkorozchodnou železniční dráhu do Schönfeldu, části obce Thermalbad Wiesenbad. V 90. letech 19. století pak byl zřízen vodovod a rozvod elektřiny.
Rozvoj pokračoval i na začátku 20. století, kdy byla postavena pošta a v rámci rozvoje sítě Thumských úzkorozchodných železnic byl poblíž města postaven Greifenbachský viadukt, největší úzkorozchodný železniční most v Německu. V roce 1914 vyhořela po zásahu bleskem radnice, která byla nahrazena v roce 1920 další, v pořadí čtvrtou, radnicí.
Po druhé světové válce bylo zřízeno v městské strážní věži muzeum.[3] Ke konci 60. let byl ukončen provoz na místní železniční dráze[4] a mezi lety 1972 až 1973 byla vztyčena poblíž města nová dominanta v podobě televizního vysílače Geyer s výškou 192,85 m.[3]
Obyvatelstvo
Rok | 1834 | 1871 | 1890 | 1910 | 1925 | 1939 | 1946 | 1950 | 1964 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 011 | 4 143 | 5 305 | 6 451 | 6 435 | 6 451 | 6 085 | 6 971 | 6 293 | 4 596 | 4 372 | 3 848 | 3 385 |
Pamětihodnosti a kultura
- Budova radnice – budova z roku 1920.[7]
- Kostel sv. Laurentia – hlavní kostel s klášterem a opevněnou věží původem z 15. století přestavěný v roce 1506.[8]
- Kostel sv. Wolfganga – malý špitální kostel původem z roku 1540.[9]
- Památník úzkorozchodné železnice – lokomotiva řady IV K, několik osobních i nákladních vozů, technické vybavení nádraží a výstava železničních modelů.
- Poštovní sloup (milník) – na náměstí, z roku 1730.
- Věžové muzeum – v 7patrové budově historické 42 m vysoké strážní věže pocházející z 14. století. Expozice o hornictví, minerálech a historii města.
- Zámeček Lotterhof – renesanční stavba z roku 1566 postavená renesančním stavitelem Hieronymem Lotterem.[7]
-
Radnice
-
Kostel sv. Laurentia se Strážní věží v pozadí
-
Kostel sv. Wolfganga
-
Památník úzkorozchodné železnice s parní lokomotivou
-
Poštovní milník na náměstí
-
Lotterhof
Osobnosti
- Kuno Klötzer (1922–2011) – fotbalista
- Terence Weber (1996) – lyžař severské kombinace
Partnerská města
- Schwarzenbruck, Německo (1990)
- Markt Zellingen, Německo (1990)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Geyer na německé Wikipedii a Geyer na anglické Wikipedii.
- ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online.
- ↑ EICHLER, Ernst; WALTHER, Hans. Sachsen. Alle Städtenamen und deren Geschichte. Lipsko: Faber und Faber Verlag, 2007. ISBN 978-3-86730-038-4. S. 65. (německy)
- ↑ a b Chronik der Stadt Geyer . Stadt Geyer . Dostupné online. (německy)
- ↑ Schönfeld-Wiesa — Meinersdorf (Erzgeb) . Sachsenschiene.net, 2023-06-10 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen : Geyer . Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde . Dostupné online. (německy)
- ↑ Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für den Freistaat Sachsen 2022 bis 2040. Datenblatt Gemeinde Geyer, Stadt . Kamenz: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen . S. 8. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Sehenswürdigkeiten . Stadt Geyer . Dostupné online. (německy)
- ↑ Einrichtungen : Kirchen . Stadt Geyer . Dostupné online. (německy)
- ↑ Die Gemeinde . Kirchgemeinde Geyer . Dostupné online. (německy)
Literatura
- Zwischen Zwickauer Mulde und Geyerschem Wald (= Werte der deutschen Heimat). 1. vyd. Svazek 10. Berlin: Akademie Verlag, 1978. (německy)
- GROHMANN, Max. Des Obererzgebirge und seine Städte. Annaberg: Graser, 1903. Kapitola Geyer, s. 1–15. (německy)
- FALKE, Johannes. Geschichte der Bergstadt Geyer. Dresden: s.n., 1866. Dostupné online. (německy)
- LUNGWITZ, Hans. Geyer und das Obererzgebirbe in Sage und Geschichte. Geyer/Annaberg: Buchhandlung Otto Stopp, 1900. Dostupné online. (německy)
- STECHE, Richard. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen.. Dresden: C. C. Meinhold, 1885. Dostupné online. Kapitola Geyer, s. 74. (německy)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Geyer na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Zwönitz | Ehrenfriedersdorf | |||
Zwönitz | ||||
Geyer | ||||
Elterlein | Tannenberg |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk