A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Praha | |||
| Hlavné mesto Českej republiky | |||
|
|||
| Motto: Praga Caput Rei publicae (Predtým Praga Caput Regni) | |||
| Prezývky: Praha matka miest, Stovežatá, Zlaté mesto | |||
| Štát | Česko | ||
|---|---|---|---|
| Kraj | Hlavné mesto Praha (CZ010) | ||
| Okres | Hlavné mesto Praha (CZ0101 – CZ010F) | ||
| Rieka | Vltava | ||
| Súradnice | 50°05′14″S 14°25′16″V / 50,087222°S 14,421111°V | ||
| Najvyšší bod | vrch Teleček pri Zličíne | ||
| - výška | 399 m n. m. | ||
| Najnižší bod | hladina Vltavy pri Suchdole | ||
| - výška | 177 m n. m. | ||
| Rozloha | 496 km² (49 600 ha) | ||
| Obyvateľstvo | 1 325 280 (31.3.2020) | ||
| Hustota | 2 672 obyv./km² | ||
| Vznik | 9. storočie | ||
| Primátor | Zdeněk Hřib (Piráti) | ||
| Časové pásmo | SEČ (UTC+1) | ||
| - letný čas | SELČ (UTC+2) | ||
| PSČ | 1XX XX | ||
| Telefónna predvoľba | +420 2 | ||
| ISO 3166-2:CZ | CZ-PR | ||
| EČV | A | ||
| Lokalita svetového dedičstva UNESCO | |||
| Názov | Historic Centre of Prague | ||
| Rok | 1992 (#16) | ||
| Číslo | 616 | ||
| Región | Európa a Severná Amerika | ||
| Kritériá | ii, iv, vi | ||
|
Praha na mape Česka
| |||
| Wikimedia Commons: Prague | |||
| Webová stránka: magistrat.praha-mesto.cz | |||
| Portál, ktorého súčasťou je táto stránka: | |||
| Demonym: Pražan[1] | |||
Praha (nem. Prag, angl. Prague, tal. Praga, maď. Prága) je hlavné a najväčšie mesto Česka, sídlo Stredočeského kraja (ktorý územie mesta obklopuje) a zároveň samostatná správna jednotka (štatutárne mesto a vyšší územný samosprávny celok). Má rozlohu 496 km², žije tu 1 324 277 obyvateľov (k 1.1.2020), v aglomerácii s rozlohou 4 983,1 km² až 2,6 milióna obyvateľov (k 31.12.2017).
Geografia
Vodstvo
Mesto leží na dolnom toku Vltavy pri ústí Berounky. Vltava má pri Karlovom moste šírku 320 m a je v Prahe dlhá 23 km, má priemerný spád 0,5 na 1 km, najväčšiu hĺbku 10,5 m a najvyšší stav v marci a apríli. Vltava v Prahe vytvára veľký meander, tzv. holešovický oblúk. Prítoky Vltavy sprava: Botič a Rokytka. Prítoky Vltavy zľava: Berounka, Dalejský potok, Brusnice a Šárecký potok.
Skoro celá Praha je v povodí Vltavy, do povodia Labe patrí len severovýchod mesta.
Geológia
Praha leží v Pražskej kotline Pražskej plošiny.
Praha leží v severnej časti Barrandiénu v Stredočeskej oblasti, starej ale slabo premenenej oblasti Českého masívu. V oblasti mesta sa stretáva SZ-JV sázavský zlom s kolmým pražským zlomom a závistským prešmykom[2]. Okolie mesta je budované hlavne prvohornými morskými bridlicami, pieskovcami a zlepencami. Výnimku tvorí južný obvod s podložím z vápenca a mramorov. V druhohorách (kriede) bola Praha zaliata morom a usadili sa tu vrstvy pieskovcov a opúk (dnes napr. na Strahove, Bielej hore a pod.). Potom more ustúpilo a dolinu Prahy formovali toky, najmä Vltava. Celkovo je v oblasti mesta vyvinutých jedenásť štrkových terás pleistocénneho veku. Horniny staršieho pliocénneho zdibského stupňa sa dnes nachádzajú asi 110 – 125 m nad dnešnou hladinou Vltavy.
Prítoky Vltavy vytvorili charakteristické terénne útvary akými sú Barrandova skala, Dívčí Hrady, Braniská, Vyšehradská skala, Petřín, Letná, Trója, Baba či Biela hora.
Podnebie
Praha leží v oblasti severného mierneho pásma s výrazným striedaním štyroch ročných období na prechode medzi oceánskym a pevninským podnebím. Zrážkovo a teplotou mesto patrí do oblasti suchej a veľmi suchej. Charakteristický je rozdiel medzi podnebím v Pražskej kotline a v okolitej náhornej plošine. Väčšinu Prahy chráni pred západnými vetrami Petřín a Letná. Pre záveternú polohu sú v meste časté opary, dymy a hmly. Priemerná januárová teplota je 0,7 ˚C a priemerná júlová teplota 20,1 ˚C. Ročne spadne okolo 456,5 mm zrážok a priemerná ročná teplota je 10,4 ˚C.
Historické centrum
Historické centrum mesta s jedinečnou panorámou Pražského hradu je pamiatkovou rezerváciou UNESCO.
Mestská pamiatková rezervácia tu bola zriadená roku 1971 na ploche 8,22 km² a patrí do nej najmä Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany s Pražským hradom, Nové Město a Vyšehrad. Je to najrozsiahlejšia mestská pamiatková rezervácia v Európe.
V meste je veľa národných kultúrnych pamiatok a tisíce stavebných a umeleckých pamiatok.
Správne rozdelenie
Od 1. júla 2001 platí nasledujúce rozdelenie mesta – 57 mestských častí spravuje 22 správnych obvodov s rozšírenými kompetenciami.
Dejiny
Počiatky hradu a mesta
Na území dnešnej Prahy sídlila v predhistorickej dobe rada najrôznejších kmeňov – posledné nálezy pri Křesliciach datujú tunajšie osídlenie do doby pred siedmymi tisíc rokmi (ide o kultúru s lineárnou keramikou). Okolo roku 200 pred Kr. bolo v lokalite Závist založené sídlisko Keltov (Bojovia). Okolo oblasti, kde teraz stojí Praha, zmieňuje Ptolemaiova mapa (2. stor.) germánske mesto s názvom „Casurgis“.[3] Počas sťahovania národov v 6. storočí, začali Pražskú kotlinu osídľovať Slovania.
Podľa legendy bola Praha založená v 8. storočí českou kňažnou a veštkyňou Libušou a jej manželom Přemyslom, zakladateľom dynastie Přemyslovcov. Legenda hovorí, že Libuša vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: „Mesto vidím veľké, jeho sláva hviezd sa bude dotýkať.“ Na mieste prikázala vystavať hrad a mesto nazvala Praha.
Dôležitým kultovým miestom sa stal ostroh nad riekou Vltavou, kde nechal knieža Bořivoj postaviť koncom 9. storočia druhý kresťanský kostolík v Čechách, zasvätený Panne Márii. Za vlády Bořivojovho syna Spytihněva I. na počiatku 10. storočia bola celá plošina ostrohu obohnaná obranným valom a vznikol tu kniežací palác. Tak boli položené základy Pražského hradu, kam sa presídlil knieža so svojou družinou z Levého Hradca. Praha sa tým stala centrom rodiaceho sa českého štátu. Z Pražského hradu a ďalších hradísk v stredných Čechách začali přemyslovskí vládcovia spravovať okolité územie, kde si postupne podriadili miestnych obyvateľov a prinútili ich odvádzať poplatok. Existencia kniežacieho hradu priviedla do jeho podhradia remeselníkov a obchodníkov – začalo sa rodiť stredoveké mesto.
Stredovek
Počiatkom 12. storočia bola Praha rozkvitajúcim mestom, nad ktorým sa vznešene vypínal kniežací hrad. „Tam žijú Židia, majúci plno zlata a striebra, tam sú zo všetkých národov najbohatší kupci, tam sú najzámožnejší peňažníci, tam stojí trhovisko a v ňom plno koristi…“, napísal ktosi neznámy o Prahe. Kupec Ibráhím ibn Jákúb napísal už v 10. storočí o Prahe, že je to „mesto z kameňa“, čo bolo vo tej dobe znakom bohatých miest. Vtedajšia Praha sa rozkladala na území dnešného Starého Mesta. Pomenovanie Staršie – respektíve latinsky Maior, to znamená tiež Väčšie – mesto pražské získala po tom, čo Přemysl Otakar II. udelil v roku 1257 pražskému podhradiu, osídlenému od 10. stor., magdeburské mestské právo. Takto vzniklo Menšie Mesto pražské – Malá Strana. Príliv remeselníkov a kupcov do oboch miest rástol, najmä keď sa v dobe panovania Karla IV. Praha stala cisárskou rezidenciou a cisár zamýšľal učiniť z nej hlavné mesto Svätej ríše rímskej. Priestor vymedzený hradbami pražských miest však začal byť pre početné obyvateľstvo rýchlo príliš tesný, a tak panovník pristúpil k veľkorysému kroku – v roku 1348 založil Nové Mesto pražské a vytýčil preň rozsiahle územie medzi Vyšehradom, dnes už zaniknutou osadou Poříčí a Starým Mestom. To bolo postupne zastavané mešťanskými domami, priestornými trhoviskami, záhradami, nádhernými stavbami kostolov a kláštorov. Veľkosťou a nádherou mohla Praha tej doby súperiť s najslávnejšími mestami ako Rím, Florencia, Paríž a Kolín nad Rýnom, napísal o sídelnom meste Karla IV. František Palacký. V Karlovej dobe však bola väčšina ním založených kostolov len rozostavaná. Bohatým talianskym mestám ako Rím, Florencia či Benátky sa nemohla rovnať. Praha síce patrila medzi najväčšie a najrozľahlejšie európske mestá,[4] ale počet obyvateľov Prahy bol vtedy nižší, než v Ríme, Benátkach, Janove, Florencii, Miláne, Carihrade, Paríži či Londýne.[5][6][7][8][9][10]
Zjednotenie pražských miest
K prvému pokusu o zjednotenie Starého a Nového Mesta došlo v roku 1518 na popud staromestských mešťanov vedených Janom Paškom z Vratu. Roku 1523 kráľ Ľudovít II. potvrdil zjednotenú mestskú radu, a tak spojenie pražských miest legalizoval. Jednotná Praha však bola už v roku 1528 znovu rozdelená.
Zjednotiť pražské mestá natrvalo do jedného správneho celku sa podarilo až v roku 1784 za vlády cisára Jozefa II. Kráľovské hlavné mesto Praha potom tvorilo Nové a Staré Mesto pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupne bol pripojený Josefov, Vyšehrad a Holešovice.
Na konci 19. storočia bola Praha už industrializovaným, rýchlo sa rozvíjajúcim mestom so železnicou a továrňami, ktoré bolo najväčšie v českej krajine.[11] V roku 1893 bola zahájená pražská asanácia, ktorá zasiahla Josefov a Podskalí; začali sa rozvíjať elektrické dráhy, k mestu sa v roku 1901 pripojila Libeň.
Veľká Praha
Na konci prvej svetovej vojny bola vyhlásená nezávislosť českého štátu, ku ktorému sa vzápätí pripojilo Slovensko. V Prahe dochádzalo k ničeniu symbolov rakúskeho mocnárstva, pričom boli zničené alebo odstránené i niektoré iné pamiatky (Mariánsky stĺp na Staromestskom námestí, pomník maršala Václava Radeckého na Malostranskom námestí alebo socha cisára Františka Jozefa I. na Smetanovom nábreží).
Ako hlavné mesto novo ustanoveného Československa bola Praha i naďalej modernizovaná a rozširovaná. Roku 1922 bola založená Veľká Praha, do ktorej boli zahrnuté všetky predmestia vrátane do tej doby samostatných miest ako Kráľovské Vinohrady, Nusle alebo Košíře. Praha, v ktorej vedľa sebe žilo české, nemecké a židovské obyvateľstvo, sa stala pozoruhodným kultúrnym centrom. Desaťročné secesné obdobie prerušila prvá svetová vojna. Na konci dvadsiatych rokov 20. storočia sa začal v architektúre prejavovať funkcionalizmus; bola tiež dostavaná gotická Katedrála svätého Víta. V septembri 1929 (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordača, ako je uvedené nad klenbou triumfálneho oblúka chóru dómu) bola dokončená dostavba katedrály a slávnostne otvorená pri príležitosti tisíceho výročia smrti svätého Václava.
Svetovo unikátna je kubistická architektúra – jedine v Prahe prešiel kubizmus z maliarskych plátien do architektúry (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambicióznym plánom bolo založenie kubistického sídliska na Vyšehrade.
Druhá svetová vojna
Od 15. marca 1939 bola Praha hlavným mestom Protektorátu Čechy a Morava. Kultúrny život bol ochromený; po incidente, ktorého obeťou bol študent Jan Opletal, boli zatvorené vysoké školy a študentskí predáci popravení. Počas druhej svetovej vojny boli z Prahy deportovaní do koncentračných táborov príslušníci tzv. „menejcenných rás“, predovšetkým židovské a cigánske (podľa vtedajšieho označenia) obyvateľstvo. Bežné boli popravy a väznenie odporcov nacistického režimu. Nechválne známou sa v tejto súvislosti stal napríklad úrad gestapa v Petschkovom paláci alebo Kobyliská strelnica. Režim zosilnil represie po úspešnom atentáte na zastupujúceho ríšskeho protektora Reinharda Heydricha v máji 1942, po ktorom boli vyhladené obce Lidice a Ležáky. 5. mája 1945 vypuklo Pražské povstanie, pri ktorom zahynulo okolo 7 400 ľudí z radov spojencov a civilistov a približne 1000 vojakov nacistickej armády. Podľa dohôd medzi spojencami z protihitlerovskej koalície však musela americká armáda zastaviť svoj postup 6. mája pri Plzni, zatiaľčo Červená armáda dorazila do Prahy až 9. mája. Po skončení vojny boli takmer všetci pražskí Nemci vysídlení.
Vojnové škody na pražskej zástavbe boli minimálne; plánovanú likvidáciu mesta už nemohol v tej dobe oslabený a ustupujúci nacistický režim realizovať, k vážnejšiemu poškodeniu tak došlo len počas trojnásobného bombardovania americkými lietadlami na konci vojny: 15. novembra 1944 v Holešoviciach,[12] 14. februára 1945[13] najmä v Novom Meste, Nusliach, na Vinohradoch a 25. marca 1945 na strategické ciele vo Vysočanoch, Libni a Kbeloch.[14] Výraznými stavbami, ktoré vznikli ako náprava vojnových škôd, sú veže Emauzského kláštora alebo novší Tancujúci dom.
Praha ako hlavné mesto socialistického Československa
Po druhej svetovej vojne začali vznikať prvé sídliská, ich výstavba sa urýchlila v 60. rokoch. Pôvodná zástavba bola niekde nahradená panelovými domami. V rokoch 1960, 1968, 1970 a 1974 bolo k Prahe pripojených ďalších viac než 60 obcí. V roku 1968 do Prahy vtrhli vojská Varšavskej zmluvy a zahájili okupáciu, ktorá trvala až do zamatovej revolúcie. V 60. a 70. rokoch sa zmodernizovali dôležité dopravné stavby ako letisko a hlavná železničná stanica, začalo sa budovať metro a takzvaný ZÁKOS – systém kapacitných mestských komunikácií, z ktorých jedna oddelila Národní muzeum od Václavského námestia. Na protest proti potlačovaniu slobôd a pasívnemu prístupu verejnosti po okupácii Československa armádami štátov Varšavskej zmluvy sa tam 16. januára 1969 upálil Jan Palach. Pre obyvateľov boli na zelených lúkach okolo Prahy vybudované panelové sídliská.
Postupujúci ekonomický úpadok krajiny zasiahol i Prahu, čo sa prejavilo v zanedbanom vzhľade mesta i v zhoršovaní služieb. Praha sa stala centrom nežnej revolúcie, ktorá ukončila mocenský monopol komunistickej strany.
Praha po nežnej revolúcii
Zavedením štandardných vzťahov so západoeurópskymi krajinami sa Praha ešte viac otvorila turistike. Rozvoj súkromného vlastníctva a podnikania sa prejavil v skvalitnení služieb a tiež v oprave chátrajúcich budov v historickom jadre mesta.
Individuálna automobilová doprava, ktorá pred rokom 1990 nebola tak intenzívna ako v západoeurópskych mestách, rýchlo rástla, a to viedlo k rýchlemu zhoršeniu dopravnej situácie v meste. Počet cestujúcich MHD vzrástol od roku 2001 z 1,104 miliárd na 1,186 miliárd osôb v roku 2017, z toho 461 miliónov cestovalo metrom.[15] Najvyťaženejšou stanicou metra je I. P. Pavlova, najvyťaženejšou električkovou linkou linka číslo 22.[16]
V roku 2002 Prahu ťažko poničila povodeň, ktorá zasiahla najmä ZOO alebo metro, kde zaplavila 18 staníc.
Obyvateľstvo
V Prahe žije trvalo takmer 1 400 000 obyvateľov, avšak veľká časť ľudí žijúcich v meste nemá zapísaný trvalý pobyt, údaje z mobilných zariadení a z mestských komunikácií dokázali, že cez 2 000 000 ľudí v meste každodenne prespáva a okolo 350 000 ľudí do mesta dochádza za prácou alebo za vzdelaním čo zvyšuje počet až na 2 400 000, čo je vyše 20 % celkového obyvateľstva Česka. Väčšina z nich však žije v okrajových štvrtiach a najmä nových sídliskách, rovnako ako v ostatných hlavných mestách Európy; v historickom centre žije cca 100 000 ľudí.[17][18]
Doprava
Cestná doprava
Praha je dopravnou križovatkou. Na západe je diaľnica do Plzne a Norimbergu, na východe zas diaľnica do Brna a Ostravy a na severe smerom na Ústí nad Labem a Nemecka a na východe smerom na Hradec Králové.
Železničná doprava
V Prahe existuje mestský železničný systém menom ESKO PRAHA. Najdôležitejšími stanicami v Prahe sú: Praha-hl.n., Praha-Smíchov, Praha-Libeň, Praha-Masarykovo nádraží, Praha-Vršovice atď.
Letecká doprava
Letisko sa nachádza v Ruzyni v severozápadnej časti mesta a je po viedenskom letisku druhým najväčším v strednej Európe. V meste je aj prístav na rieke Vltava.
MHD
Mestskú hromadnú dopravu tvorí integrovaný dopravný systém (PID). Základ tvorí Pražské metro (trate A, B, C), významné sú aj električky a doplnkovú funkciu majú početné autobusy.
Hospodárstvo
Praha patrí tradične k najdôležitejším hospodárskym centrám Česka. Popri význačnom filmovom priemysle a zrejme najvýznamnejšom odvetví – turistike, sa tu nachádza aj veľa podnikov spracovateľského priemyslu.
Hrubý domáci produkt (HDP) v Pražskom kraji dosahoval roku 2002 asi 620 miliárd Kč (čiže 25,7 percent celkového HDP v trhových cenách) s vysokým podielom na hlavu obyvateľstva (226 % ak sa priemer celej krajiny = 100 %).
Spracovateľský priemysel
Spracovateľský priemysel Prahy je s 7,6 percentami celkovej priemyselnej výroby na 5. mieste v regionálnej štruktúre všetkých 14 regiónov. Priemyselné závody sa sústreďujú najmä na severovýchode a juhozápade mesta. Na území hlavného mesta bolo roku 2003 zaregistrovaných 733 priemyselných závodov (s viac ako 20 zamestnancami) s celkovo 111 tisíc pracujúcimi.
Objemom svojej výroby sa v Prahe jednoznačne presadzujú dve odvetvia: produkcia potravín a produkcia elektrických a optických prístrojov, obe odvetvia s približne 33 miliardami Kč v roku 2002 alebo podielom 12 percent na produkciu odvetví v celom štáte (tržby za vlastné výrobky a služby v bežných cenách). Významnú rolu tu hrá predovšetkým výroba rozhlasových a televíznych prijímačov (20 percent celkovej produkcie krajiny a súčasne aj prvé miesto v regionálnej štruktúre).
Tieto odvetvia sú nasledované polygrafickým priemyslom s takmer 24,5 miliardami Kč tržieb. Význam tohto odvetvia vyplýva zo skutočnosti, že v hlavnom meste sa toto odvetvie silno koncentruje (44 percent celkovej produkcie) a Praha tu zaujíma prvé miesto zo všetkých regiónov.
Okrem toho sa však v Prahe nachádzajú aj ďalšie významné podniky tradičných priemyslových sektorov a odvetví, ktoré prispievajú k veľkému významu hlavného mesta ako priemyselného strediska:
- Výroba výrobkov kovospracujúceho priemyslu
- Výroba strojov a zariadení
- Chémia a farmaceutický priemysel
- Priemysel výrobkov zo skla, keramiky a porcelánu, stavebnej hmoty
- Výroba dopravných prostriedkov (okrem výroby automobilov), tu najmä koľajové súpravy, motocykle, ľahké lietadlá a iné.
Partnerské mestá
Atény, Grécko
Bagdad, Irak
Berlín, Nemecko, 1996
Birmingham, Spojené kráľovstvo
Bratislava, Slovensko
Brusel, Belgicko, 2003
Budapešť, Maďarsko
Frankfurt nad Mohanom, Nemecko, 1990
Hamburg, Nemecko, 1990
Helsinki, Fínsko
Chicago, USA, 1990
Jeruzalem, Izrael
Kjóto, Japonsko, 1996
Lisabon, Portugalsko
Luxemburg, Luxembursko
Moskva, Rusko, 2000
Nîmes Francúzsko
Norimberg, Nemecko, 1990
Paríž, Francúzsko, 1997
Peking, Čína (do 2019)[19]
Petrohrad, Rusko
Phoenix, USA, 1991
Prešov, Slovensko
Riga, Lotyšsko
Rím, Taliansko
Roš ha-Ajin, Izrael
Rotterdam, Holandsko
Soul, Južná Kórea
Štokholm, Švédsko
Šanghaj, Čína
Taipei, Taiwan, 2001
Tirana, Albánsko
Turín, Taliansko
Varšava, Poľsko
Viedeň, Rakúsko
Vilnius, Litva
Galéria
- Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o PrahaÁditja-L1
Ázerbájdžán
Édouard Balladur
Élisabeth Borneová
Éterický olej
Írán
Úřad pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny
Úmluva o chemických zbraních
Úmrtí v roce 2023
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Češi
Černá Hora
Černohorské království
Červen
Česká hokejová reprezentace do 20 let
Česká Wikipedie
České dráhy (státní organizace)
Český sen
Český statistický úřad
Česko
Československá expedice Peru 1970
Československé státní dráhy
Československo
Členské státy NATO
Řím
Římské číslice
Římskokatolická církev
Šablona:Infobox - demografie
Šalomounovy ostrovy
Šipky
Šiveluč
Škoda (podnik)
Štýrský Hradec
Šumperák
Švédsko
Ťiang Ce-min
Žatec
Židovská legie
Židovská národní rada
1. únor
1. červen
1. červenec
1. březen
1. duben
1. květen
1. leden
1. listopad
1. srpen
1. září
10. červenec
10. květen
10. prosinec
10. srpen
10. září
11. únor
11. červen
11. duben
11. květen
11. leden
11. listopad
12. únor
12. červen
12. červenec
12. březen
12. květen
12. leden
12. listopad
12. prosinec
12. srpen
1223
1293
13. červenec
13. květen
13. leden
13. prosinec
13. září
1324
1378
14. únor
14. červen
14. říjen
14. duben
14. květen
14. leden
14. listopad
1433
1469
1495
15. únor
15. červen
15. červenec
15. duben
15. květen
15. listopad
15. srpen
15. září
1521
1523
1535
1564
1578
1597
16. červen
16. květen
16. prosinec
1607
1654
1656
1669
1686
17. říjen
17. březen
17. duben
17. květen
17. prosinec
17. srpen
17. září
1721
1728
1736
1746
1783
18. říjen
18. duben
18. květen
18. listopad
18. srpen
18. století
18. září
1818
1819
1824
1837
1845
1849
1860
1861
1863
1870
1871
1873
1881
1883
1884
1885
1888
1889
1890
1891
1892
1894
1895
19. únor
19. červen
19. červenec
19. říjen
19. duben
19. květen
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. září
1900
1902
1903
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1910 ve fotografii
1910 v dopravě
1910 v hudbě
1910 v letectví
1910 v loďstvech
1911
1912
1913
1914
1916
1917
1918
1920
1921
1923
1924
1925
1926
1930
1934
1935
1936
1937
1938
1941
1943
1944
1945
1946
1948
1949
1950
1953
1956
1957
1958
1960
1961
1963
1964
1968
1969
1970
1971
1973
1974
1975
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1993 ve filmu
1993 ve fotografii
1993 ve sportu
1993 v dopravě
1993 v hudbě
1993 v letectví
1993 v loďstvech
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2. březen
2. duben
2. květen
2. leden
2. prosinec
2. tisíciletí
2. září
20. červen
20. říjen
20. březen
20. duben
20. květen
20. leden
20. století
20. září
2001
2003
2004
2005
2007
2009
2010
2012
2013
2014
2015
2017
2019
2020
2021
2024
21. duben
21. květen
21. prosinec
21. srpen
21. století
21. září
22. únor
22. červen
22. červenec
22. březen
22. květen
22. srpen
22. září
23. červen
23. říjen
23. březen
23. duben
23. květen
23. listopad
23. prosinec
23. srpen
23. září
24. červen
24. březen
24. duben
24. květen
24. listopad
24. srpen
24. září
25. únor
25. červen
25. březen
25. duben
25. květen
25. září
26. únor
26. říjen
26. duben
26. květen
26. leden
27. únor
27. červen
27. červenec
27. březen
27. duben
27. květen
27. září
28. únor
28. červen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. srpen
28. září
29. březen
29. květen
29. listopad
29. srpen
3. říjen
3. březen
3. duben
3. květen
3. leden
3. prosinec
30. duben
30. květen
30. srpen
31. červenec
31. říjen
31. březen
31. květen
31. srpen
4. červen
4. říjen
4. březen
4. duben
4. květen
4. listopad
43 př. n. l.
455
5. únor
5. říjen
5. květen
5. leden
5. srpen
6. únor
6. červenec
6. říjen
6. květen
6. leden
6. listopad
6. srpen
7. červenec
7. květen
7. leden
7. listopad
7. září
753 př. n. l.
8. únor
8. březen
8. duben
8. květen
8. leden
81. ročník udílení Zlatých glóbů
9. červen
9. květen
9. listopad
9. srpen
9. září
Až přijde kocour
Abbé Faria
Abcházie
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Adam Ondra
Adina Mandlová
Agnes Baden-Powell
Agrofert
Ahmad Jamal
Airbus A350
Akademie věd České republiky
Alžběta II.
Albert II. Belgický
Albert Kutal
Albrecht Kossel
Aleš Kauer
Alessandro Allori
Alexandr VI.
Alfa Romeo
Alija
Ali Bongo Ondimba
Alma mater
Alois Hajn
Alois Jilemnický
Alois Knop
Americká občanská válka
Americký dolar
Andorra
Andrea Kossányiová
Angélique du Coudray
Anglie
Antarktida
Antonín Haas
Antonín Kinský (fotbalista, 1975)
Antonín Novotný
Antonín Strnadel
Antonina Houbraken
Archiv výtvarného umění
Ariane 5
Atlanta
Aun Schan Su Ťij
Austrálie
Autoritní kontrola
Básník
Bénazír Bhuttová
Bílý dům (Moskva)
Bílý Den
Bílkovina
Bítov (hrad)
Bítov (zaniklá obec)
Búr
Búrské války
Bělorusko
Březové Hory
Bar Giora
Basketbal
Bedřich Ščerban
Bedřich Grünzweig
Benátky
Benito Mussolini
Benjamin Netanjahu
Ben Ferencz
Ben Webster
Bhútán
Bibliografie dějin Českých zemí
Biebrzański Park Narodowy
Bill Clinton
Biologická membrána
Bitva čtyř králů
Bitva na řece Kalce
Bitva u Jutska
Bitva u Mutiny
Bitva v Mogadišu (1993)
Black Friday 1910
Blahoslavený
Blanka Waleská
Božena Novotná
Božena Weleková
Boca Chica (Texas)
Bohuš Lauda
Bohumír Bradáč
Bohumil Hošek
Bohumil Jahoda
Bohumil Vlasák
Bohuslav Korejs
Bohuslav Reynek
Boj o moc
Bombaj
Bombardier Dash 8
Bombové útoky ve Warringtonu
Bombové útoky v Bombaji v roce 1993
Bombový útok na Světové obchodní centrum 1993
Boris Jelcin
Bosna a Hercegovina
Bouře Daniel
BRICS
Brno
Brooke Shields
Buňka
Buněčné jádro
Callisto
Carlo Azeglio Ciampi
Charcotův ostrov
Chathamské ostrovy
Cheshire
Chicago
Chicago Bulls
Chorvatská válka za nezávislost
Christian Oliver
Chromozom
Chrysococcyx
Chulalongkorn
Clint Eastwood
Colin Farrell
Commons:Featured pictures/cs
Commonwealth
Confederación Nacional del Trabajo
Craig Breen
Cvi Zamir
Cytoplazma
Dánsko
Dějiny umění (obor)
Děvče ze Západu
Důl Marie
Dana Němcová
Daniel Revenu
Davidiáni
David Ben Gurion
David Koresh
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Denver
Den nenarozených dětí
Derna
Diecéze plzeňská
Diecéze urgelská
Diskuse k šabloně:Infobox - demografie
Doktor filozofie
Donald Trump
Douglass North
Douglas Hurley
Dragon 2
Druhá súdánská občanská válka
Druhá světová válka
Duben
Eduard Haken
Eduard VII.
Edvard Beaufort
Edward Morgan Forster
Egypt
Elektronový mikroskop
Elena Pampulovová
Eliška Krupnová
Elmar Klos
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Encyklopedie dějin města Brna
Endeavour (raketoplán)
Endel Tulving
Endoplazmatické retikulum
ERAD dráha
Eritrea
Estera Teuflová ze Zeilberku
Etiopie
Etnologie
Eukaryota
Euronews
Europa (měsíc)
Eurowings
Evžen Čihák
Eva Adamczyková
Eva Burešová
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Evropské společenství
Ewa Farna
Expresionismus
Ezer Weizman
Fantom opery (román)
Faraón
Federální úřad pro vyšetřování
Ferdinand Daučík
Ferdinand II. Neapolský
Ferdinand Marjánko
Ferenc Szisz
Filip Remunda
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Finsko
Francie
Francouzská národní knihovna
František Hanták
František Hrubín
František Josef Mach
František Langr
Franz Beckenbauer
Frederik Willem de Klerk
Gabon
Gabriela Gunčíková
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gaston Leroux
Gemeinsame Normdatei
George H. W. Bush
Giacomo Puccini
Gianni Vattimo
Giuseppe Puglisi
Golgiho aparát
Gotland
Gotthold Ephraim Lessing
Gregoriánský kalendář
Gruzínsko-abchazský konflikt
H-IIA
Ha-Šomer
Hagana
Halleyova kometa
Hem
Histadrut
Historik
Hitachi
Hlavní strana
Hnízdní parazitismus
Holokaust
Horst Köhler
Hubbleův vesmírný dalekohled
Ilja Bart
Indická kosmická agentura
Indie
Indonésie
Inkubace vejce
International Standard Book Number
Internet Archive
Isabela Aragonská (1470–1524)
Istanbulská univerzita
Italská sociální republika
Ivan Pop
Izrael
Jásir Arafat
Jáva
Jízda králů
Józef Ulma, Wiktoria Ulma a jejich sedm dětí
József Antall
Jack London
Jacques Gaillot
Jaderná elektrárna Temelín
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Jan Žáček (ministr)
Jan Bernášek
Jan Fadrhons
Jan Jirka
Jan Kodet
Jan Nepomucký
Jan Trojan
Jan Wieczorek
Jan Zahradníček (senátor)
Japan Airlines
Japonská pobřežní stráž
Japonsko
Jaroslava Bajerová
Jaroslav Šusta
Jaroslav Bárta
JAXA
Jean-Baptiste Charcot
Jean-Louis Guez de Balzac
Jean-Martin Charcot
Jean Chrétien
Jeruzalém
Jiří Štursa
Jiří Hanuš (historik)
Jiří Hrůza
Jiří Kuběna
Jiří Mahen
Jiří Prskavec
Jiří Sternwald
Jiří V.
Jiří Veselý (tenista)
Jižní Afrika
Jicchak Ben Cvi
Jicchak Rabin
Jihočeský kraj
Jihoafrická republika
Jihoafrická unie
Jihomoravský kraj
Jindřich Chalupecký
Jindřich III. Francouzský
Jindřich Wielgus
Johannes Diderik van der Waals
Johnstownská potopa
John Harvey Kellogg
John Lennon
John Stanley Marshall
Jomkipurská válka
Josef Černý (cyklista)
Josef Dostál (kajakář)
Josef Karel Šlejhar
Josef Kohout (ragbista)
Josef Urválek
Josef Vaněk (architekt)
Joseph Hooton Taylor
Josep Fusté
Jozef Čabelka
Jozef Herda
Jude Slavie
Jules Verne
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Juri
Jurský park (film)
Kamčatka
Kambodža
Kamila
Kampučská lidová republika
Kapellbrücke
Karel Černý (malíř)
Karel Janů
Karel Jernek
Karel Pražák (podnikatel)
Karel Urbánek (hudebník)
Karel Václav Štěpka
Karel Zeman
Karl Marek
Kary Mullis
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1910
Kategorie:Narození v roce 1993
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazachstán
Kennedyho vesmírné středisko
Kišin Šinojama
Kidd Jordan
Kim Campbellová
Klement VII. (vzdoropapež)
Konfederované státy americké
Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)
Konkubinát
Konstantin Stoilov
Korea
Koronograf
Koruna česká
Koruna československá
Koruna slovenská
Kozorožec iberský
Kraj Vysočina
Kubismus
Kublajchán
Kukačka nádherná
Kukačky
Kukuřičné lupínky
Květen
Lübeck
Ladislav F. Dvořák
Ladislav Stejskal (malíř)
Ladislav Vachulka
Lanová dráha na Letnou
Lenny (zpěvačka)
Let's play
Letiště Haneda
Letiště London Heathrow
Letní olympijské hry 1996
Librační centrum
Library of Congress Control Number
Libye
Lidové noviny
Literární noviny
Litevský litas
Livius
Loď
Lockheed P-80 Shooting Star
Lokomotiva 556.0
Loterie
Lotyšsko
Lucern
Lucie Charvátová
Lucie Kovandová
Lukáš Masopust
Lukáš Sedlák
Lukáš Veverka
Luke Humphries
Luke Littler
Málo dotčený taxon
Mário Zagallo
Mírová dohoda z Osla
Múte Bourup Egede
Maastrichtská smlouva
MAFRA
Mandžukuo
Mandžuský mor
Manuel I. Portugalský
Maorové
Mapaj
María Esperanza Alhama Valera
Marco Polo
Marcus Antonius
Marin Marais
Maroko
Martin Foltýn
Martin Fuksa
Marxismus
Mary Quantová
Masakr ve Štrpcích
Masakr v Suchumi
Masakr v Tulse
Maximilián I. Habsburský
Medaile Za zásluhy
Medikán
Melantrich
Metabolismus
Metabolismus tuků
Metropolitní opera
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Mezinárodní vesmírná stanice
Michael Jordan
Michael Smith (chemik)
Michal Benedikovič
Michal Kováč
Microsoft
Mikuláš
Miloš Skočovský
Milo Đukanović
Mir
Mircea Snegur
Miroslav Hýll
Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2024
Mistrovství světa v ragby 2023
Monarchismus
Mongolové
Monika Selešová
Moravané
Moravskoslezský kraj
Moskva
Mostar
Myanmar
Náhorní Karabach
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní garda Spojených států amerických
Národní knihovna České republiky
Národní liga pro demokracii
Národní park Peneda-Gerês
Nadace Wikimedia
Natálie Kubištová
Nejvyšší soud Státu Izrael
Nelson Mandela
Nepomuk
New York
Nigel Lawson
Nik Tendo
Nina Jirsíková
Nisslova tělíska
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za mír
Nobelova pamětní cena za ekonomii
Norodom Sihanuk
Noto (poloostrov)
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Nukleárie
Občanská válka na Srí Lance
Občanská válka ve Rwandě
Občanská válka v Kolumbii
Občanská válka v Somálsku
Občanská válka v Tádžikistánu
Obléhání Sarajeva
Obležení Waco
Obrana Slezska
Oklahoma
Okres Plzeň-jih
Oldřich Mikulášek
Oldřich Semerák
Olga Lomová
Oligomer
Operace Barium
Operace Gothic Serpent
Operace Medacká kapsa
Opereta
Oppenheimer (film)
Ordnungspolizei
Organela
Otava
Otokar Březina
Oto Kanás
Otto Wallach
Pátek
Péter Boross
Přívalová povodeň
Příze
Překladatel
Paříž
Pablo Escobar
Padělek
Palermo
Palestina v osmanském období
Paolo Maldini
Parník
Parní tramvaj
Patrik Bartošák
Paul Heyse
Pavel Švanda (spisovatel)
Pavel Heřman
Pavel Kosatík
Pavel Petr (básník)
Pavel Vondra
PDC Mistrovství světa v šipkách
Peru
Petangames
Peter Magubane
Petra Nováková
Petrohrad
Petronius Maximus
Petr Charvát
Petr Lotar
Petr Placák
Phillip A. Sharp
Phill Niblock
Plicní mor
Po'alej Cijon
Poddruh
Polar Satellite Launch Vehicle
Polovci
Polsko
Poltava
Pont Neuf
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Morava
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalská hymna
Portugalská revoluce (1910)
Portugalské království
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Povijnice batátová
Povodeň v Paříži 1910
Pražské jaro
Pražský hrad
Praha
Prefektura Išikawa
Premiér Francie
Prezident Černé Hory
Prezident Francie
Prezident Izraele
Prezident Slovenské republiky
Prima (televizní stanice)
Proces s Miladou Horákovou a spol
Prognostický ústav
Prostějov
Protektorát
Prozatímní irská republikánská armáda
První portugalská republika
První světová válka
První válka o Náhorní Karabach
Ptačí hnízdo
Q12025308
Q12025308#identifiers
Q12025308#identifiers|Editovat na Wikidatech
Queen Mary 2
Rádio Impuls
Radek Juška
Rainer Maria Rilke
Rainer Werner Fassbinder
Rakousko-Uhersko
Rallye Dakar 2024
Ramesse II.
Raoul Schránil
Rassemblement pour la République
Rastislav Váhala
Raymonde de Laroche
Redaktor
Renault FT-17
Rentgenová astronomie
Republika
Republika Arcach
Republika Srbská Krajina
Ribozom
Richard J. Roberts
Richterova stupnice
RMS Aquitania
RMS Olympic
Robert Behnken
Robert Fogel
Rodinné sídlo (kniha)
Rodné jméno
Roger Whittaker
Rok
Romulus a Remus
Ruční pletení
Rudolf Inemann
Rudolf Kende
Rudolf Turek
Rujána
Ruská ústavní krize 1993
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Rusko
Russell Alan Hulse
Rytec
Sálih Arúrí
Süleyman Demirel
Sýrie
Saúdská Arábie
Sailor Moon
Salvador
Samizdat
Samuel Pepys
Santa Cruz (souostroví)
Saská Kamenice
Schyzo
Sergio Gori
Severní Karolína
Severní Makedonie
Severoatlantická aliance
Seymour Stein
Seznam kulturních památek v okrese Písek
Seznam nositelů Medaile Za zásluhy#I. stupeň 4
Seznam premiérů Bulharska
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Skládání proteinů
SK Slavia
Slavia Praha
Slovensko
Smuha MacDonaldova
Sobota
Sojuz TM-18
Sopečná erupce
Soubor:Český sen davy.jpg
Soubor:Adina Mandlová (1910-1991).jpg
Soubor:Antonín Kinský1.jpg
Soubor:Brooke Shields (2008) cropped.JPG
Soubor:Chickamauga.jpg
Soubor:ClintEastwood Berlinale.jpg
Soubor:ColinFarrell07TIFF.jpg
Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Soubor:Eduard Haken ND.jpg
Soubor:Elmar Klos (1966).jpg
Soubor:Endomembrane system diagram cs.svg
Soubor:Ewa Farna Luxor 2014.JPG
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:František Hrubín (1910-1971).jpg
Soubor:Iberian Ibex Fight.jpg
Soubor:Jiří Kuběna signature.jpg
Soubor:Karel zeman.JPG
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Oldřich Mikulášek (1910-1985).jpg
Soubor:P80-1 300 (cropped).jpg
Soubor:PER51895 061.jpg
Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg
Soubor:Raul Schránil (1910-1998).jpg
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Stavovské divadlo vstup 1.jpg
Soubor:Sumperak - kresba.jpg
Soubor:Sv Jan Nepomucky Chocomysl.JPG
Soubor:Věžový bytový dům s vodojemem 3.jpg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Souborný katalog České republiky
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7294-192-5
Speciální:Zdroje knih/80-7325-029-2
Speciální:Zdroje knih/978-80-200-2094-9
Spisovatel
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Sportka
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Stanislav Berkovec
Starý most (Mostar)
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
STS-61
Suchumi
Sufražetka
Surabaja
Sursum
Světlana Alexijevičová
Světové dědictví
Světové dědictví (Česko)
Světové dny mládeže
Světové obchodní centrum
Světový den vody
Synthesia
Těšínsko
Třída Istanbul
Tajemství Viléma Storitze
Tatu (popové duo)
Tereza Petržilková
Texas
Thajsko
The Beatles
Thomas Morgan
Tichomoří
Titanic
Tobol Kostanaj FK
Tokio
Tomáš Býček
Tomáš Hyka
Tomáš Kalas
Toni Morrisonová
Transsibiřská magistrála
Tyrannosaurus
UNESCO
Univerzitní systém dokumentace
Václav Havel
Václav Klaus
Václav Knotek
Václav Netušil
Václav Richter
Václav Vladivoj Tomek
Válka Izraele s Hamásem (2023)
Válka v Bosně a Hercegovině
Vápník
Vít Klusák
Věžový bytový dům s vodojemem
Věra Linhartová
Všeobecné volby ve Spojeném království v prosinci 1910
Vajiravudh
Vanuatu
Vatikán
Velká (Milevsko)
Velká fašistická rada
Verona
Viktor Sheen
Vila Tugendhat
Vilda Jakš
Viliam Široký
Viola Fischerová
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimír Mečiar
Vladimír Zápotocký
Vladimir Kara-Murza
Vladislavský sál
Vladivostok
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volba prezidenta České republiky 1993
Volby do Knesetu 1949
Volby do Národního shromáždění Francouzské republiky 1993
Volební právo žen
Vraždění
Vzducholoď
Waco
Waldemar Pawlak
Walker, Texas Ranger
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilkie Collins
Windows 3.0
Windows NT 3.1
WorldCat
XRISM
Yalkaparidon
Yoko Ono
Youtuber
Základní vojenská služba
Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu
Zápisky Malta Lauridse Brigga
Zatčení
Zdeněk Adla
Zdeněk Návrat
Zdeněk Sklenář
Zdeněk Ziegler
Zemětřesení
Zemětřesení v Maroku 2023
Země Koruny české
Zikmund Lucemburský
Zlatý glóbus
Znojmo
Zobák
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk
