A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Petr Pavel | ||||||||
súčasný prezident Českej republiky | ||||||||
Pavel v roku 2023 | ||||||||
4. prezident Českej republiky | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Momentálne v úrade | ||||||||
od 9. marca 2023 | ||||||||
Premiér | Petr Fiala | |||||||
| ||||||||
Bývalý predseda vojenského výboru NATO | ||||||||
V úrade 2015 – 2018 | ||||||||
| ||||||||
Bývalý náčelník Generálneho štábu Armády ČR | ||||||||
V úrade 1. júl 2012 – 1. máj 2015 | ||||||||
| ||||||||
Bývalý zástupca náčelníka Generálneho štábu Armády ČR | ||||||||
V úrade júl 2011 – jún 2012 | ||||||||
Biografické údaje | ||||||||
Narodenie | 1. november 1961 (61 rokov) Planá, Česko-Slovensko | |||||||
Alma mater | Vojenská akadémia Antonína Zápotockého v Brne King’s College London | |||||||
Profesia | vojak, diplomat, politik | |||||||
Národnosť | česká | |||||||
Vierovyznanie | ateizmus, pokrstený katolík | |||||||
Rodina | ||||||||
Manželka | ||||||||
Deti | 2 synovia, 1 dcéra (nevlastná) | |||||||
Odkazy | ||||||||
Petr Pavel na generalpavel.cz | ||||||||
Petr Pavel (multimediálne súbory) | ||||||||
Arm. gen. v. v. Ing. Petr Pavel, M.A. (* 1. november 1961, Planá) je v poradí 4. prezident Českej republiky, vojak a generál Armády Českej republiky vo výslužbe. Pred zvolením do úradu prezidenta pôsobil medzi rokmi 2015 až 2018 ako predseda vojenského výboru Organizácie Severoatlantickej zmluvy (ako prvý predseda z krajín bývalej Varšavskej zmluvy) a medzi rokmi 2012 až 2015 ako náčelník Generálneho štábu Armády Českej republiky – najvyšší vojenský predstaviteľ Armády Českej republiky.
Vzdelanie
Po absolvovaní Vojenského gymnázia Jána Žižku z Trocnova v Opave pokračoval v štúdiu na Vysokej vojenskej škole pozemného vojska vo Vyškove, ktorú ukončil v roku 1983. Následne sa v rokoch 1988 až 1991 vzdelával na Vojenskej akadémii Antonína Zápotockého v Brne a potom aj na študijných pobytoch na štábnej škole v Camberley, na Kráľovskej akadémii obranných štúdií a na King’s College London, kde vyštudoval medzinárodné vzťahy.[1]
Vojenská kariéra
Po absolutóriu začínal u výsadkového vojska. V roku 1985 vstúpil do Komunistickej strany Československa, ktorej členom zostal až do decembra 1989.[2] V 90. rokoch pracoval v armádnej spravodajskej službe Vojenskom spravodajstve. V januári 1993 sa vyznamenal v mierových misiách UNPROFORu. Jeho jednotka bola vyslaná, aby zachránila odrezaných francúzskych vojakov, ktorí boli vo vojnovej zóne medzi Srbmi a Chorvátmi. Vďaka tejto akcii si Petr Pavel získal rešpekt a uznanie aj vo Francúzsku. V rokoch 2002 – 2007 bol postupne veliteľom špecializovaných síl, zástupcom veliteľa spoločných síl a zástupcom riaditeľa sekcie ministerstva obrany.
Od júla 2011 do júna 2012 bol zástupcom náčelníka generálneho štábu Vlastimila Picka, ktorého 1. júla 2012 vo funkcii vystriedal. Do funkcie bol menovaný prezidentom republiky Václavom Klausom 29. júna 2012.[3]
Dňa 21. júla 2014 navrhla Sobotkova vláda Pavla na obdobie 2015 – 2018 do úradu predsedu vojenského výboru NATO, ktorý predstavuje po generálnom tajomníkovi druhý najvyšší post Severoatlantickej aliancie. Vojenský výbor NATO je najvyšším vojenským orgánom aliancie, v ktorom sú zastúpení náčelníci generálnych štábov členských krajín. Tento orgán udeľuje inštrukcie dvom dominantným strategickým veliteľstvám NATO. Pavlovu kandidatúru podporil aj prezident republiky Miloš Zeman.
Trojročné funkčné obdobie generála Pavla v NATO začalo 26. júna 2015.[4] Počas svojho pôsobenia vo vedení vojenského výboru sa zaoberal vykonávaním rozhodnutí prijatých na summite NATO vo Walese v roku 2014, kde zastupoval Česko spoločne s prezidentom Milošom Zemanom a ministrom obrany Martinom Stropnickým.[5] Venoval sa zvyšovaniu ochrany vzdušného priestoru aliancie, posilneniu aliančnej pozície v oblasti odstrašovania, úprave veliteľskej štruktúry NATO a podpore operácií Rozhodná podpora v Afganistane a KFOR v Kosove.[6] Zapracoval na obnovení dialógu s Ruskom, narušeného po anexii Krymu.[7]
V roku 2016 vyjadril názor, že Rusko je nebezpečnejšie ako Islamský štát a hrozba terorizmu a utečencov bola v Česku preceňovaná.[8] V súvislosti s tureckou inváziou v Sýrii, ktorá sa začala v januári 2018 a bola namierená proti sýrskym Kurdom, Tureckom označovaným za teroristami, vyhlásil, že „všetky krajiny majú právo na sebaobranu, ale je dôležité, aby sa to vykonávalo primerane,“ a že NATO bolo Tureckom (svojím členským štátom) o vojenskej operácii informované. Poukázal pritom na nutnosť nevnímať Kurdov ako homogénnu skupinu a upozornil, že časť z nich efektívne bojuje proti extrémistom.[9]
Zahraničné misie
- 1993/1994: zástupca vojenského pridelenca Česka v Belgicku
- 1999 – 2002: zástupca na veliteľstve NATO v Brunssume
- 2003: zástupca vo veliteľstve operácie Trvalá sloboda v Tampe
- 2007 – 2009: zástupca vojenského predstaviteľa Česka pri Európskej únii v Bruseli
- 2010/2011: zástupca na hlavnom veliteľstve spojeneckých vojsk v Európe, Belgicko[1]
Vojenské hodnosti
- 2002 – brigádny generál
- 2010 – generálmajor[10]
- 8. mája 2012 – generálporučík[11][nefunkčný odkaz
- 8. mája 2014 – armádny generál[12]
Vyznamenania
- Medaila Za službu v ozbrojených silách Českej republiky – I. stupňa – XX[13]
- Medaila Armády Českej republiky – III. – I. stupňa[13]
- Záslužný kríž ministra obrany Českej republiky – III. a II. stupňa[13]
- Medaila ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – KUVAJT III. stupňa[13]
- Medaila ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – BOJOVÁ MISIA III. stupňa[13]
- Čestný pamätný odznak Za službu mieru[14]
- Medaila Za hrdinstvo (1995)[15]
- Kríž obrany štátu (2018)[16]
- Kríž za vojenskú chrabrosť (Francúzsko) – s bronzovou hviezdou (1995)
- Rad čestnej légie (Francúzsko) – dôstojník (2012)[17]
- Čestný odznak Ministerstva obrany „Svätý Juraj“ (Bulharsko) – I. stupňa (2017)[18]
- Rad koruny (Belgicko) – veľkokríž (2018)
- Rad záslužnej légie (USA) – komandér (2018)
Politická kariéra
O možnej kandidatúre Petra Pavla na funkciu prezidenta Českej republiky sa špekulovalo dlhodobo, v prieskumoch verejnej mienky sa v tejto súvislosti jeho meno prvýkrát objavilo už v roku 2015, teda v súvislosti s prezidentskou voľbou v roku 2018, v ktorej však nakoniec kandidátom nebol. Až 29. júna 2022 potvrdil, že sa bude uchádzať o kandidatúru v prezidentskej voľbe v roku 2023. Uviedol tiež, že začal so zberom podpisov občanov. Kampaň financoval z darov podporovateľov. Podľa prieskumu z augusta 2022 mal Pavel šancu v prvom kole prezidentských volieb získať 22 % hlasov a postúpiť do druhého kola, v ktorom by porazil pomerom hlasov 58 %: 42 % bývalého premiéra Andreja Babiša.[19]
Svoju kandidatúru na prezidenta oficiálne oznámil dňa 6. septembra 2022, kedy predstavil svoje volebné heslo „Vraťme Česku řád a klid“ a víziu stať sa nezávislým prezidentom.[20] Podporu mu vyslovila, spoločne s ďalšími dvoma kandidátmi, koalícia SPOLU; členovia Českej pirátskej strany v ankete týkajúcej sa voľby prezidenta najčastejšie hlasovali za Petra Pavla a ďalších dvoch kandidátov.
Medzi podporovateľmi Petra Pavla boli počas kampane napríklad herec a scenárista Zdeněk Svěrák, bývalý predseda Akadémie vied a 1. podpredseda Senátu Jiří Drahoš, režisér Jan Hřebejk, zakladateľ organizácie Človek v núdzi a študentský vodca z roku 1989 Šimon Pánek riaditeľ Knižnice Václava Havla a exdiplomat Michael Žantovský, tenistka Lucia Šafářová, kňaz Václav Malý, kňaz a filozof Tomáš Halík, spevák Jaroslav Hutka, bývalý minister zahraničia Karel Schwarzenberg či mnoho podnikateľov a politikov.[21]
So ziskom 1 975 056 hlasov (35,40 %) vyhral 1. kolo prezidentských volieb s náskokom približne 0,4 percentuálneho bodu (22 843 voličských hlasov) pred kandidátom hnutia ANO 2011 Andrejom Babišom. Obaja tak postúpili do 2. kola, v ktorom zvíťazil Pavel s 3 358 926 hlasov (58,32 %) a stal sa tak zvoleným prezidentom Českej republiky. Porazený kandidát Babiš získal 2 400 271 hlasov (41,67 %).[22]
Ihneď po zvolení začal Petr Pavel aktívne pracovať, usporiadal rad rokovaní s českými politikmi, telefonoval so zahraničnými štátnikmi, napríklad s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským či s prezidentkou Taiwanu Cchaj Jing-wen. Odcestoval aj na návštevu krajov, kde vo voľbách nezvíťazil a zúčastnil sa Mníchovskej bezpečnostnej konferencie.[23][24]
Inaugurácia Petra Pavla za prezidenta Českej republiky sa konala 9. marca 2023 na Pražskom hrade, kedy sa stal v poradí 4. prezidentom Českej republiky.[25]
Referencie
- ↑ a b Generálporučík Pavel má nahradit Picka v čele armády . Česká televize, 18.05.2012. Dostupné online.
- ↑ ČÁSENSKÝ, Robert. Generál Pavel: Jsme odvážnější, než si myslíme - Reportermagazin.cz. Reporter magazín, 2014-12-07. Dostupné online . (po česky)
- ↑ Prezident jmenoval Pavla náčelníkem armádního generálního štábu . ČTK, 29.06.2012. Dostupné online.
- ↑ Generál Petr Pavel se stává druhým nejdůležitějším mužem NATO . iROZHLAS, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Summit NATO 2014 - Newport, Wales | Ministerstvo obrany . mocr.army.cz, . Dostupné online.
- ↑ NATO. General Petr Pavel ends his tenure as Chairman of the NATO Military Committee . NATO, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Petr nebo Pavel? Generál, kacíř, bojovník i sexsymbol odchází do civilu . iDNES.cz, 2018-11-30, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Pavel: Ruská kampaň v ČR vytváří dojem, že Rusko není hrozba. Je ale nebezpečnější než Islámský stát | Aktuálně.cz . Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje, 2016-10-25, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ 26. březen 2018 - Reportéři ČT | Česká televize . . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Do čela armády míří respektovaný generál Petr Pavel . iDNES, 18.05.2012. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval nové generály . Armáda Českej republiky. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval generály AČR online. hrad.cz, 2014-05-08, cit. 2014-05-08. Dostupné online.
- ↑ a b c d e armádní generál Ing. Petr PAVEL, M. A. online. Cit. 2021-04-21. Dostupné online. Archivované 2021-04-21 z originálu.
- ↑ NATO. General Petr Pavel, Chairman of the Military Committee online. NATO, cit. 2023-03-26. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ name="NATO"
- ↑ https://mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=202532&tmplid=527
- ↑ Général Petr Pavel, Officier de la Légion d’honneur online. La France en République tchèque, cit. 2023-03-26. Dostupné online. (po francúzsky)
- ↑ Министерство на отбраната на Република България online. mod.bg, cit. 2023-03-26. Dostupné online.
- ↑ Median: Prezidentskou volbu by v prvním kole vyhrál Babiš, ve druhém Pavel. Podpora vzrostla Nerudové online. iROZHLAS, cit. 2023-01-29. Dostupné online. (po česky)
- ↑ ČTK. Pavel potvrdil kandidaturu na prezidenta. Zahájil kampaň a představil heslo. Deník.cz, 2022-09-06. Dostupné online cit. 2023-01-29. (po česky)
- ↑ Celebrity jako lákadlo na voliče. Podívejte se, kdo koho podporuje - Seznam Zprávy online. www.seznamzpravy.cz, cit. 2023-02-19. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta 2023 | Výsledky 2. kola voleb online online. www.seznamzpravy.cz, cit. 2023-01-29. Dostupné online.
- ↑ PALATA, Luboš. Česko v čele Evropy. Pavlův telefonát na Tchaj-wan se stal evropským tématem. Deník.cz, 2023-02-01. Dostupné online cit. 2023-02-19. (po česky)
- ↑ Petr Pavel se v Mnichově sešel s Macronem, řešili záruky pro Ukrajinu online. iDNES.cz, 2023-02-17, cit. 2023-02-19. Dostupné online. (po česky)
- ↑ SITA. Petr Pavel zložil sľub a stal sa novým českým prezidentom. pravda.sk (Bratislava: OUR MEDIA SR), 2023-03-09. Dostupné online cit. 2023-03-09. ISSN 1336-197X.
Iné projektyupraviť | upraviť zdroj
- Commons ponúka multimediálne súbory na tému Petr Pavel
Zdrojupraviť | upraviť zdroj
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Petr Pavel na českej Wikipédii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústavní soud České republiky
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká Wikipedie
Česko
Československo
Švédské obléhání Prahy
Švédsko
Švýcarsko
11. květen
12. květen
15. květen
16. květen
1650
1824
1844
19. květen
1914
1918
1924
1934
1944
24. květen
3. květen
3. listopad
7. květen
8. květen
919
Andrej Bělousov
AstraZeneca
Atentát na Roberta Fica
Avtandil Džorbenadze
Břetislav Hodek
Baltimore
Baroko
Bedřich Smetana
Benito Mussolini
Berlínští filharmonikové
Bodypainting
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Cuyahoga
Dlouhý pochod (raketa)
Doba pobělohorská
Druhá světová válka
Ebráhím Raísí
Encyklopedie
Eurovision Song Contest 2024
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand Pravoslav Náprstek
Francie
Franta Sauer
Fritzlar
Handlová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hosejn Amírabdolláhján
Hypermasožravec
Immaculata
Inigo Campioni
Italská sociální republika
Ivan Boesky
Ivan Mráz
Ja'el Dajanová
Jan Jiří Bendl
Jan Kačer
Jindřich I. Ptáčník
Kapitol Spojených států amerických
Karl-Heinz Schnellinger
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kirill Petrenko
Kosmodrom Wen-čchang
LGBT práva v Česku#Tranazice
Má vlast
Měsíc
Marek Ženíšek
Mariánský sloup
Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)
Maria (matka Ježíšova)
Milada Šubrtová
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní výbor československý
Nadace Wikimedia
Nebinární identita
Nemo Mettler
Nová Kaledonie
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Odvrácená strana Měsíce
Otakar Binar
Pád vrtulníku u Varzakanu v Íránu
Pavel Smutný
Petr Pavel
Petr Váňa
PFK Levski Sofia
Poledne
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pražské jaro (festival)
Propadání Dunaje
Rekonstrukce (stavebnictví)
Rituál
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Süe-lung 2
Samuel F. B. Morse
Sergej Šojgu
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Seznam prezidentů Československa
Seznam východofranských králů
Slovensko
Sluneční hodiny
Soubor:202404 Xuelong-2 in Hong Kong.jpg
Soubor:Inigo Campioni.jpg
Soubor:Mariánský sloup, Staroměstské náměstí, Praha.jpg
Soubor:Self traditional folk face painting (2).jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1
Spojené království
Staroměstské náměstí
Sterilizace (antikoncepce)
Symfonická báseň
Tomáš Garrigue Masaryk
Transgender
Transsexualita#Přeměna
Urbanismus
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Východní Ázerbájdžán
Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19
Vláda Petra Fialy
Vladimir Putin
Vojtěch Adam
Vznik Československa
Walter Kappacher
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zámořská Francie
Západní Bengálsko
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk