Malajsie - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Malajsie
 ...
Malajsie
Malaysia (malajsky)
马来西亚 (čínsky)
மலேசியா (tamilsky)
vlajka Malajsie
vlajka
znak Malajsie
znak
Hymna
Negaraku (Má země)
Geografie

Poloha Malajsie
Poloha Malajsie

Hlavní městoKuala Lumpur
Rozloha330 803 km² (66. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bodGunung Kinabalu (4 100 m n. m.)
Časové pásmo+8
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel31 381 992 (41. na světě, 2017)
Hustota zalidnění84 ob. / km² (124. na světě)
HDI 0,823 (vysoký) (63. na světě, 2007)
Jazykmalajština (úřední), angličtina, arabština, čínština (různé dialekty kantonština, standardní čínština, min-nan, hakka, min-tung), tamilština, telugština, malajálamština, ibanština, paňdžábština, thajština
Náboženstvímuslimové, buddhisté, taoisté, hinduisté, křesťané, sikhové; šamanisté (ve východní Malajsii)
Státní útvar
Státní zřízenífederativní volená konstituční monarchie
Vznik31. srpna 1957 (nezávislost na Velké Británii)
KrálTuanku Ibrahim Ismail ibni al-Marhum Sultan Iskandar
Předseda vládyAnwar Ibrahim
Měnamalajsijský ringgit (MYR)
HDP/obyv. (PPP)26 950[1] USD (43. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1458 MYS MY
MPZMAL
Telefonní předvolba+60
Národní TLD.my
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Malajsie je federativní konstituční monarchiejihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín je odděluje Suluské moře.

Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.

Země má přes 32 milionů obyvatel. Ústava prohlašuje Malajsii sekulárním státem, ale dominantní islám vyzdvihuje jako „náboženství federace“. Náboženství mají náboženskou svobodu, mezi sebou se tolerují, ale vystoupení z islámu je trestné. Islám vyznává asi 61 procent populace, významné jsou menšiny buddhistická (20 procent), křesťanská (9 procent) a hinduistická (6 procent). Různá domorodá etnika, která se v Malajsii shrnují pod pojem bumiputera, představují asi 70 procent populace země. Největší z nich jsou Malajci, kteří tvoří asi 50 procent populace země. Z nedomorodých etnik je významná menšina Číňanů (23 procent) a Indů (7 procent). Oficiálním úředním jazykem je malajsijština (bahasa Malaysia), jejíž nejčastější formou je ovšem malajština (vzhledem k citlivé národnostní otázce se v Malajsii mezi těmito pojmy rozlišuje, stejně jako mezi pojmy Malajec a Malajsijec, ovšem ve světě se tak obvykle nečiní a často se užívají jako synonyma).

Hlavním městem je Kuala Lumpur, ale federální vláda již přesídlila do zcela nově budovaného města Putrajaya. Malajsie je členem OSN, Commonwealthu, Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Organizace islámské spolupráce, Asijsko-pacifického hospodářského společenství a Hnutí nezúčastněných zemí. Měnou je od roku 1963 Malajsijský ringgit. Roku 1973 Malajsie odstoupila od dohody s Brunejí a Singapurem fakticky ustavující měnovou unii. Malajská ekonomika hraje stále větší roli v ekonomice světové, hrubý domácí produkt (HDP) v zemi roste od zisku nezávislosti průměrným tempem 6,5 % ročně. Podle Mezinárodního měnového fondu je tato ekonomika již 29. největší na světě (z hlediska HDP v paritě kupní síly).

Tropická Malajsie patří mezi 17 zemí s největší biodiverzitou na světě, které obsahují většinu přírodních druhů s mnoha endemity.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Malajsie.
Portugalská pevnost A Famosa z 16. století
Japonci dobývají Kuala Lumpur roku 1942

Známky osídlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli byli Negritové.[2] Další osadníci a obchodníci přicházeli z Indočíny, Indie a z jižní Číny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která však nevytvořila větší centralizovaný stát.[3] Byla rovněž pod silným vlivem Číny i Indie. Díky indickému vlivu místní obyvatelé přijali buddhismus a hinduismus. Největší rozmach těchto náboženství lze zaznamenat mezi 7.–13. stoletím, díky námořní velmoci (thalasokracii) Šrívidžaja, která měla hlavní sídlo v Palembangu na Sumatře (dnes součást Indonésie) a Malajsie se octla pod jejím silným vlivem.[4] Islám se začal šířit ve 14. století. V jeho šíření sehrál klíčovou úlohu Malacký sultanát, který roku 1402 založil sultán Paramešvára, jenž byl původně uprchlým posledním králem království Singapura, které neodolalo tlaku Ajutthajského království a říše Madžapahit.[5] Malacký sultanát je první významný stát, který měl sídlo na území dnešní Malajsie. Hlavním městem se stala Malakka. Paramešvára učinil z Malakky centrum obchodu, především s kořením, čínským porcelánem a hedvábím. Zpočátku byl islám jen náboženstvím vládnoucí elity, později však panovníci začali vyžadovat i konverze obyvatelstva. Nárůst konvertitů je patrný zvláště ve druhé polovině 15. století. Islámskou zemí je Malajsie dodnes. Kolem roku 1500 moc a sláva Malackého státu kulminovaly, tehdy ovládl veškerý námořní obchod v oblasti.

Roku 1511 však byla Malaka dobyta Portugalci, čímž byla zahájena éra evropského kolonialismu v jihovýchodní Asii.[6] Roku 1641 dobyli Malakku Nizozemci, kteří v zemi zůstali téměř 200 let. S Nizozemci ovšem obchod s kořením začal upadat.[7] Roku 1795 dočasně získali Malakku Britové. Vrátili ji sice Nizozemcům v roce 1818, ale rok poté dobyli přístav Singapur. Roku 1824 Britové znovu získali i Malakku a roku 1826 sjednotili Penang, Malakku a Singapur v tzv. Průlivové osady. Od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu s cínem, čímž postupně vytvořili tzv. Britské Malajsko sestávající z Průlivových osad, Federovaných a Nefederovaných států. Na severu Bornea založil anglický dobrodruh James Brooke roku 1841 dynastii bílých rádžů ze Sarawaku, jež vládla oblasti 100 let.[8] Britové Malajsii proměnili i etnicky – na práci v dolech dováželi především Číňany a na práci na kaučukovníkových plantážích Indy, především Tamily, čímž změnili demografickou mapu země.[9] Číňané se později chopili obchodu ve velkých městech a stali se obchodní elitou. Po odchodu Britů se ukázalo, že malajsko-čínský etnický konflikt je velmi vážný a není dořešen dodnes. Za druhé světové války byla po bitvě o Malajsko celá země okupována Japonci.[10] Na okupovaném malajském území se Japonci snažili využít protibritských nálad a cíleně pěstovali malajský nacionalismus. Stejně tak proti sobě stavěli Malajce a Číňany.[11]

Tunku Abdul Rahman vyhlašuje roku 1957 nezávislost

Po válce začal malajský boj za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod záštitou komunistické Číny bojovala s Brity. Hlásili se do ní zejména etničtí Číňané. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 si pak vymohla nezávislost na Británii. Prvním premiérem byl zvolen Tunku Abdul Rahman, na svém postu vydržel až do roku 1970.[12] Nový stát byl vyhlášen 16. září 1963, když byly připojeny i ostrovní státy SarawakSabah na Borneu a dočasně také Singapur, čímž se Malajsko stalo Malajsií. Singapur, obývaný především Číňany, byl ovšem roku 1965 z malajsijské federace vyloučen a stal se nezávislým státem. I nadále byly však národnostní poměry v Malajsii složité, Malajci tvořili 50 procent obyvatel, Číňané 40 procent. Napětí vygradovalo roku 1969. Číňané se stali obětí lidových pogromů.[13] Vláda na jedné straně tvrdě proti pogromům zakročila, na straně druhé se jim do budoucna rozhodla zabránit dalšími protičínskými opatřeními a také utužením režimu, oslabením demokracie a suspendací některých občanských svobod. Ty nebyly již nikdy plně obnoveny.[14]

Mahathir Mohamad, otec ekonomického zázraku

Roku 1973 vznikla Národní fronta (Barisan Nasional), koalice pravicových stran, která ovládala malajsijský politický systém čtyřicet let. Symbolem této etapy byl především premiér Mahathir Mohamad, zastávající svůj úřad 22 let (1981-2003). Je mu připisován velký hospodářský rozvoj, Malajsie se za jeho vlády změnila z agrární země v asijského ekonomického tygra.[15] Roku 2007 čelila Barisan Nasional prvním masovým protestům žádajícím demokratizaci země. V roce 2009 se Najib Razak stal premiérem Malajsie. Nicméně byl zapleten do několika kontroverzních událostí a obvinění z korupce během svého úřadování.[16] Po svém odchodu z úřadu byl stíhán a souzen kvůli obviněním z finančního podvodu a korupce.[17][18] Roku 2018 se k moci vrátil Mahathir Mohamad, byť v čele nově ustavené koalice Pakatan Harapan.[19]

Státní symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Malajsijská vlajka.

Malajsijská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se čtrnácti vodorovnými pruhy, sedmi červenými a sedmi bílými. V modrém kantonu je žlutý půlměsíc a žlutá hvězda se čtrnácti cípy.

Znak

Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Malajsie.

Malajsijský státní znak je tvořen mnohonásobně děleným štítem, symbolizující spolkové státy a federální území tvořící Malajsii, a který podpírají dva tygři. Nad štítem je zlatý půlměsíc s cípy směřující vzhůru, mezi nimiž je zlatá hvězda se čtrnácti paprsky. Pod štítem je zlatá, dvakrát přeložená stuha s mottem BERSEKUTU BERTAMBAH MUTU (česky V jednotě je síla).

Geografie

Malajsie leží v jihovýchodní Asii, mezi 100° a 120° východní délky a 7° severní šířky a rovníkem. Stát tvoří dva hlavní geografické celky – Malajský poloostrov, kde žije 80% obyvatelstva, a ostrov Borneo, o nějž se Malajsie dělí s Indonésií. Na něm se nacházejí dva členské státy malajsijské federace: Sabah a Sarawak. Mezi nimi leží malý, ale nezávislý stát Brunej. Malajský poloostrov odděluje na jihu od ostrovního státu Singapur jen úzký průliv, na západě od indonéského ostrova Sumatra Malacký průliv. Sarawak se táhne podél Jihočínského moře, Sabah je omýván Suluským a Celebeským mořem.

Rozloha Malajsie je 330 803 kilometrů čtverečních, z toho poloostrovní část zaujímá 132 490 km čtverečních a ostrovní část 198 447 km čtverečních. Je 66. největší zemí světa.

Malajsie je velmi hornatá. Hlavní horské pásmo Korbu se táhne od thajských hranic na severu až k Melace na jihu. Na východě země se tyčí pohoří Tahan. Na jihu převládají nížiny, zejména kolem řeky Pahang. Povrch Bornea, zvláště jeho severní části, je také značně hornatý. Nachází se zde i nejvyšší hora Malajsie, Kinabalu (4101 m n. m.).[20] Kinabalu se nachází v Národním parku Kinabalu, který je zapsán na seznam světového přírodní dědictví UNESCO. V Sarawaku se nachází největší jeskynní systém na světě Mulu, a to v Národním parku Gunung Mulu, který je rovněž na seznamu světového dědictví.

Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny (v dubnu až říjnu v jihozápadní části země, v říjnu až únoru v severovýchodní) přinášejí každý rok hojné srážky, průměrně 250 cm za rok. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem.

Mezi nejvzácnější živočichy patří orangutan, tygr či nosorožec. Země má jednu z nejvyšších úrovní biodiverzity na světě, s velkým počtem endemitů.[21] Odhaduje se, že v Malajsii žije 20% všech světových druhů zvířat. Mnoho endemitů se nachází v lesích hor na Borneu. V Malajsii žije asi 210 druhů savců, 620 druhů ptáků, 250 druhů plazů, z toho 150 druhů hadů, nebo např. 150 druhů žab. Plné života jsou také korálová moře u pobřeží, vodstvo kolem ostrova Sipadan je druhově nejpestřejší vodní oblastí na planetě. Některé malajsijské lesy jsou staré 130 miliónů let. Pokrývají asi dvě třetiny Malajsie. Lesy východní Malajsie dávají prostor mnoha rostlinným druhům raflézií, největších květin na světě, s maximálním průměrem květu 1 metr.

Vláda a politika

Malajsie je federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (z nichž devět jsou dědičné monarchie) a tří teritorií pod správou federace. Je to jediná federace v jihovýchodní Asii. Hlavou federace je král, který je volen na pětileté období. Malajsie má státní zřízení velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému, které bylo běžné v Britském impériu, ze kterého se Malajsie před několika desetiletími emancipovala.

Legislativa

Federální parlament má horní a dolní komoru. Federální dolní komora je Dewan Rakyat (Sněmovna reprezentantů) se 222 poslanci volenými na pětileté období. Horní komora, Dewan Negara (senát), má 70 senátorů s tříletým funkčním obdobím. 26 z nich reprezentuje 13 států federace, král jmenuje na návrh premiéra zbylých 44 včetně čtyř zástupců federálních teritorií.

V parlamentu se uplatňuje pluralitní demokracie, ale od vyhlášení samostatnosti je ovládán třináctičlennou koalicí známou jako Barisan Nasional. Ta měla v únoru 2017 v dolní komoře 137 křesel z 222 a v horní komoře 54 ze 70.

Parlamenty jednotlivých států jsou jednokomorové a volby se ve většině států pořádají společně s volbami do federálního parlamentu.

Malajsijský král

Malajsijská hlava státu je titulována Yang di-Pertuan Agong (doslova „Ten kdo byl ustanoven pánem“,[22] Jawi: يڠ دڤرتوان اݢوڠ), v hovorové řeči Agong (král). V prosinci 2016 byl ustanoven králem Muhammad V., sultán členského státu Kelantan. 6. ledna 2019 však bylo oznámeno, že 49letý Muhammad V. abdikoval a vrátil se do svého sultanátu. Jako důvod byla uvedena jeho nemoc nebo svatba s ruskou královnou krásy Oksanou Vojevodinou.[23]

Malajsie je konstituční monarchií, ve které má král značně omezené pravomoci, má převážně ceremoniální funkci. Jmenuje premiéra, na jeho návrh schvaluje rozpuštění parlamentu, jmenuje soudce Nejvyššího soudu, jmenuje velvyslance a přijímá pověřovací listiny cizích velvyslanců, uděluje státní vyznamenání a milosti.[24]

Krále sice doživotní monarchové členských státu ze svého středu de jure volí, ale de fakto je uplatňován rotační princip mezi členskými monarchiemi federace. Funkční období je pětileté.

Číslo jméno stát období vlády narozen zemřel
1 Tuanku Abdul Rahman Negeri Sembilan 31. srpna1957 – 1. dubna 1960 24. srpna 1895 1. dubna 1960
2 Sultán Hisamuddin Alam Shah Selangor 14. dubna 1960 – 1. září 1960 13. května 1898 1. září 1960
3 Tuanku Syed Putra Perlis 21. září 1960 – 20. září 1965 25. listopadu 1920 16. dubna 2000
4 Sultán Ismail Nasiruddin Shah Terengganu 21. září 1965 – 20. září 1970 24. ledna 1907 20. září 1979
5 Tuanku Abdul Halim Kedažský Kedah 21. září 1970 – 20. září 1975 28. listopadu 1927 11. září 2017
6 Sultán Yahya Petra Kelantan 21. září 1975 – 29. března 1979 10. prosince 1917 29. března 1979
7 Sultán Ahmad Shah Pahangský Pahang 29. března 1979 – 25. dubna 1984 24. října 1930 22. května 2019
8 Sultán Iskandar Johorský Johor 26. dubna 1984 – 25. dubna 1989 8. dubna 1932 22. ledna 2010
9 Sultán Azlan Muhibbuddin Shah Perak 26. dubna 1989 – 25. dubna 1994 19. dubna 1928 28. května 2014
10 Tuanku Jaafar Negeri Sembilan 26. dubna 1994 – 25. dubna 1999 19. července 1922 27. prosince 2008
11 Sultán Salahuddin Abdul Aziz Selangor 26. dubna 1999 – 21. listopadu 2001 8. března 1926 21. listopadu 2001
12 Tuanku Syed Sirajuddin Perlis 13. prosince 2001 – 12. prosince 2006 17. května 1943
13 Sultán Mizan Zainal Abidin Terengganu 13. prosince 2006 – 13. prosince 2011 22. ledna 1962
14 Sultán Abdul Halim Kedažský Kedah 13. prosince 2011 – 12. prosince 2016[25] 28. listopadu 1927 11. září 2017
15 Sultán Muhammad V. Kelantanský Kelantan 13. prosince 2016 – 6. ledna 2019 6. října 1969
16 Sultán Abdullah Pahangský Pahang 31. ledna 2019 - 31. ledna 2024 30. července 1959
17 Sultán Ibrahim Johorský Johor od 31. ledna 2024 - 22. listopadu 1958

Administrativní uspořádání

Mapa malajsijských spolkových států a teritorii

Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Státy jsou následující:

Devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty); Sabah, Sarawak, Melaka a Penang jsou republikami.

Spolková teritoria jsou následující:

Lidská práva

Malajsie si uchovává trest smrti. Velmi často se užívá u trestných činů spojených s drogami.[26] 73 % poprav s drogovou kriminalitou souvisí, až polovina popravených jsou přitom cizinci.[27]

Podle neziskové organizace Privacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).

Ekonomika

Petronas Towers v noci.

Od poloviny 20. století prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit ze země třetího světa závislé na vývozu kaučuku a cínu v převážně průmyslovou zemi. Země držela jeden z ekonomických rekordů, když v době ekonomického růstu v letech 1957 až 2005 dokázala udržovat přibližně 6,5% růst HDP. V 21. století (po asijské finanční krizi v roce 1997) se tempo růstu snížilo, přesto zůstává vysoké ve srovnání s vyspělými státy světa, například v roce 2014 činil růst malajsijské ekonomiky 6 %. Podle Mezinárodního měnového fondu byla v roce 2020 malajská ekonomika 29. největší na světě (HDP v paritě kupní síly), což ji staví na úroveň Argentiny či Nizozemska. V přepočtu na hlavu má HDP v paritě kupní síly 51. nejvyšší na světě, tedy se pohybuje zhruba na úrovni Ruska, Chorvatska či Kazachstánu. Podle prognózy banky HSBC by malajská ekonomika měla v roce 2050 patřit zhruba ke dvacítce největších na světě.[28]

Mezi hlavní hospodářské produkty země patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř, ananas a ryby. Důležitá je těžba ropy, zemního plynu, cínové, železné a měděné rudy.

Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří zemědělství, těžba ropy, hornictví, potravinářský průmysl, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl.

Obyvatelstvo

Související informace naleznete také v článku Emigrace Číňanů z Malajsie.

Malajsie má téměř 31 milionů obyvatel, kteří tvoří pestrou směsicí ras. Přibližně 52 % jsou Malajci, 27 % Číňané a 9 % Indové. Původní domorodí obyvatelé tzv. Orang Asli tvoří 0,5 % obyvatel a dělí se na Protomalajce, kteří do oblasti přišli v období asi 1500 př. n. l., a na Negrity, kteří se odlišují malým vzrůstem a tmavou pletí a jsou to nejstarší obyvatelé Malajsie vůbec. Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství.[29]

Náboženství

Hlavním náboženstvím je islám, který vyznávají přibližně 61,3 % obyvatel, 19,8 % praktikuje buddhismus, 9,2 % křesťanství, 6,3 % hinduismus, 1,3 % praktikují některé z čínských náboženství (konfucianismus, taoismus). 0,7 % nevyznává žádné náboženství. Zbývající 1,4 % vyznávají jiná náboženství včetně Sikhismu, animismu a lidových náboženství nebo tito lidé neposkytli údaje.[30]

Vedle muslimských svátků jako Mawlid (narozeniny proroka Muhammada) jsou státními svátky i křesťanské Vánoce, čínský nový rok i hindský Diwali.

V rámci islámu je dominantní šáfi'ovský směr sunnitského islámu, zatímco 18 % muslimů je bez denominace.

Muslimové podléhají soudům práva šaría ve věcech týkajících se jejich náboženství, které jsou omezené na záležitosti jako manželství, rozvod, dědictví, náboženská konverze, odpadlictví a opatrovnictví mezi muslimy. Ostatní kauzy jsou vyhrazené civilnímu soudnictví. Strukturou se muslimské soudnictví podobá federálnímu civilnímu soudnictví, ale zůstává na úrovni jednotlivých států federace a také právo šaría se v jednotlivých státech poněkud liší. Od soudců se očekává následování šáfi'ovské právní školy. Tresty, které mohou tyto soudy uložit, jsou omezené na tři roky vězení, pokutu do 5000 MYR a šest ran holí. Nicméně islamistická strana PAS (14 ze 222 křesel ve Sněmovně lidu federálního parlamentu) se snaží prosadit trest smrti pro muslimy, kteří se snaží konvertovat.

Kultura

Umění

Sultánský palác v Malacce

K nejvýznamnějším malajským spisovatelům patří Abdullah bin Abdulkadir Munshi, zakladatel moderní malajské prózy.[31] Jimmy Choo se stal úspěšným londýnským módním návrhářem, zejména bot, které byly k vidění i v mnoha filmech a seriálech jako Charlieho andílci, Ďábel nosí Pradu nebo Sex ve městě.[32] P. Ramlee je v Malajsii považován za legendárního herce a zpěváka s výjimečnými úspěchy.[33] Herečka Michelle Yeohová, vítězka Miss Maljsie, se proslavila v hongkongských produkcích, ale také v bondovce Zítřek nikdy neumírá či ve snímku Tygr a drak.[34] V Kuala Lumpur se narodil i britský herec Michael Gough, v Kuchingu zase hororový režisér James Wan, který se prosadil v Austrálii, stejně jako zpěvák Guy Sebastian, rodák z Klangu. Neslavnějším fiktivním Malajcem všech dob je Sandokan, produkt fantazie italského spisovatele Emilia Salgariho Malajci obratně využívají v turistickém ruchu.[35]

Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO byla zapsána dvě malajská města Malakka a George Town a Archeologické naleziště v údolí Lenggong, jež patří k nejvýznamnějším v celosvětovém měřítku.[36] Patří mezi ně několik jeskyní, tak i nalezišť pod širým nebem. Byly zde nalezeny různé předměty, artefakty a kosterní pozůstatky z období paleolitu, neolitu i doby bronzové. Ruční sekery, které zde byly také nalezeny a jejichž stáří je odhadováno až na 1,83 milionu let, patří mezi nejstarší mimo Afriku a naznačují, že údolí Lenggong bylo mimořádně raným místem přítomnosti hominidů v jihovýchodní Asii.[37] Z moderních staveb je nejvíce oceňována dvojice věží Petronas Towers v Kuala Lumpur, jejichž autorem je americký architekt argentinského původu César Antonio Pelli.[38] Moderní je i nejvýznamnější mešita v zemi, Národní mešita Malajsie v Kuala Laumpur, postavená roku 1963.

Věda

Sheikh Muszaphar Shukor se v roce 2007 stal prvním malajským kosmonautem. Roku 2007 byl v rámci 13. návštěvní expedicie vyslán na týden do vesmíru na Mezinárodní vesmírnou stanici.[39] Astrofyzička Mazlan Othmanová byla ředitelkou Úřadu pro vesmírné záležitosti OSN ve Vídni.

Kuchyně

Podrobnější informace naleznete v článku Malajská kuchyně.
Nasi lemak

Malajská kuchyně je velice rozmanitá a mísí se v ní vlivy z mnoha kuchyní (především z čínské a indické, ale i z kuchyně místních domorodcům, thajské, portugalské, nizozemské, arabské nebo britské kuchyně). Malajská kuchyně je podobná ostatním kuchyním v regionu, především indonéské. Mezi nejpoužívanější suroviny patří rýže, nudle, zelenina kokos (kokosové mléko) a maso. Na ochucování jídel se velmi často používá pikantní kořenící pasta sambal, ale i chilli, citronová tráva nebo kari. Populární je také čerstvé ovoce, Malajsie je známá svými duriany a jackfruity. Za malajské národní jídlo bývá označován nasi lemak, což je rýže vařená v kokosovém mléce a podávaná se sušenými ančovičkami, sambalem, arašídy a vejcem.[40] Specialitou ostrova Penang jsou nudle char koay teow, smažené s krevetami, srdcovkami, vejcem a mungo klíčky. Nejoblíbenějším jídlem s hovězím je rendang, hovězí maso se při jeho přípravě vaří v kokosovém mléce. Kokosové mléko je základem i nejznámější polévky zvané laksa. Mléko zde doplňuje vývar (obvykle rybí) a polévka je zahuštěna nudlemi nebo rýží. Zajímavé složení má mražený dezert ais kacang, který se vyrábí z ledu a fazolí, želé, kondenzovaného mléka nebo cendolu. Místní specialitou je také sladký nápoj jasně růžové barvy ochucený růžovým sirupem zvaný bandung. Ačkoliv je Malajsie muslimská země jsou k dostání alkoholické nápoje, jako pivo, víno nebo rýžový alkoholický nápoj lihing (specialita Sabahu).[41]

Sport

Lee Chong Wei

Malajsie se zúčastňuje olympijských her od roku 1956. Na své první zlato stále čeká. K roku 2018 získala sedm stříbrných a čtyři bronzové olympijské medaile. Téměř polovinu, pět z jedenácti těchto medailí, přitom Malajci získali na olympijských hrách v Rio de Janeiru roku 2016, které tak naznačily, že sport je v Malajsii na vzestupu. A také je zřejmé, který sport je to především - badminton. Na něj připadá osm z jedenácti malajských cenných kovů. Vůbec první pro Malajsii vybojovali badmintonisté na OH 1992 v Barceloně. Zdaleka nejúspěšnějším badmintonistou je pak Lee Chong Wei, který má již tři stříbra ze singlové soutěže na třech různých olympiádách (2008, 2012, 2016).[42] Dosáhl i na post světové badmintonové jedničky, což se předtím povedlo ještě třem Malajcům, Rashidu Sidekovi, Roslinu Hashimovi a Wong Choong Hannovi. Dvě olympijské medaile má i skokanka do vody Pandelela Rinongová, první malajská žena, jíž se povedlo olympijskou medaili získat. Jediným dalším sportem, kde Malajci brali medaili, je dráhová cyklistika, Azizulhasni Awang ji získal v Riu v keirinu.

Populární je krom badmintonu i další raketový sport, squash. Nicol Davidová byla letech 2006 až 2015, po dobu 112 měsíců, ženskou světovou jedničkou v tomto sportu, což je rekord od zavedení žebříčku v roce 1983.[43]

Z kolektivních sportů Malajci nejvíce sledují fotbal, pozemní hokej a ragby. Tradičními místní lidovými sporty jsou sepak takraw a bojové umění silat.[44]

V roce 1999 byl postaven autodrom Sepang International Circuit. V letech 1999–2017 se zde jel závod Formule 1 Malajská Grand Prix a jezdí se zde každoročně i závod mistrovství světa silničních motocyklů. Nejznámějším malajským závodním jezdcem je Alex Yoong, který jako první Malajec nahlédl i do Formule 1.[45] Za tým Minardi odjel sedmnáct závodů. Jeho kolega Fairuz Fauzy zaznamenal úspěchy v GP2 Series (dříve Formule 3000, dnes Formule 2).

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Malaysia na anglické Wikipedii a Religion in Malaysia na anglické Wikipedii.

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) . . Dostupné online. 
  2. FIX, Alan G. Malayan Paleosociology: Implications for Patterns of Genetic Variation among the Orang Asli. American Anthropologist. 1995, roč. 97, čís. 2, s. 313–323. Dostupné online . ISSN 0002-7294. 
  3. Malajsie. Aktuálně.cz . 2016-11-30 . Dostupné online. 
  4. Dějiny Malajsie. Cestovní kancelář Chinatours online. cit. 2019-11-12. Dostupné online. 
  5. VAN STEIN CALLENFELS, P. V. The Founder of Malacca. Journal of the Malayan Branch of the Royal Asiatic Society. 1937, roč. 15, čís. 2 (128), s. 160–166. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 2304-7550. 
  6. DESAI, D. R. Sar. The Portuguese Administration in Malacca, 1511-1641. Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 501–512. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 0217-7811. 
  7. ARASARATNAM, S. Some Notes on the Dutch in Malacca and the Indo-Malayan Trade 1641-1670. Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 480–490. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 0217-7811. 
  8. DOERING, Otto C. Government In Sarawak Under Charles Brooke. Journal of the Malaysian Branch of the Royal Asiatic Society. 1966, roč. 39, čís. 2 (210), s. 95–107. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 0126-7353. 
  9. British colonial 'divide and rule' policy in Malaya: echoes of India - ARTICLES | Economic History Malaya. www.ehm.my online. cit. 2021-02-12. Dostupné online. 
  10. SODHY, Pamela. Review of Malaya and Singapore during the Japanese Occupation, Journal of Southeast Asian Studies Special Publication, No. 3. Crossroads: An Interdisciplinary Journal of Southeast Asian Studies. 1996, roč. 10, čís. 2, s. 168–170. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 0741-2037. 
  11. AKASHI, Yoji. Japanese Policy Towards the Malayan Chinese 1941-1945. Journal of Southeast Asian Studies. 1970, roč. 1, čís. 2, s. 61–89. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 0022-4634. 
  12. Tunku Abdul Rahman Putra Alhaj | prime minister of Malaysia. Encyclopedia Britannica online. cit. 2021-02-12. Dostupné online. (anglicky) 
  13. BOWIE, Nile. Fifty years on, fateful race riots still haunt Malaysia. Asia Times online. 2019-05-29 cit. 2021-02-12. Dostupné online. (anglicky) 
  14. WICKS, Peter. The New Realism: Malaysia since 13 May, 1969. The Australian Quarterly. 1971, roč. 43, čís. 4, s. 17–27. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 0005-0091. DOI 10.2307/20634465. 
  15. Malajsie: Země rozkročená nad mořem. 100+1 zahraniční zajímavost online. 2013-05-12 cit. 2019-11-12. Dostupné online. (anglicky) 
  16. FRANCE-PRESSE, Agence. Malaysian taskforce investigates allegations $700m paid to PM Najib. The Guardian. 2015-07-06. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  17. CHEW, Amy. Malaysia: Ex-PM Najib Razak’s biggest 1MDB trial gets under way. www.aljazeera.com online. 2019-08-28. Dostupné online. (anglicky) 
  18. PADDOCK, Richard C. Najib Razak, Malaysia’s Former Prime Minister, Found Guilty in Graft Trial. The New York Times. 2020-07-28. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  19. Malajsie bude mít nejstaršího premiéra na světě, je mu 92 let. iDNES.cz online. 2018-05-10 cit. 2019-11-12. Dostupné online. 
  20. Malajsie - Obecné geografické informace. Malajsie.cz online. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-20. 
  21. Biodiversity, Australia State of the Environment Report 2001 (Theme Report): The meaning, significance and implications of biodiversity (Megadiverse countries). web.archive.org online. 2008-12-08 cit. 2018-12-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  22. Malaysia king: Sultan Muhammad V sworn in online. 13 December 2016. Dostupné online. 
  23. Malaysischen König dankt ab. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 7. ledna 2019, s. 5 (německy).
  24. Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Malajsie, navštíveno 27. března 2017
  25. Der Standard: Malaysia krönte neuen König, 13. prosince 2011
  26. QURAISHI, Muzammil. Case Study 3: The Death Penalty in Malaysia. Příprava vydání Muzammil Quraishi. London: Palgrave Macmillan UK (Palgrave Advances in Criminology and Criminal Justice in Asia). Dostupné online. ISBN 978-1-137-49101-5. DOI 10.1057/978-1-137-49101-5_7. S. 141–154. (anglicky) DOI: 10.1057/978-1-137-49101-5_7. 
  27. ABAD, Michelle. How effective is the death penalty in Malaysia, China, and Indonesia?. Rappler online. cit. 2021-02-12. Dostupné online. (anglicky) 
  28. PLATT, Eric. These Economies Will Dominate The World In 2050. Business Insider online. cit. 2021-02-12. Dostupné online. 
  29. LEE, RAYMOND L.M. The Ethnic Implications of Contemporary Religious Movements and Organizations in Malaysia. Contemporary Southeast Asia. 1986, roč. 8, čís. 1, s. 70–87. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 0129-797X. 
  30. SHAMSUL, A. B. Making Sense of the Plural-Religious Past and the Modern-Secular Present of the Islamic Malay World and Malaysia. Asian Journal of Social Science. 2005, roč. 33, čís. 3, s. 449–472. Dostupné online cit. 2021-02-12. ISSN 1568-4849. 
  31. Abdullah bin Abdul Kadir | Malaysian author. Encyclopedia Britannica online. cit. 2021-02-11. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Magický „botičkář“ Jimmy Choo. www.primadona.estranky.cz online. cit. 2018-12-02. Dostupné online. 
  33. INTERACTIVE: The Irreplaceable P. Ramlee - A Tribute. The Star online. 2023-03-22. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Michelle Yeoh: Sexy bondgirl se změnila v barmskou disidentku. Naštěstí jen ve filmu!. Kafe.cz online. cit. 2021-02-12. Dostupné online. 
  35. Do Malajsie za Sandokanem, přírodou a dobrodružstvím. Novinky.cz online. Borgis cit. 2018-12-02. Dostupné online. 
  36. Malaysia. UNESCO World Heritage Centre online. cit. 2021-02-11. Dostupné online. (anglicky) 
  37. FERRARESE, Marco. Asia’s secret World Heritage site. www.bbc.com online. cit. 2018-12-02. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Archiweb - Petronas Twin Towers. www.archiweb.cz online. 1997-01-01 cit. 2018-12-02. Dostupné online. 
  39. Muslim bude hledat Mekku na oběžné dráze. iDNES.cz online. 2007-09-23 cit. 2018-12-02. Dostupné online. 
  40. Za jídlem do Malajsie. Prima Fresh online. cit. 2021-02-11. Dostupné online. 
  41. 5 Most Popular Malaysian Beverages. www.tasteatlas.com online. cit. 2021-02-11. Dostupné online. 
  42. Chong Wei LEE - Olympic Badminton | Malaysia. International Olympic Committee online. 2021-02-08 cit. 2021-02-12. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Nicol David | Biography, Titles, & Facts. Encyclopedia Britannica online. cit. 2021-02-12. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Sports and Recreation Malaysia. Travel to Malaysia.com online. cit. 2018-12-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-02. (anglicky) 
  45. Alex Yoong psal v Monze historii. iDNES.cz online. 2001-09-17 cit. 2021-02-12. Dostupné online. 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-501-2. 
  • SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice jihovýchodní Asie. Praha: KANT, 2015. ISBN 978-80-7437-175-2. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

  • Slovníkové heslo Malajsie ve Wikislovníku
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Malajsie na Wikimedia Commons
  • Malaysia - Amnesty International Report 2011 online. Amnesty International cit. 2011-08-16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15. (anglicky) 
  • Malaysia (2011) online. Freedom House cit. 2011-08-16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Malaysia Country Report online. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 cit. 2011-08-16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  • Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Malaysia online. U.S. Department of State, 2011-08-03 cit. 2011-08-16. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Malaysia online. Rev. 2011-07-25 cit. 2011-08-16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-28. (anglicky) 
  • Library of Congress. Country Profile: Malaysia online. 2006-09-27 cit. 2011-08-16. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur. Souhrnná teritoriální informace: online. Businessinfo.cz, 2011-03-31 cit. 2011-08-16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
  • Zakaria Bin Ahmad, a kol. Malaysia online. Encyclopaedia Britannica cit. 2011-08-16. Dostupné online. (anglicky) 
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Malajsie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Étienne Tassin
Íránská krize
Úmrtí v roce 2022
Únor 2006
Ústredný výbor Komunistickej strany Česko-Slovenska
Číňané
Čínština
Čína
Čínské lidové náboženství
Čínské prefektury
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čchung-čen
Če-ťiang
Čechy
Černá Hora
Červen
Červenec 2006
Červen 2006
Česká strana sociálně demokratická
Česká televize
Česká Wikipedie
Český lev
Česko
Česko-Slovensko
Československá akademie věd
Československá televize
Čou-šan
ČT 2
Ču Jou-sung
Ľubica Blaškovičová
Ľubomír Holčík
Ľubomír Stanček
Říše Čching
Říše Ming
Říjen 2006
Římské číslice
Říp
Řečtina
Šablona:Infobox - demografie
Šan-chaj-kuan
Šan-tung
Šao-sing
Španělština
Štěpán Lucký
Šun-č’
Švédsko
Židé
Žlutá řeka
1. červen
1. červenec
1. august
1. júl
1. január
1. květen
1. leden
1. prosinec
10. únor
10. červen
10. červenec
10. březen
10. jún
10. január
10. květen
10. leden
10. marec
10. september
10. září
11. červenec
11. apríl
11. březen
11. február
11. júl
11. jún
11. květen
11. listopad
11. máj
11. srpen
12. červen
12. říjen
12. apríl
12. březen
12. duben
12. február
12. květen
12. leden
12. století
1222
1267
1290
1291
13. únor
13. červenec
13. říjen
13. apríl
13. duben
13. květen
13. marec
13. prosinec
13. září
1308
1312
1313
14. únor
14. červenec
14. říjen
14. březen
14. december
14. květen
14. leden
14. máj
14. září
15. březen
15. květen
15. listopad
15. máj
15. prosinec
15. srpen
15. září
1503
1508
1519
1534
1552
1584
1585
1592
1598
16. únor
16. červenec
16. apríl
16. august
16. březen
16. február
16. květen
16. leden
16. máj
16. srpen
16. století
16. září
1616
1626
1627
1628
1629
1631
1635
1636
1638
1643
1644
1645
1646
1653
1655
1662
1673
1674
1693
1697
17. duben
17. február
17. január
17. květen
17. leden
17. máj
17. marec
17. srpen
17. století
1700
1707
1727
1745
1746
1749
1752
1754
1760
1764
1770
1773
1775
1781
1786
1788
1798
18. únor
18. červen
18. březen
18. január
18. květen
18. srpen
1804
1807
1809
1810
1811
1817
1818
1819
1821
1823
1824
1825
1826
1827
1831
1832
1836
1847
1849
1855
1862
1868
1870
1871
1872
1874
1875
1876
1880
1884
1885
1887
1888
1889
1891
1892
1894
1896
1897
1898
1899
19. červen
19. červenec
19. august
19. březen
19. duben
19. február
19. január
19. květen
19. leden
19. marec
19. století
19. storočie
1900
1901
1902
1904
1905
1906
1907
1908
1910
1911
1912
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1940
1941
1942
1943
1945
1946
1947
1949
1950
1950 na Slovensku
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1962
1965
1966
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1992
1993
1995
1996
1997
1999
2. červen
2. říjen
2. apríl
2. duben
2. február
2. júl
2. květen
2. leden
2. marec
2. október
20. červenec
20. apríl
20. august
20. duben
20. květen
20. leden
20. máj
20. prosinec
20. století
20. storočie
2000
2002
2003
2004
2005
2006
2006 (album)
2006 ve filmu
2006 ve fotografii
2006 ve sportu
2006 v římskokatolické církvi
2006 v dopravě
2006 v hudbě
2006 v letectví
2006 v loďstvech
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2020
2021
2022
2023
2026
21. únor
21. červenec
21. říjen
21. august
21. február
21. jún
21. január
21. květen
21. leden
21. listopad
21. máj
21. marec
21. století
21. storočie
21. září
22. červenec
22. říjen
22. duben
22. júl
22. január
22. květen
22. marec
22. prosinec
22. září
23. apríl
23. březen
23. duben
23. február
23. jún
23. květen
23. október
24. březen
24. duben
24. február
24. jún
24. květen
24. prosinec
24. srpen
25. únor
25. apríl
25. květen
25. leden
25. listopad
25. september
26. únor
26. červenec
26. august
26. březen
26. duben
26. február
26. jún
26. január
26. květen
26. október
26. srpen
27. február
27. jún
27. január
27. květen
27. leden
27. máj
27. marec
28. únor
28. červen
28. červenec
28. apríl
28. december
28. duben
28. január
28. květen
28. leden
28. listopad
28. máj
28. marec
28. október
28. prosinec
28. září
29. březen
29. jún
29. květen
29. listopad
29. marec
29. október
29. září
3. červen
3. červenec
3. říjen
3. březen
3. květen
3. leden
3. listopad
3. srpen
3. tisíciletí
30. říjen
30. apríl
30. březen
30. duben
30. jún
30. květen
30. září
305
31. říjen
31. august
31. březen
31. júl
31. január
31. květen
31. leden
31. máj
31. marec
4. červenec
4. říjen
4. apríl
4. august
4. duben
4. február
4. jún
4. květen
4. leden
4. október
4. září
40. roky 20. storočia
5. říjen
5. apríl
5. březen
5. duben
5. květen
5. leden
50. roky 20. storočia
6. únor
6. červenec
6. říjen
6. august
6. január
6. květen
6. leden
6. september
6. září
60. roky 20. storočia
7. únor
7. červen
7. august
7. březen
7. duben
7. február
7. jún
7. květen
7. leden
7. máj
7. september
8. duben
8. február
8. júl
8. jún
8. květen
8. listopad
8. marec
8. prosinec
9. únor
9. duben
9. jún
9. január
9. květen
9. leden
9. marec
AC/DC
Advanced Micro Devices
Afroameričané
Al-Džazíra
Alain Prost
Alberto R. Gonzales
Albrecht I. Habsburský
Alena Heribanová
Alexandr VII.
Alfréd Jindra
Alma mater
Alois Zych
Amateur Achievement Award
Amoy
An-chuej
Andreas Maislinger
Andrej Ferko (slovenský spisovateľ)
Andrew Michael Allen
Andrew Z. Fire
Anežka Přemyslovna
Angličtina
Angus Young
Anna Halman
Anna Siebenscheinová
Anna Tureničová
Anne Robert Jacques Turgot
Anthony Horowitz
Antoine Lasalle
Antonín Matěj Píša
Antonín Moskalyk
Antonín Procházka (právník)
Antonín Raymond
Antonín Strnadel
Anton Hrnko
Anton Jahnel
Anton Mansuet Richter
Apple Computer
Apple II
Arabština
Asmus Jacob Carstens
Augustin-Jean Fresnel
Augusto De Luca
Autoritní kontrola
Azovstal
Březen 2006
Bakunin
Baltimore
Barbara Krzemieńska
Barbora Škrlová
BBC World Service
Beáta Brestenská
Berlín
Bernhard Horwitz
Billy Bob Thornton
Bill Gates
Bill Laswell
Bill Paxton
Bitva na řece Jalu
Bitva o Francii
Bitva o Komárno (1919)
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Božena Němcová
Bodový systém v Česku
Bohdan Sláma
Bohumil Janda Cidlinský
Bohuslav Kučera
Bono Vox
Britská Východoindická společnost
Bruce Willis
Buddhismus v Číně
Bzenecká lípa
Církev sjednocení
Císař
Caesar
Carl Walz
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela
Chang-čou
Chanové
Charlotte Ella Gottová
Charta 77
Chrámové jméno
Chu-pej
Chuang Tchaj-ťi
Chu Čeng-jen
Cisterciácký řád
Clash
Claude Joseph Rouget de Lisle
Commons:Featured pictures/cs
Constantijn Nizozemský
Constantin Mugur Isărescu
Craig C. Mello
Dálnice D5
Dánsko
Dějiny Číny
Džürčeni
Daniel Pešta
Darina Gabániová
David O. Selznick
David Uher
Debra Winger
Delo
Dennis Bergkamp
Den matek
Desaťročie
Deset dní masakru v Jang-čou
Detská obrna
Diecéze litoměřická
Diocletianus
Diskuse k šabloně:Infobox - demografie
Doktor filozofie
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Pettit
Donovan
Dorgon
Druhá světová válka
Druhá vláda Mirka Topolánka
Dušan Bruncko
Duben
Duben 2006
Dynastie
Dynastie Čching
Dynastie čínské historie
Dynastie Jižní Ming
Dynastie Ming
Dynastie Sung
Eddie Jobson
Eddie Van Halen
Edmund S. Phelps
Eduard I.
Eduard Landa
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emil Šulc
Emil Hadač
Emmanuel Macron
Empire State Building
Encyklopedie
Endrick Felipe
Erich Einhorn
Eric Drexler
Estonsko
Ethan Mbappé
Eunuchové v Číně
EUROCONTROL
Eustach Cihelka
Eva Svobodová
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Fatah
Feng-jang
Figarova svatba
Filip Josef Kinský
Filip Stanislav Kodym
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Finsko
First-person shooter
Flavio Chigi
Flotila
Fonetika
Francie
Francis Gary Powers
Francouzština
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská národní knihovna
Frankfurt nad Mohanem
Frankie Knuckles
František Alexandr Zach
František Bartoš (generál)
František Bartoš (závodník)
František Fajtl
František Mrázek
František Peřina
František Stavinoha
František z Pauly
Fred Astaire
Friso Nizozemský
Fu-čou
Fu-ťien
Fulin
Fumihito
Gabriel Nasavský
Gary Hartstein
Gary Sinise
Gaspard Monge
Gdaňsk
Gemeinsame Normdatei
George Elwood Smith
George F. Smoot
George W. Bush
Glenn Danzig
Global Positioning System
Gottfried Rieger
Graeme Revell
Gregoriánský kalendář
Guy Lafleur
Gwendolyn Göbel
Halldór Kiljan Laxness
Hamás
Hana Věrná
Hebrejština
Henrich I. (Luxembursko)
Henri Bergson
Henry Fielding
Herbert Masaryk
Hermann Kaufmann
Hisahito
Hizballáh
Hlavní město
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Howard Jones (britský spevák)
Hynek Lang
Ignacio Zaragoza
Imdžinská válka
Ingenuity
International Standard Book Number
Intronizace
Irák
Irina Mucuovna Chakamadová
Isabelle Adjani
Isabelle Adjaniová
Italština
Ivan Šimko
Ivan Hlas
Ivan Wilhelm
Ivo Váňa Psota
Izrael
János Bán
Ján Babič
Ján Bielik
Ján Gabriel (poslanec)
Ján Pataky
J.K. Simmons
Jacob Tremblay
Jacques Cartier
Jakub Janda
Jana Ryšlinková
Janez Janša
Jang-čou
Jang-c’-ťiang
Janne Ahonen
Jan Čančara
Jan Frank Fischer
Jan Frolík (archeolog)
Jan Habsburský
Jan Hrušínský
Jan Kasper
Jan Kostrhun
Jan Malý (lékař)
Jan Merell
Jan Morávek (spisovatel)
Jan Nepomuk Soukop
Jan Pavel II.
Jan Streng
Jan Vacek
Jan Vella
Jan Weiss
Jarmila Krulišová
Jaromíra Kolárová
Jaroslava Moserová
Jaroslav Izák
Jaroslav Kratochvíl (politik)
Jaroslav Maštalíř
Jaroslav Mazáč
Jaroslav Průšek
Jaroslav Souček
Jazyk (lingvistika)
Jean-Marie Leclair
Jean Tigana
Jeff Koons
Jefim Isaakovič Zeľmanov
Jemčinská lípa
Jiří Babica
Jiří Cieslar
Jiří Daněk
Jiří Demel
Jiří Hronek
Jiří Pehe
Jindřich Marco
Joe Van Holsbeeck
Johann Peter Hebel
John C. Mather
John G. Roberts
John Grisham
Jonas Salk
Jonathan Edwards (atlet)
Jordánsko
Jorge Valdano
Josef Škoda (sochař)
Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť
Josef Ginzel
Josef Hendrich (filolog)
Josef Henke
Josef Hrubý (básník)
Josef Illík
Josef Jindřich Řezníček
Josef Lev
Josef Rybák
Josef Svoboda (scénograf)
Josef Trojan (spisovatel)
Joseph Mukasa Zuza
Josif Vissarionovič Stalin
Jozef Miklušičák
Jozef Vajda
Judy Davisová
Juliusz Machulski
Julius Lébl
Juraj Kuniak
Jutta Bauerová
Kórejská ľudovodemokratická republika
Kaftan
Kajmanské ostrovy
Kaligrafie
Kamila Valijevová
Kamil Hornoch
Kamil Prudil
Kandidát věd
Kanton (Čína)
Karel Bautzký
Karel Beneš (biolog)
Karel Beneš (grafik)
Karel Franta
Karel Kachyňa
Karel Pech
Karl-Heinz Rummenigge
Katastrofy a neštěstí 2006
Kateřina Pavlovna
Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého
Kategorie:Úmrtí v roce 2006
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 2006
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazurō Watanabe
KDU-ČSL
Kelsey Grammer
Kevin Costner
Kim Ir-sen
Klaus Schulze
Klement Gottwald
Klokánek (projekt FOD)
Kolektivizácia poľnohospodárstva
Komerční banka
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Česko-Slovenska
Konfucianismus
Konkordát
Korea
Korupce
Koxinga
Království Tung-ning
Království Tungning
Království Velké Británie
Kryštof Kolumbus
Kultúra (spoločenské vedy)
Kuo-c’-ťien
Květen
Květen 2006
Květnové povstání českého lidu
Kylian Mbappé
Kypr
Lázeňství
Ladislav Hejdánek
Ladislav Prokop Procházka
Latina
Laurentien Nizozemská
Leden 2006
Lena Olin
Leonore Oranžsko-Nasavská
Leopold Sulovský
Leszek Engelking
Lhotka (Praha)
Liao-ning
Libanon
Library of Congress Control Number
Listopad 2006
List of Emperors of the Ming Dynasty
Litva
Li C'-čcheng
Li Kche-čchiang
Lockheed U-2
Lojzo
Londýn
Lotyšsko
Louis-Nicolas Davout
Májové spiknutí
Maďarsko
Maďarsko-československá válka
Madagaskar
Magda Košútová
Mahathir Mohamad
Maia Sanduová
Malajsie
Malta
Mandát Nebes
Mandžuové
Mandžusko
Manicheismus
Manuel Estiarte
Mariánské Lázně
Marián Kochanský
Mariano Rajoy
Marie Motlová
Marie Restituta Kafková
Marie Záhořová-Němcová
Mariupol
Marshallovy ostrovy
Mars (planeta)
Masarykova univerzita
Matthäus Quatember
Matyáš Svoboda
Meda Mládková
Mendelévium
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michal Pavlíček
Michel Platini
Mick Jones
Mikrovlnná rúra
Mikuláš Dzurinda
Mingská Čína
Mirek Topolánek
Miroslav Florian
Miroslav Hajn (tanečník)
Miroslav Houra
Miroslav Sychra
Miss World
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Monarchie
Mongolský jamen
Morava
Most přes zátoku Chang-čou
Mo Yan
MS v ledním hokeji 2015
Muhammad Yunus
Musée Grévin
Mwai Kibaki
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní galerie (Londýn)
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Národní parlamentní knihovna Japonska
Nacismus
Nacistické Německo
Naděžda Slabihoudová
Nadace Wikimedia
Nan-an
Nanking
Neutralita
Newfoundland
Nicolas Hulot
Nicolas Sarkozy
Nigérie
Nikola Bartůňková
Nizozemská královská knihovna
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literatúru
Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za mír
Novořečtina
Nurhači
Občanská demokratická strana
Občanská válka
Obnovené zřízení zemské
Obraz Doriana Graye (muzikál)
Okres Jindřichův Hradec
Oldřich Švarný
Oldřich Kaiser
Olga Lomová
Olomouc
Operace Barium
Organizácia Spojených národov
Organizácia Varšavskej zmluvy
Orhan Pamuk
Orientální ústav ČSAV
Orientální ústav Akademie věd České republiky
Ornella Muti
Osm korouhví
Ostrava
Osvobozené divadlo
Otakar Borůvka
Otto Weiter
Přemyslovci
Přemysl Otakar I.
Přerov
Přerovské povstání
Paříž
Palestinská autonomie
Památný strom v Česku
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parlament
Parní tramvaj
Pat Mastelotto
Pavel Koutecký
Pavel Wavrek
Pavol Šajgalík
Pavol Mešťan
Pavol Prokopovič
Pchin-jin
Pečeť
Peking
Perseverance
Peter Šimun
Peter Šperka
Peter Bódy
Peter Bzdúch
Peter Grolmus
Petr Daněk
Petr Pelzer
Pierre Riel de Beurnonville
Pietro Parolin
Planetární sonda
Podněstří
Podorlicko
Policie ve Spojených státech amerických
Polská národní knihovna
Polsko
Polykarp Kusch
Portál:Čína
Portál:Česko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Jazyk
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Posmrtné jméno
Praděd
Praha
Pravda (noviny)
Pravoslav Kotík
Princ
Profesor
Prosinec 2006
Provincie
Prusko-francouzská válka
První vláda Mirka Topolánka
Psí spřežení
Q21614582
Q21614582#identifiers
Q21614582#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q296367
Q296367#identifiers
Q296367#identifiers|Editovat na Wikidatech
R. A. Dvorský
Radim Uzel
Rakousko
Referendum
Regent
Registrované partnerství v Česku
Richard Salzmann
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Roger D. Kornberg
Ron Wilson
Rowan Atkinson
Ruština
Rudolf Žiak
Rudolf II. Švábský
Rudolf Slánský mladší
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Rusko-japonská válka
Ryan Martin Bradshaw
Sára Bejlek
Sýrie
S’-čchuan
Sametová revoluce
Saniyya Sidney
Sanskrt
Saská Kamenice
Seattle
Sebevražda
Severní pól
Seznam forem vlády
Seznam premiérů Spojeného království
Simona Stašová
Sinologie
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Soubor:Četař František Peřina .jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Babica Jiří PA235378.jpg
Soubor:Bono, 2 February 2006.jpg
Soubor:David O. Selznick NYWTS.jpg
Soubor:Dennis Bergkamp 2014.jpg
Soubor:Donovan Washington 2007.jpg
Soubor:Emperor Huang Taiji.jpg
Soubor:Fajtl.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of Ming Cheng.svg
Soubor:Fred Astaire in Royal Wedding.jpg
Soubor:Herbert Masaryk (1880-1915).jpg
Soubor:Ivan Hlas.jpg
Soubor:Jan Weiss by Feyfar.jpg
Soubor:Jonathan Edwards olympics 2000.jpg
Soubor:Karel Kachyňa 1990.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Nobel Prize 2009-Press Conference KVA-27.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:PruchovaVlasta1985.jpg
Soubor:Qing conquest of South Ming territories.svg
Soubor:Seal of Ming dynasty.svg
Soubor:Seal of Qing dynasty.svg
Soubor:Southern Ming.png
Soubor:Svarny.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-674-44515-5
Speciální:Zdroje knih/80-7106-249-9
Speciální:Zdroje knih/80-7106-919-1
Speciální:Zdroje knih/8085425181
Speciální:Zdroje knih/9788072773695
Speciální:Zdroje knih/9992900385
Spojené státy americké
Srbsko
Srbsko a Černá Hora
Srpen 2006
Stanislav Kropilák
Stanislav Stolárik
Stano Radič
Starověký Řím
Stephen Kern Robinson
Steve Jobs
Storočie
Strana zelených
Suverenita (právo)
Svátek práce
Světla Mathauserová
Světová ekonomika
Svante Janson
Svante Pääbo
Svatba
Svobodná Evropa
Třída T 47
Třeboňsko
Taťána Gregor Brzobohatá
Taoismus
Tereza Pokorná
Tibetština
Tim Berners-Lee
Tiskař
Tomáš Býček
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Hudeček
Tommy Emmanuel
Tony Blair
Totální nasazení
Tradiční znaky
Tramvaj
Tribut
Trove
Turecko
Turné čtyř můstků
Ukrajina
Univerzita Karlova
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Václav Kojzar
Vídeň
Věra Sládková
V-2
Van Halen
Varšava
Vatikán
Vazba (právo)
Velká čínská zeď
Velké Němčice
Velký kanál
Vichistická Francie
Viedeň
Vietnamština
Viktor Zvjahincev
Vilém Florentin Salm-Salm
Vincent du Vigneaud
Virtual International Authority File
Vláda Černé Hory
Vladimír Hornof
Vladimír Nekuda
Vladimír Vodička
Vladimir Georgijevič Sorokin
Vlasta Žehrová
Vlasta Průchová
Vlasta Prachatická
Vnitřní Mongolsko
Vojtěch Engelhart
Volby 2006
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
Wan-li
Whoopi Goldberg
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
WikiLeaks
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Willem Dafoe
William Forsythe
Willis Eugene Lamb
Windows ME
Winston Churchill
Wolfenstein 3D
Wolfgang Amadeus Mozart
WorldCat
Wu San-kuej
Yogyakarta (město)
Září 2006
Zákon
Zákony o unii z roku 1707
Západní Virginie
Zaria Oranžsko Nasavská
Zbigniew Preisner
Zbyněk Matějů
Zdeněk Bořek Dohalský
Zdeněk Fiala
Zdeněk Trojan
Zigmund Antoch z Helfenberka
Zinetula Chajdarovič Biľaletdinov
Zjednodušené znaky
Zlín
Zoltán Demján
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za chémiu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziku
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziológiu alebo medicínu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za literatúru
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za mier
Zsolt Komlósy
Zucchero
Zuzana Koubková




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk