A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jak-23 | |
---|---|
Jak-23 v muzeu v Moninu | |
Určení | stíhací letoun |
Původ | Sovětský svaz |
Výrobce | Tbiliský závod |
Konstruktérská skupina | Jakovlev |
První let | 8. července 1947 |
Zařazeno | 1949 |
Vyřazeno | 1951 (SSSR) 1961 (Polsko) |
Uživatel | Sovětské letectvo Československé letectvo Polské letectvo Rumunské letectvo |
Výroba | říjen 1949-leden 1951 |
Vyrobeno kusů | 316 + 3 prototypy |
Vyvinuto z typu | Jakovlev Jak-17 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakovlev Jak-23 (rusky: Як-23, kód v rámci USAF/DOD: Type 28, v kódu NATO Flora) byl sovětský proudový stíhací letoun s přímým křídlem. Představoval zcela novou konstrukci, jen zdánlivě navazující na předchozí typ Jak-17. Ve skutečnosti s ním zachovává jen základní koncepci proudového letounu s přímým křídlem, jednoduchými ocasními plochami, příďovým zatahovacím podvozkem a motorem zavěšeným pod přídí, s výstupní rourou pod trupem na úrovni odtokové hrany křídla. Jednou z novinek, oproti konstrukci typu Jak-17, mj. představovalo i použití zcela nových laminárních profilů vyvinutých v CAGI. Šlo vysloveně o přepadový stíhací letoun, určený k záchytnému stíhání bombardovacích letounů. Praktický dostup typu Jak-23 byl omezen na cca 10 000 metrů, protože pilotní kabina nebyla přetlaková (to ovšem pro původně plánované nasazení, tj. boj proti strategickým bombardérům poháněným pístovými motory, nepředstavovalo nějaký závažný handicap[zdroj?).
Vývoj
Prototyp Jaku 23 byl zalétán v červenci 1947, poprvé s ním vzlétl zkušební pilot M. I. Ivanov, v srpnu již byl předán ke zkouškám do NII VVS.
Sériová výroba byla zahájena v březnu 1948, ale typ byl poměrně záhy překonán stroji MiG-15, takže v Sovětském svazu byla výroba ukončena již koncem roku 1950, po dokončení 310 strojů (Jak-23 a menší množství dvoumístných cvičných letounů UTI Jak-23 s delším trupem). Rovněž se již nerealizovala chystaná licenční výroba v Polsku a Československu (zde se rovněž připravovala licenční výroba motorů RD-500, které měly být dodávány jako M-02).
V Československu se zachoval jeden z dvanácti dodaných Jaků 23 (byly dodány roku 1949, v československém vojenském letectvu létaly s označením S-101), stroj výrobního čísla 10101 (HX-51).
Uživatelé
- Albánské letectvo - první letouny získány v roce 1951.[1]
- Bulharské letectvo - získalo přes 100 letadel, používána do roku 1958.
- Československé letectvo - v roce 1949 získalo 20 letadel.
- Maďarské letectvo - používány v letech 1951–1956.
- Letectvo Korejské lidové armády - menší počet letounů nasazen během Korejské války.[1]
- Polské letectvo - obdrželo asi 100 letadel používaných v letech 1950 až 1956.
- Rumunské letectvo - v roce 1951 získalo 62 letounů a používalo je až do 60. let.
- Sovětské letectvo - používalo letouny mezi lety 1949 a 1951.
Specifikace
Údaje dle[2]
Technické údaje
- Osádka: 1
- Rozpětí: 8,73 m
- Délka: 8,12 m
- Výška: 3,31 m
- Nosná plocha: 13,50 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1980 kg
- Vzletová hmotnost : 3036 kg
- Maximální vzletová hmotnost : 3384 kg
- Pohonná jednotka: 1× Klimov RD-500
- Tah motoru: 1590 kp (15,59 kN) při 14 700 ot/min
Výkony
- Maximální rychlost:
- 923 km/h u země
- 868 km/h ve výšce 5000 m
- Cestovní rychlost: 540 km/h
- Maximální dostup: 14 800 m
- Praktický dostup: 10 000 m
- Počáteční stoupavost: 34 m/sec.
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 2 min. 18 sec.
- Dolet: 920–1200 km
- Vytrvalost: 2 hod. 20 min. (se dvěma přídavnými nádržemi po 190 litrech na koncích křídla)
Výzbroj
- 2 × 23mm kanón Nudelman-Suranov NS-23 nebo Nudelman-Richtěr NR-23 s 90 náboji na zbraň
- 2 × puma do 60 kg
Odkazy
Reference
- ↑ a b
- ↑ BALOUS, Miroslav. Jakovlev Jak-23. Letectví a kosmonautika. Říjen 1981, roč. LVII, čís. 20, s. 791 až 794.
Literatura
- Ing. Jan Krumbach, Ing. Jiří Vraný, Zdeněk Hurt, Avia BH-21, Jak-15, -17 a -23, Supermarine Spitfire Mk.IX a Mk.XVI, Naše vojsko, Praha 1986, 1. vydání
- Miroslav Balous Jakovlev Jak-23, monografie v L+K číslo 20, ročník LVII
- ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 430 s.
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 122.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakovlev Jak-23 na Wikimedia Commons
- Galerie Jakovlev Jak-23 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kamufláže letounu Jak-23 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- (anglicky) Fotogalerie letounu Jak-23
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk