A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gęsiniec | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°45′57″ s. š., 17°4′16″ v. d. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Dolnoslezské |
Okres | Strzelin |
Gmina | Strzelin |
Gęsiniec | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 783 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gęsiniec (česky Husinec, německy Hussinetz) je ves v okrese Strzelin v Dolnoslezském vojvodství v jihozápadním Polsku. Leží cca 2 kilometry jižně od Střelína a 41 kilometrů jihozápadně od hlavního města regionu, Vratislavi. Husinec byl založen roku 1749 českými exulanty na místě bývalých poplužních dvorů. Byl pojmenován podle pravděpodobného rodiště Jana Husa. V listopadu 1749 zde stálo 32 nových českých domů, v září 1752 sto nových domů, 25 dalších bylo rozestavěno a pro stavbu dalších 25 domů chybělo dřevo.[1] Když už kapacita Husince potomkům českých exulantů nestačila, založili si další kolonie – Nové Poděbrady, Penč...[2] V roce 1802 část obyvatel přelidněného Husince odešla do nově zakládaného města Zelov.[3] Ještě v roce 1945 se v Husinci mluvilo česky.
Po válce
Po skončení 2. světové války muselo Německo přenechat tuto část Slezska Polsku a do Husince přišli dosídlenci z polského východu, kde byla hranice rovněž posunuta ve prospěch Sovětského svazu. Češi museli z Polska odejít. V listopadu 1945, po komplikovaných mezistátních jednáních, proběhl jediný transport Čechů z oblasti Střelína do českého pohraničí. Ostatní lidé, kterým Poláci také zkonfiskovali majetek a oni marně čekali na další transport, utekli průběhem času k příbuzným do Německa nebo do Čech.[4]
Práva menšiny
Dne 10. března 1947 došlo k podepsání polsko-československé smlouvy o „přátelství a vzájemné pomoci“ („przyjazni i pomocy wzajemnej“), kterou se obě strany zavázaly uznávat práva polské menšiny v Československu a české menšiny v Polsku. Dne 31. 07. 1947 bylo komisí uznáno na Střelínsku 741 lidí jako česká menšina a rozhodnutím z července 1948 bylo Čechům vráceno 192 objektů. Po vypálení české modlitebny v roce 1957 zůstalo v obci jen 30 česky hovořících osob.[5]
Památky
V centrální části obce se nachází pomník připomínající obyvatele Husince, kteří padli v první světové válce. Na místě původní české modlitebny, která byla vypálena „neznámým pachatelem“ v roce 1957,[5] stojí kostel, zmodernizovaný v 80. letech, který je užíván katolickou a evangelickou reformovanou církví. Při modernizaci tohoto místa byl starý český hřbitov u kostela srovnán se zemí a pokryt dlažbou. V Husinci se nachází „Český dům“, který patří Spolku Slováků v Polsku a slouží jako místo pro setkávání místních protestantů.[6]
Významní rodáci
Narodil se zde slezský protestantský teolog Heřman z Tardy.
Kazatelé českého sboru
Václav Blanický (od založení–1754),[7] Samuel Figulus (1754–1771), Jiří Daniel Mojžíš (1771–1809), Petr Ssikora (1811–1824), Josef z Tardy (1825–1874), Gustav Chlumský (1874–1910), Heinrich Duvinage (1910–1943), Benno Krause (1944–1946).
Samuel Figulus (2.4.1724, Skoki–1771) byl vnuk Petra Figula Jablonského a pravnuk Jana Amose Komenského. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl až do své smrti.
Literatura
- KÜHNE, Ditmar - STERIK, Edita (ed.): Wenzeslaus Blanitzky: Geschichte der in Schlesien etablirten Hußiten, Königsberg 1763. Kulmbach 2001.
- Letopisy památných událostí evang. křesťanské obce v Stroužném. Biblická Jednota Brno, 1930. Knižníce Biblické Jednoty, číslo 8.
- Marie Lárová a kol.: Návrat – Husinec, Poděbrady, české osady v pruském Dolním Slezsku, 2017. (Knihu prodává pouze obec Tři Sekery.)
Reference
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exuantech. : Kalich, 2005. S. 86–87.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich ISBN 80-7017-793-4.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Země otců : z historie a vzpomínek k 50. vyročí reemigrace potomků českých exulantů. : Kalich ISBN 80-7017-018-2.
- ↑ a b http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex221.pdf (str. 12–15)
- ↑ Dom nr 1 (Świetlica czeska), ul. Gajowa, Gęsiniec - polska-org.pl. polska-org.pl . . Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantský kazatel : biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonii v pruském Slezsku. : Kalich ISBN 978-80-7017-063-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gęsiniec na Wikimedia Commons
- Přesídlení do Československa
- BERNHARDTOVÁ, Bedřiška. Vzpomínky na Husinec za války a po ní. Informační věstník spolku Exulant. Čís. č. 49 (1/2020), s. 13–18. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk