A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Evropský parlament | |
---|---|
Základní informace | |
Sídlo | Brusel Štrasburk Lucemburk (sekretariát) |
Vedení | |
Předseda | Roberta Metsolaová |
1. místopředseda | Othmar Karas |
Složení | |
Počet členů | 705 |
Volby | |
Volební období | 5 let |
Předchozí volby | 2019 |
Příští volby | 2024 |
Oficiální web | |
http://www.europarl.europa.eu |
Evropská unie |
Tento článek je o: |
Politika
|
|
Evropský parlament (EP) je jeden ze sedmi orgánů Evropské unie a spolu s Radou Evropské unie přijímá její legislativní akty. Reprezentuje občany Evropské unie. Poslanci parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let. První přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu 1979. Poslanci jsou v jednotlivých zemích EU voleni podle zásad poměrného zastoupení v tajné volbě všemi občany EU s volebním právem, jednotlivé volební systémy se však liší. V Belgii, Lucembursku, Řecku a na Maltě jsou volby pro občany povinné.
Parlament má 705 poslanců (stav od 1. 2. 2020), Česko zastupuje 21 poslanců. Počet poslanců z jednotlivých členských států určuje z podnětu parlamentu jednomyslným rozhodnutím Evropská rada (čl. 14 SEU). Volit mohou všichni občané Unie na území daného členského státu. Sídlem EP je Štrasburk (plenární zasedání), ale parlament pracuje také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát). Základní pravomoce Evropského parlamentu jsou legislativní, rozpočtová a kontrolní. Také politická role Parlamentu v EU postupně roste.
Historie
Parlamentní shromáždění bylo zavedeno již v Pařížské smlouvě z roku 1951 ustavující Evropské společenství uhlí a oceli. Po vzniku Evropského hospodářského společenství a Euratomu v roce 1957 se pravomoce tohoto Shromáždění rozšířily i na oblasti působnosti těchto dvou společenství. Shromáždění bylo tvořeno zástupci národních parlamentů.
V roce 1976 došlo ke změně smluv a od roku 1979 byli poslanci voleni přímou volbou občany jednotlivých členských zemí. V prvních přímých volbách bylo zvoleno 518 poslanců.
Jednotný evropský akt v roce 1986 oficiálně změnil název Shromáždění na Evropský parlament a přidělil mu nové pravomoci. Nový název byl ale fakticky používán už od roku 1962.
Přistoupení nových členů a pozdější sjednocení Německa zvýšilo počet členů na 626. V 9. volebním období mezi roky 2019–2024 zasedlo do europarlamentu 751 poslanců. Po brexitu, znamenajícím odchod Spojeného království z Evropské unie, se počet členů snížil na 705.
Fungování
Politická role
Politická role Parlamentu stále roste. Rada konzultuje s Parlamentem svá důležitá zahraničněpolitická rozhodnutí. Parlament vznáší na Radu dotazy a může vydávat doporučení. Mezinárodní události jsou předmětem parlamentních rozprav, které jsou zakončeny přijetím usnesení požadujících určitý zahraničněpolitický přístup Evropské unie. Přijetí každého nového člena EU a většina mezinárodních smluv musí být odsouhlasena Parlamentem. Evropský parlament přisuzuje značnou důležitost ochraně lidských práv jak uvnitř, tak vně Unie. Používá svoji pravomoc souhlasu jako jeden z prostředků podpory vážnosti základních práv. Tuto pravomoc Parlament použil k zamítnutí několika finančních protokolů s jistými nečlenskými zeměmi na základě nedodržování lidských práv, čímž tyto země přinutil propustit politické vězně anebo přijmout mezinárodní zásady ochrany lidských práv. V roce 1988 Parlament založil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která se každoročně uděluje jednomu nebo více jednotlivcům nebo skupině, kteří se vyznamenali v boji za lidská práva. V roce 1989 byla tato cena udělena Alexandru Dubčekovi.
Každý občan členského státu EU je zároveň občanem Unie. Občanství EU doplňuje, nikoliv nahrazuje, národní občanství. Občané EU mají právo podávat petice k Evropskému parlamentu, právo předkládat své stížnosti Evropskému veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), a právo oslovit jakýkoli orgán nebo instituci EU v jednom z úředních jazyků Unie (jazyky všech členských států EU) a obdržet odpověď ve stejném jazyce.
Orgány
Práce Evropského parlamentu je jako u jiných parlamentů organizována v rámci výborů a pléna. Jedině text schválený na plénu je platný, přesto je práce výborů nepostradatelná. Nabízí totiž poslancům možnost specializace, takže o jednotlivých návrzích se jedná v rámci výborů mezi poslanci, kteří se dané oblasti blíže věnují. Evropský parlament má 20 stálých výborů, které vesměs tematicky odpovídají generálním ředitelstvím Evropské komise. Kromě výborů existují ještě podvýbory a také dočasné výbory svolávané k aktuálním tématům.
Vedle výborů má Evropský parlament ještě delegace. Je jich 33 a mají meziparlamentní charakter. Jedná se o kontakt s poslanci parlamentů třetích zemí z celého světa a také přidružených či kandidátských zemí. Vedle toho jsou v EP i delegace pro působení v parlamentních shromážděních EU-AKT (africké, karibské a tichomořské státy), EU-Středomoří a také v parlamentním shromáždění NATO.
Vedle výborů a delegací jsou v Evropském parlamentu ještě orgány, které zajišťují jeho chod. Jsou jimi konference předsedů (předseda EP a předsedové politických skupin; řeší otázky spojené s chodem parlamentu), kvestoři (volení poslanci pro vyřizování administrativních a finančních otázek poslanců) a předsednictvo EP (předseda EP, místopředsedové a kvestoři jako pozorovatelé). Zvláštní postavení má předseda Evropského parlamentu, který zastupuje EP navenek. Předseda EP je volen na dva a půl roku. Evropský parlament má také Generální sekretariát tvořený 5 000 úředníky v Lucemburku a v Bruselu.
Pro rozdělování všech postů v rámci orgánů EP mezi frakcemi (předsednictví EP, předsednictví výborů atd.), ale i v rámci frakcí mezi jednotlivými národními delegacemi, se používá D'Hondtova metoda, který dobře reflektuje váhu jednotlivých subjektů.
-
Budova Evropského parlamentu v Bruselu
-
Zasedání Evropského parlamentu v Bruselu
-
Budovy Evropského parlamentu v Lucemburku
Počet poslanců
Září 1952 |
Březen 1957 |
Leden 1973 |
Červen 1979 |
Leden 1981 |
Leden 1986 |
Červen 1994 |
Leden 1995 |
Květen 2004 |
Červen 2004 |
Leden 2007 |
Červen 2009 |
Prosinec 2011 |
Červenec 2013 |
Červenec 2014 |
Únor 2020 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Německo | 18 | 36 | 36 | 81 | 81 | 81 | 99 | 99 | 99 | 99 | 99 | 99 | 99 | 99 | 96 | 96 |
Francie | 18 | 36 | 36 | 81 | 81 | 81 | 87 | 87 | 87 | 78 | 78 | 72 | 74 | 74 | 74 | 79 |
Itálie | 18 | 36 | 36 | 81 | 81 | 81 | 87 | 87 | 87 | 78 | 78 | 72 | 73 | 73 | 73 | 76 |
Belgie | 10 | 14 | 14 | 24 | 24 | 24 | 25 | 25 | 25 | 24 | 24 | 22 | 22 | 22 | 21 | 21 |
Nizozemsko | 10 | 14 | 14 | 25 | 25 | 25 | 31 | 31 | 31 | 27 | 27 | 25 | 26 | 26 | 26 | 29 |
Lucembursko | 4 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 |
Spojené království | 36 | 81 | 81 | 81 | 87 | 87 | 87 | 78 | 78 | 72 | 73 | 73 | 73 | - | ||
Dánsko | 10 | 16 | 16 | 16 | 16 | 16 | 16 | 14 | 14 | 13 | 13 | 13 | 13 | 14 | ||
Irsko | 10 | 15 | 15 | 15 | 15 | 15 | 15 | 13 | 13 | 12 | 12 | 12 | 11 | 13 | ||
Řecko | 24 | 24 | 25 | 25 | 25 | 24 | 24 | 22 | 22 | 22 | 22 | 21 | ||||
Španělsko | 60 | 64 | 64 | 64 | 54 | 54 | 50 | 54 | 54 | 54 | 59 | |||||
Portugalsko | 24 | 25 | 25 | 25 | 24 | 24 | 22 | 22 | 22 | 21 | 21 | |||||
Švédsko | 22 | 22 | 19 | 19 | 18 | 20 | 20 | 20 | 21 | |||||||
Rakousko | 21 | 21 | 18 | 18 | 17 | 19 | 19 | 18 | 19 | |||||||
Finsko | 16 | 16 | 14 | 14 | 13 | 13 | 13 | 13 | 14 | |||||||
Polsko | 54 | 54 | 54 | 50 | 51 | 51 | 51 | 52 | ||||||||
Česko | 24 | 24 | 24 | 22 | 22 | 22 | 21 | 21 | ||||||||
Maďarsko | 24 | 24 | 24 | 22 | 22 | 22 | 21 | 21 | ||||||||
Slovensko | 14 | 14 | 14 | 13 | 13 | 13 | 13 | 14 | ||||||||
Litva | 13 | 13 | 13 | 12 | 12 | 12 | 11 | 11 | ||||||||
Lotyšsko | 9 | 9 | 9 | 8 | 9 | 9 | 8 | 8 | ||||||||
Slovinsko | 7 | 7 | 7 | 7 | 8 | 8 | 8 | 8 | ||||||||
Kypr | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | ||||||||
Estonsko | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 7 | ||||||||
Malta | 5 | 5 | 5 | 5 | 6 | 6 | 6 | 6 | ||||||||
Rumunsko | Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Evropský_parlament |