Empír nebo empir ^[1][2](z franc. empire, císařství), zvaný také císařský sloh, označuje sloh období klasicismu, který se rozšířil z Francie začátkem 19. století, za vlády Napoleona Bonaparte. Sloh se uplatnil především v architektuře a v designu oblečení, nábytku i různých uměleckých předmětů. Ve střední Evropě v první polovině 19. století po něm nastupuje v architektuře romantismus (období romantického historismu) a v zařízení měšťanských domácností včetně nábytku biedermeier.

Architektura

Jako se Napoleonovo císařství odvolávalo na svůj římský vzor, také architektura se proti ozdobnému slohu rokoka vrátila ke strohému klasicismu. Stavby jsou přísně souměrné, převládají přímé geometrické tvary a průčelí jsou většinou jednobarevná a jen střídmě zdobená. K nejoblíbenějším prvkům patří střední portikus se sloupy a často i monumentálním širokým schodištěm. Plastická výzdoba se soustřeďuje do trojúhelného tympanonu nad architrávem. Od Napoleonovy výpravy do Egypta (1798–1799), která přivezla mnoho egyptských památek, oživila zájem o starověký Egypt a nakonec umožnila rozluštění hieroglyfů (Champollion 1822), se silně projevuje i egyptská inspirace.

V českých zemích se v tomto slohu stavěly zejména zámky (Kačina, Kozel, Dačice, Veltrusy, Nový zámek v Kostelci nad Orlicí), kostely (např. kostel sv. Kříže na Příkopě v Praze), veřejné budovy (např. dům U Hybernů, přestavěný na celnici či budova železniční zastávky Ústí nad Orlicí město) a později i první činžovní domy. K empirovým zámkům patří rozsáhlé anglické parky, často s plastikami a drobnými stavbami (např. sfingy v parku ve Veltrusích).

Nábytek

Empirový nábytek se vyznačuje vynikajícím řemeslným zpracováním a je často inspirován egyptskými vzory. Má jednoduché, přímé a štíhlé linie, bývá často dýhován ušlechtilým dřevem a zdoben intarzií a bronzovým zlaceným kováním. Empirové židle jsou obvykle čalouněné a lehké, mají štíhlé přímé nebo mírně prohnuté nohy, skříně jsou hladké s ornamentálními ozdobami. Mezi tvůrce empirového slohu patřili francouzští architekti Charles Percier a Pierre Fontaine.

Odívání

Oděv na konci 18. století a začátku 19. století prošel velkými změnami a to zejména v souvislosti s postupující emancipací vzdělaných žen. Kultura odívání je ovlivněna antickým uměním, které se projevilo v uvolněnosti a splývavosti ženského oděvu s vysokým pasem a velkou dekoltáží, kterou zahaloval šátek. Nová vlna zachvátila nejen ženskou módu, ale ovlivnila i způsob života a ostatní druhy užitého umění. Volný ženský oděv si udržuje dlouhé splývavé záhyby s postupným odstraněním vlečky. V dalších letech se postupně zkracuje sukně a odhalují se boty, po roce 1810 i kotník. Do Paříže se začaly dovážet první kožešinové pláště a pravé kašmírové šály z Egypta. Módu v tomto období začínají propagovat první módní časopisy – Journaux, Gazettes et Revues, které začaly vycházet od roku 1770.

Empírové stavby v Česku

• Zámky: Nový zámek Kostelec nad Orlicí, Boskovice, Fryštát (Karviná), Kačina, Pohansko (Lednicko-valtický areál)
• Kostely: sv. Kříže v Praze, Nanebevstoupení Páně v Josefově, Vzkříšení Páně v Terezíně
• Nájemní domy v Praze: palác Platýz, domy v Karlíně, na Smíchově
• Další stavby: Dům U Hybernů, Masarykovo nádraží v Praze, Řetězový most u Stádlce
• V případě českých staveb se dá snadno splést s klasicismem

Galerie

• 
  Nový zámek Dačice představuje přechodové stádium od klasicismu s prvky empíru
• 
  Letohrádek Kinských (Musaion) na Smíchově (1827–1831)
• 
  Původně barokní empírově přestavěný dům U Hybernů, detail portálu
• 
  Zámek Boskovice
• 
  Skleník, zámek Boskovice
• 
  Zámek Fryštát
• 
  Zámek Pohansko
• 
  Kostelec nad Orlicí
• 
  Zámek Kačina
• 
  Kostel Nanebevstoupení Páně v Josefově u Jaroměře
• 
  Empírová hrobka Vratislavů z Mitrovic v Čimelicích
• 
  Detail empírové hrobky Vratislavů z Mitrovic v Čimelicích
• 
  Synagoga v Třešti (1825)

Reference

Literatura

• Ottův slovník naučný – svazek 8, str. 590 – heslo Empire
• Jaroslava Staňková a kolektiv: Pražská architektura, Academia, Praha 1991, ISBN 80-900209-6-8
• Pavel Zatloukal: Architektura 19. století, Správa Pražského hradu, Praha 2001, ISBN 80-86161-39-0

Související články

• Klasicismus
• Neoklasicismus
• Klasicistní architektura
• Klasicistní architektura v Česku

Externí odkazy

• Slovníkové heslo empír ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu empír na Wikimedia Commons

Architektonické směry
Starověk	Neolitická architektura • Architektura starověkého Egypta • Sumerská architektura • Antická architektura • Architektura starověkého Řecka • Architektura starověkého Říma • Raně křesťanská architektura • Byzantská architektura • Incká architektura
Středověk	Předrománská architektura • Islámská architektura • Románská architektura • Gotická architektura
Novověk	Renesanční architektura • Manýrismus • Barokní architektura • Georgiánská architektura • Rokoko • Empír • Klasicistní architektura
19. století	Architektura romantismu • Historismus (Novorománský • Novobyzantský • Novogotika • Novorenesance • Novobaroko • Neoklasicismus • Eklekticismus) • Monumentalismus • Purismus • Secesní architektura
20. století	Kubismus • Dekorativismus • Konstruktivismus • Funkcionalismus • Rurální funkcionalismus • Socialistický realismus • Neofunkcionalismus • Brutalismus • Moderní architektura • Mezinárodní styl • Postmoderní architektura • Minimalismus