A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mezinárodní styl nebo Internacionální styl, případně internacionalismus[1] je významný architektonický styl, který vznikl ve 20. a 30. letech 20. století a úzce souvisel s modernismem a moderní architekturou. Poprvé jej definovali kurátoři Muzea moderního umění Henry-Russell Hitchcock a Philip Johnson v roce 1932 na základě architektonických děl z 20. let 20. století. Termíny racionalistická architektura a moderní hnutí se často používají zaměnitelně s termínem internacionální styl.[1][2][3][4]
Getty Research Institute jej definuje jako „architektonický styl, který vznikl v Holandsku, Francii a Německu po první světové válce, rozšířil se po celém světě a stal se dominantním architektonickým stylem až do 70. let 20. století. Styl se vyznačuje důrazem na objem před hmotou, používáním lehkých, sériově vyráběných, průmyslových materiálů, odmítáním veškerých ornamentů a barev, opakujícími se modulárními formami a používáním rovných ploch, které se obvykle střídají se skleněnými plochami“.[5]
Kritika
Frank Lloyd Wright v roce 1930 napsal: „Lidské domy by neměly být jako krabice, které žhnou na slunci, ani bychom neměli pobuřovat stroj tím, že se snažíme vytvořit obydlí příliš doplňující stroje“.[6]
Elizabeth Gordon ve své eseji The Threat to the Next America z roku 1953 kritizovala tento styl jako nepraktický a uváděla mnoho případů, kdy jsou „skleněné domy“ v létě příliš horké a v zimě příliš studené, prázdné a obecně se v nich nedá žít. Navíc obvinila zastánce tohoto stylu, že berou lidem smysl pro krásu, a tím skrytě prosazují totalitní společnost.[7]
V roce 1966 vydal architekt Robert Venturi knihu Složitost a protiklad v architektuře,[8] která je v podstatě knižní kritikou internacionálního stylu. Historik architektury Vincent Scully považoval Venturiho knihu za „pravděpodobně nejdůležitější spis o tvorbě architektury od dob Le Corbusierovy knihy Za novou architekturu“.[9]
Americký autor bestsellerů Tom Wolfe napsal knihu From Bauhaus to Our House, v níž tento styl vylíčil jako elitářský.
Jednou z údajných silných stránek internacionálního stylu je prý to, že konstrukční řešení byla lhostejná k místu, lokalitě a klimatu – řešení měla být univerzálně použitelná. Styl se neodvolával na místní historii ani národní zvyklosti. To bylo brzy označeno za jednu z hlavních slabin stylu.[10]
V roce 2006 Hugh Pearman, britský kritik architektury deníku The Times, poznamenal, že ti, kdo dnes používají tento styl, jsou prostě „dalším druhem revivalistů“, a upozornil na ironii.[11] Negativní reakce na internacionalistický modernismus souvisí s antipatií veřejnosti k celkovému rozvoji.[12][13]
V předmluvě ke čtvrtému vydání své knihy Moderní architektura: kritické dějiny (2007) Kenneth Frampton tvrdí, že v dějinách moderní architektury se objevuje „znepokojující eurocentrická zaujatost“. Tento „eurocentrismus“ zahrnoval i USA.[14]
Architekti
- Alvar Aalto
- Luis Barragán
- Max Bill
- Marcel Breuer
- Roberto Burle Marx
- Gordon Bunshaft
- Otto Eisler
- Bohuslav Fuchs
- Eileen Grayová
- Walter Gropius
- Raymond Hood
- Arne Jacobsen
- Marcel Janco
- Philip Johnson
- Louis Kahn
- Dov Karmi
- Richard Kaufmann
- Frederick John Kiesler
- Le Corbusier
- Erich Mendelsohn
- Hannes Meyer
- Ludwig Mies van der Rohe
- Richard Neutra
- Oscar Niemeyer
- I. M. Pei
- Ze'ev Rechter
- Eero Saarinen
- Minoru Yamasaki
- Tojoo Itó
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku International Style (architecture) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b KHAN, Hasan-Uddin. El Estilo Internacional. Kolín nad Rýnem: Taschen, 2009. ISBN 9783836510530. S. 7–11. (španělsky)
- ↑ TURNER, Jane. The Dictionary of Art. 26 Raphon to Rome, ancient, §II: Architecture. Londýn: Grove, 1996. ISBN 1-884446-00-0. S. 14. (anglicky)
- ↑ POLETTI, Federico. El siglo XX. Vanguardias. Milán: Electa, 2006. ISBN 84-8156-404-4. S. 101. (španělsky)
- ↑ BALDELLOU, Miguel Ángel; CAPITEL, Antón. Summa Artis XL: Arquitectura española del siglo XX. Madrid: Espasa Calpe, 1995. ISBN 84-239-5482-X. S. 13. (španělsky)
- ↑ International Style (modern European architecture style). Getty Research Institute . . Dostupné online.
- ↑ WRIGHT, Frank Lloyd. Modern Architecture: Being the Kahn Lectures for 1930. : , 2008. Dostupné online. ISBN 978-0691129372. S. 65.
- ↑ GORDON, Elizabeth. The Threat to the Next America. House Beatiful. 1953-04-01, s. 126–130.
- ↑ VENTURI, Robert. Složitost a protiklad v architektuře (původním názvem: Complexity and Contradiction in Architecture). : Arbor vitae, 2004. Dostupné online.
- ↑ STIERLI, Martino. ‘Complexity and Contradiction changed how we look at, think and talk about architecture’. Architectural Review . 2016-12-22 . Dostupné online.
- ↑ International Style of Modern Architecture. www.visual-arts-cork.com . . Dostupné online.
- ↑ PEARMAN, Hugh. Modernism – or should that be Modernwasm?. hughpearman.com . 2006-04-01 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ MUSCHAMP, Herbert. ARCHITECTURE VIEW; Fear, Hope and the Changing of the Guard. The New York Times . 1993-11-14 . Dostupné online.
- ↑ JOBST, Rob. Charm is not an antiquated notion. www.ffwdweekly.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ FRAMPTON, Kenneth. Moderní architektura: kritické dějiny. : , 1985. Dostupné online.
Literatura
- BONESS, Stefan. Tel Aviv: The White City. Berlín: Jovis, 2012. ISBN 978-3-939633-75-4.
- SENNOTT, R. Stephen. Encyclopedia of 20th-Century Architecture. Svazek 2. : , 2004. ISBN 1-57958-434-9.
- RILEY, Terence. The International Style: Exhibition 15 and The Museum of Modern Art. New York: Rizzoli, 1992.
- GÖSSEL, Gabriel. Functional Architecture. Funktionale Architektur. Le Style International, 1925–1940. Berlín: Taschen, 1990.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu internacionální styl na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk