A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bedřich Kubice | |
---|---|
Narození | 7. července 1900 Vídeň, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen, Rakousko |
Příčina úmrtí | popraven zastřelením ranou do týla |
Bydliště | Praha; Hellichova 458/1[1] |
Vzdělání | maturita |
Povolání | odborný učitel; jednatel sokolské župy v Duchcově |
Zaměstnavatel | Zemská školní rada (Letenská 526/2)[1] |
Choť | Marie Kubicová (rozená Lorencová; 1905–1942) |
Děti | Bedřich Kubice (1941–1980) |
Rodiče | Jan M. Kubice (????–1911) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich Kubice (7. července 1900 Vídeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl odborným učitelem a sokolským funkcionářem, který se za protektorátu zapojil do domácího protiněmeckého odboje. Byl členem sokolské ilegální skupiny Jindra a spolu se svojí manželkou Marií Kubicovou byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.[2]
Život
Rodinný původ, Český dům, studium a učitelování
Bedřich Kubice se narodil 7. července 1900 ve Vídni. Obdobně jako v Podkrušnohoří i tam kolem roku 1900 žila významná česká menšina.[3] Od Marie Vernerové koupil jeho otec Jan M. Kubice po návratu do Čech Český dům v Duchcově.[4][3] Český dům byl v Duchcově otevřen v roce 1887 a byl v něm provozován původně hotel Union.[5] Před první světovou válkou byl tento objekt hlavním centrem českého menšinového života na severu Čech.[3][p. 1] Po smrti Jana M. Kubiceho (v roce 1911) převzala odpovědnost za výchovu Bedřicha jeho matka, která jej nechala zapsat na reálné gymnázium v Lounech (nejbližší to české střední škole v oblasti).[3] Bedřich Kubice maturoval v roce 1918, nějaký krátký čas ještě studoval v Praze, ale vrátil se zpět do Duchcova, kde se stal odborným učitelem na české měšťanské škole v Duchcově.[6]
Marie Lorencová
Dne 21. srpna 1936 se Bedřich Kubice oženil s Marií Lorencovou,[4][p. 2] se kterou se dobře celá léta znal.[3] Marie Lorencová byla mimo jiné první přebornicí Svazu slovanského sokolstva v plavání.[4][3] Na IX. olympijských hrách v Amsterodamu v roce 1928 reprezentovala tato gymnastka Československo.[4][3] V Duchcově byla zvolena do funkce náčelnice Tělocvičné jednoty Sokol, kde Bedřich Kubice vykonával funkci zástupce starosty (tj. byl místostarostou duchcovského sokola)[6] a později byl jednatelem Sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy,[4] jejímž starostou byl na sklonku 30. let 20. století právě Jan Zelenka-Hajský.[4][3]
Ze Sudet do Prahy
U 5. pěšího pluku TGM na jihočeských hranicích se Bedřich Kubice v hodnosti rotmistra zúčastnil v roce 1938 mobilizace.[4][3] Po podepsání Mnichovské dohody (30. září 1938) se Bedřich Kubice vrátil se svojí jednotkou do pražských Štefánikových kasáren, ale po záboru Sudet mu v Duchcově začínala být „horká půda pod nohama“. Jako přitěžující okolnost bylo rodině Kubiců vyčítáno vlastnictví Českého domu, který podle nacistů sehrál „neblahou roli při čechizaci města“.[3] Kubiceho matka totiž provozovala „Český dům“, aby v Duchcově posílila českou menšinu a nemovitost vlastnila až do roku 1934, kdy zemřela a Bedřich s Marií se přestěhovali do „bažantnice“.[3] V Duchcově se manželé Kubicovi stali terčem nenávisti duchcovských nacistů a před připojením k Říši svůj domov (spolu s řadou dalších vlastenců) opustili a přestěhovali se do Prahy.[4]
Zprvu manželé Kubicovi bydleli dočasně (pod křídly obce sokolské) v pražském Tyršově domě.[6] Marie Kubicová opustila Duchcov jen s nejnutnějšími osobními předměty[3] a když se v prosinci roku 1938 odvážila k cestě do Duchcova pro nábytek, byla zadržena gestapem, vyslýchána, krátce zadržena ale propuštěna.[3] Později (za protektorátu) bydleli Kubicovi v činžovním domě (Chotkův palác) na pražské adrese Hellichova 458/1.[1][p. 3]
Marie Kubicová se v Praze stala náčelnicí Sokolské župy Podbělohorské.[4] V roce 1941 se manželům Kubicovým narodil syn Bedřich Kubice (* 1941 – 6. listopadu 1980).[4]
Aktivity a odbojová činnost v Praze
Po příchodu do Prahy se Bedřich Kubice zapojil do práce v obranném výboru České obce sokolské.[3] V Tyršově domě v Praze vedl úřadovnu sokolské župy Krušnohorské-Kukáňovy, jejímž úkolem bylo postarat se o bezradné uprchlíky z Němci okupovaného českého pohraničí. Odtud už byl jen krok, aby se záhy (po nastolení protektorátu) aktivně zapojil do domácího odboje v rámci ilegální sokolské skupiny Jindra, jejíž radikální odnož vedl Jan Zelenka-Hajský.[6] Po seskoku parašutistů se pak Bedřich Kubice začlenil do široké rodiny podporovatelů parašutistů z Londýna a zajišťoval jim vše, co potřebovali k ilegálnímu životu v protektorátu.[3]
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) se Bedřich Kubice (spolu s Janem Zelenkou-Hajským, Václavem Novákem[p. 4] a Jaroslavem Pechmanem) účastnil ukrytí sokolského archivu na tajném místě.[4] Bedřich Kubice byl za protektorátu zaměstnancem Zemské školní rady, která sídlila v měšťanském domě na pražské adrese Letenská 526/2.[1] A právě zde, v Kubiceho kanceláři, se v roce 1939 (Zelenka, Novák a Pechman) scházeli a plánovali protiněmeckou odbojovou činnost.[4][1]
Zatčení, výslechy, věznění, ...
Po atentátu na Heydricha (27. května 1942), následné zradě Karla Čurdy (16. června 1942) a po rozhodujícím boji parašutistů v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě pražském (18. června 1942) byl Bedřich Kubice poprvé zatčen gestapem počátkem července 1942.[3] Tehdy absolvoval „jen“ noční výslech v Petschkově paláci a poté se zcela vysílený ještě vrátil domů.[3]
Podruhé a definitivně byl gestapem zatčen 18. července 1942 ve své kanceláři v budově Zemské školní rady[1] Byl spoután a odvlečen do pankrácké věznice a podroben zostřeným výslechům (s mučením) v Petschkově paláci.[3] Ke svědectví jeho protiněmecké činnosti byli přizváni a vyslechnuti i někteří nacisté z Duchcova.[3]
Jeho manželka Marie Kubicová byla zatčena až 28. srpna 1942.)[2][3] Za několik dní po jejím zatčení byl příbuzným rodiny odebrán jejich jediný ani ne roční syn Bedřich Kubice (* 1941), byl dán na převýchovu[6] a druhou světovou válku přežil (zemřel až koncem roku 1980).[3]
Oba manželé Bedřich a Marie Kubicovi byli vyslýcháni v Petschkově paláci, zároveň věznění na Pankráci, odkud byli převezeni do věznice gestapa v malé pevnosti Terezín a odtud pak deportováni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října 1942 popraveni střelu do týla spolu s ostatními členy sokolské odbojové organizace Jindra.[6][2][1][3]
Připomínka
Jeho jméno (Kubice Bedřich *7.7.1900) i jméno jeho manželky (Kubicová Marie roz. Lorencová *18.1.1905) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[10][11][12]
Galerie
-
Měšťanský dům v Praze (Letenská 526/2), kde měl Bedřich Kubice kancelář (rok 2013)
-
Chotkův palác na adrese Hellichova 458/1, kde Kubicovi bydleli (rok 2012)
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b V Českém domě bydlel významný představitel místní anarchistické tradice, organizátor českého školství v pohraničí a redaktor severočeských časopisů Hynek Holub (* 19. května 1855 Možděnice u Hlinska – 26. listopadu 1944 Mladá Boleslav).[5] V roce 1908 zde přednášel T. G. Masaryk o významu boje za české školství (na domě je umístěna pamětní deska věnovaná T. G. Masarykovi).[5] Před sametovou revolucí byla v budově restaurace, ale po roce 1989 byl dům nevyužíván a chátral (zničená střecha, propadlé stropy, špatný statický stav).[5] Český dům v Duchcově se nachází v městské památkové zóně na adrese: Giacoma Casanovy 15/5 (GPS souřadnice: 50.6015294N, 13.7457278E).[5]
- ↑ Marie Kubicová (rozená Lorencová; * 18. ledna 1905 Žamberk – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla nevlastní dcerou zástupce politické správy na okresním hejtmanství v Duchcově JUDr. Raoula La Garde.[4]
- ↑ Hellichova ulice se v letech 1870 až 1946 jmenovala Novodvorská, německy Neuhofgasse.[1]
- ↑ Václav Novák (* 18. ledna 1893 Nebužely, okres Mělník – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) se vyučil truhlářem. Do Podmokel nad Labem číslo popisné 100 se přestěhoval v roce 1913. Po vypuknutí první světové války musel narukovat do c. a k. rakousko-uherské armády a byl odvelen na ruskou frontu, kde během bojů přešel do ruského zajetí a vstoupil do řad členů Československých legií na Rusi. Po skončení první světové války a návratu do Československa zakoupil (spolu s dalšími osobami) velký pozemek v Podmoklech nad Labem, kde nechal postavit budovu sokolovny a vybudovat cvičiště. V roce 1938 za dramatických okolností byl spolu s rodinou nucen opustit pohraničí a přestěhoval se do Prahy.[7][8][9]
Reference
- ↑ a b c d e f g h PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Bedřich Kubice), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 12, 26, 237.
- ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Terezie Kaliberová, s. 440.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v KOUKAL, Pavel. KUBICE Bedřich (* 7. července 1900 – † 24. října 1942) – učitel a člen protifašistického odboje . web: Knihovna Teplice . Duchcovské noviny: číslo: 7-8; ročník: 2010. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ČVANČARA, Jaroslav. „Ni zisk, ni slávu“ (Příběh Jana Zelenky-Hajského a jeho sokolské ilegální skupiny Říjen) . web: ÚSTR; Paměť a dějiny; ročník 2012, číslo 2, 32 stran textu + fotografie; rubrika: studie a články, 2012 . Ke stažení ve formátu *.pdf; citace ze stran: 18, 19, 20, 21, 31. Dostupné online.
- ↑ a b c d e PŘIBYL, Pavel. V Duchcově začne obnova zchátralého Českého domu, kde přednášel i Masaryk . web: Idnes cz, 2022-03-01 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f BOUŠKOVÁ, Pavlína, Mgr.; historička a vedoucí historického oddělení RMT. 27. května si připomínáme atentát na nacistu Heydricha (Atentát na zastupujícího říšského protektora a podíl statečných jedinců z Teplicka na jeho uskutečnění) . web: Regionální muzeum v Teplicích (RMT); aktuality cit. 2022-12-28. Dostupné online.
- ↑ ČVANČARA, Jaroslav. „Ni zisk, ni slávu“ (Příběh Jana Zelenky-Hajského a jeho sokolské ilegální skupiny Říjen) online. web: ÚSTR; Paměť a dějiny; ročník 2012, číslo 2, 32 stran textu + fotografie; rubrika: studie a články, 2012 cit. 2022-12-24. Ke stažení ve formátu *.pdf; citace ze strany: 18. Dostupné online.
- ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1939–1941. Praha: Laguna, 2002. S. 209.
- ↑ ČVANČARA, Jroslav. Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1941–1943. Praha: Laguna, 1997. S. 52, 166, 168.
- ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války online. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 cit. 2022-06-15. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Kubice Bedřich *7.7.1900; Kubicová Marie roz. Lorencová *18.1.1905 .... Dostupné online.
- ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) online. web: Encyklopedie Praha 2 cz cit. 2022-06-14. Kubice Bedřich *7.7.1900; Kubicová Marie roz. Lorencová *18.1.1905. Dostupné online.
- ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) online. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz cit. 2022-12-28. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- KOUKAL, Pavel. Sokolové proti Heydrichovi. Duchcov: Vydalo nakladatelství Kapucín pro Sokolskou župu Krušnohorskou-Kukaňovu, 2002 43 stran; strana 19; ISBN 80-86467-01-5.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Kubice na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk