A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Andreas Sigismund Marggraf | |
---|---|
Narození | 3. března 1709 Berlín |
Úmrtí | 7. srpna 1782 (ve věku 73 let) Berlín |
Alma mater | Štrasburská univerzita |
Obor | chemie |
Známý díky | objev obsahu cukru v cukrové řepě, izolace čistého zinku |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andreas Sigismund Marggraf (3. března 1709 Berlín – 7. srpna 1782 Berlín) byl německý experimentální a anorganický chemik, známý především pro svůj objev obsahu cukru v cukrové řepě, který vedl ke vzniku cukrovarnického průmyslu na počátku 19. století.
Život
Narodil se v Berlíně v tehdejším Braniborském markrabství. Jeho otcem byl majitel jedné z berlínských lékáren a pedagog Henning Christian Marggraf (1680–1754). Studoval v Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem, Štrasburku a navštěvoval přednášky na univerzitě v Halle.
Nejdříve pracoval v otcově lékárně a zdokonaloval se v chemii, posléze dosáhl významných výsledků v oblasti experimentální chemie, (využití berlínské modře při detekci železa) a anorganické chemie (zdokonalení metody extrakce fosforu z moči). V roce 1746 izoloval čistý zinek metodou zahřívání směsi kalaminu a uhlíku, ačkoli tento proces byl objeven (a patentován) už dříve v Anglii a Švédsku.
V roce 1747 Margraff oznámil svůj objev přítomnosti cukru v cukrové řepě a současně vynalezl metodu jeho extrakce s využitím alkoholu. Protože cukr se do té doby získával pouze z cukrové třtiny, tato skutečnost představovala klíčový moment pro rozšíření cukru ze šlechtických dvorů mezi běžné obyvatelstvo a budoucí vznik cukrovarnického průmyslu. Práci na objevu dokončil Margraffův student Franz Karl Achard, který vyšlechtil řepu s potřebnou cukernatostí (5–6 %),[1] vyvinul ekonomicky efektivní postup průmyslové výroby čistého řepného cukru (Marggraffova metoda byla mimořádně složitá a nákladná) a v roce 1802, dvacet let po Margraffově smrti, otevřel první řepný cukrovar na světě.[2]
V roce 1760 se stal ředitelem fyzikální sekce Pruské akademie věd. Ve své práci v akademii pokračoval i po mrtvici, jež ho postihla v roce 1774, a to až do odchodu do důchodu v roce 1781. Zemřel v roce 1782 v Berlíně.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andreas Sigismund Marggraf na anglické Wikipedii.
- ↑ SMRČKA, Luboš; HÖNIG, Vladimír; HROMÁDKO, Jan. Kde je budoucnost cukrovarnictví v České republice. Listy cukrovarnické a řepařské. Roč. 128, čís. 5–6, s. 193. Dostupné online . ISSN 1210-3306.
- ↑ HOUDEK, František. Dobyvatelé bílého zlata. Vesmir.cz . 2015-12-23 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andreas Sigismund Marggraf na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk