Československo-polský spor o Těšínsko - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Československo-polský spor o Těšínsko
 ...
Dobová mapka plebiscitního území, s vyznačením nejdůležitějších demarkačních linií na Těšínsku před jeho rozdělením

Československo-polský spor o Těšínsko byl jeden z československo-polských pohraničních sporů a vedl se mezi těmito státy od roku 1918 do roku 1958. Vrcholil v letech 1918 až 1920[1] a v roce 1938. S konečnou platností byl ukončen až československo-polskou smlouvou z roku 1958.

Po zániku Rakouska-Uherska vznikl mezi nově vzniklým Československem a Polskem spor o území Těšínska. Po krátkém vojenském konfliktu a po Polskem odmítnutém plebiscitu rozhodla 28. července 1920 konference velvyslanců ve Spa o rozdělení sporného území mezi oba státy. V roce 1938 (3. října) Polsko východní část československé části Těšínska vojensky obsadilo a anektovalo. Polská anexe byla provázena tvrdou polonizací a odsunem českého obyvatelstva, trvala však krátce – po vojenské porážce Polska obsadilo anektované území Německo a zahájilo represe vůči Čechům i Polákům. Po druhé světové válce se hranice vrátily do stavu před polským obsazením. Spor byl ukončen uzavřením smlouvy o vzájemných hranicích v roce 1958.

Historie do 1918

Související informace naleznete také v článcích Těšínsko a Těšínské knížectví.
Smírčí kříž v Pruchné (dnes v Polsku) s nápisem v češtině
Zemské zřízení Těšínského knížectví, vydání z roku 1574

Přítomnost Slovanů na Těšínsku je doložena od 8. století. Těšínsko se dostalo do závislosti na Velkomoravské říši. Po jejím pádu jej ovládla česká knížata z rodu Přemyslovců. Po vpádu polského knížete Boleslava Chrabrého do českého knížectví na konci 10. století připadlo Těšínsko polskému státu. Břetislav I. je sice získal koncem 30. let 11. století nakrátko zpět, avšak roku 1054 nakonec připadlo znovu polským Piastovcům. V procesu drolení polského středověkého státu se koncem 13. století vyčlenilo Těšínské knížectví, v němž panovala boční linie Piastovců. 18. února 1327 přijal český král Jan Lucemburský od těšínského knížete Kazimíra I. území Těšínska a udělil mu je 24. února téhož roku jako léno zpět.[2] 24. srpna 1335 byla v Trenčíně uzavřena smlouva mezi Janem Lucemburským a zástupci polského krále Kazimíra III. Velikého, která potvrdila lenní závislost Těšínska na českém králi.[3] Polský král Trenčínskou smlouvu ratifikoval 9. března 1339.[4] Jako součást zemí Koruny české se Těšínsko následně stalo i součástí Rakousko-Uherska. Po smrti poslední piastovské kněžny Alžběty Lukrécie v roce 1653 se stalo Těšínské knížectví jako odumřelé léno koruny České majetkem Habsburků, kteří byli od roku 1526 i českými králi.[5]

V době husitské byl na Těšínsku silný vliv češtiny. V češtině byla roku 1573 vydána těšínským knížetem Václavem III. Adamem i kodifikace těšínského zemského práva v zemském zřízení. Tato kodifikace stanovila povinnost vést soudní pře v češtině (Ar XVIII) a (Ar XX) překládat do češtiny i dokumenty sepsané v ostatních zemských jazycích (tehdy latina a němčina). Václav III. Adam přestoupil na protestantismus, k luterství přestoupila i podstatná část obyvatelstva Těšínska. Kvůli znemožnění kulturních styků s protestantismem v Čechách a na Moravě po roce 1620 se v 18. století začíná v těšínském protestantském prostředí stále hojněji užívat polština.[zdroj?

Rakousko-Uhersko v roce 1910: číslem 11 a žlutou barvou je označeno Rakouské Slezsko (samotné číslo 11 je umístěno přímo na území Těšínska), číslem 6 Halič, země Koruny české jsou vyznačeny červenou linkou

Od roku 1848 začalo národní uvědomování se autochtonního slovanského obyvatelstva Těšínska, které většinou hovořilo do dnešní doby používaným těšínským nářečím. Agitační činnost z polského centra v blízkém Krakově byla úspěšnější než vliv českých středisek národního hnutí.[6] Část obyvatelstva se v odporu k polským národním snahám a pokusům spojit Těšínsko s Haličí[7] dokonce přikláněla k německému kulturnímu okruhu (tzv. Šlonzáci). Vedle slovanského obyvatelstva (hlásícího se k Čechům, Polákům či bez jasného národního vědomí) na Těšínsku žilo ve druhé polovině 19. století i velké množství Němců a Židů.

Roku 1848 se polština stala vedle němčiny druhým úředním jazykem. Po roce 1867 získali Poláci v Rakousko-Uhersku privilegované postavení[8][9] a počtem svých lidí na vysokých diplomatických a správních místech je předčili jedině Němci a Maďaři.[10] Na přelomu 19. a 20. století osídlení Těšínska podstatným způsobem ovlivnila migrace spojená s industrializací. Migranti přicházeli především z polské Haliče (tato haličská skupina přistěhovalců nakonec představovala téměř 12 % celkového počtu obyvatel Těšínska),[11] avšak část z nich se asimilovala do německého a později i do českého živlu.[12] Česko-polské vztahy se postupně zhoršovaly – do 80. let 19. století a s jistými výhradami až do přelomu 19. a 20. století převládala vzájemná spolupráce (motivovaná společným postupem proti privilegovanému postavení Němců), kterou na počátku 20. století vystřídala vzájemná rivalita, přerůstající až v antagonismus.[13]

Jazyková skladba Rakouského Slezska a přilehlé části Pruského Slezska v roce 1912

Významná část obyvatelstva stále nebyla národnostně vyhraněná a hlásila se střídavě k různým národnostem. Hranice českého osídlení na Těšínsku se posouvala směrem do českého vnitrozemí. V roce 1908 se česká Matice osvěty lidové přestěhovala z Těšína do Ostravy, české noviny byly přeneseny z Těšína do Frýdku.[14] Úpadek českého živlu v oblasti je sugestivně líčen ve Slezských písních.

V roce 1918 se území tzv. Těšínska rozkládalo na území o rozloze 2281,6 km², kde žilo v roce 1910 podle výsledků posledního rakouského sčítání lidu 434 521 osob, z nichž 53,8 % používalo jako svůj obcovací jazyk (tzv. Umgangssprache) polštinu, 26,6 % češtinu a 17,7 % němčinu. Uvést těšínské nářečí či jidiš jako obcovací jazyk nebylo možné. Počty německých mluvčích proto zahrnují i židovské obyvatelstvo, hovořící německy nebo jidiš. Počty polských mluvčích zahrnují i protipolsky orientované Šlonzáky.[11] Výsledky tohoto sčítání lidu byly zpochybňovány z české i polské strany. 26. a 27. března 1911 dokonce napadli Poláci rozhořčení výsledky tohoto sčítání lidu v Orlové místní české obyvatelstvo.[15]

1918–1920

Protičeská polská agitace v době tzv. plebiscitního období
Nároky republiky Německé Rakousko (vyhlášené po první světové válce), zahrnující i celé území Těšínska
Protipolská česká agitace v době tzv. plebiscitního období, zaměřená na Šlonzáky
Vedení české vojenské organizace, tzv. Občanské obrany
Protipolská šlonzácká agitace v humoristickém listu „Nasz Kocur“, vydávaném Josefem Koždoněm v Moravské Ostravě
Dům ředitele spořitelny V. Mezery v Orlové, zničený při pokusu o atentát na Josefa Šnejdárka
Skupinové foto plebiscitních pracovníků tzv. Koždoňovy skupiny (Šlonzáci), agitující pro Československo (Josef Koždoň sedí v přední dolní řadě, označen bílým křížkem)

V době rozpadu Rakouska-Uherska se na Těšínsku Poláci prosazovali aktivněji než Češi.[16] Dne 7. října 1918 polští poslanci z Těšínska Józef Londzin a Tadeusz Reger prohlásili, že polské obce chtějí do Polska, o čtyři dny později se obdobně vyjádřil polský poslanec Jan Michejda. 12. října 1918 se na schůzi v Těšíně zástupci polských politických stran usnesli na příslušnosti Těšínska k Polsku. Byl ustaven Polský národní výbor pro Těšínsko (Rada Narodowa Księstwa Cieszyńskiego), který Těšínsko prohlásil za součást Polska, odzbrojil rakousko-uherské posádky a vojensky tak většinu Těšínska v noci z 31. října na 1. listopadu 1918 obsadil.[17]29. října 1918 byl ustaven český Národní výbor pro Slezsko, který 1. listopadu 1918 obdobně prohlásil, že přebírá vládu nad celým Slezskem, včetně celého Těšínska. Československo opíralo svůj nárok o historické právo (Těšínsko bylo od roku 1327 v lenní závislosti na českém králi), národnostní a strategické důvody (klíčová Košicko-bohumínská dráha a zásoby uhlí). Polsko opíralo svůj nárok zejména o důvody národnostní (v posledním sčítání lidu v roce 1910 uvedla většina etnických Slezanů (Šlonzáků), tedy obyvatel Těšínska, jako svůj obcovací jazyk polštinu) a žádalo právo na sebeurčení žijící na Těšínsku.

Na Těšínsko současně začali vznášet nárok Němci. Dne 21. října němečtí poslanci z českých zemí dopředu odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k německému Rakousku.[18] Dne 30. října 1918 Němci vyhlásili tzv. Německé Rakousko. Součástí Německého Rakouska měly být i čtyři sudetoněmecké provincie Německé Čechy, Sudetsko, Šumavská župa a Německá jižní Morava, tři exklávy Brno, Jihlava a Olomouc a měla být neutralizována Ostravská pánev.[19]

Česko-polské napětí se stupňovalo a snaha uklidnit situaci vedla k uzavření prozatímní dohody o rozdělení Těšínska mezi oba národní výbory. Dohoda neměla prejudikovat definitivní rozhraničení území, o němž měly rozhodnout vlády v Praze a Varšavě.[20] Podle této dohody velká většina Těšínska zatímně připadla Polsku, které tak získalo i kontrolu nad Košicko-bohumínskou dráhou, jediným přímým železničním spojením českých zemí s východním Slovenskem. Podle některých názorů tato dohoda dělila území Těšínska podle národnosti obyvatel; tento závěr je však zpochybňován[21][22] a neodpovídá ani vlastnímu textu dohody. Pod polskou kontrolou se nacházelo celkem 77 % území, na němž žilo 73 % polských mluvčích, 22 % německých mluvčích a 5 % českých mluvčích. Pod československou kontrolou se nacházelo celkem 22,7 % území, na němž žilo 70 % českých mluvčích, 20 % německých mluvčích a 10 % polských mluvčích.[23]

Související informace naleznete také v článku sedmidenní válka.

Československá vláda a česká veřejnost toto rozdělení vnímaly jako dlouhodobě nepřijatelné. Polská strana byla s tímto rozdělením spokojena. Na konec ledna 1919 Polsko naplánovalo konání voleb do polského sejmu. V rozporu s uzavřenou dohodou se tyto volby měly konat i v Polskem kontrolované části Těšínska, kde též Polsko zahájilo odvody místního obyvatelstva do polské armády.[24] V souvislosti s konáním těchto voleb Polsko v jím kontrolované části Těšínska rozmístilo vojenské jednotky. Československý protest proti konání voleb a vojenským odvodům místního obyvatelstva jako nepřijatelném projevu státní svrchovanosti ve sporném území byl Polskem odmítnut a Československo se rozhodlo pro vojenské řešení sporu. Vypukla sedmidenní válka a početně silnější československá vojska (hlavní polské síly v té době bojovaly na východě s Ukrajinci o kontrolu nad etnicky nepolskou[25] východní Haličí) zabrala většinu sporného území. Československý útok se zastavil na nátlak Dohody.

Dne 3. února 1919 československý i polský zástupce podepsali pod tlakem Dohody (která pohlížela na československou akci vesměs negativně)[26] nařízení o nové demarkační čáře a celé území bylo postaveno pod mezinárodní kontrolu. Demarkační čára nově stanovená dohodovou komisí byla pro Československo příznivější, než demarkační čára dosažená v prozatímní dohodě obou národních výborů. Na druhou stranu se v dohodě výslovně hovořilo o rozdělení Těšínska, což bylo pro Československo původně nepřijatelné.

Související informace naleznete také v článku plebiscit na Těšínsku.

Na jednáních mírové konference v Paříži československá strana nadále argumentovala historickým právem a ekonomickou a dopravní nezbytností Těšínska pro Československo. Polská strana nadále argumentovala důvody národnostními, které už tak nezdůrazňovala při řešení hraničních problémů Polska na východě. Pokus řešit sporné otázky dvoustranným československo-polským jednáním v Krakově zcela ztroskotal. Bylo zvažováno řešení plebiscitem, které přijala i československá strana, přestože byl v rozporu s argumentem historického práva. Neustále se prodlužující provizorium a agitační plebiscitní kampaně vedly k radikalizaci situace. Dohodová plebiscitní komise byla často bezradná, nebyla schopna čelit vlně násilností a najít schůdné východisko v navzájem protikladných návrzích českých, polských, ale i německých a šlonzáckých. Poté, co polská strana zjistila, že zřejmě nebude moci počítat s německými a šlonzáckými hlasy, začala organizaci plebiscitu bojkotovat.[27][28] Na polské straně se uvádí, že polská strana začala plebiscit bojkotovat z důvodu neúčinnosti protestů proti zaujatému jednání Mezinárodní plebiscitní komise a postupujícímu krachu dosavadních propolských nálad mezi místním obyvatelstvem vlivem bezohledného českého pronásledování, nezájmu polské vlády o osud těšínských Poláků a nízké hospodářské úrovni Polska.[29] Podle československých propočtů by v plebiscitu hlasovalo přibližně 63,5 % obyvatel (275 470 z celkem 433 921) proti rozdělení Těšínska a proti jeho připojení k Polsku.[30]

Na situaci měla vliv i polsko-bolševická válka, probíhající od února 1919. V době obsazení Kyjeva polskými vojsky sice nadhodil polský diplomat E. Pilz v Paříži možnost řešení sporu arbitráží a Edvard Beneš souhlasil, ale polská strana jako celek se toto řešení zdráhala přijmout. Jak se ale měnila situace na frontě v polský neprospěch, spor o Těšínsko ztrácel v Polsku na důležitosti. Pomoc Polsku ve válce byla navíc vázána na jeho souhlas s přijetím arbitráže ve všech dosud nevyřešených otázkách polských hranic.[27] Velvyslanecká konference vydala rozhodnutí o československo-polských hranicích, včetně Těšínska, 28. července 1920. Doposud celistvé Těšínsko bylo rozděleno mezi Československo a Polsko. Polsku připadl bílský politický okres a část těšínského a fryštátského okresu (celkem 1 012 km²[31] s celkem 139 630 obyvateli, z toho 61,1 % hovořících polsky, 1,4 % hovořících česky a 31,1 % hovořících německy). Československu připadl frýdecký politický okres a většina z okresů Těšín a Fryštát (celkem 1270 km2 s celkem 295 191 obyvateli, z toho 48,6 % hovořících polsky, 39,9 % hovořících česky a 11,3 % hovořících německy).[32] Československu tak připadlo přibližně 56 % území a 68 % obyvatelstva Těšínska s tím, že největší skupina mluvčích žijících na tomto území používala jako svůj obcovací jazyk polštinu. Československé minimální požadavky (uhelný revír a Košicko-bohumínská dráha) byly přijaty. Československá strana rozhodnutí přes svůj nesouhlas podepsala týž den a polská 31. července 1920. Polská strana současně předala slavnostní ohrazení, které kritizovalo nerespektování národnostních poměrů při stanovení hranic.

Hraniční kámen postavený roku 1920 na Těšínsku

Československá právní doktrína následně vycházela z toho, že „ona část území bývalého vévodství Těšínského, která podle rozhodnutí konference velvyslanců v Paříži z 28. července 1920 připadla Polské republice, tvořila až do 28. července 1920 součást státního území Československé republiky“.[33]

Paradoxně největší podpora pro připojení k Polsku byla mezi obyvateli té části Těšínska, která byla přiřčena Československu, a největší odpůrci připojení k Polsku pocházeli z těch oblastí Těšínska, které byly přiřčeny Polsku.[34]

Delimitace československo-polské hranice byla ukončena v únoru 1924 a zachycena v protokolu z 29. dubna 1924. Touto delimitací byla k Československu přičleněna na základě aktivního úsilí místních obyvatel[35] obec Hrčava (bývalá část dnešní polské obce Javořinka).[36] Východní část československého Těšínska se silnou polskou menšinou začala být Poláky nazývána „Zaolzie“ (Záolší – oblast za řekou Olší, viděno směrem z Polska).

Bezprostředně po rozdělení Těšínska opustilo jeho československou část z různých důvodů 12 až 14 tisíc Poláků.[37]

Spor v meziválečném období

Přijetí Josepha Goebbelse u maršála Józefa Piłsudského 15. června 1934 (zleva doprava: německý velvyslanec ve Varšavě Hans-Adolf von Moltke, maršál Piłsudský, říšský ministr propagandy Josef Goebbels a polský ministr zahraničních věcí Józef Beck)
„Pamatujte na Zaolzie!“ – přední strana meziválečné polské pohlednice, vydané polským Výborem boje za Slezsko za Olší (Komitet Walki o Śląsk za Olzą), ukazující celou československou část Těšínska jako polské území

Národnostní postoje v československé části Těšínska se vyvíjely především v závislosti na mezinárodní situaci.[38] Do ledna 1934 je možné se z polské strany setkat s projevy loajality, resp. s velmi pozitivním hodnocením národnostní politiky Československa.

Související informace naleznete také v článku německo-polský pakt o neútočení.

Výrazným předělem ve vzájemných vztazích byl leden 1934, kdy došlo k podpisu německo-polského paktu o neútočení.[39] V Polsku byla zorganizována kampaň k 15. výročí sedmidenní války a poté nastalo období psychóz. Jedna kampaň střídala druhou, přibývalo útoků, sabotáží, organizovaných diverzí, docházelo k vypovídání československých příslušníků z Polska a polských z Československa. Československé orgány zabavovaly polský tisk, několik set polských železničářů bylo z národnostně smíšeného území přesunuto do českého vnitrozemí.[40]

Je nesporný fakt, že v meziválečném období docházelo k asimilaci obyvatelstva Těšínska ve prospěch české národnosti. Hodnocení čechizace ze strany polských autorů je různé a pohybuje se od tvrzení, že polská menšina měla svá práva garantována jen formálně a československé orgány využily každé příležitosti k čechizaci polského obyvatelstva (Stanisław Zahradnik), k tvrzení, že místní polská menšina si pouze namlouvala, že je pronásledována (Jerzy Kozeński).[41]

V roce 1921 se konalo první československé sčítání lidu. Na rozdíl od rakouských sčítání lidu se v Československu národnost nezjišťovala podle obcovací řeči, ale rozuměla se jí „kmenová příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk“.

Polský meziválečný leták, ukazující „Polsku ukradené území“ (celé československé Těšínsko a malá část MoravyMoravská Ostrava a okolí) a volající po osvobození údajně až 250 000 na tomto území žijících Poláků

To umožnilo, aby se ke své národnosti přihlásili např. Židé, kteří jinak používali jako hlavní komunikační řeč (tj. obcovací řeč) němčinu a v rakouských sčítáních lidu byli vedeni jako Němci.[42] Podle výsledků tohoto sčítání lidu se 50 % obyvatelstva východní části československého Těšínska (Zaolzie) hlásilo k české národnosti, 38 % k polské a 10 % k německé.[43]

V druhém a posledním československém sčítání lidu před vypuknutím druhé světové války, které se uskutečnilo v roce 1930, klesl na uvedeném území podíl polské národnosti na 35 %, k české národnosti se hlásilo 56 % obyvatel a k německé 8 %.[43] Definice národnosti vycházela z předchozího sčítání lidu, pouze byla úžeji spjata s podpůrnou charakteristikou mateřského jazyka.[42]

Na rozdíl od rakouských sčítání lidu byli v československých zjišťováni a registrováni i Šlonzáci (47 314 osob v roce 1921 a 24 199 osob v roce 1930). Tito se dále dělili ve sčítání lidu v roce 1921 na Šlonzáky-Čechoslováky, Šlonzáky-Poláky a Šlonzáky-Němce a ve sčítání lidu roku 1930 na Šlonzáky-Čechoslováky, Šlonzáky-Čechy, Šlonzáky-Slováky, Šlonzáky-Poláky, Šlonzáky-Němce a Šlonzáky-Šlonzáky. Podle druhého uvedeného znaku byli pak přičleňováni k jednotlivým národnostem. Po polských protestech proběhlo další sčítání mezi Šlonzáky-Čechoslováky, z nichž se část přihlásila k Šlonzákům-Čechům a část k Šlonzákům-Polákům.[44]

Vůči československým sčítáním lidu jsou na polské straně značné výhrady a polské odhady počtu Poláků na československém Těšínsku vždy převyšují oficiální československou statistiku.[44] (Například při sčítání lidu v roce 1921 se k polské národnosti ve východní části českého Těšínska hlásilo 68 034 obyvatel, polské zdroje však pro tento rok odhadují skutečný počet Poláků na tomto území na 118 000 až 250 000.)[45] Polská strana si stěžuje na údajný nátlak ze strany sčítacích komisařů a manipulaci s kategorií Šlonzáků, kterou považuje za uměle vytvořenou (podle polského názoru měli být Šlonzáci započteni mezi Poláky, stejně jako tomu bylo v rakouských sčítáních lidu). I dnešní polská literatura považuje výsledky československých sčítání lidu za neobjektivní, či přímo zfalšované.[46]

Hlavní spor byl o to, kdo je Polákem. Česká strana vycházela z názoru, že Polák je ten, kdo se jím cítí být. Polská strana vycházela z názoru, že Polákem je každý, kdo hovoří těšínským nářečím.[37] Český historik Ivo Baran uvádí, že český přístup sice odpovídá demokratickému a modernímu pojetí, byl však veden snahou československých úřadů dokumentovat český charakter československého Těšínska a zajistit jeho co nejrychlejší splynutí s celkem československého státu.[47] Pokles počtu Poláků na Těšínsku podle výsledků československých sčítání lidu byl způsoben odchodem části Poláků do Polska (12 až 14 tisíc osob), přihlášením se několika desítek tisíc osob, které uvedly v posledním rakouském sčítání lidu v roce 1910 jako svoji obcovací řeč polštinu, k české národnosti[37] a tím, že polští přistěhovalci z Haliče (v roce 1910 až 12 % obyvatelstva Těšínska) se po rozdělení Těšínska stali cizími státními občany (pokud nezískali do roku 1918 v některé obci na Těšínsku domovské právo) a po získání československého občanství se hlásili k české národnosti.[48]

Spor v období Mnichovské dohody

„Pochodovat za Olši!“ – rozkazuje Nejvyšší vůdce (titulní strana polského deníku Ilustrowany Kuryer Codzienny ze 4. října 1938)
Polská armáda překračuje hraniční most přes Olši a vstupuje do Českého Těšína
Polské tanky (7TP) v Českém Těšíně
Nařízení o výlučném užívání polštiny na anektovaném území, vydané v Českém Těšíně (přejmenovaného na Cieszyn Zachodni) Leonem Malhommem, delegátem slezského vojvody při Samostatné operační skupině „Slezsko“
Polská poštovní známka, orazítkovaná polskou poštou v Karviné v době polské okupace

Naprostá většina toho obyvatelstva, které se na Těšínsku považovalo za Poláky, byla přesvědčena o tom, že region byl odjakživa polský a že Češi a Němci se do něj pouze přistěhovali.[pozn. 1] Rozdělení Těšínska považovali za nespravedlivé a neudržitelné. Ve druhé polovině 30. let 20. století se polské požadavky stupňovaly a vyúsťovaly až v představu o československém Těšínsku jako o území výhradní polské teritoriální expanze.[41] Československo od roku 1920 nárok na tu část Těšínska, která byla přiřčena Polsku, nevznášelo. Počátkem roku 1938 vznikl Svaz Poláků v Československu, který po vzoru henleinovců vystoupil s požadavkem rozsáhlé autonomie, směřující k revizi hranic na Těšínsku. Zástupci polské menšiny koordinovali na pokyn z Varšavy svůj postup s německou menšinou a slovenskými autonomisty. Odmítli nový národnostní a jazykový statut z července 1938 a předali své požadavky i Runcimanově misi.[49] V Polsku se mezitím rozvinula mohutná propagandistická kampaň za připojení československé části Těšínska k Polsku. Polsko organizovalo bojový a diverzní výcvik československých Poláků, kteří měli podpořit polská vojska v případném válečném konfliktu s Československem.[50]

Dne 21. září 1938 polská vláda formulovala své územní nároky vůči Československu.[51] Stejného dne byla v rámci polské armády vytvořena Samostatná operační skupina „Slezsko“ o síle 35 966 mužů, která se soustředila v bezprostřední blízkosti československo-polských hranic a připravovala se na útok proti Československu.[52] Polské územní nároky byly součástí Hitlerova godesberského memoranda.[51] Dne 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí[51] a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou[53] pod velením Władysława Bortnowského, které trvalo až do 11. října 1938.[54] Polsko anektovalo východní část československé části Těšínska o rozsahu 869 km²; jednalo se o celé území okresu Fryštát, téměř celý okres Český Těšín a několik obcí či jejich částí z okresu Frýdek.[54] Nadpoloviční většina obyvatelstva Polskem anektovaného území (56 % podle výsledků sčítání lidu z roku 1930)[43] se hlásila k české národnosti.[54][55] Místní Češi a Němci byli hospodářsky diskriminováni, vyvlastňováni, propouštěni ze zaměstnání a nuceni k vysídlení, veškeré jejich národnostní projevy včetně školství, kultury či veřejného užívání mateřské řeči byly zakázány.[50] Polština se stala jediným úředním jazykem.[54] Přibližně 30 000 Čechů a 5000 Němců bylo v době polského záboru donuceno odejít do zbytku Československa.[50][54]

Českoslovenští Poláci své přičlenění k Polsku většinou uvítali s nadšením. Připojení k Polsku považovali za spravedlivé odčinění rozhodnutí arbitráže v roce 1920, které vnímali jako křivdu. Později však začali být nespokojeni s některými jevy – zhoršením sociálních poměrů některých skupin obyvatel, podhodnocením koruny československé vůči polskému zlotému při výměně oběživa, omezením demokratických prvků ve veřejném a politickém životě, komisařskou správou obcí a obsazováním klíčových funkcí přistěhovalci z Polska na úkor místních Poláků.[50]

Související informace naleznete také v článku operace Sochor.

Vzhledem ke svým zkušenostem s bojem proti československým ozbrojeným silám a znalosti češtiny se po přičlenění Těšínska k Polsku místní polští bojůvkáři zapojili jako jádro prvního sledu do polské operace Sochor, zaměřené na destabilizaci československé státní moci na Podkarpatské Rusi.

Češi založili odbojovou organizaci Slezský odboj, jejímž cílem bylo znovuzískání československého Těšínska.[56][54] Aktivity Slezského odboje na anektovaném území měly odezvu v aktivitách polských bojůvek proti českému obyvatelstvu a umožňovaly jako odvetu masově propouštět toto obyvatelstvo z práce a vypovídat jej z nyní polského území.[54]

Šlonzáci a Němci byli s připojením k Polsku nespokojeni a požadovali připojení k Německu.[57] Přibližně sto místních proněmeckých bojůvkářů bylo organizováno v Bojové organizaci Jablunkov (Kampforganisation Jablunkau) a prošli pod německým vedením diverzním výcvikem v blízké Čadci v tehdejším Slovenském státě. Někteří z nich se pak účastnili na německé straně tzv. Jablunkovského incidentu, který je považován za první předčasný útok druhé světové války.[58]

V polské literatuře se objevují i krajní názory (např. Stanisław Zahradnik a Marek Ryczkowski), podle kterých bylo polské ultimátum z 30. září 1938 naopak protestem proti Mnichovské dohodě a výsledkem neobvykle střízlivého a chladnokrevného hodnocení situace, která se v Evropě vytvořila.[57] Postup polských orgánů na obsazeném území vůči Čechům v době polského záboru je těmito autory hodnocen jako prakticky totožný s postupem, který v meziválečném období uplatňovaly československé orgány vůči Polákům.[59] Podle závěrů českého historika Rudolfa Žáčka na rozdíl od rozsáhlých menšinových práv Poláků v československé první republice (které bylo nicméně někdy omezováno některými aktivitami československých úřadů a jednotlivců) bylo české obyvatelstvo v době polského záboru postiženo bezohlednou polonizací.[60]

Období polského záboru československého Těšínska netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadila německá armáda a Těšínsko bylo přičleněno k Německu.[61] S cílem posílit česko-polské antagonismy a vzbudit vděčnost českého obyvatelstva k Třetí říši žádal říšský protektor Konstantin von Neurath u říšské kanceláře neúspěšně o připojení území bývalého československého Těšínska k Protektorátu.[62]

Podle soupisu obyvatel pořízeného Němci v roce 1939 se dominující národností bývalého polského záboru československého Těšínska stala národnost slezská (37 %) (tzv. volkslistáři), k české národnosti se hlásilo 21 % obyvatel, k polské 24 % a k německé 18 %.[43]

Spor po druhé světové válce

Český leták, agitující proti polským územním požadavkům na českou část Těšínska
Jazyková mapa Druhé polské republiky v roce 1937

Po druhé světové válce začalo Polsko opět požadovat připojení i československého Těšínska k Polsku. Hlavním argumentem Polska byl požadavek na vytvoření polského národnostně homogenního státu, který by (poté, co bylo Polsko nuceno odstoupit Sovětskému svazu velkou část svých východních území, osídlených, kromě celkem přibližně 40% polské menšiny (podle výsledků polského sčítání lidu z roku 1931, kde se národnost určovala podle deklarovaného mateřského jazyka),[63] převážně Bělorusy a Ukrajinci), ve svých hranicích zahrnoval všechny oblasti osídlené Poláky. Současně vznikly další československo-polské spory o bývalá německá území Kladska, Hlubčicka a Ratibořska, na kterých žila česká menšina, ale která Sovětský svaz předal do správy Polsku. Znovu učinit z Těšínska spornou záležitost se polská strana pokusila např. i v reakci na spontánní pokus československých vojáků o obsazení Ratiboře v polovině června 1945.[64]

Po mnoha bezvýsledných jednáních byla nakonec na zásah Sovětského svazu[65] v roce 1947 podepsána mezi Československem a Polskem smlouva o přátelství a vzájemné pomoci. V souvislosti s jednáním o uzavření této smlouvy Československo zastavilo připravovaný odsun přibližně 6000 tzv. polských okupantů[65] (Poláků, kteří se v československé části Těšínska usadili v době polského záboru v roce 1938). Podpis smlouvy zklidnil situaci, i když vzájemné napětí přetrvávalo. Ke zdrojům neklidu patřila rozsáhlá propagandistická kampaň, vedená z Polska a podněcující naděje místních Poláků na připojení celého Těšínska k Polsku.[65]

Ukončení sporu

Mapa dnešního Těšínska, rozděleného mezi Česko a Polsko

Československo-polský spor o Těšínsko s konečnou platností ukončila Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsaná ve Varšavě 13. června 1958. Tato smlouva byla 17. října 1958 ratifikována Národním shromážděním Republiky československé, a to ústavním zákonem č. 62/1958 Sb. o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou. Platnosti smlouva nabyla 14. února 1959.

Dozvuky

Znovupostavený Pomník na počest slezských legionářů padlých za Polsko v polském Těšíně

Přestože byl spor o Těšínsko na mezistátní úrovni vyřešen, jeho dozvuky toto vyřešení přesáhly. V roce 1968 proběhla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, které se zúčastnila i polská armáda. Z důvodu historických reminiscencí polská vojska na území československého Těšínska nepůsobila.[66] Na československém Těšínsku i tak vzniklo napětí a docházelo k projevům národnostní nesnášenlivosti z obou stran.[67]

I v dnešní době se objevují sporadické polské nacionalistické hlasy, žádající připojení celého Těšínska k Polsku.[68]

Související informace naleznete také v článku Pomník slezským legionářům v Těšíně.

Rozruch vzbudilo i znovupostavení pomníku polským legionářům (na jehož vršku stojí heroina v těšínském kroji a jejíž ruka se šavlí směřuje k české hranici) několik desítek metrů od bývalého hraničního přechodu z polského Těšína do Českého Těšína na mostě Družby.[69][70]

Pomník armádního generála Šnejdárka na hoře Polední u Bystřice nad Olší, obnovený po jeho poničení neznámým vandalem

Dne 1. září 2009 označil polský prezident Lech Kaczyński na shromáždění na Westerplatte polské obsazení východní části československého Těšínska za hřích a chybu, ke které se Polsko dokáže přiznat.[71] Na toto vyjádření reagovala protestem adresovaným českému prezidentovi Václavu Klausovi (zaslaným též Lechu Kaczyńskému a předsedovi Evropského parlamentu Jerzymu Buzkovi) polská část českého politického hnutí Coexistentia – Soužití. Podle tohoto protestu nešlo v roce 1938 o okupaci, ale osvobození a s návrhem odstoupení území Polsku Československem přišla jako první a z vlastní iniciativy československá strana.[72] Na prohlášení polského prezidenta reagoval i Josef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v České republice. Podle jeho názoru je nyní povinen se omluvit Václav Klaus a odpovědět Lechu Kaczyńskému, že český útok na Těšínsko v roce 1919, v době, kdy podle názoru Josefa Szymeczka Polsko bránilo Evropu před bolševiky, byl neméně zlý a hříšný než polský zábor v roce 1938.[73]

Zamalovaný polský nápis v Českém Těšíně

Na počátku roku 2010 přijel na české Těšínsko český prezident Václav Klaus monitorovat projevy českého nacionalismu – ničení polských označení místních názvů.[74]

V předvečer 28. října 2012 byl na vrcholu hory Polední nad Bystřicí vztyčen členy Československé obce legionářské pomník generálu Josefu Šnejdárkovi. Proti vztyčení tohoto pomníku ostře protestoval Josef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v České republice, který označil Šnejdárka za „symbol pokoření polského národa“. Třinecký archivář Stanisław Zahradnik při této příležitosti uvedl, že „Josef Šnejdárek „osvobozoval“ polské těšínské Slezsko za pomoci bajonetů českých legionářů, pronásledování místního obyvatelstva a dokonce vraždění“. Do sporu se zapojil i polský konzulát v Ostravě.[75] V prosinci téhož roku neznámý vandal pomník poničil. Josef Szymeczek přes svůj nesouhlas se vztyčením pomníku prohlásil jeho poničení za barbarství a přirovnal jej k ničení polských nápisů vandaly v české části Těšínska.[76] 27. ledna 2013 byl pomník slavnostně obnoven členy Klubu vojenské historie I. prapor Ostrava. Na pomník byla osazena nová pamětní deska a byl očištěn od grafiti.

Odkazy

Poznámky

  1. Polská menšina měla slogan: „Ostrawica, granica.", tedy „Ostravice, hranice."

Reference

  1. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3,s. 8 - 48, s. 84 - 124, s. 125 - 148, s. 157, s. 164 - 169, s. 170 - 194
  2. Žáček (2004), str. 70.
  3. Žáček (2004), str. 73–74.
  4. Žáček (2004), str. 77.
  5. Blanka Pitronová v Nástinu dějin Těšínska (1992), str. 45.
  6. Gabal (1999), str. 120.
  7. Gawrecká (2004), str. 99.
  8. Morozov (2009), str. 6.
  9. Županič (2006), str. 12.
  10. Fejtö (1998), str. 97-98.
  11. a b Krysztof Szelong: Plebiscit a otázka sebeurčení těšínského obyvatelstva 1918–1920, Těšínsko 1/2001, str. 7. Archivováno 26. 9. 2011 na Wayback Machine. (pdf)
  12. Gawrecká (2004), str. 42.
  13. Gawrecki (1999), str. 23.
  14. Peroutka (2003), str. 151.
  15. Sčítání na Těšínsku ukončil krvavý střet Poláků s Čechy (Týden)
  16. Gawrecká (2004), str. 20.
  17. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 100–106. 
  18. Houžvička (2005), str. 104.
  19. Houžvička (2005), str. 105.
  20. Žáček (2004), str. 305.
  21. Jaroslav Valenta: Arbitráž z 28. července 1920 po osmdesáti letech, Těšínsko 2/2001, str. 16. Archivováno 17. 9. 2011 na Wayback Machine. (pdf)
  22. Rozhovor profesora Jerzyho Tomaszewského s Aleksandrem Kaczorowskim
  23. Krysztof Szelong: Plebiscit a otázka sebeurčení těšínského obyvatelstva 1918–1920, Těšínsko 1/2001, str. 8. Archivováno 26. 9. 2011 na Wayback Machine. (pdf)
  24. Klimek (2000), str. 44.
  25. Borák, Žáček (1993), str. 5.
  26. Gawrecká (2004), str. 23.
  27. a b Gawrecká (2004), str. 25.
  28. Klimek (2000), str. 88.
  29. Krysztof Szelong: Plebiscit a otázka sebeurčení těšínského obyvatelstva 1918–1920, Těšínsko 1/2001, str. 14. Archivováno 26. 9. 2011 na Wayback Machine. (pdf)
  30. František Uhlíř: Těšínské Slezsko, část I.-III., nakladatelství Jos. Lukasík, Moravská Ostrava – Praha (1946), str. 66.
  31. SCHELLE, Karel. Vývoj české veřejné správy. Ostrava: KEY Publishing s.r.o, 2008. ISBN 978-80-87071-92-2. Kapitola 3.1.12 Komplikace v oblasti státní správy ve Slezsku, s. 165. 
  32. Krysztof Szelong: Plebiscit a otázka sebeurčení těšínského obyvatelstva 1918–1920, Těšínsko 1/2001, str. 14. (pdf)
  33. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn 10391/37ze dne 27. 1. 1937, publ. pod č. Boh. A 12744/1937
  34. Hannan (1996), str. 46.
  35. Irena Cichá: Okolím beskydského průsmyku. Okolice beskidzkiej przełęczy, Sdružení regionálních vydavatelů, Český Těšín (2003), str. 40.
  36. Gawrecki (1999), str. 75.
  37. a b c Ivo Baran ve studijním materiálu Poláci na Těšínsku (2009), str. 30.
  38. Gawrecká (2004), str. 89.
  39. Hannan (1996), str. 51.
  40. Gawrecká (2004), str. 90.
  41. a b Gawrecká (2004), str. 91.
  42. a b Český statistický úřad: Základní informace o sčítání lidu v první republice
  43. a b c d Stanisław Zahradnik ve Sborníku referátů z mezinárodní vědecké konference konané 4. října 2001 v Českém Těšíně: Mniejszości narodowe na Śląsku Cieszyńskim dawniej i dziś (2001), str. 44.
  44. a b Gawrecká (2004), str. 44.
  45. Hannan (1996), str. 50.
  46. Gawrecki (1999), str. 14 a 15.
  47. Ivo Baran ve studijním materiálu Poláci na Těšínsku (2009), str. 31.
  48. Ivo Baran ve studijním materiálu Poláci na Těšínsku (2009), str. 32.
  49. Žáček (2004), str. 329
  50. a b c d Gabal (1999), str. 123.
  51. a b c Olivová (2000), str. 290.
  52. Žáček (2000), str. 9.
  53. Beneš (2007), str. 199.
  54. a b c d e f g Žáček (2004), str. 333.
  55. Kárník (2008), str. 378.
  56. Martin Juřica: Ze vzpomínek generála Aloise Vicherka z let 1938–1939, Těšínsko 1/2002, str. 26. (pdf)
  57. a b Gawrecki (1999), str. 368.
  58. Jablunkovský incident
  59. Zahradnik, Ryczkowski (1992), str. 90.
  60. Žáček (2000), str. 10.
  61. Žáček (2004), str. 340
  62. Žáček (2004), str. 342.
  63. Výsledky druhého polského všeobecného sčítání lidu z 9. prosince 1931, zkrácené vydání, Varšava 1937, str. 27–28. Archivováno 2. 8. 2014 na Wayback Machine. Lvovské vojvodství – 57 % obyvatel s mateřskou řečí polštinou, Novogrodské vojvodství – 52 % obyvatel s mateřskou řečí polštinou, Stanislavovské vojvodství – 22 % obyvatel s mateřskou řečí polštinou, Tarnopolské vojvodství – 49 % obyvatel s mateřskou řečí polštinou, Vilenské vojvodství – 58 % obyvatel s mateřskou řečí polštinou, Volyňské vojvodství – 17 % obyvatel s mateřskou řečí polštinou, město Lvov – 63 % obyvatel s mateřskou řečí polštinou, město Vilno (Vilnius) – 65 % obyvatel s mateřskou řečí polštinou (polsky a francouzsky)
  64. Kaplan (1990), str. 52–53, 69.
  65. a b c Gabal (1999), str. 124.
  66. Blažek a kol. (2006), str. 141.
  67. Blažek a kol. (2006), str. 189–190.
  68. Archivovaná kopie. www.zaolzie.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-05-31. 
  69. Interpelace ministra zahraničí České republiky poslancem Karlem Sehořem
  70. Zaolzie – Polski Biuletyn Informacyjny 4/2008. www.zaolzie.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-08. 
  71. Kaczyńský: Obsazení části čs.pohraničí v r. 1938 byl hřích. www.euroskop.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-05. 
  72. S P R Z E C I W !. www.zaolzie.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-05-31. 
  73. Vaclav Klaus powinien przeprosić (rozhovor s Josefem Szymeczkem v Rzeczpospolité). www.rp.pl . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. 
  74. Klaus krotí vášně. Ničení polských cedulí pokračuje (Týden)
  75. Českého hrdinu mají Poláci za zločince. Jeho pomník rozbouřil Těšínsko
  76. Vandalové zničili pomník generála, který porazil Poláky

Literatura

  • Nástin dějin Těšínska. Ostrava ; Praha: Advertis ; Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady, 1992. 263 s. 
  • Těšínským hrdinům : památník vydaný ku slavnosti odhalení pomníku postaveného na hřbitově v Orlové. Orlová: Spolek pro poctu padlých za Těšínsko, 1928. 56 s. 
  • BARAN, Ivo. Činnost polských politických stran na československém Těšínsku v roce 1938. I. část. Těšínsko. 2006, roč. 49, čís. 2, s. 15–22. ISSN 0139-7605. 
  • BARAN, Ivo. Činnost polských politických stran na československém Těšínsku v roce 1938. II. část. Těšínsko. 2006, roč. 49, čís. 3, s. 9–18. ISSN 0139-7605. 
  • BARAN, Ivo. Činnost polských politických stran na československém Těšínsku v roce 1938. III. část. Těšínsko. 2006, roč. 49, čís. 4, s. 16–26. ISSN 0139-7605. 
  • BENEŠ, Jaroslav. Stráž obrany státu : 1936-1939. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 2007. 367 s. ISBN 978-80-86011-34-9. 
  • BÍLEK, Jiří. Kyselá těšínská jablíčka : československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1939, 1945. Praha: Epocha, 2011. 308 s. ISBN 978-80-7425-097-2. 
  • BLAŽEK, Petr; KAMIŃSKI, Łukasz; VÉVODA, Rudolf, a kol. Polsko a Československo v roce 1968 : sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference : Varšava, 4.-5. září 2003. Praha: Dokořán, 1998. 361 s. ISBN 80-7363-103-2, ISBN 80-7285-070-9. 
  • BORÁK, Mečislav. Druhá fáze delimitace hranic mezi Československem a Polskem na Těšínsku v listopadu 1938. (Výběr dokumentů). Časopis Slezského zemského muzea. 2000, roč. B 49, s. 51–94. ISSN 1211-3131. 
  • BORÁK, Mečislav; ŽÁČEK, Rudolf. „Ukradené" vesnice : musí Češi platit za 8 slovenských obcí?. Český Těšín ; Ostrava: Muzeum Těšínska ; Sfinga, 1993. 32 s. ISBN 80-85491-43-5. 
  • BORÁK, Mečislav. Zábor Těšínska v říjnu 1938 a první fáze delimitace hranic mezi Československem a Polskem. (Výběr dokumentů). Časopis Slezského zemského muzea. 1997, roč. B 46, s. 206–247. ISSN 1211-3131. 
  • DAVIES, Norman. Polsko : dějiny národa ve středu Evropy. Praha: Prostor, 2003. 481 s. ISBN 80-7260-083-4. 
  • DLUGAJCZYK, Edward. Polska dywersja wojskowa na Zaolziu w latach 1935–1938. Slezský sborník. 1996, roč. 94, s. 35–73. ISSN 0037-6833. 
  • FEJTÖ, François. Rekviem za mrtvou říši : o zkáze Rakousko-Uherska. Praha: Academia, 1998. 298 s. ISBN 80-200-0669-9. 
  • FRIEDL, Jiří; JIRÁSEK, Zdeněk. Rozpačité spojenectví : československo-polské vztahy v letech 1945-1949. Praha: Aleš Skřivan ml., 2008. 399 s. ISBN 978-80-86493-23-7. 
  • FRIEDL, Jiří. Státní politika vůči polské menšině na Těšínsku v letech 1945-1949 : výběrová edice dokumentů. Praha ; Český Těšín: Historický ústav AV ČR ; Kongres Poláků v České republice, 2011. 623 s. ISBN 978-80-7286-194-1. 
  • GABAL, Ivan, a kol. Etnické menšiny ve střední Evropě. Praha: G plus G, 1999. 341 s. ISBN 80-86103-23-4. 
  • GAWRECKÁ, Marie. Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918-1938. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2004. 195 s. ISBN 80-7248-233-5. 
  • GAWRECKI, Dan. Politické a národnostní poměry v Těšínském Slezsku 1918-1938. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 1999. 403 s. ISBN 80-902355-4-9. 
  • GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2. 
  • HANNAN, Kevin. Borders of language and identity in Teschen Silesia. New York: Peter Lang Publishing, Inc., 1996. 255 s. ISBN 0-8204-3365-9. 
  • HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Praha: Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8. 
  • JELÍNEK, Petr. Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918-1924. Opava: Matice slezská, 2009. 226 s. ISBN 978-80-86887-12-8. 
  • KAPLAN, Karel. Moskevská jednání o Těšínsku v červnu 1945 (komentované dokumenty). Časopis Slezského zemského muzea. 2001, roč. B 50, s. 35–73. ISSN 1211-3131. 
  • KAPLAN, Karel. Pravda o Československu 1945-1948. Praha: Panorama, 1990. 248 s. ISBN 80-7038-193-0. 
  • KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první, Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha: Libri, 2000. 571 s. ISBN 80-7277-027-6. 
  • KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé (1867-1939). Praha: Dokořán, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7363-146-8. 
  • KASZPER, Roman; MAŁYSZ, Bohdan, a kol. Poláci na Těšínsku : studijní materiál. Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009. 128 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. ISBN 978-80-87381-00-7.  Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine.
  • KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české XIII. 1918-1929. Praha; Litomyšl: Paseka, 2000. 822 s. ISBN 80-7185-328-3. 
  • KUFOVÁ, Irena, a kol. Mniejszości narodowe na Śląsku Cieszyńskim dawniej i dziś : referaty wygłoszone na międzynarodowej konferencji naukowej, która odbyla się 4.10.2001 w Czeskim Cieszynie = Minulost a současnost národnostních menšin na Těšínsku : sborník referátů z mezinárodní vědecké konference, konané dne 4.10.2001 v Českém Těšíně. Český Těšín: Pedagogické centrum pro polské národnostní školství, 2001. 199 s. ISBN 80-238-8051-9. 
  • MATROSZOVÁ, Veronika. Českoslovenští legionáři : rodáci a občané okresu Karviná. Karviná: Zemský archiv v Opavě - Státní okresní archiv Karviná, 2005. 79 s. ISBN 80-86388-32-8. 
  • MOROZOV, Stanislav Vaclavovič. Polsko a Československo v evropských vztazích 1933-1939 : jak stoupenci Pilsudského bojovali za nové uspořádání Evropy. Praha: Ottovo nakladatelství, 2009. 280 s. ISBN 978-80-7360-842-2. 
  • OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. Praha: Karolinum, 2000. 355 s. Dostupné online. ISBN 80-7184-791-7. 
  • PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu 1-2. Praha: Academia, 2003. 867 s. ISBN 80-200-1095-5. 
  • PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu 3-4. Praha: Academia, 2003. 961 s. ISBN 80-200-1122-6. 
  • TOMASZEWSKI, Jerzy, a kol. Projekty polityky polskiej wobec Czechów na Zaolziu po 1 października 1938 r. Slezský sborník. 2002, roč. 100, s. 305–310. ISSN 0037-6833. 
  • VALENTA, Jaroslav. Česko-polské vztahy v letech 1918-1920 a Těšínské Slezsko. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1961. 501 s. 
  • ZAHRADNÍČEK, Tomáš. Jak vyhrát cizí válku: Češi, Poláci a Ukrajinci, 1914-1918. Praha: ISV, 2000. ISBN 80-85866-65-X. 
  • ZAHRADNIK, Stanisław; RYCZKOWSKI, Marek. Korzenie Zaolzia. Varšava ; Praha ; Třinec: Polska Agencja Informacyjna "PAI-press", 1992. 181 s. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Těšínsko v československo-polských vztazích v letech 1939-1945. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2000. 120 s. ISBN 80-902355-6-5. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Zábor Těšínska v říjnu 1938 a problematika jeho evakuace. Časopis Slezského muzea. 1988, roč. B 37, s. 209–225. ISSN 1211-3131. 
  • ŽUPANIČ, Jan. Rakousko-Uhersko a polská otázka za první světové války. Praha: Karolinum, 2006. 192 s. ISBN 80-246-1193-7. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Československo-polský_spor_o_Těšínsko
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Ázerbájdžán
Élémir Bourges
Úmrtí v roce 2022
Ústřední mocnosti
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Ústav jaderné fyziky Akademie věd České republiky
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časové pásmo
Čechy
Černá smrt
Česká a Slovenská Federativní Republika
Česká národní banka
Česká národní rada
Česká republika na 1. místě!
Česká socialistická republika
Česká strana národně sociální
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
České Radiokomunikace
České století
Český rozhlas
Český zemský sněm
Česko
Československá socialistická republika
Československo
Československo-polský spor o Těšínsko
Čtrnáctý u stolu
Čtvrtá vláda Josefa Korčáka
Čtvrtek
Řád 25. února
Řád německých rytířů
Řád práce
Řád Vítězného února
Říjen
Římská legie
Římské číslice
Římskokatolická církev
Řež
Šestá vláda Lubomíra Štrougala
Šimon Roháček
Šumperk
Švédsko
Ženeva
Židé
Živočichové
Životní prostředí
.pl
1. říjen
1. březen
1. duben
1. květen
1. leden
1. polská armáda
1. srpen
1. září
10. únor
10. červenec
10. říjen
10. březen
10. duben
10. leden
10. prosinec
10. srpen
10. září
11. červen
11. říjen
11. duben
11. květen
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
11. září
1187
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. srpen
12. září
1201
1221
1226
1269
1296
13. únor
13. březen
13. duben
13. leden
13. listopad
13. prosinec
13. září
1385
14. únor
14. červenec
14. říjen
14. březen
14. duben
14. listopad
14. září
1415
1461
1483
1487
1495
15
15. únor
15. březen
15. duben
15. prosinec
15. srpen
15. září
1501
1521
1550
1552
1554
1555
1568
1569
1572
1576
16. únor
16. říjen
16. březen
16. duben
16. květen
16. prosinec
16. září
1600
1615
1623
1638
1639
1645
1652
1659
1667
1670
1683
1685
1688
1695
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. březen
17. duben
17. květen
17. prosinec
17. století
17. září
1705
1714
1715
1721
1722
1723
1733
1735
1755
1763
1765
1771
1772
1774
1777
1779
1782
1785
1787
1788
1789
1791
1793
1794
1795
1799
18. červenec
18. duben
18. leden
18. listopad
18. století
18. září
1811
1812
1813
1815
1817
1822
1825
1826
1829
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1843
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1852
1852 ve fotografii
1852 v loďstvech
1853
1854
1855
1856
1857
1858
1860
1861
1862
1863
1864
1866
1869
1870
1871
1872
1873
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1885
1886
1889
1890
1891
1892
1893
1895
1898
1899
19. červen
19. březen
19. duben
19. květen
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1961
1963
1965
1966
1967
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1977
1978
1979
1981
1982
1984
1985
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. květen
2. listopad
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
2. září
20. únor
20. březen
20. duben
20. květen
20. leden
20. prosinec
20. století
20. září
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2012
2013
2015
2017
2018
2020
2022
2023
21. červen
21. červenec
21. říjen
21. květen
21. leden
21. listopad
21. prosinec
21. století
21. září
22. červen
22. březen
22. duben
22. prosinec
22. září
23. únor
23. červen
23. červenec
23. duben
23. leden
23. září
24. únor
24. červen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. září
25. únor
25. červenec
25. říjen
25. květen
25. listopad
25. prosinec
25. srpen
25. září
26. červenec
26. březen
26. duben
26. květen
26. leden
26. listopad
26. srpen
26. září
27. červen
27. říjen
27. leden
27. září
28. únor
28. leden
28. listopad
28. prosinec
28. srpen
28. září
29. únor
29. říjen
29. duben
29. květen
29. leden
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. březen
3. leden
3. listopad
3. prosinec
3. srpen
3. září
30. duben
30. leden
30. září
303. stíhací peruť
31. červenec
31. říjen
31. březen
31. srpen
366
4. únor
4. červen
4. březen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. září
422
5. červen
5. květen
5. leden
5. listopad
5. září
6. únor
6. červenec
6. březen
6. duben
6. květen
6. prosinec
6. srpen
6. září
622
69
7. únor
7. červenec
7. březen
7. květen
7. leden
7. prosinec
7. září
787
8. únor
8. leden
8. listopad
8. prosinec
8. září
9. červen
9. březen
9. květen
9. září
920
954
Adolf Srb
Adolph Lønborg
Akademie výtvarných umění v Praze
Akta X
Aktuálně.cz
Alžběta Alexandrine Bourbonská
Alžběta Bavorská
Alžběta II.
Albert Gessmann
Alena Munková
Alexej Konstantinovič Tolstoj
Alfréd Šebek
Alfred Grünfeld
Alice z Thouars
Alma mater
Alois Jiránek
Alois Sedláček
Alois Strnad
Alonso Pérez de Guzmán
Americká válka za nezávislost
Americký dolar
Anatol Svahilec
Andrej Babiš
Andrej Barčák mladší
Andrzej Duda
Anežka Hrabětová-Uhrová
Anežka Přemyslovna
Anexe
Angličtina
Anna Bayerová
Annibale de Gasparis
Antonín Švehla
Antonín Benjamin Svojsík
Antonín Krumnikl
Antonín Marek
Antonín Zápotocký
Antonín Zelenka
Antoni Gaudí
Anton Bielek
Apple
Archiv výtvarného umění
Arménie
Astana
August II. Silný
August III. Polský
Austrálie
Autoritní kontrola
Bílá paní (film)
Běloruština
Bělorusko
Břetislav Lvovský
Březost
Babylón
Balaklija
Baltové
Baltské moře
Barbora Habsburská
Barbora Hoblová
Barcelona
Barská konfederace
Baseball
Bedřich Kisch
Bedřich Kloužek
Benedikt XV.
Bertrand Barère de Vieuzac
Biskupin
Bitva o Berlín
Bitva o Británii
Bitva o Monte Cassino
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Lehnice
Bitva u Saratogy
Bitva u Vídně
Blood Sugar Sex Magik
Bohumil Havlasa
Bohumil Med
Bohumil Modrý
Bohumil Urban
Bohuslav Koukal
Bohuslav Sobotka
Boleslav Chrabrý
Boleslav III. Křivoústý
Boris Johnson
Borneo
Botostroj (film)
Bourboni
Brian Binnie
Buněčná teorie
Byzantská říše
Calamity Jane
Camp Nou
Car
Carl Lützow
Caroline Vanhove
Carpoforo Tencalla
Caspar David Friedrich
Celestýn I.
Cesta kolem světa
Charkovská oblast
Charles Sanders Peirce
Charles Spearman
Charles Taze Russell
Charles W. Fairbanks
Chmelnického povstání
Christianizace
Christoph Martin Wieland
Chris Columbus
Clarke Abel
Colin Firth
Commons:Featured pictures/cs
Commonwealth realm
Cornelius Vanderbilt
Curzonova linie
Czartoryští
Dánsko
Dějiny Polska
Dělení Polska
Dacrycarpus dacrydioides
Damasus I.
Dana Bartůňková
Dana Zátopková
Demonstrace
Deutsche Bank
Diktatura
Doba bronzová
Docent
Doktor sociálně-politických věd
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Doubravka Přemyslovna
Druhá Francouzská republika
Druhá Polská republika
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá vláda Josefa Korčáka
Druhé Francouzské císařství
Druhý nikajský koncil
Dušan Havlíček
Dvorecký most
Dynastie
Economia
Eduard August Schroeder
Eduard Wenisch
Eduard Weyr
Edvard Beneš
Edward Śmigły-Rydz
Edwin Markham
Emanuel Dyk
Emanuel Krescenc Liška
Emanuel Pippich
Emil Peters
Emil Zátopek
Emotikon
Encyklopedie
Espoo
Evropa
Evropská komise
Evropská unie
F. X. Svoboda
Facebook
Federální shromáždění
Felix Neumann
Felix Téver
Ferdinand Blumentritt
Ferdinand von Lindemann
File:Návrh založení Wikimedia Česká republika 2008 A.JPG
File:WM CZ - Výroční zpráva 2016.pdf
Filipíny
Fondy Evropské unie
François Benoist
François Sulpice Beudant
Francie
Francis Scott Fitzgerald
Franklin Pierce
František Čapka (politik)
František Štědrý
František Adolf Borovský
František Benhart
František I. Rakouský
František Janda (architekt)
František Josef Andrlík
František Kaván
František Kincl
František Kordač
František Kratochvíl
František Musil (skladatel)
František Nábělek
František Ondřich
František Pinc
František Pitra
František Podlena
František Reichel
František Udržal
Franz Hroch
Franz Werfel
Freddie Mercury
Frenštát pod Radhoštěm
Fridrich Kristián Saský
Friedrich Legler
Friedrich von Georgi
Friedrich von Hügel
Fulgence Bienvenüe
Gallus Anonymus
Gdaňsk
Gdaňský záliv
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník ÚV KSČ
Generalplan Ost
Geodata
Germáni
Gerolamo Cardano
Gesta principum Polonorum
Giacomo Meyerbeer
Gilotina
Giovanni Agostino Abate
Giovanni Girolamo Saccheri
Golda Meirová
Gregoriánský kalendář
Grunge
Guinea-Bissau
Gustavo Kuerten
Gustav Brauner
Hadždž
Haličsko-vladiměřské království
Harald Paetz
Heliocentrismus
Henri Becquerel
Henry Purcell
Henry Silva
Hesensko
Hidžra
Hladomor
Hlavní město
Hlavní strana
Hnězdno
Holokaust
Honda
Hornoslezská povstání
Hospodářské noviny
Howard Walter Florey
Hrubý domácí produkt
Hustota zalidnění
IDnes
Iglu
Ignác Raab
Index lidského rozvoje
Indonésie
Iniciativa Most
International Standard Book Number
Inuiti
Invaze do Polska (1939)
Ion Luca Caragiale
IPhone
Irene Papasová
ISO 3166-1
ISO 3166-2:PL
Ivan David
Ivan Knotek
Izjum
Izrael
Ján kardinál Černoch
Jérémy Toulalan
Józef Beck
Józef Piłsudski
Július Ďuriš
Jaderný reaktor
Jagellonci
Jagellonská univerzita
Jakub Blacký
Jaltská konference
Jantarová stezka
Jan Černý (politik)
Jan Řežábek
Jan Štěrba (politik)
Jan Evangelista Purkyně
Jan Fischer
Jan Henryk Dąbrowski
Jan III. Sobieski
Jan Kasal
Jan Kozina
Jan Lála
Jan Ladislav Sýkora
Jan Lier
Jan Malypetr
Jan Masaryk
Jan Matejko
Jan Mazoch
Jan Nedvěd
Jan Neliba
Jan Nepomuk František Desolda
Jan Pehel
Jan Ruml
Jan Sokol
Jan Stejskal (politik)
Jan Stráský
Jan Syrový
Jan Werich
Japonsko
Jaromír Žák
Jaromír Algayer
Jaromír Císař
Jaromír Johanes
Jaromír Obzina
Jaromír Velecký
Jaroslav Marvan
Jaroslav Wykrent
Jazyk (lingvistika)
Jean-Paul Marat
Jemen
Jerevan
Jesse James
Jiří Bartoška
Jiří Fridrich Hohenlohe
Jiří Hálek
Jiří Kolář
Jiří Lábus
Jiří Mayer (lékař)
Jiří Novák (houslista)
Jiří Paroubek
Jiří Rusnok
Jiří Seifert
Jiří Svoboda (cestovatel)
Jiří Svoboda (režisér)
Jižní Asie
Jihovýchodní Asie
Jindřich Štreit
Jindřich II. Pobožný
Jindřich Kàan z Albestů
Jindřich V. Sálský
Jitka Kolínská
Johann Baptist Blobner
Johann Christian Bach
John Adams Whipple
John Dreyer
Josef Anýž
Josef Baar (politik)
Josef Bergler
Josef Bernat
Josef Božek
Josef Bradna
Josef Brenner
Josef Dobiáš (kněz)
Josef Doubrava
Josef Emanuel Hibsch
Josef Hromádka
Josef Illík
Josef Kempný
Josef Kořán
Josef Korčák
Josef Lux
Josef Tošovský
Josef Tomeš
Josef Václav Frič
Josef Velda
Joseph Joffre
Joseph Maria Koudelka
Josif Vissarionovič Stalin
Jozef Agnelli
Jozef Lenárt
Julius III.
Julius Neubronner
Křesťanství
K. M. Walló
Kašubština
Kaliningradská oblast
Kamila Špráchalová
Kanada
Kandidát věd
Kapetovci
Kara Mustafa
Kardinál
Karel Čapek
Karel Fořt (ovocnář)
Karel Höger
Karel Honzík
Karel III. Britský
Karel IV.
Karel Janák
Karel Juliš
Karel Kramář
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel Neuwirth (urolog)
Karel Urbánek (politik)
Karel VI.
Karel Wisnar
Karlův most
Karl Lagerfeld
Karl Ungermann
Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1852
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katyňský masakr
Kavkazská válka
Kazachstán
Kazimír III. Veliký
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
KDU-ČSL
Keltové
Ken Starr
Kevin Sorbo
KGB
Klára Doležalová
Klára Joklová
Klementinum
Klement Gottwald
Kliment Čermák
Kmen (sociologie)
Kościuszkovo povstání
Kolektivizace
Komunismus
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Československa
Komunistický režim v Československu
Komunita open source představuje své výsledky na devátém LinuxExpu
Konšel
Konžská demokratická republika
Kongresové Polsko
Konrád Henlein
Konrád I. Mazovský
Konstantin Fehrenbach
Kontrabas
Konzervativní strana (Spojené království)
Kooptace do České národní rady 1989-1990
Koruna česká
Kosmická sonda
Královský hrad (Varšava)
Krčmaňská aféra
Krajský národní výbor
Krakov
Krakovské povstání
Kreva
Krevská unie
Kristina Saská
Kriticky ohrožený taxon
Krymský chanát
Kujavsko
Kulturní památka
Kulturní památka (Česko)
Kupjansk
Květnový převrat (Polsko)
Květoslava Kořínková
Ladislav Adamec
Ladislav Dvořák (ministr)
Ladislav Fuks
Ladislav Medňanský
Ladislav Vodrážka
Ladislav Zápotocký
Latina
Laver Cup
Lednové povstání
Legislativní rada vlády
Lenka Baarová
Leonardo Nascimento de Araújo
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Leopold Gottlieb (balneolog)
Leopold Heyrovský (právník)
Leopold II.
Leo Meisl
Les
Lester Allan Pelton
Letní olympijské hry 1972
Levý blok (koalice)
Liberius
Library of Congress Control Number
Lidé
Linda McCartney
LinuxExpo
Listopadové povstání
Litevština
Litevské velkoknížectví
Litva
Liz Trussová
Londýn
Loreto Vittori
Lužická kultura
Lužická Nisa
Lublinská unie
Lubomír Štrougal
Ludvík Hilgert
Ludvík IV. Francouzský
Ludvík VIII. Francouzský
Ludvík XIV.
Luigi Lucheni
Lukáš Houser
Lvov
Mária Wittner
Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg
Míla Tomášová
Měšek I.
Maďarsko
Madagaskar
Magdalena Anderssonová
Malajsie
Maršál Polska
Marek Blahuš
Marián Čalfa
Marianne von Werefkinová
Marie Kalašová
Marie Karolína Rakouská
Marie Petzoldová-Sittová
Marie Podvalová
Marie Ryšavá
Marie Tereza Habsburská (1638)
Martin Bursík
Martin Frič
Martin Mejstřík
Massalia (planetka)
Matej Lúčan
Mateusz Morawiecki
Mazovčané
Medína
Mekka
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Michael Keaton
Michael Kocáb
Michail Sergejevič Gorbačov
Michal Horáček
Michal Sedloň
Michal Sup
Mikoláš Aleš
Mikuláš Koperník
Mikuláš Pálffy (1552–1600)
Milán Václavík
Milan Hodža
Miloš Adamec
Miloš Zeman
Miloslav Šmídmajer
Miloslav Boďa
Miloslav Fleischmann
Miná
Ministerstvo vnitra České republiky
Mirek Topolánek
Miroslav Malovec
Miroslav Vacek
Miroslav Vladyka
Mise OSN v Kongu
Mistr FIDE
Mlžný les
Mnichovský masakr
Mohamed
Mongolský vpád do Evropy
Morava
Moravský zemský sněm
Mormonismus
Moskva
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní divadlo
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní památkový ústav
Národní strana (1848)
Národnost
Němčina
Německá říše
Německé císařství
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Německo
Německo-polský pakt o neútočení
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nancy Pelosiová
Napoleon Bonaparte
Napoleon III.
NASA
Nejvyšší soud České republiky
Nestátní nezisková organizace
Nevermind
NGO market
Niccolò Jommelli
Nihil novi
Nirvana
Normalizace
Nosorožcovití
Nosorožec sumaterský
Nová Kaledonie
Novinky.cz
Novoměstská radnice
Nupedia
Nystadská smlouva
Občanské fórum
Občanské sdružení
Obležení Hlohova
Obrazoborectví
Obyvatelstvo
Odra
Okresní národní výbor
Oldřich Černík
Oldřich Nový
Olga Scheinpflugová
Olga Walló
Ondřej Pavelka
OpenStreetMap
Operace Tannenberg
Operace Visla
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Oscar Blumenthal
Oskar Pollak
Osmanská říše
Otakar Černý (novinář)
Otakar Ševčík
Otakar Hůrka
Otakar Motejl
Ozbrojené síly Ukrajiny
Pátá vláda Lubomíra Štrougala
Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických
Předseda vlády
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Paříž
Palestinská autonomie
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panovník
Panthéon
Papež
Pardubice
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Pavel Šámal
Pavel Šafařík
Pavel Kysilka
Pavel Nový
Pavol Hrivnák
Personální unie
Petr Brož
Petr Fiala
Petr Horák
Petr Kuboš
Petr Nečas
Petr Pithart
Petr Zenkl
Ph.D.
Piastovci
Pietro Gasparri
Podolí (Praha)
Podzimní knižní veletrh
Poláci
Polština
Polané (západní)
Politik
Polská exilová vláda
Polská hymna
Polská lidová republika
Polská republika (rozcestník)
Polská vlajka
Polské království
Polské království (1916–1918)
Polský odboj během druhé světové války
Polský podzemní stát
Polsko
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská válka
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Polygamie
Pomořansko
Poniatowští
Poprava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslední mohykán
Povstání tchaj-pchingů
Poznaňské povstání
Poznaňské velkovévodství
Poznaňsko
Pražská defenestrace (1483)
Pražské jaro
Praha
Prales
Premiéra
Prokop Drtina
Protestantismus
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-dánská válka
První bitva na Marně
První moravská spořitelna
První republika
První světová válka
Puebla (stát)
Purkmistr
Q15735556
Q15735556#identifiers
Q15735556#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q725653
Q725653#identifiers
Q725653#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžena Nasková
R.U.R.
Rakousko
Rakousko-Uhersko
Raquel Welch
Režisér
Red Hot Chili Peppers
Registr smluv
Renesanční architektura
Republika
Richard Bienert
Robert Koldewey
Roger Federer
Rok
Roman Prymula
Rose McGowan
Royal Court Theatre
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf Beran
Rudolf Horský
Rudolf Winternitz
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Rusko-polská válka (1605–1618)
Rysy
Sýrie
Saúdská Arábie
Saint-Germain-en-Laye
Sametová revoluce
Sanace (Polsko)
Santiago Ramón y Cajal
Sarmati
Satira
Saul Kripke
Sedmidenní válka
Sedmiletá válka
Sejm
Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město
Senát Parlamentu České republiky
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severomoravský kraj
Seznam britských králů
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam nejdéle vládnoucích britských panovníků
Seznam představitelů Polska
Seznam premiérů Česka
Seznam premiérů Československa
Seznam premiérů Spojeného království
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Skanzen
Skauting
Skytové
Slezané
Slezské vojvodství
Slované
Slovanské náboženství
Slovenská národní knihovna
Slovensko
Smells Like Teen Spirit
Sněmovna národů Federálního shromáždění
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Sněm Království českého
Solidarita (Polsko)
Sonja Sázavská
Soubor:100401-N-0696M-202 Rose McGowan (cropped).jpg
Soubor:Ales Portrait.jpg
Soubor:Anatol Svahilec v klipu pro soutěž Československo 1948–1989.jpg
Soubor:Antoni Gaudi 1878.jpg
Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg
Soubor:Border changes in history of Poland.png
Soubor:Chris Columbus.jpg
Soubor:Colin Firth and Barbara Stockings (cropped).jpg
Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg
Soubor:Emblem of the Government of the Czech Republic.svg
Soubor:EU-Poland.svg
Soubor:Europa Jagellonica.svg
Soubor:Flag of Poland.svg
Soubor:Freddie Mercury performing in New Haven, CT, November 1977.jpg
Soubor:F Scott Fitzgerald 1921.jpg
Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg
Soubor:Gustavo Kuerten2.jpeg
Soubor:Herb Polski.svg
Soubor:HonzaNedved.JPG
Soubor:Howard Walter Florey 1945.jpg
Soubor:Jagro WMCZ 2021 01.jpg
Soubor:Jan Sokol, 2015 (02).jpg
Soubor:Jaroslav Wykrent.jpg
Soubor:Jklamo-IMG 2263.JPG
Soubor:Kahikatea.jpg
Soubor:Karl Lagerfeld.jpg
Soubor:Kevin Sorbo.jpg
Soubor:Klára Joklová.jpg
Soubor:KWP 2007 Juan.jpg
Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png
Soubor:Leonardo Nascimento de Araujo 2011.jpg
Soubor:Linda McCartney 1976.jpg
Soubor:Michael-Keaton.jpg
Soubor:MieszkoDagome.jpg
Soubor:Olga Walló 2009.jpg
Soubor:O Pavelka Praha 2015.JPG
Soubor:Paul Nadar - Henri Becquerel.jpg
Soubor:Pavel Nový.JPG
Soubor:Petr Broz vedec.jpg
Soubor:Polska-ww1-nation.png
Soubor:Praha, 15 let české Wikipedie, čekání na dort.jpg
Soubor:Praha, Dejvice, NTK, Wikikonference 2011, panelová diskuze, Limojoe.jpg
Soubor:Praha, Slovenská 21, kancelář WMČR (2019-09-28 09.48.30).jpg
Soubor:Praha, Slovenská 21, Svět-Hub 02.jpg
Soubor:RaquelWelchApr2010.jpg
Soubor:Rosa rhino.jpg
Soubor:SEF2007a.jpg
Soubor:Strajk sierpniowy w Stoczni Gdańskiej im. Lenina 34.jpg
Soubor:Toulalan.JPG
Soubor:Veronika Freimanova (2).JPG
Soubor:Vyrocni zprava WMCZ 2022 interactive.pdf
Soubor:Werner Herzog Bruxelles 02.jpg
Soubor:Wikiconference Brno 20141129-164856 main program.jpg
Soubor:Wikikonference-2019-UPCE-067-Group-Photos.jpg
Soubor:Wikiměsto Olomouc, group picture (cropped).jpg
Soubor:Wikimedia CZ General Assembly 2017 883.jpg
Soubor:Wikimedia Hackathon Prague 2019 - 2019-05-18 - Group Picture - 0391.jpg
Soubor:Wikimedia Summit 2019 - Portrait Vojtěch Dostál.jpg
Soubor:Wikipedie narozeniny 20-33.jpg
Soubor:William Devane 1974.JPG
Soubor:WMCZ 2014 Petr Novak.jpg
Soubor:WMCZ LinuxExpo booth.jpg
Soubor:Wroclaw - Uniwersytet Wroclawski o poranku.jpg
Soubor:Yvetta Blanarovicova.JPG
Sovětská invaze do Polska
Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7185-245-7
Speciální:Zdroje knih/80-7239-179-8
Speciální:Zdroje knih/80-901103-0-4
Speciální:Zdroje knih/80-901579-5-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8
Spojené království
Spojené státy americké
Spolek
Srpen
Státní znak Polska
Střední Evropa
Střední Litva
Staša Fleischmannová
Stanisław Żółkiewski
Stanislav Gross
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Rázl
Stanovy
Staré Město (Praha)
Staroměstská radnice
Strana zelených
Stromovka
Sudetoněmecká strana
Sumatra
Světová obchodní organizace
Svobodná licence
Svobodné město Krakov
Szlachta
Třeboň
Třetí Československá republika
Třetí vláda Josefa Korčáka
Tři vejce do skla
T. Svatopluk
Teresa Titos Garzón
Tereza Budková
Terorismus
Tetička (film, 1941)
Thomas Wyatt
Tomáš Baťa
Tomáš Berdych
Tommaso Campanella
Toruň
Udórz (hrad)
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská povstalecká armáda
Ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti
Urologie
Václavské náměstí
Václav Ženíšek
Václav Boleslav Janda
Václav Bouček
Václav Holek
Václav Klaus
Václav Koranda (básník)
Václav Kosmák
Václav Markup
Václav Nelhýbel
Václav Neubert
Václav Novotný (historik)
Václav Razik
Václav Viktor Morávek
Vídeňský kongres
Východní Asie
Východní blok
Východní Prusko
Valerij Poljakov
Varšava
Varšavská konfederace
Varšavské knížectví
Varšavské povstání
Velký hadronový urychlovač
Velkopolské povstání
Velkopolské povstání (1806)
Velkopolsko (historické území)
Velvyslanec
Verejnosť proti násiliu
Veronika Freimanová
Versailleská smlouva
Vesmír
Vilém Bukovský
Vilém Hejl
Vilém IV. Lucemburský
Vilém Nikodém
Vilém Petrželka
Vilemína Luisa Bádenská
Viliam Široký
Vinohrady (Praha)
Virtual International Authority File
Visegrádská skupina
Viselská kosa
Viselský záliv
Vislané
Vitellius
Vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka
Vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta
Vláda Ladislava Adamce
Vláda Petra Fialy
Vláda Stanislava Rázla
Vladimír Špidla
Vladimír Podborský (archeolog)
Vladimír Slavínský
Vladislav I. Lokýtek
Vlado Milunić
Vlasta Burian
Vlasta Děkanová
Vlastimil Podracký
Vlastimil Tusar
Vltava
Volby do České národní rady 1971
Volby do České národní rady 1976
Volby do České národní rady 1981
Volby do České národní rady 1986
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990
Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1992
Volební právo v Česku
Volyňský masakr
Voyager 1
Vratislavská univerzita
Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa
Wenzel Wenhart
Werner Herzog
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikikonference
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Czech Republic?oldid=1450543
Wikimedia Hackathon 2019
Wikimedia Slovensko
Wikimedium
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nástěnka/Wikimedia ČR/Popiš památku (2019)
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedista
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wiki miluje památky
Wilhelm Ressel
William Dampier
William Devane
Winfield Scott
XIII. sjezd KSČ
XIV. sjezd KSČ
XV. sjezd KSČ
XVI. sjezd KSČ
XVII. sjezd KSČ
XVIII. sjezd KSČ
X (sociální síť)
YouTube
Yvetta Blanarovičová
Září
Zánik Československa
Złoty
Zaolzie
Zbyšek Pechr
Zdeněk Chotěnovský
Zdeněk Fierlinger
Zdeněk Horčík
Zdeněk Kolářský (houslista)
Zdeněk Podskalský
Zdenka Tichotová
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení v Pueble 2017
Zemská armáda
Zlaté svobody
Znárodnění




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk