A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
August Šenoa | |
---|---|
Rodné jméno | August Ivan Nepomuk Eduard Schönoa |
Narození | 14. listopadu 1838 Záhřeb |
Úmrtí | 13. prosince 1881 (ve věku 43 let) Záhřeb |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Místo pohřbení | Mirogoj (45°50′6″ s. š., 15°59′6″ v. d.) |
Pseudonym | Onufrius Kopriva |
Povolání | spisovatel, básník a novinář |
Alma mater | Cisterciácké gymnázium v Budapešti |
Významná díla | Zlatarevo zlato |
Ocenění | čestné občanství (1881) |
Děti | Branko Šenoa Milan Šenoa |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa (14. listopadu 1838[1] Záhřeb – 13. prosince 1881 tamtéž) byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista.
Kromě práce na řadě časopisů (Vijenac, Slavische Blätter, Glasonoš), se projevil jako autor období přechodu od romantického „opěvování slovanské vzájemnosti a velkoleposti“ k realistické literatuře. Studoval v Praze a v Záhřebu. Proslavil se hlavně svým dílem Selská vzpoura (chorvatsky Seljačka buna), kde zachytil události selské vzpoury proti všehoschopné (maďarské) vrchnosti v atmosféře neustálých obav před expanzí Turků. Byl ale autorem i řady dalších historických románů, jako jsou např. Zlatarovo zlato (1871), Čuvaj se senjske ruke (1875) nebo Diogenes (1878). Řada z nich byla vydána také česky. Kromě toho sepsal také celou řadu vlastenecky laděných básní.
Šenoova díla přecházejí v použité formě od romantismu k realismu; hledají témata nové doby a ostře odsuzují staré, především feudalistické pořádky.[2] V románu Selská vzpoura se projevil jeho odpor k maďarským feudálům[2] (Chorvatsko bylo v té době součástí Uher) jako k síle, která potlačuje typického chorvatského sedláka. Chorvatské feudály naopak vnímal jako nevýznamné vlastníky polí a sadů. Šenoa se zajímal také i o politiku; názorově neměl daleko k Ante Starčevićovi[zdroj?, a to i přesto, že se ho nebál otevřeně kritizovat.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Záznam o narození a křtu. img24.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-22.
- ↑ a b FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 188–189. (srbochorvatština)
- ↑ FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 192. (srbochorvatština)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu August Šenoa na Wikimedia Commons
- Digitalizovaná díla Augusta Šenoy v Národní digitální knihovně.
- Záznam o narození a křtu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk