Lazurit

Lazurit
Lazurit
	Lazurit, Afghánistán
Obecné
Kategorie	minerál
Chemický vzorec	Na6Ca2Al6Si6O242
Identifikace
Barva	temně modrá až nazelenale modrá
Vzhled krystalu	celistvý nebo v podobě dodekaedrů, či oktaedrů
Soustava	kubická
Tvrdost	5 - 5,5
Lesk	matný až skelný
Štěpnost	nedokonalá podle {110}
Index lomu	n = 1,5 - 1,522
Vryp	světle modrý
Hustota	2,4 až 2,5 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	je rozpustný v HCl, ve které zapáchá po zkažených vejcích
Ostatní	lom nerovný až lasturnatý, není UV aktivní

Lazurit (či ultramarín) je minerál, hlinitokřemičitan sodíku a vápníku spadající do skupiny foidů. Přesněji se jedná o tektosilikát, který je hlavním členem sodalitové skupiny. ^[1] Je známý od starověku; mineralogicky byl jako „lazurit“ poprvé popsán v roce 1891.^[3] Jeho jméno bylo odvozeno z perského لاجورد‎ (lazhward), jež znamená „modrý“. Lazurit tvoří hlavní součást horniny Lapis lazuli, ve které se podílí na jejím složení 25 až 40 %.

Vznik

Jedná se o minerál silně kontaktně metamorfovaných vápenců.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5 - 5,5, hustota 2,42 g/cm³, štěpnost nedokonalá dle {110}, lom nerovný až lasturnatý, není radioaktivní.
Optické vlastnosti: Barva je temně modrá, azurově modrá, fialově modrá nebo nazelenale modrá. Vryp má bílý, lesk matný až skelný a je průsvitný až průhledný. Není UV aktivní.
Chemické vlastnosti: Obsah jednotlivých prvků - O 38,53%, Si 16,91%, Al 16,24%, Na 13,84%, Ca 8,04%, S 6,43%, tato data byla vypočtena z empirického vzorce Na₃CaAl₃Si₃O₁₂S. Časté nečistoty jsou v podobě Fe, Mg, K a H₂O.

Výskyt

Stejně jako u minerálu Afghanitu je typovou lokalitou Afghánistán, v dole Lapis-lazuli Mine, na lokalitě Sar-e-Sang v provincii Badachšán.
V současnosti je lazurit ve velkém těžen okolo Bajkalského jezera v Rusku a v Chile,^[1] tam je lazurit dokonce považován za chilský národní kámen.
Dále je známý z Itálie, lokalita Monte Somma

Parageneze

Vyskytuje se společně s kalcitem, pyritem, diopsidem, humitem, forsteritem, haüynem a muskovitem.

Využití

Brousí se jako drahý kámen a již od starověku a středověku byl lazurit těžen v Badachšánu, oblasti Afghánistánu^[4], v podobě polodrahokamu lapis lazuli, dodnes jde celosvětově o jeho hlavní zdroj. Jeho drcením byla získávána velmi vzácná barva ultramarín, což napovídá i samotný název této barvy: Jde o složení latinských slov „ultra“ (nad, dále, tedy přeneseně i za, zpoza) a „mare“ (moře).

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d VELEBIL, Dalibor. velebil.net - lazurit . . Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c www.mineral.cz - databáze minerálů - lazurit . www.mineral.cz - databáze minerálů . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
↑ Brögger, W.C., Bäckström, H. (1891) Die Mineralien der Granatgruppe. Zeitschrift für Krystallographie und Mineralogie, 18, str. 209-276.
↑ Příjmy z těžby polodrahokamů nejdou afghánské vládě, ale přímo Tálibánu. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lazurit na Wikimedia Commons
(česky) Detailní popis lazuritu
(anglicky) Lazurit na webu mindat.org
(anglicky) Lazurit na portálu webmineral.com
(anglicky) Lazurit v RRUFF databázi minerálů
(německy) Lazurit v atlase minerálů

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Lazurit
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[velebil-1] VELEBIL, Dalibor. velebil.net - lazurit . . Dostupné online.

[stepnost-2] www.mineral.cz - databáze minerálů - lazurit . www.mineral.cz - databáze minerálů . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[brogger-3] Brögger, W.C., Bäckström, H. (1891) Die Mineralien der Granatgruppe. Zeitschrift für Krystallographie und Mineralogie, 18, str. 209-276.

[4] Příjmy z těžby polodrahokamů nejdou afghánské vládě, ale přímo Tálibánu. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]