A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bogoljubovo Боголю́бово | |
---|---|
Kostelní věže v Bogoljubově | |
Poloha | |
Souřadnice | 56°11′41″ s. š., 40°31′51″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Centrální |
Oblast | Vladimirská |
Rajón | Suzdalský |
Vladimirská oblast na mapě Ruska | |
Bogoljubovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 494 (2010[2]) |
Správa | |
Status | vesnice |
Vznik | 1158 |
Zakladatel | Andrej Jurjevič Bogoljubskij |
Telefonní předvolba | +7 4922 |
PSČ | 601270 |
Označení vozidel | 33 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bogoljubovo (rusky Боголю́бово – Bogoljúbovo) je ruská vesnice v Suzdalském rajónu Vladimirské oblasti. Leží asi 10 kilometrů severovýchodně od města Vladimir. Populace má v současné době tendenci růstu, v roce 1969 ve městě žilo na 3 900 obyvatel, roku 1989 se počet obyvatel zvýšil na 4 143,[3] obyvatelstvo dále v roce 2002 stouplo na 4 218 obyvatel.[4] Poslední sčítání lidu z roku 2010 ukazuje hodnotu 4 494 obyvatel.[2]
Bogoljubovo založil veliký vladimirský kníže Andrej Jurjevič Bogoljubskij na řece Něrli vtékající do řeky Kljazmy v roce 1158. Andrej zde panoval 17 let, poté byl roku 1174 v Bogoljubově zavražděn.
Ruští ortodoxní křesťané věří, že Andrej Bogoljubskij založil toto město poté, co měl vidění Bohorodičky. Před ním se zjevila Bohorodička držící svitek v pravé ruce a přikázala mu postavit klášter na místě zjevení. Na tomto místě dnes stojí chrám Pokrovu na Něrli, který je v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu od roku 1992 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.[5]
Historie
Bogoljubovo, bývalé sídlo knížete Andreje Bogoljubského vládnoucího mezi léty 1157–1174, bylo založeno v roce 1158 na příkaz knížete Andreje v místě, kde řeka Něrl spojuje povodí řeky Oky s povodím Volhy. Založení města duchovenstvo spojovalo s legendou o zjevení se Matky Boží knížeti Andrejovi. Když se vracel z Vyšgorodu a přivážel odsud byzantskou ikonu Bohorodičky, 10 kilometrů od Vladimiru se koně zastavili a žádným způsobem se nenechali přimět k další cestě. Na tomto místě průvod přenocoval. Té noci proběhlo zjevení a na jeho místě byl založen hrad Andreje Bogoljubského, který se stal symbolem obce.
V roce 1177 nechal rjazaňský kníže Gleb Rostislavič dobýt a vyplenit Bogoljubovo poté, co byl Andrej Bogoljubskij zavražděn. Mongolové poté zničili hradby města v roce 1238. V 17. – 19. století probíhala výstavba kláštera, v roce 1917 po velké říjnové revoluci byl klášter uzavřen, poté byl v roce 1992 znovu otevřen. Od roku 1997 jsou v Bogoljubově kláštery dva – mužský a ženský.
Mezi léty 1945 a 1965 bylo Bogoljubovo centrem vladimirského rajonu, Od roku 1965 je součástí suzdalského rajonu. V letech 1960–2005 mělo Bogoljubovo status sídla městského typu.
Do současnosti se částečně zachovaly sypané valy, příkopy a spodní části stěn a opěrných pilířů bělokamenného opevnění knížecího paláce – arkádová galerie a věž s točitým schodištěm, také základy chámu Narození Panny Marie (z let 1158–1165), na kterých je postaven patrový barokní kostel z roku 1751. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, zvonice a obytné domy nad vstupní branou byly postaveny v 19. století. Chrám Bogoljubské ikony Panny Marie v byzantsko-ruském stylu byl dokončen roku 1866 podle projektu architekta Konstantina Andrejeviče Tona. Nejznámější a nejvýraznější stavbou Bogoljubova je chrám Pokrovu na Něrli, který se rovněž dochoval celý. Nachází se asi 1,5 kilometru od Bogoljubova.
V roce 2004 zde ve zrekonstruovaném objektu zaniklé konzervárny otevřela výrobní závod česká firma Hamé.[6]
Populace
Rok | Počet obyvatel | Zdroj informací |
---|---|---|
1859 | 1 003[7] | Spis obyvatelstva měst po sčítání lidu v roce 1859 |
1897 | 1 459[8] | Sčítání lidu Ruské říše (1897) |
1926 | 1 474[9] | Sčítání lidu SSSR (1926) |
1959 | 2 585[10] | Sčítání lidu SSSR (1959) |
1970 | 3 942[11] | Sčítání lidu SSSR (1970) |
1979 | 4 171[12] | Sčítání lidu SSSR (1979) |
1989 | 4 143[3][13] | Sčítání lidu SSSR (1989) |
2002 | 4 218[4][14] | Sčítání lidu Ruska (2002) |
2010 | 4 494[2] | Sčítání lidu Ruska (2010) |
Fotografie
-
Pohled na kostelní věže
-
Pětirublová mince s vyobrazením bogoljubského chrámu
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bogolyubovo na anglické Wikipedii a Боголюбово na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ a b c Svazek 1. Hojnost a distribuce obyvatelstva. 5. Ruská populace, federální okresy Ruské federace, okresy, městská sídliště, venkovské lokality – administrativní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 000 a více osob . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-04.; Výsledky národního sčítání lidu Archivováno 23. 11. 2012 na Wayback Machine. (rusky)
- ↑ a b Всесоюзная перепись населения 1989 года (Populace všech sovětských republik, sčítání lidu 1989) . Týdenní Demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekonomická. Kapitola „Всесоюзная перепись населения 1989 г. Численность наличного населения союзных и автономных республик, автономных областей и округов, краёв, областей, районов, городских поселений и сёл-райцентров.“ (Sčítání lidu všech sovětských republik v roce 1989. Populace Sovětského svazu, všech jeho republik, oblastí, území, měst a administrativních celků včetně vesnic.). Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b „Численность населения России, субъектов Российской Федерации в составе федеральных округов, районов, городских поселений, сельских населённых пунктов – районных центров и сельских населённых пунктов с населением 3 тысячи и более человек“ (Populace ruska, jeho federálních území, oblastí a měst – administrativní celky a oblasti s populací nad 3 000 obyvatel) . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-31. (rusky)
- ↑ Světové dědictví UNESCO . Kapitola Historická centra Vladimiru a Suzdalu. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Babické Hamé otevřelo výrobní závod v Rusku. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online.
- ↑ Provincie Vladimir. Spis obyvatelstva měst po sčítání lidu v roce 1859
- ↑ Provincie Vladimir, první valná sčítání lidu 1897 . Kniha 1. a 2.. vyd. Knihovna C.S., 1901–1904 . Dostupné v archivu pořízeném dne 01-03-2012. (rusky)
- ↑ Vladimirský okruh ivanovské průmyslové oblasti . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23-08-2011. (rusky)
- ↑ Sčítání lidu Unie z roku 1959 . (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
- ↑ Sčítání lidu Unie z roku 1970 . (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
- ↑ Sčítání lidu Unie z roku 1979 . (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
- ↑ Týdenní Demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekonomická. (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
- ↑ Týdenní demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekomonická . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22-08-2011. (rusky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bogoljubovo na Wikimedia Commons
- „Holy Bogolyubovo Monastery“ – cestovní příručka (anglicky)
- Oficiální stránky muzea Vladimír (rusky)
- Kniha starobylých měst ve vladimirské oblasti (rusky)
- Fotografie Bogoljubova (rusky)
- „Bogoljubovo, chrám Panny Marie Pomocné na Něrli“ Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine. – Hlas Ruska (česky)
- Zlatý prstenec: Bogoljubovo – Rady na cestu (česky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk