Karbid křemíku
Karbid křemíku
Obecné
Systematický název	Karbid křemíku
Anglický název	Silicon carbide
Německý název	Siliciumcarbid
Sumární vzorec	SiC
Vzhled	žlutá, zelená až černá barva
Identifikace
Registrační číslo CAS	409-21-2
PubChem	9863
SMILES	#
InChI	1S/CSi/c1-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	40,096
Teplota tání	2830 °C
Hustota	3,16 g·cm−3
Index lomu	2,55
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karbid křemíku (SiC) je sloučenina uhlíku a křemíku. Velmi vzácně se vyskytuje i v přírodě jako minerál moissanit. Často se mylně uvádí, že se v této sloučenině vyskytuje čtyřnásobná vazba mezi atomy C a Si. Vazba je díky prostorové struktuře pevné látky tvořené tetraedry jednoduchá – samostatná molekula SiC neexistuje.

Vznik

Karbid křemíku se připravuje reakcí uhlíku s křemíkem nebo oxidem křemičitým, případně reakcí oxidu uhelnatého s křemíkem nebo jeho oxidem:

Si + C → SiC

SiO₂ + 3C → SiC + 2CO (při 2 000 °C)

Si + 2CO → SiC + CO₂

Vlastnosti a použití

Vyznačuje se velkou tvrdostí (na Mohsově stupnici má hodnotu 9,5), používá se jako brusný materiál, při výrobě žáruvzdorných cihel, jako polovodič a někdy jako lacinější náhražka diamantu. Je ho možno použít také na umělou výrobu křemíku:

SiO₂ + 2SiC → 3Si + 2CO

Je znám i pod obchodním označením karborundum.

Při 2 500 °C se rozkládá na plynný křemík a uhlík ve formě grafitu:

SiC(s) → Si(g) + C(s)

Pod vakuem lze takto připravovat i grafenové struktury.^[1]

Index lomu je 2,65 až 2,69.

Moissanit

Přírodní moissanit se vyskytuje pouze ve stopových množstvích v některých typech meteoritů a v ložiskách korundu a kimberlitu; přírodní monokrystaly nepřesahují velikost několika milimetrů.^[2] Tvoří jemné, bezbarvé krystaly s diamantovým leskem. Syntetický analog a technický produkt podobný strukturou a složením je karborundum.

Přírodní moissanit byl poprvé objeven v roce 1893 v Arizoně Ferdinandem Henrim Moissanem, po kterém byl minerál v roce 1905 pojmenován.^[3]

V posledních desetiletích se objevila technologie pro pěstování velkých průhledných syntetických monokrystalů moissanitu, často používaných k imitaci diamantů.^[4] Téměř každý karbid křemíku prodávaný na světě, včetně moissanitových šperků, je syntetický.

Odkazy

Reference

Související články

• Vlákna z karbidu křemíku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karbid křemíku na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.