A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 5. listopadu 1999 |
Nadm. výška | 415–484 m n. m. |
Rozloha | 5,53 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Semily |
Umístění | Bozkov |
Souřadnice | 50°38′48,65″ s. š., 15°20′17,53″ v. d. |
Bozkovské dol. jeskyně | |
Další informace | |
Kód | 2065 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí jeden kilometr severně od obce Bozkov v Libereckém kraji, okres Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem. Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu,[2] mají od roku 1999 status národní přírodní památky.
Historie
První jeskynní prostory byly objeveny v roce 1947 po odstřelu vápence v místním malém lomu. Objevila se dutina z větší části zavalená kameny a hlínou. Místní nadšenci v čele s Josefem Kurfiřtem, Richardem Havlem a Josefem Dolenským zde začali postupně odkrývat nehluboko pod povrchem puklinové podzemní chodby a dutiny, po deseti letech se balvanitým závalem prokopali do části Staré jeskyně, kterou nazvali Bludiště, a 21. září 1957 objevili vstup do Jeskyně Překvapení, kde poprvé našli i krápníkovou výzdobu.
Na dalším výzkumu jeskyní u Bozkova pracovali speleologové Krasové sekce Národního muzea z Prahy pod vedením tehdy ještě studenta Františka Skřivánka a K. Valáška. Na základě předchozího geologického a geofyzikálního průzkumu objevili r. 1958 další část systému: Novou jeskyni s největším podzemním jezerem v Čechách ve 24 metrů dlouhém a 14 metrů vysokém Jezerním dómu.
Dr. Skřivánek vedl již jako zaměstnanec Státního ústavu ochrany přírody a krajiny další výzkum krasu, směřující k jeho zpřístupnění veřejnosti. Roku 1961 nebylo pochybnosti o jejich atraktivitě, a tak byla proražena přístupová štola mezi Starou a Novou jeskyní, hladina jezírka musela být pro možnost volného přístupu snížena o pět metrů. Turistům byly jeskyně zpřístupněny 2. května 1969[3]. V současnosti je provozuje Správa jeskyní České republiky.
Geologie a výzdoba
Bozkovské jeskyně se nacházejí v Železnobrodské vrchovině v nadmořské výšce 425 až 485 metrů (vchod 452 metrů) na výměře 5,24 hektarů. Území je prostoupeno převážně přeměněnými horninami (fylity, zelené břidlice) krkonošsko-jizerského krystalinika silurského stáří. Zde, na tektonické poruše při styku náhorní roviny s přilehlým údolním svahem Vraštilovského potoka, vznikla čočka vápnitého a místy i křemitého dolomitu s křemitými a křemennými žilkami. Toto těleso je dlouhé 400, široké 200 metrů a má mocnost až přes sto metrů. Na východě v místě bývalého lomu dolomit vystupuje k povrchu. Na západě na náhorní planině jsou horniny hluboce rozvětrány a přeměněny na pískovcové eluvium. Na povrchu se nacházejí vývěry i závrty.
Jeskynní výzdoba je jedinečná. Z menší části ji tvoří klasické krápníky, unikátem však jsou excentrické vláknité a keříčkovité krápníky. Ze stěn a stropů vystupují křemenné římsy a lišty. Voda okyselená okolními horninami tu vytvořila voštinovité a síťovité struktury, krajkové ozdoby a police. Nejnižší části jsou vyplněny modrozelenou vodou průzračného Bozkovského podzemního jezera, které je největší v Čechách (plocha hladiny 320 m²).
Flóra a fauna
Původní květnatá bučina s příměsí habru a javoru byla nahrazena převažujícím smrkem, modřínem a břízou. Lesní hospodářství musí zde mít především protierozní funkci, neboť podzemní prostory jsou blízko povrchu. Na jaře se hojně vyskytuje bledule jarní. V jeskyních byly objeveny hnízdiště netopýra ušatého (Plecotus auritus), velkého (Myotis myotis), černého (Barbestella barbastellus) a vrápence malého (Rhinolophus hipposideros).
Prohlídková trasa
Je známo asi 1070 metrů podzemních prostor, z toho je zpřístupněno 350 metrů chodeb. Turistická trasa v jeskyni trasa je dlouhá 400 metrů a překonává zhruba 300 schodů. Vnitřní teplota je trvale 7,6 °C. Jeskyně se dělí na systém Nových a Starých jeskyní. Obě části jsou propojeny 50 metrů dlouhým umělým tunelem.
Návštěvníci přicházejí přes Kapli, procházejí Půlnoční jeskyní a Jeskyní za prahem, za křižovatkou pokračují do Souběžné chodby, Pirátské chodby, červeně osvětleného Pekla, za nímž se nachází ještě Vánoční jeskyně. Kolem Labutího jezírka pak projdou do Loupežnické jeskyně a Blátivou chodbou se vrátí na křižovatku. Tímto návštěvníci projdou systém Nových jeskyních a 50 metrů dlouhým tunelem, kde budou míjet Větrnou jeskyni a okénko s průhledem na původní vchod do jeskyní, se vydají do centrální části Starých jeskyních – do Staré Bozkovské jeskyně. Dále budou pokračovat kolem Bludiště a Jeskyní překvapení, Listopadovou chodbou, prostorou u Sloních uší a chodbou zdobenou sintrovými vodopády Rokokové panenky, načež se štolou vracejí zpět na křižovatku a po schodech pokračují do Jezerního dómu, kde prohlídka končí (stav z roku 2000 dle plánku[4]).
Návštěvníci mohou parkovat na severním okraji obce Bozkov na velkém parkovišti, příp. se mohou dostat přístupovou stezkou od železniční stanice Jesenný, event. autobusem (Semily – Vysoké nad Jizerou), zastávka u kostela. Jeskyně jsou přístupné celoročně (každé pondělí zavřeno).[5][6]
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ Bozkovské dolomitové jeskyně . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29.
- ↑ MILKA, Dušan. Bozkovské dolomitové jeskyně – 50 let od zpřístupnění veřejnosti. Ochrana přírody . 2019-03 . Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.cesky-raj.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-29.
- ↑ Bozkovské dolomitové jeskyně. www.caves.cz . . Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.caves.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-19.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bozkovské dolomitové jeskyně na Wikimedia Commons
- Oficiální web Bozkovských dolomitových jeskyní
- Bozkovské dolomitové jeskyně na Facebooku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk