Přírodní památka (PP) je právně chráněný přírodní útvar, zejména ceněný s ohledem na hodnoty vědecké, historické, kulturní ap.

Přírodní památka v Česku

V Česku je PP definována zákonem jako „Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.^[1] PP může orgán ochrany přírody vyhlásit a stanovit přitom také její bližší ochranné podmínky.^[2]

V rámci Mezinárodního svazu ochrany přírody je klasifikovaná v kategorii III.^[3] V přírodní památce se pěší turista může pohybovat i mimo značené cesty, avšak měl by zachovávat nepsaná pravidla zvýšeného ohledu jak na živé, tak neživé součásti přírody.^[4] Cyklista se může pohybovat jen po značených cyklostezkách.^[4] Bivakování je povoleno, táboření nikoliv.

Přírodní památka na Slovensku

Jedná se o kategorii chráněných území na Slovensku mající vědecký, kulturní, ekologický, estetický nebo krajinotvorných význam.^[5][6]

Historie

Termín zavedl Alexander von Humboldt na přelomu 18. a 19. století, což dalo začátek trendu zachovávání památek při ochraně přírody. Velkým propagátorem ochrany stromů byl Hugo Wilhelm Conwentz, který pod pojem přírodní památky navrhoval zahrnout také vzácné druhy rostlin a zvířat.^[7]

Podle zemí

Tabulka zachycuje přehled přírodních památek podle jednotlivých zemí, kde je tato kategorie ochrany přírody zavedena.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pomnik przyrody na polské Wikipedii.

Související články

• Přírodní památky v Česku
• Chráněné území
• Národní park
• Chráněná krajinná oblast
• Národní přírodní rezervace
• Přírodní rezervace
• Národní přírodní památka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přírodní památka na Wikimedia Commons