A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mravenečník | |
---|---|
Cesta ve vrcholové partii Mravenečníku. v pozadí Sněžka | |
Vrchol | 1006[1] m n. m. |
Prominence | 51 m ↓ Rýchorský kříž |
Izolace | 0,8 km → Dvorský les |
Seznamy | Tisícovky v Česku #376 Hory a kopce Krkonoš |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Krkonoše / Krkonošské rozsochy / Rýchory |
Souřadnice | 50°40′ s. š., 15°51′37″ v. d. |
Mravenečník | |
Povodí | Úpa → Labe, Bóbr → Odra |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mravenečník je vrchol v České republice ležící ve východních Krkonoších. Severovýchodní svah se nachází na území Polska.
Poloha
Mravenečník je druhou nejvýchodnější tisícovkou Krkonoš, přičemž jižněji položený Dvorský les v tomto směru vítězí jen o velmi málo. Nachází se jihovýchodně od Dolních Albeřic asi 3,5 km západně od města Žacléře, asi 12 km severně od Trutnova a asi 6,5 km severovýchodně od Janských Lázní. Mravenečník je na jihu oddělen mělkým sedlem Rýchorský kříž v nadmořské výšce 956 metrů od hřebenu Rýchor. Dále z něj vybíhají dvě rozsochy. Východním a posléze jihovýchodním směrem k městu Žacléři je to Žacléřský hřbet a severním směrem Čepel. Na ostatních stranách se nachází prudce spadající svah. Vrcholové partie hory a svahy nacházející se na území České republiky leží na území Krkonošského národního parku.
Vodstvo
V nevelké vzdálenosti severně od vrcholu prochází přes Mravenečník hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. K hoře přichází od východu po Žacléřském hřebenu, lomí se zde k severu a odchází po hřebenu Čepele. Severovýchodní svah patřící k Baltskému úmoří odvodňují levé přítoky Bóbru, jihovýchodní a západní svah patřící k Severním úmoří odvodňují potoky vlévající se do přítoků Úpy.
Vegetace
Vrcholové partie Mravenečníku jsou souvisle porostlé lesem. V prostoru Rýchorského kříže a v nižších svahových partiích se nacházejí louky.
Státní hranice
Nedaleko od vrcholu Mravenečníku prochází státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Přichází od severu po hřebenu Čepele a asi 1 kilometr severně se v místě zvaném Roh hranic lomí k východu a pokračuje po severním svahu Žacléřského hřebenu ke Královeckému sedlu.
Komunikace a turistické trasy
Lesním masívem ve vrcholových partiích Mravenečníku procházejí pouze lesní cesty. V těsné blízkosti vrcholu prochází od severu k jihu červeně značená Cesta bratří Čapků z Krkonoš do Trutnova. Souběžně s ní od severu přichází od Pomezních bud i polská zeleně značená trasa, která se v místě zvaném Roh hranic stáčí k východu a po polském území klesá do Královeckého sedla. Z Rohu hranic pak východním směrem vychází modře značená trasa 1824 a z Rýchorského kříže zeleně značená trasa 4212 – obě směr Žacléř.
Reference
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk