A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Medvědín | |
---|---|
Medvědín z Hraniční cesty na Železném vrchu | |
Vrchol | 1235 m n. m. |
Prominence | 20 m |
Izolace | 0,7 km → Zlaté návrší |
Seznamy | Tisícovky v Česku #91 Hory a kopce Krkonoš |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Krkonoše / Krkonošské hřbety / Český hřbet / Západní Český hřbet |
Souřadnice | 50°44′28″ s. š., 15°34′57″ v. d. |
Medvědín | |
Hornina | svor, křemenec |
Povodí | Labe |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Medvědín (německy Schüsselberg) je hora v Krkonoších v závěru Západního Českého hřbetu, táhnoucím se mezi Harrachovem a Špindlerovým Mlýnem, od kterého je vrchol vzdálený asi 2,5 km severozápadně.
Na západě je Medvědín oddělen mělkým sedlem od Zlatého návrší, na severu a východě spadá prudce do údolí o 400-500 výškových metrů, na jihu přechází v Žalský hřbet, od kterého je oddělen sedlem nedaleko Horních Míseček.
Na vrcholu stojí televizní vysílač a od roku 1979 sem vede sedačková lanovka ze Špindlerova Mlýna. Velmi dobré výhledy.
Lyžařské středisko
Medvědín je významným lyžařským střediskem. Na jihovýchodním svahu je vybudován skiareál Medvědín se 3 sjezdovkami různých obtížností (černá, červená a modrá), 1 lanovkou a 2 vleky. Sedačková lanovka začíná ve Špindlerově Mlýně a v její horní polovině vede paralelně lyžařský vlek. Druhý vlek začíná v Horních Mísečkách. Z vrcholu Medvědína vede i běžecká trať na Zlaté návrší, případně se dá sjet na Horní Mísečky, kde začíná několik dalších běžeckých tratí.
Uranové ložisko
Ložisko bylo objeveno pěším gamaprůzkumem v roce 1952 v měřítku 1:5 000. Radiometrické anomálie byly vázány na výchozové partie žilných struktur severozápadního směru poblíž kóty Medvědín. Po ověření anomálií kutacími pracemi, které potvrdily výskyt uranových slíd, byla roku 1953 zaražena štola č. 1 o profilu 3,6 m2 v nadmořské výšce 1 153 m. Tato štola nafárala systém zrudněných žil 40-80 m pod úrovní terénu. V témže roce byla zahájena ražba štoly č. 2 o profilu 3,6 m2 v 1 063 m n. m., která perspektivní žíly prověřovala o 90 m hlouběji. Ražba obou štol byla vedena ve směru SV-JZ, tedy kolmo na předpokládané rudní struktury. Po ukončení prací na štole č. 2 bylo ložisko v dubnu 1955 předáno těžebnímu podniku Jáchymovské doly Trutnov se sídlem v Trutnově. Obě štoly profáraly masív Medvědína, tedy z Horních Míseček do Labského dolu. Tento způsob otvírky ložiska umožňoval zpřístupnění těžko dosažitelného Labského údolí, zázemí dolu zahrnující hornické ubytovny, kanceláře a sklady bylo vybudováno v prostoru snáze dosažitelných Horních Míseček.
Po zahájení těžby 5. dubna 1956 na štolových horizontech byla těžebním podnikem vyražena v témže roce výškově mezi stávajícími štolami v 1 110 m n. m. nová štola č. 2, která otevřela 2. patro dolu. Původní štola č. 2 byla tedy přejmenována na štolu č. 3 a nyní otvírala 3. patro dolu, které sloužilo jako hlavní těžní. Pro ověření rudních struktur směrem do hloubky byla v roce 1956 v prostoru vyústění štoly č. 3 v Labském dole započato s ražbou šachty č. 6 o profilu 10,92 m2, výztuž dřevěná-věncová, otvírající v 1 027 m n. m. 4. patro dolu, které převzalo úlohu hlavního těžního patra. V září 1957 byla ve výšce 980 m n. m. započata ražba odvodňovací štoly č. 5, která v šachtě otvírala 5. patro dolu. Ražba této štoly byla započata v granitu a profárala kontaktní zónu krystalinika. Na základě nepřesvědčivých výsledků těžebního průzkumu na 4. patře, kde se objevovalo stále více aplitů a žil granitů, nebylo pokračováno v otvírce 5. patra.
Na ložisku byla pro dobývání rudných čoček malých rozměrů používána metoda výstupkového dobývání se zakládáním vydobytých prostor vlastní základkou a výběrová dobývací metoda.
Práce na ložisku byly ukončeny na konci roku 1958 a k 1. 1. 1959 byla ukončena i činnost těžebního podniku Jáchymovské doly Trutnov n. p. Na ložisku bylo sledováno 20 žil, z nichž 6 mělo průmyslové zrudnění a bylo vytěženo 24,5 t uranu v kovu. Po ukončení činnosti byla ústí štol sestřelena, jáma zatopena a zabetonována.
Celkové množství báňských prací na úseku v letech 1952-1958 bylo následující:
- vyraženo přes 12 000 m překopů a sledných chodeb
- prověřeno přes 27 000m2 žilné plochy
- vyhloubeno 86 m těžní jámy
Přístup
Nejjednodušší přístup je lanovkou ze Špindlerova Mlýna, která končí několik desítek metrů od vrcholu. Na vrchol vede také asi dvoukilometrová odbočka z Masarykovy silnice z Horních Míseček, zprvu červeně a dále žlutě značená. Tato odbočka je značená i jako cyklostezka, takže vrcholu Medvědína lze dosáhnout i na kole.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk