Židé a judaismus
Židé • Judaismus • Kdo je Žid
Ortodoxní • Konzervativní (Masorti) Progresivní (Reformní - Liberální) • Ultraortodoxní Samaritáni • Falašové • Karaité
Etnické skupiny a jazyky
Aškenázové • Sefardové • Mizrachim Hebrejština • Jidiš • Ladino • Ge'ez • Buchori
Populace (vývoj)
Evropa • Amerika • Asie • Afrika • Austrálie
Náboženství
Bůh • Principy víry • Boží jména 613 micvot • Halacha • Noachidské zákony Mesiáš • Eschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie Cdaka • Musar • Vyvolenost Chasidismus • Kabala • Haskala
Náboženské texty
Tóra • Tanach • Mišna • Talmud • Midraš Tosefta • Mišne Tora • Šulchan aruch Sidur • Machzor • Pijut • Zohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
Obřízka • Pidjon ha-ben • Simchat bat • Bar micva Šiduch • Svatba • Ketuba • Rozvod (Get) • Pohřeb Kašrut • Židovský kalendář • Židovské svátky Talit • Tfilin • Cicit • Kipa Mezuza • Menora • Šofar • Sefer Tora
Významné postavy židovství
Abrahám • Izák • Jákob • Mojžíš Šalomoun • David • Elijáš • Áron Maimonides • Nachmanides • Raši Ba'al Šem Tov • Ga'on z Vilna • Maharal
Náboženské budovy a instituce
Chrám • Synagoga • Ješiva • Bejt midraš Rabín • Chazan • Dajan • Ga'on Kohen (kněz) • Mašgiach • Gabaj • Šochet Mohel • Bejt din • Roš ješiva
Židovská liturgie
Šema • Amida • Kadiš Minhag • Minjan • Nosach Šacharit • Mincha • Ma'ariv • Musaf
Dějiny Židů
starověk • středověk • novověk
Blízká témata
Antisemitismus • Gój • Holocaust • Izrael Filosemitismus • Sionismus Abrahámovská náboženství
z • d • e

Machzor (také mahzor, plurál machzorim, hebrejsky מַחֲזוֹר‎) je modlitební kniha používána židy na Vysoké svátky (Roš ha-šana a Jom kipur), popřípadě i ke třem poutním svátkům (Pesach, Šavu'ot a Sukot). Existují i samostatné modlitební knihy pro jiné příležitosti a významné dny (např. Purim a Tiš'a be-av), ty se ale jako machzory neoznačují, byť mívají podobnou strukturu.

Slovo machzor znamená „cyklus“ (kořen CH-Z-R pak znamená „vrátit se“). Použití pro modlitební knihu souvisí s tím, že cyklus svátků se každoročně opakuje, tedy „navrací“.^[1]

Původ machzoru

Nejstarší židovské modlitební knihy jsou doloženy už od desátého století. Obsahovaly uspořádaný soubor každodenních modliteb. Vzhledem k množství liturgických rozdílů mezi každodenní a sváteční modlitbou však rabínské autority rozpoznaly potřebu specializované varianty siduru. První machzory tedy vznikly začleněním těchto liturgických variací a dodatků.

Obsah

Machzor je v podstatě zvláštní forma siduru, který je obecně určen k modlitbám ve všední den i o šabatu. Sidury sice nejdůležitější sváteční modlitby obvykle také obsahují, výhodou machzoru je však jejich přehlednější uspořádání a doplnění dalšími souvisejícími texty pro příslušný svátek.

Machzor obsahuje nejen základní části liturgie, ale také pijuty, krovot, slichot a další liturgické básně určené pro příslušný svátek. Dále obsahuje biblické texty čtené během liturgie (čtení z Tóry, haftaru a text příslušného svátečního svitku) a další, často nepovinné modlitby pro věřící, kteří cítí potřebu si je k předepsaným modlitbám připojit (modlitba za obživu, za uzdravení, za odpuštění atp.) Mnohé machzory také obsahují texty mišny nebo částí gemary pojednávající o příslušném svátku. Kromě synagogální liturgie bývají do machzoru zařazeny i texty pro další, mimosynagogální obřady související se svátkem (eruv, kiduš a na něj navazjící hostina, tašlich, hledání a zbavování se chámecu apod.)

Mnohé z modliteb v machzoru, včetně těch, které se říkají i o všedních dnech nebo o šabatu, mají zvláštní melodie užívané pouze o svátcích. Většina machzorů obsahuje však pouze jejich text a nikoli hudební zápis.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Machzor na anglické Wikipedii.

Literatura

• Machzor Va-tomer Rut. Machzor pro Roš ha-šana a Jom kipur. Přeložili a uspořádali Jiří Blažek a Markéta Rut Holubová.

Související články

• Machzor Vitry

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu machzor na Wikimedia Commons