A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Berezniki Березники | |
---|---|
Nádraží Berezniki | |
Poloha | |
Souřadnice | 59°25′ s. š., 56°47′ v. d. |
Nadmořská výška | 130 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+5[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Povolžský |
Kraj | Permský |
Permský kraj na mapě Ruska | |
Berezniki | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 66 km² |
Počet obyvatel | 141 276 (2019)[2] |
Hustota zalidnění | 2 140,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Sergej P. Ďjakov |
Vznik | 1932 |
Oficiální web | berezniki |
Telefonní předvolba | (+7)34242 |
PSČ | 618400–618426 |
Označení vozidel | 59, 159, 81 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Berezniki (rusky Березники́) je druhé největší město v Permském kraji v Povolžském federálním okruhu Ruské federace. Leží na Urale na březích řeky Kamy.
Město bylo založeno v roce 1932 na místě březového lesa, od kterého je odvozen jeho název. Od počátku bylo průmyslové, dnes jsou zde doly a závody na sodík, draslík, hořčík a titan.
Geografie
Berezniki představují z administrativního hlediska jednak samotné město, jednak tzv. městský okruh Berezniki, který celkem zaujímá plochu 431,12 km² (podle jiných zdrojů až 524,51 km²). Jádro města Berezniki se nachází na levém břehu řeky Kamy v nadmořské výšce 130 m. Tato ústřední plocha městské zástavby o rozloze 66 km² je ze všech stran obklopena vodními toky - na západě je to Kama, na severu levostranný přítok Kamy Tolyč a na východě řeka Bygel, která při jihovýchodním okraji města ústí do řeky Zyrjanky a Zyrjanské vodní nádrže. Zyrjanka je pak dalším levostranným přítokem Kamy. [3] K 1. 1. 2017 bylo ve městě evidováno 145 115 obyvatel. Podnebí je kontinentální s dlouhými mrazivými zimami a krátkým teplým létem. Sněhová pokrývka se ve městě objevuje v polovině října a zůstává zpravidla do třetí dekády dubna.
Historie
První osady na území pozdějšího města Berezniki vznikaly v průběhu 16. a 17. století v souvislosti s místní těžbou soli. Jako první vznikla v roce 1570 ves Zyrjanka, následovalo Abramovo a Burundukov (Sjomino). V roce 1670 byla založena ves a pozdější horní město Dedjuchin. V okolí solivarů vznikla sídla Ljonva, Berezniki, Veretje a další. Těžbu soli dodnes připomíná název sídla Usolje na pravém břehu Kamy.
V srpnu roku 1883 permský kupec I. I. Ljubimov založil na břehu Kamy naproti Usolí továrnu na výrobu sody, první svého druhu v Rusku. Následovala výstavba obytných čtvrtí, učiliště, hotelu a divadla. V roce 1916 je zmiňována existence podniku "Ljubimov, Solvay a spol." Tato akciová společnost byla v roce 1918 znárodněna a od roku 1923 nesl závod jméno "Berezovský vzorový kombinát V. I. Lenina". Rozhodnutím prezidia Všeruského ústředního výkonného výboru z 20. března 1932 byly všechny místní obce sloučeny a vzniklo město Berezniki.
V roce 1977 bylo v okolí Berezniků objeveno ropné ložisko a o rok později byla zahájena těžba ropy. Ke konci roku 2016 bylo na území města 2374 podniků a organizací, zaměstnávajících celkem 49 800 pracovníků. Největší význam má chemický průmysl, zejména výroba dusíkatých a draselných hnojiv, přičemž některé podniky, jako například Uralkalij (Уралкалий), mají v tomto oboru v rámci Ruska oficiálně uznané monopolní postavení.
Propadání města
V důsledku těžby uhličitanu draselného (potaše) je území města poddolováno a od 80. let 20. století zde dochází k propadům terénu. (Podobnými propady je poznamenán i severněji položený Solikamsk). Tyto propadliny bývají hluboké i mnoho desítek metrů a následně jsou zaplavovány vodou. V roce 2006 byla zaplavena jedna ze šachet akciové společnosti Uralkalij a o rok později došlo k velkému propadu, kterým byla mimo jiné poškozena místní železniční trať.[4] V roce 2010 došlo v lokalitě u nádraží k dalšímu velkému propadu. Tato jáma v listopadu uvedeného roku měla rozměr 100 krát 40 metrů, o rok později se zvětšila již na 117 krát 70 metrů a její hloubka dosáhla 90 metrů. K propadání terénu docházelo i později, a to jak v okolí někdejší železniční stanice, tak i v dalších částech města, včetně obytných zón.[5]
Osobnosti
- Andrej Orlov, známý jako Orluša (* 1957) – ruský básník, novinář, scenárista a producent
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Березники na ruské Wikipedii a Провалы в Березниках и Соликамске na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Berezniki . Seznam - mapy.cz . Dostupné online.
- ↑ Новый крупный техногенно-карстовый провал в Березниках. . 2007-07-31 . Dostupné online. (rusky)
- ↑ МИХЕЕНКО, ДМИТРИЙ. В Березниках образовались два новых провала. Комсомольская правда . 2017-04-17 . Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Berezniki na Wikimedia Commons
- Berezniki na webu Federálního statistického úřadu Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. (rusky)
- Svět bez obalu: Uralské město se potápí i se svými obyvateli
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk