A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Aero A-18 | |
---|---|
rekonstruovaný letoun Aero A-18 | |
Určení | stíhací letoun |
Původ | Československo |
Výrobce | Aero |
Šéfkonstruktér | Antonín Husník[1] |
První let | březen 1923 |
Zařazeno | 1923 |
Vyřazeno | 1931 |
Uživatel | Československé letectvo |
Vyrobeno kusů | 20 |
Vyvinuto z typu | Aero Ae 04 |
Varianty | Aero A-18b, Aero A-18c Aero A-19 |
Další vývoj | Aero A-20 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aero A-18 byl jedinou sériově vyráběnou stíhačkou firmy Aero, továrna letadel, dr. Kabeš, Praha-Vysočany. Tento dvouplošník smíšené konstrukce byl dovršením linie stíhaček Aero Ae-02 a Aero Ae-04.[2]
Vznik a vývoj
V první polovině roku 1923 přesídlila firma Aero do vlastních budov ve Vysočanech a zaměstnávala na 450 dělníků a 60 úředníků. Toho roku představila stíhací letoun Aero A-18.[3]
Tento malý a vysoký letoun byl přezdíván „špaček“. Prototyp byl zalétán v první polovině března 1923. Malý letoun měl smíšenou konstrukci tzn. trup z ocelových trubek a křídla s dřevěnou kostrou. Motor byl řadový, vodou chlazený šestiválec BMW IIIa o výkonu 136 kW/185 k,[4] který později v licenci vyráběla společnost Walter pod označením Walter-III. Výzbroj tvořily na trupu 2 kulomety Vickers.[2]
Letoun byl světové veřejnosti představen na mezinárodní letecké výstavě ve švédském Göteborgu ve dnech 22.7. - 14.8.1923. Letoun byl do Göteborgu přepraven po železnicí.[5]
Chladič letounu Aero A-18 se jako technický unikát zachoval a je dnes zabudován v rekonstruovaném letounu, vystavovaném v leteckém muzeu v Praze Kbelích. Letoun vznikl na základě tovární dokumentace a původních dílů v letech 1985–1986 v Leteckých opravnách Trenčín. Letoun nese označení Leteckého pluku 2.[6]
V prototypu zůstal následovník, cvičný/stíhací Aero A-19 1925), který vyšel z konstrukce A-18 a měl být poháněn šestiválcovým řadovým motorem Praga Perun I z továrny Breifeld & Daněk (1923) o výkonu 136 kW (185 k). Mimo výkonu i ostatními parametry (vrtání/zdvih, objem, komprese) se tento motor nápadně podobal motoru BMW IIIa. S prototypem šéfpilot Novák získal národní výškový rekord s nákladem 250 kg.[2]
Popis letounu
Aero A-18 byl jednomotorový, jednomístný vzpěrový dvouplošník s nestejným rozpětím křídel. Potah dřevěných křídel, pohyblivých i pevných ocasních ploch byl tvořen plátnem. Trup letounu byl svařen z ocelových trubek a potažen překližkou a plátnem. Kokpit pilota byl otevřený, chráněný pouze větrným štítkem. Pro případ havárie a překlopení byla zadní část pilotního prostoru chráněna pyramidou. Krycí plechy šestiválcového řadového motoru byly z duralu. Pevný kolový podvozek byl odpružen gumovými provazci a vzadu byla pevná ostruha.[7] Motor poháněl pevnou, dřevěnou dvoulistou vrtuli. U letounu A-18 byla udávána hodnota zatížení k výkonu motoru 4,6 kg/k a spotřeba paliva při cestovní rychlosti ca 38 kg/h.[8]
Jednalo se o stroje s výbornou obratností a vyhovující max. rychlostí 229 km/h. Tyto vlastnosti předurčily letoun pro využití při konstrukci závodních strojů Aero A-18b a A-18c.[9]
U letounu verze A-18c byl namontován speciální chladič z měděných trubiček, který byl „rozmístěn“ po horní ploše obou křídel. Díky této důmyslné konstrukci chladič nijak nerušil čisté linie draku letounu. U letounu A-18b byla udávána hodnota zatížení k výkonu motoru 3,07 kg/k.[10]
Použití
Po záletu v březnu 1923 objednalo Ministerstvo národní obrany (MNO) 20 sériových letounů. Československé stíhací letectvo začalo přebírat leteckými útvary první vyrobené stroje v roce 1924. Aera A-18 se v provozu celkem osvědčila, ale měla poměrně velký počet nehod,[11] přičemž jejich slabinou byl příliš vysoký a úzký podvozek. Letové vlastnosti však byly vcelku dobré.[12]
V červenci roku 1923 se 5 letounů Aero A-18 zúčastnilo I. ročníku rychlostních závodů o cenu prezidenta republiky. V hlavní kategorii závodu zvítězil upravený „speciál“ označený Aero A-18b s nímž, šéfpilot Josef Novák dosáhl rychlosti 230 km/h.[7] Druhý v tomto závodě skončil kpt. V. Černý s neupravenou, základní verzí A-18, ze které byla sejmuta pouze výzbroj, a dosáhl rychlosti 224,4 km/h.[2] V říjnu téhož roku se dva stroje účastnily etapového letu do Paříže spolu se dvěma Aviemi BH-3 a jedním Letovem Š-1. Tato eskadrila startující z leteckého učiliště v Chebu byla tvořena celkem 5 letouny. Doprovázela prezidenta T. G. Masaryka na jeho první oficiální návštěvě Francie, Belgie a Anglie.[13]
Pro druhý ročník rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky (září 1924) připravila továrna Aero aerodynamicky dále zlepšený typ Aero A-18c. Poháněl jej speciálně upravený motor Walter W-IV (licence BMW IV) o výkonu 220 kW/300 k (tato verze motoru byla označena jako Walter W-300) a především byl vybaven povrchovým chladičem rozprostřeným na zkrácených křídlech, takže splynul s povrchem letounu a nezvyšoval čelní odpor vzduchu.[2] Ve zmiňovaném závodě opět zvítězil šéfpilot Josef Novák v čase 45:33,2 min. a dosáhl rychlosti 263,427 km/h. Reportáž v magazínu Světozor uváděla, že vítězný letoun byl ještě typu Aero A-18b,[14] avšak s motorem Walter 300 HP (neboli varianta typu W-IV se zvýšeným nominálním výkonem z 280 na 300 k).[15]
Tyto letouny rovněž dosáhly tří národních výškových rekordů. Šéfpilot továrny Aero Josef Novák vytvořil 21. března 1925 s letounem Aero Ae-18 čs. národní výškový rekord, když dosáhl výšky 8651 m, aby jej na stejném stroji ale s motorem Walter W-IV 14. května pokořil novou hodnotou 9140 m.[16]
Specifikace (Aero A-18)
Technické údaje
- Osádka: 1 (pilot)
- Délka: 5,90 m (A-18), 6,20 m (A-18 b/c)
- Rozpětí: 7,60 m (A-18), 5,70 m (A-18 b/c)
- Nosná plocha: 15,90 m2 (A-18), 9,84 m2 (A-18 b/c)
- Plošné zatížení: 54,2 kg/m2 (A-18)
- Prázdná hmotnost: 637 kg (A-18), 650 kg (A-18 b/c)
- Vzletová hmotnost: 862 kg (A-18), 920 kg (A-18 b/c)
- Pohonná jednotka:
- 1× kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Walter W-III (BMW IIIa) pro A-18[p 1],
- 1× kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Walter W-IV (BMW IV) pro A-18b[p 2]
- 1× kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Walter W-300/W-IV spec. pro A-18c
- Výkon pohonné jednotky:
Výkony
- Maximální rychlost: 229 km/h (A-18), 275 km/h (A-18 b/c)
- Cestovní rychlost: 195 km/h
- Dostup: 9 000 m
- Stoupavost: výstup do výše 5 000 m za 8,5 minuty
- Dolet: 400 km
Výzbroj
- 2× synchronizovaný kulomet Vickers vz. 9, ráže 7,7 mm (500 nábojů)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Eventuálně jeho československá licenční kopie Walter W-IIIa.
- ↑ Licence BMW IV.
Reference
- ↑ ADAM, Tomáš. Letecký konstruktér Antonín Husník . fronta.cz, 2006-04-06 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 68–69.
- ↑ MICKA, František škpt. ing. Pět let práce v čs. letadlovém průmyslu. Letectví. Březen 1924, roč. IV. (1924), čís. 3, s. 41. Dostupné online.
- ↑ BMW IIIa . Mnichov: BMW Group Archiv . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- ↑ Mezinárodní letecká výstava a meeting v Göteborgu. Letectví. Červenec 1923, roč. III. (1923), čís. 7, s. 124. Dostupné online.
- ↑ Československý stíhací letoun Aero A-18, výr. č. 5 . Praha: Vojenský historický ústav . Dostupné online.
- ↑ a b c ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. I. vyd. Brno: CP Books, 2005. 448 s. ISBN 80-251-0733-7. S. 36, 311.
- ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. L22
- ↑ PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 19–20.
- ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. L23
- ↑ DUCHOSLAV, Petr. Časté havárie brzdily „Špačka“ v rozletu. Jediná sériově vyráběná stíhačka firmy Aero . Praha: SECURITY magazín, 2019-11-07 . Dostupné online.
- ↑ VINAŘ, Luboš. AERO A-18 . Nalžovice: vinar.cz . Dostupné online.
- ↑ Československé letectvo doprovází presidenta Masaryka. Letectví. Říjen 1923, roč. III. (1923), čís. 10, s. 170. Dostupné online.
- ↑ Z LETECKÝCH ZÁVODŮ O CENU PANA PRESIDENTA 7. ZÁŘÍ. Světozor. 25.9.1924, roč. 1924-1925 (25.), čís. 1, s. 6. Dostupné online.
- ↑ O cenu presidenta republiky. Letectví. Září 1924, roč. 4. (1924), čís. 9, s. 187–193. Dostupné online.
- ↑ Jak participují motory firmy Walter na rekordech a úspěších českoslov. letectví?. Národní listy. 27.9.1925, roč. 65. (1925), čís. 265, s. 12. Dostupné online.
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 248–249.
Související články
- Walter W-III
- Walter W-IV
- Aero Ae-02
- Aero Ae-04
- Aero Ae-20
- Letecké nehody vojenských strojů Československé republiky
Literatura
- ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 430 s.
- PAVLŮSEK, Alois: Československé stíhací letouny, Praha: Albatros Media, 2018, 128 s., S. 20-22, ISBN 978-80-264-1809-2
- SÝKORA, Petr: Aero A-18, A.18-b a A-18c, Letectví & kosmonautika, Praha, roč. 1993, č. 9, S. 11
- KOLMAN, Petr: Aero A.18, Letectví & kosmonautika, Praha, roč. 84 (2008), č. 2, S. 50-53
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aero A-18 na Wikimedia Commons
- (česky) Aero A-18 na valka.cz
- (česky) Československý stíhací letoun Aero A-18, výr. č. 5 na vhu.cz
- (česky) Závodní letoun Aero A-18 C na vhu.cz
- (česky) Letadla z továrny Aero šířila slávu československého letectví po světě na idnes.cz/technet
- (rusky) Aero A.18 na airwar.ru (Уголок неба 2017)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk