Sydney International, oficiálně Sydney Tennis Classic, je společný tenisový turnaj mužů a žen konaný v australském Sydney. Představuje součást mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour.
Mužská polovina se od roku 2009 řadí do kategorie ATP Tour 250 a ženská část je od sezóny 2022 součástí kategorie WTA 500, která nahradila zaniklou WTA Premier 700. Turnaj se koná během lednové australské letní sezóny jako závěrečná příprava na úvodní grandslam Australian Open. Do mužské dvouhry nastupuje dvacet osm hráčů a v ženském singlu startuje třicet tenistek.
V sezóně 2020 řídící organizace ATP a WTA nahradily turnaj i s Brisbane International obnovenou událostí Adelaide International. Důvodem se stala nově založená mužská týmová soutěž ATP Cup probíhající také v Sydney.[1][2] V roce 2022 pak došlo k obnovení události pod názvem Sydney Tennis Classic.[3]
Historie
Otevřené mistrovství Nového Jižního Walesu se konalo poprvé v roce 1885. Událost představuje po Wimbledonu, US Open a Canada Masters čtvrtý nejstarší tenisový turnaj na světě. Pravidelně se hraje od roku 1935. Vznikl z popudu britské koloniální správy, jejímž záměrem bylo v každé kolonii sledovat nejlepší sportovce, včetně tenistů. Po založení Davisova poháru byl turnaj testem pro výběr hráčů do australského daviscupového týmu, respektive v prvních letech do australasijského družstva.
V letech 1922–1999 turnaj probíhal v sydneyském areálu White City. Od sezóny 2000 se přemístil do nového komplexu Sydney International Tennis Centre, ležícího v Homebushi, na západním předměstí metropole Nového Jižního Walesu. Areál byl zbudován pro tenisový turnaj Letních olympijských her 2000. Skládá se z patnácti otevřených dvorců a centrálního kurtu. Do sezóny 2007 se odehrával na povrchu Rebound Ace. Při výměně podkladu na Australian Open v roce 2008 změnily povrch také přípravné turnaje na úvodní grandslam sezóny v rámci Australian Open Series. V areálu byl do roku 2020 položen Plexicushion, kdy celá série změnila povrch na GreenSet.
Hlavním sponzorem se mezi sezónami 2012–2017 stala společnost Apia.[4] Předtím roli generálního partnera plnila firma Medibank. V minulosti rurnaj probíhal pod názvy Championship of New South Wales a New South Wales Open.
Přehled finále
Mužská dvouhra
Rok
|
vítěz
|
finalista
|
výsledek
|
2022 |
Aslan Karacev |
Andy Murray |
6–3, 6–3
|
2021 |
turnaj se nekonal
|
2020
|
2019 |
Alex de Minaur |
Andreas Seppi |
7–5, 7–6(7–5)
|
2018 |
Daniil Medveděv |
Alex de Minaur |
1–6, 6–4, 7–5
|
2017 |
Gilles Müller |
Daniel Evans |
7–6(7–5), 6–2
|
2016 |
Viktor Troicki |
Grigor Dimitrov |
2–6, 6–1, 7–6(9–7)
|
2015 |
Viktor Troicki |
Michail Kukuškin |
6–2, 6–3
|
2014 |
Juan Martín del Potro |
Bernard Tomic |
6–3, 6–1
|
2013 |
Bernard Tomic |
Kevin Anderson |
6–3, 6–7(2–7), 6–3
|
2012 |
Jarkko Nieminen |
Julien Benneteau |
6–2, 7–5
|
2011
|
Gilles Simon
|
Viktor Troicki
|
7–5, 7–6(7–4)
|
2010
|
Marcos Baghdatis
|
Richard Gasquet
|
6–4, 7–6(7–2)
|
2009
|
David Nalbandian
|
Jarkko Nieminen
|
6–3, 6–7(9–11), 6–2
|
2008
|
Dmitrij Tursunov
|
Chris Guccione
|
7–6(7–3), 7–6(7–4)
|
2007
|
James Blake
|
Carlos Moyà
|
6–3, 5–7, 6–1
|
2006
|
James Blake
|
Igor Andrejev
|
6–2, 3–6, 7–6(7–3)
|
2005
|
Lleyton Hewitt
|
Ivo Minář
|
7–5, 6–0
|
2004
|
Lleyton Hewitt
|
Carlos Moyà
|
4–3skreč
|
2003
|
Hyung-Taik Lee
|
Juan Carlos Ferrero
|
4–6, 7–6(8–6), 7–6(7–4)
|
2002
|
Roger Federer
|
Juan Ignacio Chela
|
6–3, 6–3
|
2001
|
Lleyton Hewitt
|
Magnus Norman
|
6–4, 6–1
|
2000
|
Lleyton Hewitt
|
Jason Stoltenberg
|
6–4, 6–0
|
1999
|
Todd Martin
|
Àlex Corretja
|
6–3, 7–6(7–5)
|
1998
|
Karol Kučera
|
Tim Henman
|
7–5, 6–4
|
1997
|
Tim Henman
|
Carlos Moyà
|
6–3, 6–1
|
1996
|
Todd Martin
|
Goran Ivanišević
|
5–7, 6–3, 6–4
|
1995
|
Patrick McEnroe
|
Richard Fromberg
|
6–2, 7–6(7–4)
|
1994
|
Pete Sampras
|
Ivan Lendl
|
7–6(7–5), 6–4
|
1993
|
Pete Sampras
|
Thomas Muster
|
7–6(9–7), 6–1
|
1992
|
Emilio Sánchez
|
Guy Forget
|
6–3, 6–4
|
1991
|
Guy Forget
|
Michael Stich
|
6–3, 6–4
|
1990
|
Yannick Noah
|
Carl-Uwe Steeb
|
5–7, 6–3, 6–4
|
1989
|
Aaron Krickstein
|
Andrej Čerkasov
|
6–4, 6–2
|
1988
|
John Fitzgerald
|
Andrej Čerkasov
|
6–3, 6–4
|
1987
|
Miloslav Mečíř
|
Peter Doohan
|
6–2, 6–4
|
1986 |
turnaj se nekonal
|
1985
|
Henri Leconte
|
Kelly Evernden
|
6–7, 6–2, 6–3
|
1984
|
John Fitzgerald
|
Sammy Giammalva Jr.
|
6–3, 6–3
|
1983
|
Joakim Nyström
|
Mike Bauer
|
2–6, 6–3, 6–1
|
1982
|
John Alexander
|
John Fitzgerald
|
4–6, 7–6, 6–4
|
1981
|
Tim Wilkison
|
Chris Lewis
|
6–4, 7–6, 6–3
|
1980
|
Fritz Buehning
|
Brian Teacher
|
6–3, 6–7, 7–6
|
Ženská dvouhra (od roku 1980)
Rok
|
vítězka
|
finalistka
|
výsledek
|
2022 |
Paula Badosová |
Barbora Krejčíková |
6–3, 4–6, 7–6(7–4)
|
2021 |
turnaj se nekonal
|
2020
|
2019 |
Petra Kvitová |
Ashleigh Bartyová |
1–6, 7–5, 7–6(7–3)
|
2018 |
Angelique Kerberová |
Ashleigh Bartyová |
6–4, 6–4
|
2017 |
Johanna Kontaová |
Agnieszka Radwańská |
6–4, 6–2
|
2016 |
Světlana Kuzněcovová |
Mónica Puigová |
6–0, 6–2
|
2015 |
Petra Kvitová |
Karolína Plíšková |
7–6(7–5), 7–6(8–6)
|
2014 |
Cvetana Pironkovová |
Angelique Kerberová |
6–4, 6–4
|
2013 |
Agnieszka Radwańská |
Dominika Cibulková |
6–0, 6–0
|
2012 |
Viktoria Azarenková |
Li Na |
6–2, 1–6, 6–3
|
2011
|
Li Na
|
Kim Clijstersová
|
7–6(7–3), 6–3
|
2010
|
Jelena Dementěvová
|
Serena Williamsová
|
6–3, 6–2
|
2009
|
Jelena Dementěvová
|
Dinara Safinová
|
6–3, 2–6, 6–1
|
2008
|
Justine Heninová
|
Světlana Kuzněcovová
|
4–6, 6–2, 6–4
|
2007
|
Kim Clijstersová
|
Jelena Jankovićová
|
4–6, 7–6(7–1), 6–4
|
2006
|
Justine Heninová
|
Francesca Schiavoneová
|
4–6, 7–5, 7–5
|
2005
|
Alicia Moliková
|
Samantha Stosurová
|
6–7(5–7), 6–4, 7–5
|
2004
|
Justine Heninová
|
Amélie Mauresmová
|
6–4, 6–4
|
2003
|
Kim Clijstersová
|
Lindsay Davenportová
|
6–4, 6–3
|
2002
|
Martina Hingisová
|
Meghann Shaughnessyová
|
6–2, 6–3
|
2001
|
Martina Hingisová
|
Lindsay Davenportová
|
6–3, 4–6, 7–5
|
2000
|
Amélie Mauresmová
|
Lindsay Davenportová
|
7–6(7–2), 6–4
|
1999
|
Lindsay Davenportová
|
Martina Hingisová
|
6–4, 6–3
|
1998
|
Arantxa Sánchez Vicario
|
Venus Williamsová
|
6–1, 6–3
|
1997
|
Martina Hingisová
|
Jennifer Capriatiová
|
6–1, 5–7, 6–1
|
1996
|
Monika Selešová
|
Lindsay Davenportová
|
4–6, 7–6(9–7), 6–3
|
1995
|
Gabriela Sabatini
|
Lindsay Davenportová
|
6–3, 6–4
|
1994
|
Kimiko Dateová
|
Mary Joe Fernandezová
|
6–4, 6–2
|
1993
|
Jennifer Capriatiová
|
Anke Huberová
|
6–1, 6–4
|
1992
|
Gabriela Sabatini
|
Arantxa Sánchez Vicario
|
6–1, 6–1
|
1991
|
Jana Novotná
|
Arantxa Sánchez Vicario
|
6–4, 6–2
|
1990
|
Nataša Zverevová
|
Barbara Paulusová
|
4–6, 6–1, 6–3
|
1989
|
Martina Navrátilová
|
Catarina Lindqvistová
|
6–2, 6–4
|
1988
|
Pam Shriverová
|
Helena Suková
|
6–2, 6–3
|
1987
|
Zina Garrisonová
|
Pam Shriverová
|
6–2, 6–4
|
1986 |
turnaj se nekonal
|
1985
|
Martina Navrátilová
|
Hana Mandlíková
|
3–6, 6–1, 6–2
|
1984
|
Martina Navrátilová
|
Ann Henrickssonová
|
6–1, 6–1
|
1983
|
Jo Durieová
|
Kathy Jordanová
|
6–3, 7–5
|
1982
|
Martina Navrátilová
|
Evonne Goolagongová
|
6–0, 3–6, 6–1
|
1981
|
Chris Evertová
|
Martina Navrátilová
|
6–4, 2–6, 6–1
|
1980
|
Wendy Turnbullová
|
Pam Shriverová
|
3–6, 6–4, 7–6(10–8)
|
Mužská čtyřhra