A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
WTA Rankings
Světové jedničky
_(48199020336).jpg)
Polsko2. období ve dvouhře
od 6. listopadu 2023 (172 dní)
_(cropped).jpg)
Čínská Tchaj-pej9. období ve čtyřhře
od 18. března 2024 (39 dní)
Žebříček zaveden
dvouhra: 7. listopadu 1975
čtyřhra: 10. září 1984
Žebříček WTA (anglicky WTA Rankings) uvádí pořadí profesionálních tenistek ve dvouhře a ve čtyřhře, které sestavuje Ženská tenisová asociace (WTA) na základě dlouhodobých výsledků hráček z profesionálních turnajů. Klasifikace odráží bodový zisk za předchozích 52 týdnů.
Ve dvouhře byl žebříček zaveden 3. listopadu 1975 a ve čtyřhře pak 10. září 1984.[1] Matematické propočty pro postavení hráček WTA používala od roku 1973. Aktualizovaná klasifikace je zveřejňována každé pondělí vyjma grandslamů a dvoutýdenních událostí v Indian Wells, Miami, Římě a Madridu, kdy je přestávka čtrnáct dní.
Na čele klasifikace se vystřídalo 29 singlistek a 48 deblistek, včetně patnácti dvojic pobývajících na vrcholu čtyřhry.[2][3] Po triumfu na Turnaji mistryň 2023 se na pozici světové jedničky vrátila Iga Świąteková, která po osmi týdnech zahájila své druhé období.[4] Do čela deblové klasifikace se po triumfu na Indian Wells Open v březnu 2024 vrátila Tchajwanka Sie Šu-wej, která na vrcholu vystřídala spoluhráčku Mertensovou a zahájila deváté období kralování.[5]
Žebříčky WTA a ATP byly 16. března 2020 zmrazeny v důsledku koronavirové pandemie.[6] Ženská světová klasifikace byla obnovena 10. srpna 2020 se znovurozehráním sezóny. Mužský žebříček na ni navázal 24. srpna téhož roku s rozehráním newyorského turnaje Western & Southern Open.
Trofeje
V říjnu 2015 představila Ženská tenisová asociace ke 40. výročí zavedení automatizovaného žebříčku novou trofej pro světové jedničky ve dvouhře a čtyřhře. Poprvé byly trofeje uděleny na Turnaji mistryň 2015 v Singapuru. Umělecký návrh byl zpracován ve spolupráci zadavatele WTA se švýcarskou agenturou Highlight Consulting, londýnskou návrhářskou agenturou Ingredient a dílnou výrobce ocenění Thomasem Fattorinim. Po roční přípravě trvala vlastní výroba tři měsíce.[1][7]
Dvě kovové paže ve tvaru tenisové rakety vycházejí z podstavce. Symbolizují eleganci s krásou sportu a drží tenisový míč. Jeho povrch tvoří stříbrná „mapa hvězd“, s tisíci drobnými tečkami reprezentujícími ženské profesionálky od minulosti do budoucnosti. Pouze světové jedničky jsou v tomto tenisovém vesmíru zvýrazněny diamantem. Každá šampiónka tak ve sportu navěky zanechala svůj otisk.[1][7]
Trofej je vysoká 52 cm a hmotnost činí 7,6 kg. V říjnu 2018 byla trofej pro dvouhru pojmenována po první jedničce Chris Evertové (Chris Evert WTA World No.1 Trophy). První takto oceněnou se na Turnaji mistryň 2018 stala Simona Halepová.[8][1][7]
Bodové hodnocení
Body do žebříčku jsou sčítány na základě úspěšnosti tenistek v jednotlivých turnajích, kde každé kolo turnaje dané kategorie je ohodnoceno příslušným počtem bodů. Body jsou kumulovány v rozmezí posledních 52 týdnů z maximálně šestnácti turnajů ve dvouhře a jedenácti ve čtyřhře. Aby se tenistka objevila v žebříčku, musí získat body minimálně na třech turnajích nebo uhrát alespoň 10 bodů ve dvouhře či čtyřhře na jednom nebo více turnajích. Nejnižším věkem hráčky k účasti na turnajích je čtrnáct let, kdy v tomto věku může tenistka odehrát až osm turnajů okruhu ITF a Billie Jean King Cup nebo se zúčastnit na divokou kartu jedné události WTA International.[9]
V minulosti se do bodového hodnocení hráček započítávalo sedmnáct nejlepších výsledků za poslední rok. Výjimku tvořily grandslamy a turnaje kategorie Tier I, které se vedle těchto sedmnácti nejlepších událostí navíc započítávaly k celkovému bodovému zisku. Od roku 1996 začal fungovat systém tzv. bonusových bodů, které byly hráčce připsány na turnaji, kde obhajovala vítězství. Ten umožňoval získat více bodů pro hráčku, která porazila soupeřku výše postavenou na žebříčku WTA. Tento systém však byl opuštěn v kalendářní sezóně 2005.
Kategorie turnajů
V roce 2021 se uskutečnila revize systému kategorií, s náhradou existujících úrovní International a Premier. Turnaje jsou rozděleny na základě výše rozpočtu a zisku bodů, které se hráčce započítají do bodového hodnocení:
- A. Grand Slam – nejvyšší kategorie obsahující čtyři turnaje. Vítězky dvouhry a čtyřhry získávají 2 000 bodů.
- B. Tour Championships – WTA Finals a WTA Elite Trophy
- WTA Finals – Turnaj mistryň, od roku 2014 pro osm singlistek a osm deblových párů.
- WTA Elite Trophy – v roce 2015 nahradil WTA Tournament of Champions, účastní se jej dvanáct singlistek a šest deblových párů.
- C. Turnaje WTA
- WTA 1000 – kategorie devíti turnajů, jejichž vítězky dvouhry a čtyřhry získávají 1 000 či 900 bodů. Povinný start (mandatory) je vyžadován pro přední hráčky žebříčku.
- WTA 500 – kategorie turnajů, jejichž vítězky získávají 470 bodů.
- WTA 250 – kategorie obsahující okolo třiceti turnajů. Na každé události s dotací okolo čtvrt milionu dolarů může ve dvouhře startovat pouze jediná tenistka elitní světové desítky žebříčku WTA. Na událostech s rozpočtem cca půl milionu dolarů mohou hrát dvě tenistky elitní desítky.[10] Vítězky dvouhry a čtyřhry získávají 280 bodů.
- WTA 125 – série obsahující několik turnajů. Vítězky dvouhry a čtyřhry získávají 160 bodů.
Body lze také získat na Ženském okruhu ITF organizovaném Mezinárodní tenisovou federací, kde mají turnaje rozpočet 15–100 tisíc dolarů.
Žebříček WTA
Zajímavosti
Tři české tenistky v první desítce dvouhry se poprvé objevily 10. srpna 2015, kdy byla Petra Kvitová čtvrtá, Lucie Šafářová sedmá a Karolína Plíšková osmá.[11]
Roberta Vinciová se v první desítce dvouhry premiérově objevila ve 33 letech a 4 dnech věku, kdy jí 22. února 2016 patřila 10. příčka. Stala se tak nejstarší debutantkou v Top 10 od zavedení žebříčku a celkově čtvrtou Italkou v této elitní skupině hráček.[12] Dalšími nejstaršími debutantkami se za Italkou staly Betty Stöveová (31 let a 100 dní), Francesca Schiavoneová (29 let a 349 dní) a Julia Görgesová (29 let a 95 dní).[13]
Serena Williamsová měla po wimbledonském titulu 2015 jako první jednička více než dvojnásobný počet bodů před druhou ženou v pořadí. Ve vydání z 13. července 2015 její hodnota činila 13 161 bodů a druhá Šarapovová pak měla 6 490 bodů.[14] Ve vydání z 24. dubna 2017 se pak Serena Williamsová stala nejstarší jedničkou v historii WTA, když jí v době nástupu do čela bylo 35 let, 6 měsíců a 29 dní. Překonala tak věkový rekord 30 let, 11 měsíců a 3 dní Chris Evertové z listopadu 1985. Nejstarší světovou jedničkou v prvním období se po zářijovém US Open 2016 stala 28letá Němka Angelique Kerberová, když v této statistice překonala Jennifer Capriatiovou, které bylo v říjnu 2001 při nástupu do čela klasifikace 25 let a 200 dní.[15]
Nejníže postavenými čtvrtfinalistkami na grandslamu se staly Martina Hingisová (na 349. místě na Australian Open 2006), Kaia Kanepiová (na 451. místě na US Open 2017), Kim Clijstersová (neklasifikována na US Open 2009), Justine Heninová (neklasifikována na Australian Open 2010), Cvetana Pironkovová (neklasifikována na US Open 2020) a Anastasija Pavljučenkovová (na 333. místě na French Open 2023).[16]
Pátá hráčka pořadí Jessica Pegulaová se na Turnaji mistryň 2023 stala první tenistkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975, která se na jediném turnaji utkala s prvními čtyřmi ženami světové klasifikace. První Sabalenkovu, třetí Gauffovou i čtvrtou Rybakinovou porazila. Světové dvojce Świątekové podlehla ve finále.[17]
Dvouhra
Světové jedničky
Přehled uvádí hráčky klasifikované na prvním místě žebříčku WTA ve dvouhře od roku 1975.
| Poř. | stát | tenistka | týdnů celkem | poprvé klasifikována |
|---|---|---|---|---|
| 1. |  Německo |
Steffi Grafová | 377 | 17. srpna 1987 |
| 2. |  Spojené státy americké |
Martina Navrátilová[18] | 332 | 10. července 1978 |
| 3. | Spojené státy americké |
Serena Williamsová | 319 | 8. července 2002 |
| 4. | Spojené státy americké |
Chris Evertová | 260 | 3. listopadu 1975 |
| 5. |  Švýcarsko |
Martina Hingisová | 209 | 31. března 1997 |
| 6. |  Jugoslávie / Spojené státy americké |
Monika Selešová | 178 | 11. března 1991 |
| 7. |  Austrálie |
Ashleigh Bartyová | 121 | 24. června 2019 |
| 8. |  Belgie |
Justine Heninová | 117 | 20. října 2003 |
| 9. | Polsko |
Iga Świąteková | 100 | 4. dubna 2022 |
| 10. | Spojené státy americké |
Lindsay Davenportová | 98 | 12. října 1998 |
| 11. |  Dánsko |
Caroline Wozniacká | 71 | 11. října 2010 |
| 12. |  Rumunsko |
Simona Halepová | 64 | 9. října 2017 |