A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mezinárodní svaz ochrany přírody | |
---|---|
Logo mezinárodní organizace IUCN | |
Zkratka | IUCN |
Vznik | 5. října 1948 |
Typ | mezinárodní nevládní organizace (INGO) |
Právní forma | mezinárodní organizace |
Účel | uchování přírodních zdrojů |
Sídlo | Rue Mauverney 28, 1196 Gland, Switzerland |
Místo | Švýcarsko |
Působnost | celosvětově |
Úřední jazyk | francouzština, angličtina, španělština |
Lídr | Inger Andersenová (* 1958) |
Tržby | 148 mil. $ (2019) |
Počet zaměstnanců | 1 100 |
Ocenění | Cena kněžny asturské za svornost (1988) |
Oficiální web | www |
Poznámky | je aktivní na sociálních sítích Facebook a Twitter |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature, IUCN) je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.[1]
Poslání
Posláním IUCN je ovlivňovat, podporovat a pomáhat společnostem po celém světě v ochraně celistvosti a rozmanitosti přírody a zajišťovat, že jakékoli využívání přírodních zdrojů bude spravedlivé a ekologicky udržitelné.[1]
Historie
První generální ředitel UNESCO, Julian Huxley, který si přál postavit UNESCO na vědečtějších základech, zorganizoval kongres, na kterém měla vzniknout nová ekologická instituce, která by sloužila tomuto účelu.[2] Na tomto prvním kongresu konaném ve francouzském Fontainebleau 5. 10. 1948 se shodlo 18 vlád, 7 mezinárodních organizací a 107 národních organizací ochrany přírody na založení zastřešující instituce a podepsalo ustavující akt International Union for the Protection of Nature.[2]
Od tohoto začátku bylo převažující strategií nové instituce zkoumat a propagovat vzájemně výhodná ochranná opatření, která budou vyhovovat jak zastáncům hospodářského rozvoje, tak pomáhat lidem a státům lépe chránit jejich flóru a faunu.[2]
Organizace vždy zdůrazňovala nutnost respektovat potřeby místních obyvatel, aby mohli převzít budoucí dlouhodobé cíle ve svých místních oblastech:[2] Chráněná území a ohrožené druhy budou nejlépe chráněny, jestliže jejich ochranu budou místní obyvatelé považovat za svůj zájem. Práce s místními lidmi a nikoli proti nim se stala hlavní zásadou IUCN.[3]
Na tomto principu byla založena Strategie zachování světa (World Conservation Strategy) (1980). IUCN v ní jasně deklarovala svůj zájem na dialogu se zastánci hospodářského rozvoje. Dostalo se jí pozitivního mezinárodního ohlasu a zajistila IUCN podporu řady sponzorů, kteří sami nebyli schopni otevřít dialog v rozvojových zemích, ani neměli pocit, že OSN a mezinárodní banky se hodlají v takovém dialogu efektivně angažovat.[2]
IUCN se rozšířila do mnoha zemí světa a má k dispozici služby mnoha odborníků-dobrovolníků, kteří poskytují rady a konzervační služby na místní úrovni. Síť výborů a regionálních poradních orgánů se rozšiřuje do stále většího počtu zemí.[2]
Následuje přehled některých dat klíčových pro růst a rozvoj této organizace:[2]
- 1956: Jméno změněno z International Union for the Preservation of Nature (IUPN, Mezinárodní svaz za zachování přírody) na International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources (IUCN, Mezinárodní svaz ochrany přírody a přírodních zdrojů)
- 1959: UNESCO se rozhodlo sestavit mezinárodní seznam přírodních parků a obdobných rezervací a generální tajemník OSN požádal IUCN, aby tento seznam připravila
- 1961: Po více než desetiletí problémů s financováním organizace se přední osobnosti vědy i podnikatelské sféry (včetně Juliana Huxleyho) rozhodli založit doplňkový fond (World Wildlife Fund, WWF), který se zaměří na vztahy s veřejností a zvyšování podpory ochrany přírody
- 1969: IUCN získává grant Fordovy nadace, který jí umožňuje podstatně rozšířit svůj mezinárodní sekretariát
- 1972: UNESCO přijímá Konvenci o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a IUCN je požádána, aby zajistila sledování a vyhodnocování po technické stránce
- 1974: IUCN se zasazuje o získání souhlasu svých členů s Konvencí o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy divokých rostlin a zvířat (CITES), jejíž sekretariát původně sídlil v IUCN
- 1975: Nabývá účinnosti Konvence o mokřadech mezinárodní důležitosti (Ramsar) a její sekretariát je spravován ze sídla IUCN
- 1980: IUCN (spolu s Programem životního prostředí Spojených národů) a WWF spolupracují s UNESCO na vydání Světové strategie ochrany (přírody a památek)
- 1982: Valné shromáždění OSN přijímá Světovou chartu ochrany přírody, připravenou IUCN
- 1990: Organizace začala používat název World Conservation Union („Světový ochranářský svaz“), ale ponechala si zkratku IUCN
- 1993: IUCN (spolu s Programem životního prostředí OSN a s WWF) vydává Caring for the Earth („Péče o Zemi“)
- 2008: Organizace přestala používat název World Conservation Union a vrátila se k International Union for Conservation of Nature
Organizační struktura
Svaz má tři složky: své členské organizace, svých 6 vědeckých komisí a svůj profesionální sekretariát.[1]
Členové
Svaz sdružuje jak státy, tak nevládní organizace. Členové určují postoje Svazu, definují jeho globální pracovní program a volí jeho Radu (srovnatelnou s představenstvem společnosti) na Světovém ochranářském kongresu IUCN. Členské organizace se sdružují do národních a regionálních výborů.[1]
Členové IUCN z České republiky
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) – Nature Conservation Agency of the Czech Republic (NCA CR)
- Český svaz ochránců přírody (ÚVR ČSOP) – Czech Union for Nature Conservation
- Ministerstvo životního prostředí ČR – Ministry of the Environment of the Czech Republic
- Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) – The Krkonose Mountains National Park
- Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) – Union of Czech and Slovak Zoos.[4]
Komise
Sedm komisí sleduje stav světových přírodních zdrojů, poskytuje IUCN know-how a poradenství v ochranářských otázkách:[1]
Komise pro správu ekosystémů
Commission on Ecosystem Management Archivováno 3. 10. 2006 na Wayback Machine. (CEM): CEM poskytuje odborné poradenství k zacházení s přírodními i lidmi upravenými ekosystémy. V květnu 2008 měla 400 členů a vedla ji předsedkyně Hillary Masundire.[5][6]
Komise pro vzdělávání a komunikaci
Commission on Education and Communication (CEC): CEC prosazuje strategické využívání komunikace a vzdělávání zainteresovaných osob o udržitelném využívání přírodních zdrojů. V květnu 2008 měla 500 členů a vedl ji předseda Keith Wheeler a místopředsedkyně Juanita Castaño.
Komise pro environmentální, ekonomickou a sociální politiku
Commission on Environmental, Economic, and Social Policy Archivováno 5. 10. 2006 na Wayback Machine. (CEESP): CEESP poskytuje odborné znalosti a poradenství k hospodářským a sociálním faktorům a jejich vlivům na ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti. V květnu 2008 měla 500 členů a vedl ji předseda Taghi Farvar.
Komise pro zákony o životním prostředí
Commission on Environmental Law Archivováno 3. 10. 2006 na Wayback Machine. (CEL): CEL rozšiřuje legislativu o životním prostředí, vyvíjí nové právní koncepty a nástroje a pomáhá společnostem ve využívání legislativy pro ochranu a udržitelný rozvoj. V květnu 2008 měla 800 členů a vedla ji předsedkyně Sheila Abed.
Komise pro přežití druhů
Species Survival Commission Archivováno 3. 10. 2006 na Wayback Machine. (SSC): SSC radí Svazu s technickými aspekty zachování druhů a mobilizuje síly na ochranu těch druhů, kterým hrozí vyhubení. Vydává Červený seznam ohrožených druhů IUCN. V květnu 2008 bylo jeho členy přes 7000 odborníků na ohrožené druhy a biodiverzitu z celého světa, předsedkyní byla Holly Dublin.
Světová komise pro chráněná území
World Commission on Protected Areas (WCPA)
Sekretariát
Členové a komise spolupracují s placeným sekretariátem, který tvoří přes 1100 zaměstnanců v 62 zemích. Generální ředitelkou je od ledna 2015 ekoložka a ekonomka Inger Andersen. (Od 2. ledna 2007 byla generální ředitelkou Julia Marton-Lefèvre — světově uznávaná odbornice, která v USA a ve Francii studovala historii, ekologii a plánování životního prostředí. Na postu vystřídala ekologa Achima Steinera, který se v červnu 2006 stal výkonným ředitelem Programu životního prostředí OSN (UNEP).)
Hlavní výstupy
Mezi nejvýznamnější produkty a služby IUCN patří:
- Kategorizace chráněných území (kategorie IUCN)
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů
Kategorie chráněných území IUCN
Komise pro chráněná území definovala následující mezinárodní kategorie chráněných území[7]:
Ia – Přísná přírodní rezervace (Natural Reserve)
Oblast země nebo moře obsahující mimořádné nebo reprezentativní ekosystémy, geologické nebo fyziologické vlastnosti a/nebo druhy. Je přístupná primárně pro vědecký výzkum a sledování životního prostředí.[7]
Ib – Divočina (Wilderness)
Rozsáhlá oblast původní nebo jen lehce pozměněné země a/nebo moře, která si zachovává svůj přírodní charakter, bez trvalého nebo významného osídlení, která je chráněna a spravována tak, aby se uchovala v nedotčeném přírodním stavu.[7]
II – Národní park (National Park)
Přírodní oblast země a/nebo moře, určená k: i. ochraně ekologické integrity jednoho nebo více ekosystémů pro současnou i pro budoucí generace; ii. vyloučení využívání neslučitelného s účely ochrany daného území; iii. poskytování duchovních, vědeckých, vzdělávacích, rekreačních a návštěvnických možností, které musí být slučitelné s ochranou životního prostředí a kultury.[7]
III – Přírodní památka (National Monument)
Oblast obsahující jeden nebo více specifických přírodních nebo přírodně-kulturních rysů, které mají mimořádnou nebo jedinečnou hodnotu spočívající v jejich vzácnosti, reprezentativních či estetických kvalitách nebo kulturním významu.[7]
IV – Místo výskytu druhu (Habitat)
Oblast země nebo moře, kde dochází k aktivním zásahům správy území za účelem ochrany přirozeného prostředí a uspokojení potřeb konkrétních druhů.[7]
V – Chráněná krajina (Protected Landscape/Seascape)
Oblast země, případně pobřeží a moře, kde letitou interakcí člověka a přírody vznikla krajina významné estetické, ekologické nebo kulturní hodnoty, často s vysokou biologickou rozmanitostí. Pro ochranu, správu a vývoj takové oblasti je důležité zachování zmíněné interakce člověka s přírodou v její tradiční podobě.[7]
VI – Oblast ochrany přírodních zdrojů (Managed Resource Protected Area)
Oblast obsahující převážně nezměněné přírodní systémy, spravovaná tak, aby se zajistila dlouhodobá ochrana a správa biologické rozmanitosti za současného udržitelného využívání přírodních produktů a služeb k uspokojení potřeb komunity.[7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků International Union for Conservation of Nature na anglické Wikipedii a World Commission on Protected Areas na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e IUCN online. ©2019 cit. 2008-05-01. Dostupné z: https://www.iucn.org/
- ↑ a b c d e f g CHRISTOFFERSEN, Leif E. IUCN: A Bridge-Builder for Nature Conservation. In: Green Globe Yearbook of International Co-operation on Environment and Development 1997. Oxford (UK): Oxford University Press, 1997, s. 59–69. ISBN 0-19-823348-5. Dostupné také z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.512.1461&rep=rep1&type=pdf
- ↑ CHRISTOFFERSEN, Leif E. IUCN: A Bridge-Builder for Nature Conservation. In: Green Globe Yearbook of International Co-operation on Environment and Development 1997. Oxford (UK): Oxford University Press, 1997, s. 61. ISBN 0-19-823348-5. Dostupné také z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.512.1461&rep=rep1&type=pdf
- ↑ IUCN Members. In: IUCN online. ©2019 cit. 12. 1. 2019. Přístup z: https://www.iucn.org/about/members/iucn-members
- ↑ IUCN - Commissions. cms.iucn.org online. cit. 2009-09-07. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-16.
- ↑ IUCN - Commission Chairs. cms.iucn.org online. cit. 2009-09-07. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-16.
- ↑ a b c d e f g h BADMAN, Tim, BOMHARD, Bastian. World Heritage and Protected Areas 2008 Edition online. IUCN cit. 2008-09-07. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní svaz ochrany přírody na Wikimedia Commons
- IUCN
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Česká hokejová reprezentace
Česká národní banka
Česká Wikipedie
Český klub skeptiků Sisyfos
Česko
Československý odboj (1939–1945)
Ňju-Jork
Švédsko
Život není jenom legrace (i když většinou ano)
1807
1862
19. červen
1922
1942
1977
2. červen
2012
25. květen
27. květen
28. květen
29. květen
500 mil Indianapolis
8. červen
9. červen
Aage Niels Bohr
Albatrosovití
Albatros šedohlavý
Alois Eliáš
Americká hokejová reprezentace
Atlantský oceán
Babička (kniha)
Bitva u Athu
Bludný balvan (cena)
Commons:Featured pictures/cs
Dánsko
Dalimil Klapka
Desetiramenatci
De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter
Dmitrij Nikolajevič Seňavin
Ekvádor
Encyklopedie
Eva Zamrazilová
Filmový festival v Cannes
Finská hokejová reprezentace
Finsko
Francie
František (papež)
Goran Sankovič
Hlavní strana
Hlavonožci
Ildefonsovy ostrovy
Indický oceán
Jan Frait
Jan Nepomuk Neumann
Jaromír Vogel
Jaroslav Marčík
Jižní oceán
Julian Assange
Kanada
Kanadská hokejová reprezentace
Kanonizace
Karel Janeček
Karina Kubelková
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Keňa
Klimatická změna
Kolonie (biologie)
Korýši
Květoslav Palov
Londýn
Marco Polo (1892)
Marcus Ericsson
Masai Mara
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Miloš Zeman
Miluška Havlůjová
Miroslav Koval
Mistrovství světa v ledním hokeji 2022
Mořské ptactvo
Monogamie
Mršina
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nepál
Ohrožený taxon
Osmanská říše
Ostrovy Diega Ramíreze
Otroctví
Pancéřový křižník
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavel VI.
Pero
Petr Fiala
Pohlavní dimorfismus
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Ptačí hnízdo
Regia Marina
Ruben Östlund
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko-turecká válka (1806–1812)
Rybolov na dlouhou lovnou šňůru
Ryby
Soubor:Johann Nepomuk Neumann.jpg
Soubor:Masai Mara National Reserve 20 - Mara river crossing.jpg
Soubor:Syrinx aruanus shell.jpg
Soubor:Thalassarche chrysostoma - SE Tasmania.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Společná bezpečnostní a obranná politika
Střelba na Robb Elementary School
Stanislav Fišer
Texas
Thalassarche
Tichý oceán
Tour de France
Trumpetovka australská
Václav Týfa
Věslav Michalik
Vatikán
Vejce
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/červen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zdeněk Velíšek
Zdravé fórum
Zebra stepní
Zlatá palma
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk