Hippolyte et Aricie

Hippolyte et Aricie
	Jean-Philippe Rameau
Základní informace
Žánr	tragédie lyrique
Skladatel	Jean-Philippe Rameau
Libretista	Simon-Joseph Pellegrin
Počet dějství	5 (+ prolog)
Originální jazyk	francouzština
Literární předloha	Faidra, Jean Racine
Premiéra	1. října 1733, Théâtre du Palais-Royal
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hippolyte et Aricie je francouzská opera (tragédie lyrique) od Jean-Philippe Rameaua, libreto sepsal abbé Simon-Joseph Pellegrin podle Faidry od Jeana Racina. Opera měla premiéru 1. října 1733 v divadle Palais-Royal v Paříži.

Vznik a první představení

Rameauovi bylo v době, kdy napsal operu Hippolyte et Aricie, padesát let. Byl známý jako hudební teoretik, a také pro své učebnice hry na cembalo, což jej nejspíše vedlo k tomu, aby se začal také zajímat o operu. Jediné z jeho tvorby, co se blížilo opeře, bylo několik sekulárních kantát a několik populárních děl pro Paris fairs. V průběhu roku 1732 Rameau kontaktoval abbé Pellegrina a požádal ho o libreto (ten napsal libreto pro Montéclairovu operu Jephté, z února 1732, která Rameaua zaujala a inspirovala k tvorbě)

Charakteristika

Tragédie lyrique (nebo také Tragédie en musique) byla uvedena Jean-Baptiste Lullym a jeho libretistou Philippe Quinaultem v 70. letech 17. století. Jejich díla předznamenala směr, jakým se francouzská opera vydala. Když Hippolyte et Aricie (který je také tragédie lyrique) debutoval, André Campra jej popsal slovy: „v této opeře je tolik hudby, že by to stačilo na deset oper. Tento muž (Rameau) nás všechny zastíní.“

Pro množství hudebních inovací byla Rameauova opera brána jako útok na Lullyho dílo a francouzskou operní tradici.

Francouzská veřejnost se rozdělila na dvě znepřátelené skupiny: tradicionalistické přížnivce Lullyho (Lullistes) a modernistické příznivce Rameaua (Ramoneurs). Kontroverze přetrvávaly během celých 30. let 18. století.

Inscenační historie

První uvedení Hippolyte et Aricie 1733-1743 dosáhlo úctyhodných čtyřiceti repríz. Znovu byla uvedena v souboru čtyřiceti repríz v letech 1742-1743 a znovu v letech 1757 a 1767.

První moderní uvedení (ve 20. století) proběhlo 13. května 1908.

Ve 21. století se Hippolyte et Aricie vrací do světového operního repertoáru.

Osoby a první obsazení

Role	Hlas	Premiéra, 1. října 1733 (Dirigent: François Francœur)
Hippolyte (Hippolytos)	haute-contre	Denis-François Tribou
Aricie (Aricia)	soprán	Marie Pélissier
Phèdre (Faidra)	mezzosoprán	Marie Antier
Thésée (Théseus)	bas	Claude-Louis-Dominique Chassé de Chinais
Pluton (Pluto)	baryton	Jean Dun "fils"
Diane (Diana)	soprán	Mlle Eremans
Œnone, Faidřina důvěrnice	soprán	Mlle Monville
Arcas, Théseův přítel	barytenor	Louis-Antoine Cuvilliers
Mercure (Merkur)	haute-contre	Dumast
Tísifoné	barytenor	Louis-Antoine Cuvilliers
L'Amour, Cupid	haute-contre	Pierre Jélyotte
La Grande-Prêtresse, Velekněžka	soprán	Mlle Petitpas
Parques, three Osudy	bas, barytenor, haute-contre	Cuignier, Cuvilliers and Jélyotte
Un suivant de l'Amour, následovník Cupida	haute-contre
Une prêtresse, kněžka bohyně Diany	soprán	Mlle Petitpas
Une bergère, pastýřka	soprán	Mlle Petitpas
Une matelote, námořnice	soprán	Mlle Petitpas
Une chasseresse, lovkyně	soprán	Mlle Petitpas
Duchové podsvětí, lidé z Troezenu, námořníci, lovci, nymfy bohyně Diany, pastýři a pastýřky, lesní lidé (sbor)

Děj

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hippolyte et Aricie na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hippolyte et Aricie na Wikimedia Commons
Hippolyte et Aricie v knihovně public domain hudebnin IMSLP (Petrucci Music Library)

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Hippolyte_et_Aricie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.