Občanská platforma

Občanská platforma
Občanská platforma
	Platforma Obywatelska
Zkratka	PO
Datum založení	1. července 2001
Předseda	Donald Tusk
Zakladatel	Donald Tusk; Andrzej Olechowski; Maciej Płażyński
Sídlo	Wiejska 12a; 00-490 Varšava
Ideologie	liberalismus; liberální konzervatismus; konzervativní liberalismus; křesťanská demokracie; pro-evropanismus; euroreformismus
Politická pozice	středopravice
Evropská strana	Evropská lidová strana
Politická skupina EP	Evropská lidová strana
Mládežnická org.	Sdružení mladých demokratů
Koalice	Občanská koalice
Počet členů	23 727 (2022)
Barvy	oranžová modrá
Oficiální web	www.platforma.org/
Zisk mandátů ve volbách
Sejm	127/460
Senát	36/100
Evropský parlament	13/51
Regionální zastupitelstva	153/552
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Občanská platforma (zkratka PO, polsky Platforma Obywatelska) je polská středopravicová politická strana. Stranická ideologie může být definována jako liberální, avšak ve svých prvopočátcích strana začínala jako liberálně konzervativní uskupení. Jedná se o hlavní vládní stranu první i druhé vlády Donalda Tuska. Občanská platforma otevřeně podporuje schválení stejnopohlavních manželství a téměř úplnou liberalizaci interrupcí.^[1]^[2] V současnosti je druhou nejsilněji zastoupenou stranou v polském Sejmu. Do roku 2015 byl hlavou státu člen PO, Bronisław Komorowski, kterého téhož roku nahradil Andrzej Duda. V roce 2020 skončil kandidát PO Rafał Trzaskowski, současný primátor Hlavního města Varšavy, v prezidentských volbách o 1,4% na druhém místě za Andrzejem Dudou.

Historie

Strana vznikla 19. ledna 2001, ale zaregistrována byla teprve 5. března 2002 pod názvem Platforma Obywatelska Rzeczypospolitej Polskiej (česky: Občanská platforma Polské republiky). Původně se měla oficiálně jmenovat Platforma Obywatelska, ale při registraci je předběhl politický protivník, který se nechal tento název zaregistrovat.

Strana vyhrála předčasné parlamentní volby v říjnu 2007. Polský prezident Lech Kaczyński jmenoval 16. 11. 2007 vládu složenou z liberální Občanské platformy a Polské lidové strany, jejímž předsedou se stal Donald Tusk. Tato vláda pokračovala i po parlamentních volbách v říjnu 2011, jež skončily opět vítězstvím Občanské platformy. V roce 2014 vystřídala Eva Kopacz Donalda Tuska ve funkci premiéra. Občanská platforma vládla do podzimních voleb 2015.

V roce 2023 uspořádala strana protivládní demonstraci, jíž se účastnilo na 300 tisíc lidí. Jednalo se tak o největší demonstraci od roku 1989.^[3]

Občanská platforma vykazuje dobré volební výsledky především v západních a severních částech Polska.

Politický program

Zahraniční politika

Občanská platforma podporuje zvýšenou úlohu Evropského parlamentu v rámci EU. V roce 2007 platforma prohlásila ochotu k prohloubení spolupráce v oblasti energie a společné zahraniční politiky.^[4] Občanská platforma podporuje aktivní účast Polska na užší spolupráci v rámci Evropské unie. Zastává eurofederalistické postoje. Během své vlády podporovala dobré vztahy s Německem a Ruskem, zastávala se Ukrajiny během konfliktu na Ukrajině. V zahraniční politice se zaměřuje i na ochranu práv křesťanů v jiných zemích.

Hospodářská politika

Občanská platforma je zastáncem ordoliberalismu. Je pro privatizaci státního sektoru v polské ekonomice, reformu pracovního práva, nízké zdanění, nezávislou monetární politiku Polské národní banky a decentralizaci státní správy. Podporuje přijetí eura. Dále podporuje zeštíhlení státní správy a její elektronizaci.

Sociální politika

PO otevřeně podporuje zavedení manželské rovnosti, částečného povolení adopce dětí homosexuálními páry, zmírnění interrupčního zákona a snížení role Sejmu ve prospěch vojvodských samospráv. Dříve PO ovšem zastávalo postoje spíše konzervativní, avšak vždy značně liberálnější nežli tomu je a bylo u Práva a spravedlnosti. Prosazuje značné zmenšení role státu v ekonomice, zavedení rovné daně, většinový volební systém do Sejmu (dolní komory), rychlejší zvyšování výdajů na zdravotnictví, oddělení funkce hlavního státního zástupce od úřadu ministra spravedlnosti, zveřejnění aktů tajných služeb komunistické PLR.

Struktura a aktivisté

Podle stanov jsou orgány strany shodné s vedením parlamentního klubu, což je jediné řešení tohoto typu v Polsku.^[zdroj? Předsedou parlamentního klubu PO je Bogdan Zdrojewski.^[zdroj⁠?

Předsedové Občanské platformy

Maciej Płażyński – 18. října 2001 do 1. června 2003
Donald Tusk – od 1. června 2003 do roku 2014
Ewa Kopacz – od 2014 do 26. ledna 2016
Grzegorz Schetyna – od 26. ledna 2016 do 29. ledna 2020
Borys Budka – od 29. ledna 2020 do 3. července 2021
Donald Tusk – od 23. října 2021

Volební výsledky

Parlamentní volby

Volby	Hlasy v %	Změna	Mandáty v Sejmu	Změna	Mandáty v Senátu	Změna
2001	12,68%	-	65	-	2	-
2005	24,14%	▲ +11,46%	133	▲ +68	34	▲ +32
2007	41,51%	▲ +17,3 %	209	▲ +76	60	▲ +26
2011	39,18%	▼ −2,33%	207	▼ −2	63	▲ +3
2015	24,09 %	▼−15,09	138	▼ −69	34	▼ −29

Prezidentské volby

Volby	Kandidát	Hlasování	Počet %	Poznámky
2005	Donald Tusk	1. kolo	36,33 %	Kandidát jde do druhého kola.
2005	Donald Tusk	2. kolo	45,96 %	Vítězství Lecha Kaczyńského.
2010	Bronisław Komorowski	1. kolo	41,54 %	Kandidát jde do druhého kola.
2010	Bronisław Komorowski	2. kolo	53,01 %	Vítězství Bronisława Komorowského.
2015	Bronisław Komorowski (podpora)	1. kolo	33,8 %	Kandidát jde z druhého místa do druhého kola.
2015	Bronisław Komorowski (podpora)	2. kolo	48,5 %	Vítězství Andrzje Dudy.

Evropské volby

Volby	Hlasy v %	Změna	Počet mandátů	Změna
2004	24,1 %	-	15	-
2009	44,43 %	▲ +20,33 %	25	▲ +10
2014	32,1 %	▼−12,33	19	▼ −6

Odkazy

Reference

↑ Czy PO już oficjalnie poparła aborcję na życzenie?. wpolityce.pl . . Dostupné online. (polsky)
↑ Koalicja Obywatelska: pierwszym projektem w 2020 r. - związki partnerskie. wnp.pl . . Dostupné online. (polsky)
↑ „Nechceme autoritářské Polsko.“ Na demonstraci ve Varšavě se sešli přívrženci opozice. ČT24 . 2023-06-04 . Dostupné online.
↑ Platforma chce prohloubit spolupráci v oblasti energie

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Občanská platforma na Wikimedia Commons
(polsky) Oficiální stránky

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Občanská_platforma
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Czy PO już oficjalnie poparła aborcję na życzenie?. wpolityce.pl . . Dostupné online. (polsky)

[2] Koalicja Obywatelska: pierwszym projektem w 2020 r. - związki partnerskie. wnp.pl . . Dostupné online. (polsky)

[3] „Nechceme autoritářské Polsko.“ Na demonstraci ve Varšavě se sešli přívrženci opozice. ČT24 . 2023-06-04 . Dostupné online.

[4] Platforma chce prohloubit spolupráci v oblasti energie

[1]

[2]

[3]

[4]

Polské politické strany

Zastoupení v Sejmu/Senátu	Právo a spravedlnost (198/44) • Občanská platforma (111/40) • Svaz demokratické levice/Nová levice (24/0) • Polská lidová strana (19/2) • Solidární Polsko (19/0) • Wiosna (18/1) • Porozumienie (17/2) • Konfederace (11/0) • Nowoczesna (8/1) • Lewica Razem (6/0) • Kukiz’15 (5/0) • KORWiN (5/0) • Národní hnutí (5/0) • Polská iniciativa (5/0) • Partia Zieloni (3/1) • Unie evropských demokratů (1/1) • Německá menšina (1/0) • Konfederace Koruny polské (1/0)

Další	Bílo-červení (Biało-Czerwoni) • Demokratická strana • Hnutí za obnovu Polska • Katolicko-národní hnutí • Kongres nové pravice • Liga polských rodin • Národní strana důchodců (Krajowa Partia Emerytów i Rencistów) • Polské národní obrození • Polska 2050 • Polská strana práce • Polsko je nejdůležitější • Prawica Rzeczypospolitej • Sebeobrana Polské republiky • Sociální demokracie Polska • Svobodní a Solidární (Wolni i Solidarni) • Tvoje hnutí • Unie práce • Unie reálné politiky

Zaniklé	Demokratická strana – demokraci.pl • Kupředu Polsko • Palikotovo hnutí • Sebeobrana Polské republiky • Strana regionů