Senát Spojených států amerických United States Senate
118. volební období
Znak Senátu
Vlajka Senátu
Základní informace
Typ	horní komora
Sídlo	Kapitol USA Washington, D.C. Spojené státy americké
Vedení
Předsedkyně Senátu	Kamala Harrisová (D) od 20. ledna 2021
Předsedkyně pro tempore	Patty Murrayová (D) od 3. ledna 2023
Vůdce většiny	Charles Schumer (D) od 20. ledna 2021
Vůdce menšiny	Mitch McConnell (R) od 20. ledna 2021
Složení
Počet členů	100 členů[p. 1]
Většina (51)	Většina (51)      Demokraté (48)      nezávislí (3)[p. 2]
Menšina (48)	Republikáni (49)
Volby
Volební systém	většinový
Předchozí volby	8. listopadu 2022
Příští volby	5. listopadu 2024
Jednací sál
Oficiální web
senate.gov
Dolní komora
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických

Senát Spojených států amerických (anglicky United States Senate^[1]) je horní komora dvoukomorového Kongresu Spojených států. Dolní komorou je Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických, nicméně Ústava Spojených států amerických označení horní a dolní komora nepoužívá a podle ní je postavení obou komor rovnocenné.

Místem schůzí Senátu je severní křídlo Kapitolu.

Historie

Existence senátu je zakotvena v Ústavě od roku 1787, jeho hlavním úkolem mělo být vyvažovat postavení států bez ohledu na jejich velikost. První zasedání celého Kongresu bylo svoláno 4. března 1789 do newyorské Federal Hall, senátoři se 6. dubna téhož roku dohodli na kvóru a zvolili si svého vrátného, sekretáře a kaplana. Horní komoru tehdy tvořilo 26 zástupců jednotlivých států, dělili se na příznivce a odpůrce vlády prezidenta Washingtona, což předznamenalo pozdější vznik Demokraticko-republikánské a Federalistické strany.^[2] Prvním předsedou ex officio se stal John Adams, prvním předsedou pro tempore John Langdon. Od roku 1790 zasedal ve Filadelfii, v roce 1800 již natrvalo přesídlil do budovy Kapitolu. Členy Senátu nominovaly jednotlivé státy, až od roku 1913 byl prosazen sedmnáctý dodatek Ústavy, který umožnil jejich přímou volbu.^[3]

Složení Senátu

V Senátu má každý z 50 států Unie dva zástupce (zatímco počet členů Sněmovny reprezentantů je úměrný počtu obyvatel státu), což zaručuje vzájemnou rovnost na základě tzv. Connecticutského kompromisu. Každý senátor je volen přímo (podle XVII. dodatku Ústavy z roku 1913; do té doby je volily parlamenty států, i když některé postupně přešly na potvrzování lidové volby) na šestileté období, přičemž každý sudý rok se obmění třetina. Senátoři (z jednoho státu nebo při jiném vzájemném porovnávání) se tradičně rozlišují na starší a mladší (senior, junior) podle délky, kterou už v Senátu strávili.

Základní roční plat senátora činí 174 000 dolarů, předseda pro tempore a hlavní představitelé zastoupených stran si přijdou až na 193 400 dolarů.^[4]

Uprázdněné mandáty

Sedmnáctý dodatek ústavy, kromě přímé volby senátorů, ukládá výkonné moci jednotlivých států resp. guvervérům těchto států vyhlásit doplňovací volby (angl. special election) pokud dojde k uprázdnění senátorského mandátu (např. z důvodu rezignace nebo úmrtí senátora). Senátor zvolený v doplňovacích volbách se ujme úřadu co nejdříve a to do konce volebního období senátora, kterého nahrazuje. Stejný dodatek dále umožňuje parlamentům jednotlivých států dát guvernérům pravomoc na uvolněný post dočasně jmenovat senátora do uskutečnění doplňovacích (nebo řádných) voleb.

• Severní Dakota, Oklahoma, Oregon, Rhode Island a Wisconsin neumožňují guvernérům jmenování náhradníka a vyžadují přímo doplňovací volby,
• Alabama, Aljaška, Connecticut, Louisiana, Massachusetts, Mississippi, Texas, Vermont a Washington umožňují guvernérům jmenování náhradníka, ale vyžadují konání doplňovacích voleb v brzkém termínu,
• 36 států umožňuje jmenování dočasného senátora guvernérům, přičemž jím jmenovaný senátor se ujme svého úřadu do konce řádného mandátu nebo do nejbližších celostátních voleb.
  • Ve státech Arizona, Havaj, Severní Karolína, Maryland, Utah a Wyoming musí guvernér jmenovat náhradního senátora ze stejné strany jako byl poslední řádně zvolený senátor.

Složení v lednu 2023

V Senátu je 49 zástupců Republikánské strany, 48 Demokratické strany a tři nezávislí, kteří budou spolupracovat s Demokratickou stranou. Rozhodující hlas v případě shody patří viceprezidentce Kamale Harrisové. Demokraté budou kontrolovat komise Senátu. Demokratická strana přišla v listopadových volbách o většinu ve Sněmovně reprezentantů, prezident Joe Biden z téže strany přislíbil konstruktivní spolupráci na chodu vlády s Republikány.^[5]

Předseda Senátu a jeho funkce

Předsedou Senátu ex officio je viceprezident Spojených států amerických, který může hlasovat jen v případě rovnosti hlasů. Po 2. světové válce viceprezident předsedá jen málokdy a účastní se pouze při ceremoniálních příležitostech (jako skládání slibu nových senátorů nebo společné schůze obou komor), případně v situaci, kde se očekává potřeba rozhodnout patové hlasování.

Pokud není přítomen viceprezident, zasedání pléna vede předseda pro tempore (President pro tempore, z latiny „toho času“^[6]). Na základě tradice je za předsedu volen nejdéle sloužící senátor většinové strany. Ani on však obvykle nepředsedá sám, ale deleguje to na mladší senátory své strany, obvykle po hodinových blocích. Často jsou předsedáním pověřováni nejnověji zvolení senátoři, aby se seznámili s pravidly a procedurami.

Pravomoci Senátu

V legislativním procesu při schvalování zákonů jsou obě komory rovnocenné. Proto se nehovoří o klasickém dělení na "dolní" a "horní" komoru zastupitelského orgánu. Zákon lze navrhnout v každé z nich, a také jeho přijetí a projednání musí být uskutečněno v obou komorách.

Senátu byly dány další pravomoci, kterými může „brzdit a vyvažovat“ moc výkonnou. Například prezident Spojených států amerických nemůže bez prodiskutování nebo souhlasu Senátu ratifikovat mezinárodní smlouvy nebo jmenovat některé členy své administrativy, jakožto například velvyslance, členy federálních soudů (včetně Nejvyššího soudu Spojených států), členy vlády a členy rady Federálního rezervního systému.

Galerie

• 
  Kapitol ve Washingtonu, kde Senát zasedá
• 
  Zasedací síň Senátu
• 
  Senátoři dle strany a státu (2023):

       2 demokraté

       1 demokrat a 1 republikán

       2 republikáni

       1 nezáv. demokrat resp. 1 nezávislý na kandidátce demokratů
• 
  Volby 2022:
  

       Demokraté – nový mandát

       Demokraté obhájili

       Republikáni obhájili

       volby se nekonaly
• 
  Viceprezidentka Kamala Harrisová, předsedkyně ex officio

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Senát Spojených států amerických na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.