Svatá říše římská neměla během celé své existence žádný jednotný a ustálený znak. Dlouhodobě jako jednotící symbol existoval černý orel s červenou zbrojí – nejprve jednohlavá orlice, od druhé poloviny 14. století byl zobrazován dvouhlavý orel, přičemž většinou byl/a umisťován/a na zlatém poli, ale někdy se objevoval/a také zcela samostatně.

Od nástupu Alberta II. v roce 1438 začala tradice, kdy znakem každého císaře byl dvouhlavý říšský orel, do něhož byl vložen osobní znak z doby před nástupem, tyto znaky byly ovšem stále osobními erby jednotlivých císařů, nikoliv znaky státu jako takového.

Reichsadler

• znak s říšskou orlicí, s orlem:
• 
  1190–1197
  (znak Jindřicha II., Codex Manesse)
• 
  13. století–asi 1430
• 
  13. století–asi 1430 (bez červené zbroje)
• 
  13. století
  (znak Oty IV. v letech 1209–1218 přisouzený Chronica Majora)
• 
  14.–15. století
• 
  1433–15. století
• 
  15. století–1806

• znak s korunou:
• 
  1300–1433
• 
  1433–1450
• 
  Iluminace císařského znaku s dvouhlavým orlem, rok 1540

Orel se štíty

Jako obecný reprezentativní symbol byl užíván orel se štíty. Poprvé byl vyobrazen v roce 1510, kdy jeho dřevořez vytvořil Hans Burgkmair a následně byl téhož roku otištěn jako součást knižní ilustrace. Burgkmairův orel na sobě nese vyobrazení znaků 56 vybraných států Říše.

• orel se štíty:
• 
  z roku 1510

Orel Hanse Burgkmaira má v horní řadě ve větším měřítku vyobrazené štíty tehdejších států kurfiřtských, na pravém křídle jsou to státy duchovní (arcibiskupství trevírské, arcibiskupství kolínské a arcibiskupství mohučské, dále znak titulárního kurfiřta, prefekta římského) a na levém křídle potom znaky světských států (Českého království, falckého kurfiřtství, saského kurfiřtství a Braniborského markrabství).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Armorial of the Holy Roman Empire na anglické Wikipedii.

Související články

• Svatá říše římská
• Říšská orlice
• Heraldika

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Znaky Svaté říše římské na Wikimedia Commons

kurfiřtství Svaté říše římské
kurfiřtské hodnosti	říšský kancléř (arcikancléř) arcistolník arcimaršálek arcičíšník arcipokladník arcikomoří arcipraporečník
sedm původních kurfiřtů	tři církevní: (do roku 1803) arcibiskup mohučský (říšský kancléř pro německé země) arcibiskup trevírský (říšský kancléř pro Itálii) arcibiskup kolínský (říšský kancléř pro Burgundsko) čtyři sekulární: král český (arcičíšník) falckrabě rýnský (arcistolník) vévoda saský (arcimaršálek) markrabě braniborský (arcikomoří)
noví kurfiřti od 17. století	vévoda bavorský (arcistolník od 1623) vévoda brunšvicko-lüneburský (arcipokladník od 1692)
noví kurfiřti 1803–1806	kníže řezenský kurfiřt salcburský (1803–1805) vévoda würzburský (1805–1806) vévoda württemberský markrabě bádenský lankrabě hesensko-kasselský