Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

---

Komentář: Úvod obsahuje triviální fráze místo shrnutí článku, obrázky mají triviální popisek takže nic neilustrují, zbytek článku je také frázovitý, chybí kontext a srovnání, celkové vyznění článku je dost neuspokojivé, a navíc obsahuje gramatické chyby

Polské zemědělství a lesnictví vychází z jeho zeměpisné polohy. Je také ovlivněno historickým vývojem, který se  projevuje mimo jiné i v rozdílné velikosti zemědělských usedlostí na východě a západě země To se projevuje i na potravinářském průmyslu, rybářství však má však menší význam. Také vývoj lesnictví se v průběhu historie mění a vyznačuje se růstem lesních ploch.

Zemědělství

Polsko má třetí největší zemědělskou plochu v EU: Velká část zemědělství zůstala i po celé období socialismu v soukromých rukou, asi 2 miliony soukromých farem využívá 90% orné půdy. Průměrná plocha farmy v Polsku v roce 2013 byla 11,54 ha.

Přestože zemědělství produkuje méně než 4% HDP, polské zemědělství zaměstnává 14,8% všech zaměstnanců, přitom průměrná zaměstnanost v tomto odvětví je v ekonomice Evropské unie 4,5%.

Mezi jednotlivými vojvodstvími jsou velké rozdíly. Na západě Polska ve Slezském a Dolnoslezském vojvodství pracuje v zemědělství 3,3% z celkového počtu zaměstnanců, ale na východě v Lublinské vojvodství dosahuje zaměstnanost v zemědělství 33,7%.

Struktura zemědělství odpovídá středoevropským poměrům:

• Polní produkce – podle údajů Ústředního statistického úřadu Polska byla v roce 2015 pěstební plocha 10,8 mil. hektarů, z toho 69,9% (7,5 mil. ha) zabírala výměra obilovin. Téměř polovinu této plochy (31,9% všech plodin) zabírala pšenice a o něco méně (20,2%) žitovec (polsky (pszenżyto) což je kříženina žita a pšenice, které je pěstováno v Polsku zhruba 20 x více než v České republice. Další skupinou jsou krmné plodiny včetně kukuřice a luskovinové směsi (13,2% tj. 1 419,9 tis. ha).
• Polsko je evropským lídrem v produkci brambor a cukrové řepy.

• Hovězí a vepřové maso – chov krav a prasat hraje v zemědělství také významnou roli a jeho produkce je součástí polského exportu. Velký význam má mléko a na to navazující zpracování.
• Drůbež – Domácí produkce drůbeže v roce 2015 činila 2,839 mil. tun. Polsko je největším producentem drůbeže v Evropské unii a třetím největším vývozcem na světě.
• Slepičí vejce – Produkce slepičích vajec v roce 2015 činila 10,474 miliardy kusů. Z hlediska vývozu je Polsko na druhém místě v EU.
• Jablka – Sklizeň jablek v roce 2015 byla odhadnuta na 3,168 milionů tun a Polsko bylo v roce 2015 největším vývozcem jablek na světě.
• Houby – Produkce hub v roce 2015 činila 335 tis. tón. Polsko je největším producentem hub v Evropě a největším vývozcem těchto hub na světě.
• Kožešiny – Výroba kožešin v roce 2015 činila cca 10 mil. kusů Polsko je po Dánsku druhým největším výrobcem přírodních kožešin v Evropě a třetím na světě.

Lesnictví

Od konce druhé světové války se lesní zdroje v Polsku systematicky zvyšují. Hospodaření v lesích v letech 1946–1970, bylo převážně založené na zalesňování (především borovice) a zvýšilo lesnatost Polska na 28%. K 31. prosinci 2016 pokrývaly lesní plochy již 9 milionů 230 tisíc ha, což představovalo 29,5% rozlohy země. V roce 2020 pokrývaly lesy asi 30% rozlohy země a v roce 2050 to bude 33%. Polské lesy, podle struktury z roku 2014, jsou převážně borovicové (cca 58,5%), podíl ostatních stromů (bříza, dub, buk, smrk a další) nepřekračuje 7,5%.

Rybařství

V rybařství je Polsko na 64 místě na světě a na export je určeno pouze 0,2 procenta produkce. Hlavní druhy ryb lovené v polské hospodářské zóně v Baltském moři jsou: šproty (59 430 tun v roce 2007), treska obecná, sleď obecný (22 088 tun v roce 2007), losos a mořský pstruh (140 000 v roce 2007), platýs (7 479 tun) a ve vnitrozemí jsou loveny další sladkovodní ryby jako candát, cejn, okoun, plotice. Lov provádí přibližně 1500 rybářských lodí a kutrů.

Potravinářský průmysl

Polsko se vyznačuje velkým počtem malých a rozptýlených závodů, zaměstnává 544 tis. lidí a produkuje 20,2 % průmyslové produkce. Jedná se zejména o masný, rybí, mléčný, mlynářský, cukrovarnický a cukrářský průmysl (čokoládové výrobky), ovocnářský a zeleninový průmysl, výroba alkoholických nápojů, průmysl slaných pochutin a potravinářských koncentrátů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rolnictwo w Polsce na polské Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lasy w Polsce na polské Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rybołówstwo na polské Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Przemysł spożywczy w Polsce na polské Wikipedii.