A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech | |
---|---|
Jez se strojovnou hydroelektrárny | |
Stát | Česko |
Umístění | Labe, Poděbrady |
Stav | v provozu |
Začátek výstavby | 1914 |
Dokončení | 1923 |
Vlastník | 1. elektrárenská s.r.o. České Budějovice |
Vodní elektrárna | |
Turbína | 4 × Francisova |
Spád | 2,7 m |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 1 MW |
Souřadnice | 50°8′20,2″ s. š., 15°7′17,69″ v. d. |
Kód památky | 104923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech jsou součástí regulace řeky Labe v Poděbradech (okres Nymburk ve Středočeském kraji), nachází se jižně od náměstí Anežky České a naproti poděbradskému zámku. Jmenovitá poloha plavební komory je na říčním kilometru 904,57[1] (původní říční kilometr 67,123).[2] O vybudování skupiny staveb, z nichž nejvýznamnější jsou jez, plavební komora a malá vodní elektrárna bylo rozhodnuto v roce 1900 v souvislosti s celkovou regulací Labe.[3] Projekt stavby vypracoval architekt Antonín Engel. V roce 1914 začala stavba zdymadla a o rok později hydroelektrárny. Realizace projektu se protáhla kvůli vypuknutí první světové války. Kompletně byla stavba dokončena roku 1923. Poděbradská vodní elektrárna patří k nejstarším stavbám svého druhu na Labi.[3]
Hydroelektrárna se zdymadlem nadále slouží i po téměř sto letech provozu. Současným provozovatelem elektrárny je společnost 1. elektrárenská s.r.o. České Budějovice, zatímco plavební komoru vlastní státní podnik Povodí Labe. Původní most pro pěší, zbouraný v 70. letech, nahradila nová lávka pro pěší a cyklisty, postavená v roce 2002. Veřejnosti byl rovněž zpřístupněn ostrov mezi zdymadlem a plavební komorou. Roku 2017 byla hydroelektrárna prohlášena národní kulturní památkou České republiky.
Historie
V roce 1900 bylo rozhodnuto o regulaci řeky Labe v oblasti Poděbrad. Důvodem bylo jak zlepšení a zlevnění lodní dopravy, tak omezení častých povodní a valících se ledových ker, působících zde nemalé škody. Projekt regulace vypracovala bývalá pražská expozitura Ředitelství pro stavbu vodních cest.[4] Regulační práce byly v okolí města zahájeny v roce 1903. Jejich prvním krokem bylo narovnání koryta řeky a úprava nábřeží. Řeka přitom byla mírně odkloněna od města a na místě jejího původního koryta je dnes slepé říční rameno Labe zvané Skupice (50°8′26″ s. š., 15°7′22″ v. d., spojené s řekou vyústěním se dvěma mosty.
Součástí projektu bylo vybudování jezu, hydroelektrárny a plavební komory. Projekt roku 1913 vypracoval poděbradský rodák, architekt Antonín Engel, pozdější rektor ČVUT. Ten navrhl elektrárnu v novoklasicistním stylu, u které se silně uplatnily též prvky kubismu.[4] Stavba zdymadla byla zahájena v roce 1914 a stavba elektrárny v roce následujícím. Stavební práce prováděly firmy Zdenko Kruliš, A. Lanna, Ing. Jaroslav Hanauer, Ing. Vladimír Vlček a Ing. Karel Herzán. Železné konstrukce a strojní součásti dodaly firmy První Českomoravská továrna na stroje v Praze, bratři Prášilové v Libni, Josefa Prokopa synové v Pardubicích a Železoprůmysl v Přelouči. Elektrická zařízení pak dodala firma Křižíkovy závody v Karlíně.[4] Na stavbě zdymadla a elektrárny přitom pracovalo také okolo 50 italských válečných zajatců.[3]
Zdymadlo bylo hotové za jediný rok, dokončení ostatních budov se kvůli vypuknutí první světové války poněkud zdrželo. V roce 1919 byly v elektrárně spuštěny dvě ze čtyř plánovaných Francisových turbín. Budova strojovny tehdy byla ještě provizorně částečně ze dřeva. Celá stavba byla dokončena zkolaudováním plavební komory v roce 1923.[3] Toho roku navštívil elektrárnu i prezident Masaryk.[5]
Elektrárnu po dokončení provozovala společnost Elektrárenský svaz středolabských okresů (ESSO), která vlastnila též vodní elektrárnu v Nymburce a uhelnou elektrárnu ESSO v Kolíně – dílo Engelova žáka Jaroslava Fragnera.[6]
Roku 2016 se objevily úvahy na prohlášení vodní elektrárny za národní kulturní památku České republiky.[7] K prohlášení pak Vláda ČR v roce 2017 skutečně přikročila.[8]
Hlavní stavby
Hydroelektrárna
Levobřežní hydroelektrárna, stojící mimo původní říční koryto, se dělí na dvě budovy – strojovnu a manipulační budovu, kde byly umístěny rozvaděče, transformátor a další potřebná provozní zařízení.[4] Budovy mají Engelův charakteristický rukopis s výraznou tektonikou a dekorem. Budova vodní elektrárny byla – vzhledem k výskytu tekoucích písků ve stavební jámě – zakládána na betonových pilířích až 8 m vysokých.[9] Na střeše manipulační budovy je vysoká osmiboká polygonální věž, která je míněna jako protiváha věže poděbradského zámku. Ve vodní elektrárně jsou stále v provozu celkem čtyři Francisovy turbíny s hltností 15 m3/s a celkovým výkonem 1 MW při spádu 2,7 m.[10], dodané společností Josefa Prokopa synové Pardubice a uvedené do provozu roku 1923, stejně jako původní generátory, vyrobené společností Fr. Křižík Praha.[11][12]
Zdymadlo
Jez byl zakládán na slínovcovém poloskalním podloží. Základem zdymadla se staly čtyři železobetonové jezové pilíře široké 3,4 m a dlouhé 16,25 m. Pilíře jsou pod vodou obloženy žulou, nad vodou vrstvou z mramorové drti. Uvnitř mají tři horizontální plošiny, spojené schody, pro přístup ke konstrukčním a provozním částem.[4] V pilířích byly umístěny strojovny ovládající stavidla jezu. Spojuje je železobetonová jezová lávka o šířce 2,73 m (dnes přístupná veřejnosti).[3] Jez má dvě hlavní pole o světlosti 22 m a výšce stupně 1,74 m, hrazené horizontálními příhradovými nosníky Stoneova typu. Třetí pole u elektrárny o rozpětí 8 m je štěrková propust, hrazená ocelovým trojbokým stavidlem, a jalová propust. V jezu je zabudován i rybí komůrkový přechod. Stavidla zavěšená na Gallových řetězech pojíždějí v pilířových drážkách po válečkových podvozcích.[4] Váha hradících konstrukcí je 151 tun a zdvihacích mechanismů 57 tun.[10]
Plavební komora
Plavební komora o rozměrech 85×12×3,5 metru je od jezu oddělena ostrovem širokým až 40 metrů. Stojí v místě původního koryta řeky. Nad komorou mohli pěší původně projít po ocelovém sklápěcím mostě, který byl veřejnou komunikací. Most však byl v 70. letech odstraněn a až do let devadesátých byl celý areál pro veřejnost uzavřen.[4]
Lávka pro pěší (od roku 2002)
Lávka má kruhovou rampu na levém břehu, 13 polí a délku 122 metrů. Hlavní pole přes plavební kanál o rozpětí 31 m je částečně předepjaté. Lávku podpírá ocelové vzpěradlo.[13] Lávka slouží nejen lázeňským hostům a obyvatelům města při cestě k městským jezerům, ale spojuje též cyklotrasu č. 0019 (Poděbrady – Nymburk) s cyklotrasou č. 24 (Vysoká nad Labem – Mělník).[14] Lávka získala ocenění Titul vynikající betonová konstrukce v kategorii Tunely a ostatní inženýrské stavby[15]a Mostní dílo roku 2002 v kategorii I.[16]
Odkazy
Reference
- ↑ plavební mapa SL48
- ↑ VOLRÍK, Petr. Zdymadlo a hydroelektrárna Poděbrady . ČVUT v Praze . Dostupné online.
- ↑ a b c d e HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: město mého srdce: z alba minulých časů. Praha: Ostrov, 2008. ISBN 978-80-86289-59-5. S. 169.
- ↑ a b c d e f g TUČKOVÁ, Silvie; VORLÍK, Petr. Zdymadlo a vodní elektrárna Poděbrady . Výzkumné centrum průmyslového dědictví . Dostupné online.
- ↑ T. G. Masaryk v Poděbradech. www.payne.cz . . Dostupné online.
- ↑ Elektrárna ESSO. www.industrialnitopografie.cz . . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Nové národní kulturní památky? Šance má Ďáblický hřbitov i Invalidovna. iDNES.cz . MAFRA, 2016-11-24 . Dostupné online.
- ↑ MINÁŘ, Ivan. Vodní elektrárna v Poděbradech – nová národní kulturní památka Středočeského kraje . Národní památkový ústav, 2017-03-23 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08.
- ↑ Zdymadlo Poděbrady na Labi . Povodí Labe . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-24.
- ↑ a b kolektiv autorů. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., P-S. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-045-4. S. 172.
- ↑ Hydroelektrárna Poděbrady . Fabriky.cz . Dostupné online.
- ↑ Vodní elektrárna ESSO. www.hornictvi.info online. cit. 2014-03-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-23.
- ↑ Lávku pro pěší a cyklisty přes plavební kanál využívají turisté i obyvatelé Poděbrad online. izdoprava.cz, 2008-05-26 cit. 2010-05-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05.
- ↑ Cyklostezka Nymburk - Poděbrady - Nymburk online. Město Nymburk cit. 2020-12-07. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-13.
- ↑ Vynikající betonová konstrukce v oboru betonu 2003 online. Česká betonářská společnost ČSSI (ČBS) cit. 2010-11-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-17.
- ↑ Mostní dílo roku 2003 online. Sekurkon, s.r.o. cit. 2010-11-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. [nenalezeno v uvedeném zdroji
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- kolektiv autorů. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., P-S. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-045-4.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech na Wikimedia Commons
- Zdymadlo Poděbrady na stránkách Povodí Labe
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk