Zdeněk Češka

prof. JUDr. Zdeněk Češka, CSc., dr. h. c. mult.
prof. JUDr. Zdeněk Češka, CSc., dr. h. c. mult.
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
	Ve funkci:; 1976 – 1990
Rektor Univerzity Karlovy
	Ve funkci:; 1976/1977 – 1989/1990
Předchůdce	Bedřich Švestka
Nástupce	Radim Palouš
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1969 – 1973
Předchůdce	Otakar Plundr
Nástupce	Vladimír Delong
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	6. února 1929 ; Praha; Československo
Úmrtí	14. ledna 2023 (ve věku 93 let)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Profese	politik, pedagog, advokát, právník a vysokoškolský učitel
Ocenění	Řád práce
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Češka (6. února 1929 Praha^[1]^[2] – 14. ledna 2023^[3]) byl český právník, bývalý vysokoškolský učitel, za normalizace děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a rektor celé univerzity, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění.^[4]

Biografie

Vystudoval gymnázium a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde pak po téměř 40 let učil, od roku 1955 jako odborný asistent.^[5]^[6] Později se stal profesorem Univerzity Karlovy.

Na Právnické fakultě zastával během normalizace funkci proděkana a poté děkana fakulty. V roce 1973 se stal prorektorem Univerzity Karlovy a v roce 1976 pak jejím rektorem. V této funkci působil čtrnáct let.^[7] Účastnil se vynucených odchodů režimu nepohodlných učitelů, mj. i Petra Pitharta, Zdeňka Jičínského nebo Františka Šamalíka.^[4]

Od roku 1978 byl rovněž členem prezidia Československé akademie věd (v ČSAV od roku 1977 jako člen-korespondent). V roce 1979 mu byl udělen Řád práce.^[8]^[9]

Angažoval se i politicky. XVI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.^[8] Ve volbách roku 1976 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 12 – Praha 8-Praha 9-sever, hlavní město Praha). Mandát obhájil ve volbách roku 1981 (obvod Praha 8 a Praha 9) a volbách roku 1986 (obvod Praha 8 a Praha 9). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na poslanecký post v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.^[10]^[11]^[12]^[13]

Vlastní advokátní kancelář

Od roku 1991 působil jako advokát. V roce 1993 založil se svými společníky JUDr. Jaromírem Císařem a JUDr. Pavlem Smutným vlastní advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o.^[5]^[14] Kancelář se vedle komplexního poradenství věnuje také otázkám spojeným se společenskou odpovědností.

Advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ byla opakovaně oceněna titulem Právnická firma roku v oblasti pro bono a společenské odpovědnosti, například v letech 2015^[15] a 2016.^[16] Advokátní kancelář je členem Francouzsko-české obchodní komory.^[17]

Publikační činnost

Svou publikační činnost prof. Češka zaměřoval na občanské právo procesní, ale i na občanské právo hmotné. Napsal víc než osmdesát vědeckých či vědeckopopulárních článků a je autorem či spoluautorem deseti knižních publikací včetně vědeckých komentářů a učebních pomůcek.

ČEŠKA, Zdeněk. Občianske procesné právo. Bratislava: Obzor, 1990, 473 s.
ČEŠKA, Zdeněk. Občanské právo procesní. Praha: Panorama, 1989, 447 s.
ČEŠKA, Zdeněk. Občanský zákoník: komentář. Praha: Panorama, 1987, 2 sv.
ČEŠKA, Zdeněk. Československé rodinné právo: celošt. vysokošol. učebnica pre právn. fak. vys. škol. Bratislava: Obzor,1986, 329 s.
ČEŠKA, Zdeněk. Československé rodinné právo. Praha: Panorama, 1985, 307 s.
ZUKLÍNOVÁ, Michaela a Zdeněk ČEŠKA. Smlouvy v československém socialistickém právu : Kandidátská disertační práce. Praha: , 1980, 215 s.
BLAHOŽ, Josef a Zdeněk ČEŠKA. International Political Science Association World Congress: Czechoslovak Contributions. Praha: Orbis, 1979, 109 s.
ČEŠKA, Zdeněk, Olga PLANKOVÁ a Senta RADVANOVÁ. Rodinné právo. Praha: St. pedag. nakl., 1978, 124 s.
ŠVESTKA, Jiří, Jiří CHYSKÝ a Zdeněk ČEŠKA. Promlčení a prekluze v československém právním řádu. Praha: Orbis, 1967, 249 s.
ČEŠKA, Zdeněk. Exekuce na plat. Praha: Orbis, 1959, 167, s.

Odkazy

Reference

↑ Zdeněk Češka . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
↑ Češka Zdeněk . abart-full.artarchiv.cz . Dostupné online.
↑ Zemřel velikán českého práva profesor Zdeněk Češ. EPRAVO.CZ . . Dostupné online.
↑ ^a ^b PERINGER, Marek. Právní věda (1948 – 1989). Brno, 2017 . 121 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. Dostupné online.
↑ ^a ^b dluznik-musi-veritele-presvedcit . ekonom.ihned.cz . Dostupné online.
↑ UK . medvik.cz . Dostupné online.
↑ advokátní kancelář . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-19.
↑ ^a ^b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 . www.cibulka.net . Dostupné online.
↑ Translations on Eastern Europe, 1976 . dtic.mil cit. 2012-04-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky)
↑ jmenný rejstřík online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-04-25. Dostupné online.
↑ jmenný rejstřík online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-04-25. Dostupné online.
↑ jmenný rejstřík online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-04-25. Dostupné online.
↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. online. mvcr.cz cit. 2012-04-25. Dostupné online.
↑ Advokátní kancelář online. Praha: CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář cit. 2016-02-12. Dostupné online.
↑ Právnická firma roku 2015 - Výsledková listina. www.epravo.cz online. cit. 2017-03-12. Dostupné online.
↑ Euro.cz online. cit. 2017-03-12. Dostupné online.
↑ "Sociétés, Organisations et indépendants membres de la Chambre de commerce franco-tchèque" online. Chambre de commerce franco-tchèque cit. 2017-03-12. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Češka
Zdeněk Češka v parlamentu

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Zdeněk_Češka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Zdeněk Češka . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.

[2] Češka Zdeněk . abart-full.artarchiv.cz . Dostupné online.

[3] Zemřel velikán českého práva profesor Zdeněk Češ. EPRAVO.CZ . . Dostupné online.

[peringer-4] PERINGER, Marek. Právní věda (1948 – 1989). Brno, 2017 . 121 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. Dostupné online.

[češka-5] dluznik-musi-veritele-presvedcit . ekonom.ihned.cz . Dostupné online.

[6] UK . medvik.cz . Dostupné online.

[7] advokátní kancelář . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-19.

[funkce_KSČ-8] Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 . www.cibulka.net . Dostupné online.

[9] Translations on Eastern Europe, 1976 . dtic.mil cit. 2012-04-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky)

[10] jmenný rejstřík online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-04-25. Dostupné online.

[11] jmenný rejstřík online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-04-25. Dostupné online.

[12] jmenný rejstřík online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-04-25. Dostupné online.

[13] Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. online. mvcr.cz cit. 2012-04-25. Dostupné online.

[14] Advokátní kancelář online. Praha: CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář cit. 2016-02-12. Dostupné online.

[15] Právnická firma roku 2015 - Výsledková listina. www.epravo.cz online. cit. 2017-03-12. Dostupné online.

[16] Euro.cz online. cit. 2017-03-12. Dostupné online.

[17] "Sociétés, Organisations et indépendants membres de la Chambre de commerce franco-tchèque" online. Chambre de commerce franco-tchèque cit. 2017-03-12. Dostupné online. (francouzsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

Rektoři Univerzity Karlovy

1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita)	1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)	1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)

prof. JUDr. Zdeněk Češka, CSc., dr. h. c. mult.

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1976 – 1990


Rektor Univerzity Karlovy
Ve funkci: 1976/1977 – 1989/1990
Předchůdce	Bedřich Švestka
Nástupce	Radim Palouš


Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci: 1969 – 1973
Předchůdce	Otakar Plundr
Nástupce	Vladimír Delong


Stranická příslušnost
Členství	KSČ


Narození	6. února 1929 Praha Československo Československo
Úmrtí	14. ledna 2023 (ve věku 93 let)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Profese	politik, pedagog, advokát, právník a vysokoškolský učitel
Ocenění	Řád práce
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.