Vilém Funk

prof. JUDr. Vilém Funk
prof. JUDr. Vilém Funk
	Vilém Funk
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1911 – 1918
Rektor Univerzity Karlovy
	Ve funkci:; 1938 – 1939
Předchůdce	František Slavík
Nástupce	Bedřich Hrozný
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1921 – 1922
Předchůdce	Jan Kapras
Nástupce	Karel Hermann-Otavský
	Ve funkci:; 1934 – 1935
Předchůdce	Otakar Sommer
Nástupce	František Vavřínek
Stranická příslušnost
Členství	mladočeská str.
Narození	14. ledna 1875 ; Praha; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. září 1955 (ve věku 80 let) ; Praha; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Alma mater	Univerzita Karlova; Berlínská univerzita; Vídeňská univerzita
Profese	profesor finančního práva
Commons	Vilém Funk
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Funk (14. ledna 1875 Praha – 24. září 1955 Praha) byl rakouský a český právník, vysokoškolský profesor finančního práva a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, ve 30. letech rektor Univerzity Karlovy.^[1]

Biografie

Vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze, kde promoval roku 1899. Studoval také na univerzitě v Berlíně a na Vídeňské univerzitě. Nastoupil na finanční okresní ředitelství, později k finanční prokuratuře v Praze a k zemskému výboru. V roce 1903 se habilitoval, v roce 1909 se stal mimořádným a roku 1912 řádným profesorem finančního práva.^[2] V letech 1921–1922 a 1934–1935 byl děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a mezi roky 1938 a 1939 celou univerzitu jako rektor vedl.^[3]

Byl také aktivní v politice. Dlouhodobě zasedal ve sboru obecních starších i v městské radě Prahy.^[2] Na počátku 20. století se zapojil také do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady ( zákonodárný sbor celé předlitavské části Rakouska-Uherska) za obvod Čechy 5 (Praha-Malá Strana a Hradčany^[2]) a usedl do poslanecké frakce Český klub (širší aliance českých, národně-konzervativních a liberálních subjektů).^[4] Patřil k mladočeské straně.^[5] Na Říšské radě se zaměřoval na otázky finanční, podílel se na novele zákona o přímých daních.^[2] Zásady jím tehdy prosazené se staly základem pro všechny pozdější zákony. Po vzniku Československa pracoval jako finanční expert mj. na ministerstvu unifikací.^[3]

Podílel se na založení Svazu českého úřednictva a byl prvním starostou Klubu českého státního úřednictva. Byl členem České akademie věd a umění, předsedou dozorčí rady České banky, předsedou Malostranské záložny a mnoha dalších spolků a korporací. Vydal četné odborné práce na téma finančního práva a daňového systému. Psal také do odborných periodik nebo slovníků. Po uzavření českých vysokých škol v protektorátním období byl penzionován a nový poválečný režim s ním již nepočítal.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Biografický slovník: FUNK Vilém 14.1.1875–24.9.1955 . Historický ústav Akademie věd ČR . Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Děkan právnické fakulty Karlovy university prof. Vilém Funk šedesátníkem. Národní politika. Leden 1935, roč. 53, čís. 13, s. 3. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c MARKOVÁ, Hana; OSSENDORFOVÁ, Helena. Vilém Funk. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 630–631.
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období. Dostupné online.
↑ DRÁPELA, Martin: Život Aloise Rašína a jeho přínos pro stabilizaci a rozvoj české ekonomiky . Masarykova univerzita . Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Funk na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Funk
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Vilém Funk *1875

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Vilém_Funk
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[Funk-1] Biografický slovník: FUNK Vilém 14.1.1875–24.9.1955 . Historický ústav Akademie věd ČR . Dostupné online.

[NPFunk-2] Děkan právnické fakulty Karlovy university prof. Vilém Funk šedesátníkem. Národní politika. Leden 1935, roč. 53, čís. 13, s. 3. Dostupné online.

[Antologie-3] MARKOVÁ, Hana; OSSENDORFOVÁ, Helena. Vilém Funk. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 630–631.

[alex.onb.ac.at-4] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období. Dostupné online.

[5] DRÁPELA, Martin: Život Aloise Rašína a jeho přínos pro stabilizaci a rozvoj české ekonomiky . Masarykova univerzita . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Rektoři Univerzity Karlovy

1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita)	1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)	1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)

prof. JUDr. Vilém Funk
Vilém Funk

Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1911 – 1918


Rektor Univerzity Karlovy
Ve funkci: 1938 – 1939
Předchůdce	František Slavík
Nástupce	Bedřich Hrozný


Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci: 1921 – 1922
Předchůdce	Jan Kapras
Nástupce	Karel Hermann-Otavský


Ve funkci: 1934 – 1935
Předchůdce	Otakar Sommer
Nástupce	František Vavřínek


Stranická příslušnost
Členství	mladočeská str.


Narození	14. ledna 1875 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. září 1955 (ve věku 80 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Alma mater	Univerzita Karlova Berlínská univerzita Vídeňská univerzita
Profese	profesor finančního práva
Commons	Vilém Funk
Některá data mohou pocházet z datové položky.