A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Visegrádská skupina | |
---|---|
Logo V4 | |
představitelé zemí V4 na summitu v Budapešti roku 2021 | |
Státy Visegrádské skupiny Ostatní Členské státy Evropské unie | |
Zkratka | V4 |
Vznik | 15. února 1991 |
Členové | |
Předsednictví | Česko červenec 2023 – červenec 2024 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Visegrádská skupina (také nazývaná Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.
Historie
Aliance států V4 je inspirována setkáním tří králů v maďarském městě Visegrád v roce 1335. Uherský král Karel I. Robert, český král Jan Lucemburský a polský král Kazimír III. Veliký se zde dohodli na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a na věčném přátelství. Tímto krokem inspirovali o 656 let později k založení další úspěšné středoevropské iniciativy.
Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikem Varšavské smlouvy) na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu. Na tomto setkání politici podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Společně země Visegrádu usilovaly o zánik RVHP a Varšavské smlouvy[1].
Po rozdělení ČSFR se označení aliance změnilo ve Visegrádskou čtyřku (V4), jelikož členství se převedlo na oba nástupnické státy Česko i Slovensko.
Po roce 1992 spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998.[1]
V roce 1999 vstoupily tři z těchto zemí – Česko, Maďarsko a Polsko – do NATO, Slovensko je následovalo roku 2004. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie dne 1. května 2004 ještě více vzrostly zahraničně-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.[2]
Vztahy uvnitř skupiny ochladly po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se uvnitř skupiny začala výrazně lišit reakce jednotlivých států na válku. Zatímco Česko, Polsko a do konce roku 2023 i Slovensko podporovalo Ukrajinu, Maďarsko (a po změně vlády na konci roku 2023 i Slovensko) zaujalo jiný postoj. V důsledku této krize uvnitř skupiny došlo k omezení organizace setkání jednotlivých státních představitelů a začaly se objevovat (zejména z české a polské strany) úvah o zrušení skupiny či minimálně o jejím utlumení.[3][4] Někteří analytici začali v roce 2024 o skupině hovořit jako o formátu V 2+2.[5]
Členové
Česko | Maďarsko | Polsko | Slovensko | |
---|---|---|---|---|
Vlajka | ||||
Státní znak | ||||
Hlavní město | Praha | Budapešť | Varšava | Bratislava |
Rozloha | 78 866 km² | 93 036 km² | 312 679 km² | 49 036 km² |
Počet obyvatel | přibližně 10,8 milionu[6] | přibližně 9,60 milionu[7] | přibližně 38,4 milionu[8] | přibližně 5,45 milionu[9] |
HDI | 0.891 (velmi vysoký) | 0.845 (velmi vysoký) | 0.872 (velmi vysoký) | 0.857 (velmi vysoký) |
Prezident | Petr Pavel | Tamás Sulyok | Andrzej Duda | Zuzana Čaputová |
Předseda vlády | Petr Fiala | Viktor Orbán | Donald Tusk | Robert Fico |
Měna | koruna česká (CZK) | maďarský forint (HUF) | polský złoty (PLN) | euro (EUR) |
HDP na obyvatele | 38 622 USD | 26 455 USD | 25 799 USD | 29 105 USD |
Mezinárodní visegrádský fond
Mezinárodní visegrádský fond, anglicky International Visegrád Fund (IVF), byl založen dne 9. června 2000[10] ve Štiříně v Česku, sídlo má však v Bratislavě. Jeho posláním je podpora rozvoje užší spolupráce a posilování vzájemných vazeb mezi těmito státy V4. Fond finančně podporuje projekty v následujících oblastech – kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.
Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí a vykazuje dlouhodobě rostoucí přebytek. Státy přispěly dohromady celkem v roce 2006 3,2 milionu eur (800 tisíc eur každý člen), v letech 2007 a 2008 5 miliony eur (1,25 milionu eur každý člen), v letech 2009, 2010 a 2011 6 milionů eur (1,5 milionu eur každý člen), a v roce 2012 7 milionů eur (1,75 milionu eur každý člen). Hospodaření fondu je v přehledných tabulkách zveřejněno na oficiálních stránkách fondu.[11]
Visegrádská bojová skupina
Dne 4. května 2012 se zástupci ministerstev obrany členských států Visegrádské skupiny v Litoměřicích dohodli na sestavení společného bojového uskupení armád. Visegrádskou bojovou skupinu vede Polsko a celkový počet vojáků překročil 3700. Skupina byla v bojové pohotovosti v první polovině roku 2016, pak v druhé polovině roku 2019.[12][13]
Jako odpověď na vojenský zásah Ruska na Ukrajině v roce 2014 byla podepsána 14. března 2014 smlouva o spojeném vojenském uskupení uvnitř Evropské unie. Dohoda zahrnuje společná vojenská cvičení, koordinované zajišťování obrany a společný vývoj obrany v těchto čtyřech evropských státech.[14]
Předsednictví
Předsednictví Visegrádské skupiny je vždy na 1 rok a předává se o půlnoci ze 30. června na 1. července.
- 1991/1992 – československé předsednictví (Marián Čalfa)
- 1992/1993 – polské předsednictví (Waldemar Pavlak / Hanna Suchocka)
- 1993/1994 – maďarské předsednictví (József Antall / Péter Boross)
- 1994/1995 – slovenské předsednictví (Jozef Moravčík / Vladimír Mečiar)
- 1995/1996 – české předsednictví (Václav Klaus)
- 1996/1997 – polské předsednictví (Włodzimierz Cimoszewicz)
- 1997/1998 – maďarské předsednictví (Gyula Horn)
- 1998/1999 – slovenské předsednictví (Vladimír Mečiar / Mikuláš Dzurinda)
- 1999/2000 – české předsednictví (Miloš Zeman)
- 2000/2001 – polské předsednictví (Jerzy Buzek)
- 2001/2002 – maďarské předsednictví (Viktor Orbán / Péter Medgyessy)
- 2002/2003 – slovenské předsednictví (Mikuláš Dzurinda)
- 2003/2004 – české předsednictví (Vladimír Špidla)
- 2004/2005 – polské předsednictví (Marek Belka)
- 2005/2006 – maďarské předsednictví (Ferenc Gyurcsány)
- 2006/2007 – slovenské předsednictví (Robert Fico)
- 2007/2008 – české předsednictví (Mirek Topolánek)
- 2008/2009 – polské předsednictví (Donald Tusk)
- 2009/2010 – maďarské předsednictví (Gordon Bajnai / Viktor Orbán)
- 2010/2011 – slovenské předsednictví (Iveta Radičová)
- 2011/2012 – české předsednictví (Petr Nečas)
- 2012/2013 – polské předsednictví (Donald Tusk)
- 2013/2014 – maďarské předsednictví (Viktor Orbán)
- 2014/2015 – slovenské předsednictví (Robert Fico)
- 2015/2016 – české předsednictví (Bohuslav Sobotka)
- 2016/2017 – polské předsednictví (Beata Szydłová)
- 2017/2018 – maďarské předsednictví (Viktor Orbán)
- 2018/2019 – slovenské předsednictví (Peter Pellegrini)
- 2019/2020 – české předsednictví (Andrej Babiš)
- 2020/2021 – polské předsednictví (Mateusz Morawiecki)
- 2021/2022 – maďarské předsednictví (Viktor Orbán)
- 2022/2023 – slovenské předsednictví (Eduard Heger / Ľudovít Ódor)
- 2023/2024 – české předsednictví (Petr Fiala)
Návrhy na rozšíření
Na podzim 2013 se tehdejší český prezident Miloš Zeman vyslovil pro přizvání Rakouska a Slovinska do Visegrádské skupiny a v dubnu tyto země při návštěvě v Lublani přizval ke společným schůzkám. Poznamenal přitom, že některé členské státy Visegrádu se stavěly proti pevnému rozšíření o tyto dvě země.[15]
V září 2016 přišel Miloš Zeman s rakouskými Svobodnými s plánem na pevné rozšíření skupiny o Rakousko. Svobodní ve skupině viděli v rámci Unie protipól k politice Angely Merkelové a posílení pozice Rakouska a střední Evropy a také možnost reformovat Unii v budoucnu. Premiér České republiky Bohuslav Sobotka ale nápad odmítl s tím, že společným zájmem skupiny V4 je silná a jednotná Unie. V říjnu plán odmítli rakouští poslanci.[16]
Fotogalerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 12. Evropská unie, s. 391.
- ↑ Visegrad group – Historie V4
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Kvůli ruské agresi na Ukrajině se pohádali premiéři zemí V4 i po jednání. iDNES.cz . 2024-02-27 . Dostupné online.
- ↑ Toxický Visegrád. Osudová schůzka v Praze rozhodne, co s ním dál - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz . . Dostupné online.
- ↑ „V4 žije, nejde ale o vřelé spojenectví.“ Co prozradil summit lídrů - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz . . Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online.
- ↑ Hungarian Central Statistical Office. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava. Dostupné online.
- ↑ Basic Facts. visegradfund.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-31.
- ↑ Budget. visegradfund.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-07.
- ↑ Ministři obrany Visegrádské čtyřky schválili vznik společného bojového uskupení . Ministerstvo zahraničí České republiky, 09.05.2012 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-25.
- ↑ Visegrád chce nabídnout unii za čtyři roky vlastní bojovou skupinu. Zprávy E15.cz online. cit. 2017-11-04. Dostupné online.
- ↑ http://www.nasdaq.com/article/visegrad-four-countries-sign-military-pact-20140314-00126#ixzz2vyWG79ep
- ↑ pet. Do jednání Visegrádu se zapojí i Slovinsko a Rakousko. ČT24.cz online. 2014-04-03 cit. 2016-10-13. Dostupné online.
- ↑ ket. Žádná V5. Rakušané odmítli plán, který se líbil Zemanovi a rakouským Svobodným. ČT24.cz online. 2016-10-13 cit. 2016-10-13. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Střední Evropa
- Dějiny Česka
- Dějiny Maďarska
- Dějiny Polska
- Dějiny Slovenska
- Iniciativa Trojmoří
- Středoevropská obranná spolupráce
- Bukurešťská devítka
- Středoevropská pětka
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Visegrádská skupina na Wikimedia Commons
- (anglicky) (česky) (maďarsky) (polsky) (slovensky) Visegrad Group
- (anglicky) (česky) (maďarsky) (polsky) (slovensky) Visegrad Internet Magazine
- (anglicky) International Visegrad Fund (IVF)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk