Vincenc Dvořák
Vincenc Dvořák
Narození	21. ledna 1848 Dušejov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	6. května 1922 (ve věku 74 let) Záhřeb Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Příčina úmrtí	rakovina žaludku
Místo pohřbení	Mirogoj, Záhřeb
Národnost	česká
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univerzita
Povolání	fyzik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Titul	rektor Univerzity v Záhřebu (1893/1894) děkan Filozofické fakulty Univerzity v Záhřebu (1881/1882, 1891/1892) čestný člen Jednoty českých matematiků a fyziků mimořádný člen Královské české společnosti nauk dopisující člen České akademie věd a umění císaře Františka Josefa I. člen Jihoslovanské akademie věd a umění člen Francouzsky fyzická společnost člen Société internationale des électriciens
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc (Čeněk) Dvořák (21. ledna 1848, Dušejov^[1] – 6. května 1922, Záhřeb) byl český fyzik a univerzitní profesor působící v Chorvatsku, je považován za zakladatele moderní chorvatské fyziky.

Životopis

Dvořák navštěvoval Latinské a německé gymnázium v Jihlavě, po maturitě se rozhodl pro studium matematiky a fyziky na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde ho vyučoval mimo jiné profesor Ernst Mach, jehož asistentem se stal v roce 1871. Promoval v roce 1873, habilitoval se v roce 1874, krátce přednášel na pražské univerzitě, avšak v roce 1875 odešel na nově zřízenou Univerzitu Františka Josefa I. v Záhřebu.

V Záhřebu vybudoval zcela nový fyzikální kabinet, který se později stal základem fyzikální katedry, angažoval se v rozšiřování profesorského sboru, jehož členem se stal nejeden Čech. Na záhřebské univerzitě zastával funkce děkana, rektora i prorektora a po dlouhá léta vedl kabinet fyziky. Dopisoval si s Ernstem Machem, který jej považoval za jednoho ze svých nenadanějších studentů, či s Františkem Josefem Studničkou. Za svou manželku pojal šlechtičnu Zoru Špun-Strižićovu, vnučku Ivana Mažuraniće a dceru Napoleona Špun-Strižiće.

Dvořák působil v oblastech akustiky a optiky (také se zabýval hydrodynamikou a historií fyziky), hledal analogie mezi akustickými a elektromagnetickými jevy; podařilo se mu napodobit různé formy elektromagnetického přitahování a odpuzování vibracemi vzduchu, byl po něm pojmenován tzv. Dvořákův-Rayleighův efekt, Dvořákovo akustické odpuzování či Dvořákův obvod. Byl nadaným experimentátorem, experimentoval s Helmholtzovy rezonátory, Kundtovou trubicí a sestavoval akustické mlýnky; zúčastnil se několika výstav a odborných sjezdů - v Budapešti na miléniové výstavě obdržel medaili. Brzy po objevu rentgenového záření získal rentgenovou trubici a pořídil s ní v Chorvatsku vůbec první rentgenové snímky. Publikoval více než 60 odborných prací v češtině, chorvatštině či němčině a působil v několika vědeckých společnostech (viz infobox).

Roku 1911 odchází do penze, obdržel Řád Františka Josefa třídy komtur, a jelikož byl znamenitým houslistou (s tím souvisí jeho záliba v akustice), stal se jedním z členů vedení Chorvatského hudebního ústavu; byl mecenášem hudební kultury v Záhřebu (hudebnímu ústavu v závěti odkázal 140 000 korun). Zemřel bezdětný ve věku 74 let na následky rakoviny žaludku, jeho ostatky byly pochovány na chorvatském hřbitově Mirogoj, avšak v 70. letech 20. století byly pro neplacení taxy přesunuty na anonymní pohřebiště.

Zajímavosti

• Dvořákovo jméno se vyskytuje v několika mutacích – Vincenc Dvořák, Čeněk Dvořák, Vinko Dvořák, Vinko Dvoržak.
• V rámci chorvatského televizního cyklu HAZU portreti o Dvořákovi vznikl krátkometrážní televizní dokument.
• Po Dvořákovi byla pojmenována skalní stěna na vrcholu Velkého Risnjaku (1528 m n. m.) – byl aktivním členem chorvatského horolezeckého družstva.

Odkazy

Reference

Vytvořeno a zdrojováno na základě práce SOČ – Vincenc Dvořák (1848–1922) od Filipa Jelínka.

Literatura

• Jelínek, Filip: Vincenc Dvořák (1848–1922). Praha, 2012. Středoškolská odborná činnost. Soukromé gymnázium ALTIS.
• Jelínek, Filip: Vincenc Dvořák, dušejovský rodák a zakladatel chorvatské fyziky. Jihlavské listy. 04.05.2012, XXIII/35, s. 12. ISSN 1212-740X.
• Hanžek, Branko: Přehled kulturních, literárních a školních otázek: Ročník XXI. Daruvar: Jednota, 2001. s. 62-66. ISSN 1330-3880.
• Šindler, Gustav: Vinko Dvořák – český fyzik v Chorvatsku. In: Československý časopis pro fyziku. A 34 (1984), s. 168-174.
• Záviška, František: Almanach České akademie věd a umění. Ročník XXXIII. Praha: Česká akademie věd a umění, 1923. s. 98-102.
• Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl VIII. Praha: J. Otto, 1894. s. 296.
• Masarykův slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Díl II. Praha: Československý kompas, 1926. s. 467.
• 160. obljetnica rođenja Vinka Dvořáka: zbornik radova sa znanstvenog skupa održanoga 22. listopada 2008. Zagreb: Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti, 2009. ISBN 978-953-154-900-4.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenc Dvořák na Wikimedia Commons
• Autor Vincenc Dvořák ve Wikizdrojích